Karel Burian (pěvec)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karel Burian
Karel Burian
Karel Burian
Narození 12. ledna 1870
Rousínov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 25. září 1924 (ve věku 54 let)
Senomaty
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání operní pěvec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Burian, ve světě známý jako Carl Burrian, (12. ledna 1870 Rousínov u Rakovníka [1]25. září 1924 Senomaty) byl přední tenorista své doby.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině tesaře, začal studovat na reálce v Rakovníku a jako nadaný žák byl doporučen ke studiu na Akademickém gymnáziu v Praze, kam se s ním odstěhovala celá rodina. Po maturitě v roce 1889 navštěvoval v letech 18891891 právnickou fakultu Karlovy univerzity (od školních let byl vždy premiantem), kterou opustil, aby se věnoval pouze zpěvu. Byl žákem pražského učitele zpěvu Morice Wallersteina a kapelníka Angera [2] a také vypomáhal jako zpěvák v Maislově synagóze.

Debutoval v Brně a zde pak působil ve Státním divadle v sezóně 1890/1891 [3]. Následně působil v divadelní skupině L. Chmelenského a ucházel se o místo v Národním divadle. Dostal nabídku pouze do operního sboru, takže odešel do Revalu (dnešní Tallinn) (1892/1893) a poté do Lipska (1893), odkud byl po jednom představení vyhozen pro nevhodný hlas i zjev.

Po několika angažmá v menších německých divadlech se stal prvním tenorem královské opery v Hamburku a poté krátce i v Národním divadle v Praze[4], odkud odešel po neshodách s ředitelem opery Karlem Kovařovicem. Následovalo angažmá v Budapešti a hlavně v Drážďanech (19021911), kde ztvárnil všechny důležité tenorové role v dílech Richarda Wagnera a také ve světové premiéře roli krále Heroda v opeře Richarda Strausse Salome po boku E. Destinnové. V letech 19061913 pravidelně hostoval v Metropolitní opeře v New Yorku, kde vystupoval mimo jiné pod taktovkou Gustava Mahlera a Artura Toscaniniho.

Během první světové války pouze hostoval v divadlech v rámci Rakouska-Uherska, v poválečných letech už se mu nepovedlo obnovit svou skvělou kariéru. Zemřel 25. 9. 1924 na svém statku v Senomatech v rodném kraji.

Soudobá kritika si jej cenila jako nejlepšího wagnerovského tenora, někdy byl stavěn dokonce nad Carusa, který o něm sám říkal: „Burian může zpívat všechno, já jenom něco.“ Vzorně a vzorově ztvárňoval také postavy z oper Bedřicha Smetany. Měl krásný, ušlechtilý, barytonově zbarvený tenor plného, kulatého zvuku, výbornou výslovnost českou i německou, rovněž byl skvělý herec.

Jeho manželkou byla zpěvačka ND Františka Burianová-Jelínková. Jeho bratr Emil Burian byl barytonistou v Národním divadle v Praze, otcem hudebního skladatele a divadelníka Emila Františka Buriana a dědečkem písničkáře Jana Buriana.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Kronika In: Zlatá Praha, číslo 41, str. 492, XVI. ročník 1899, vyd. J. Otto, Praha
  3. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 54
  4. BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc : ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Burian Karel, s. 39.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 85.  
  • DEYL, Rudolf. Jak jsem je znal. Praha : Jos.R.Vilímek, 1937, str. 67–74
  • KOLEKTIV AUT. Národní divadlo a jeho předchůdci. Praha : Academia, 1988, str. 54–6
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 162.  
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 8. sešit : Brun –By. Praha : Libri, 2007. 225–368 s. ISBN 978-80-7277-257-5. S. 344–345.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]