Vyškov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě na Moravě. O zámku pojednává článek Vyškov (zámek).
Vyškov
Pohled na vyškovské Masarykovo náměstí

Pohled na vyškovské Masarykovo náměstí

znak obce Vyškovvlajka obce Vyškovznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0646 592889
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (NUTS 4): Vyškov (CZ0646)
obec s rozšířenou působností: Vyškov
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 50,40 km²
počet obyvatel: 21 496 (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 254 m
PSČ: 682 01
zákl. sídelní jednotky: 30
části obce: 14
katastrální území: 5
adresa městského úřadu: Masarykovo nám. 1
682 11 Vyškov
starosta / starostka: Ing. Karel Goldemund (ČSSD)
Oficiální web: http://www.vyskov-mesto.cz
E-mail: posta@meuvyskov.cz

Vyškov
Red pog.png
Vyškov
Vyškov, Česko
Části obce (14)
Brňany, Dědice, Hamiltony, Křečkovice, Lhota, Nosálovice, Nouzka, Opatovice, Pařezovice, Pazderna, Rychtářov, Vyškov-Město, Vyškov-Předměstí, Zouvalka
Zdroje k infoboxu a částem obce

Vyškov (německy: Wischau, dříve také Víškov[2]) je okresní město ležící v severní části Jihomoravského kraje na řece Haná. Je vzdáleno asi 30 km severovýchodně od Brna. Leží téměř uprostřed Moravy na rozhraní Drahanské vrchoviny, Litenčických vrchů a nížiny Hornomoravského úvalu v nadmořské výšce m. n. m. Je jedním z hraničních měst regionu Haná.[2][3] V roce 2011 zde žilo skoro 22 tisíc obyvatel.

Jeho historické jádro je městskou památkovou zónou[4]. Býval nazýván "Moravské Versailles" nebo také "Hanácké Versailles". Část obce Zouvalka leží na katastru sousedních Prus.

Místní železniční stanice se nazývá Vyškov na Moravě (název vznikl patrně pro jednoznačné odlišení od obce Výškova, jemuž se dal přídomek v Čechách).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší pečeť
Související informace naleznete také v článku Dějiny Vyškova.

První zmínka o městě pochází z listiny olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka r. 1141. Začátkem 13. století na hradě Vyškově sídlil Jakub, úředník krále Přemysla Otakara I. Roku 1248 za biskupa Brunona ze Schauenburku byl Vyškov povýšen na město a o něco později připadl olomouckým biskupům, jimž patřil až do 19. století. Ve 14. století již Vyškov patří k předním městům olomouckého biskupství.

Husitská doba[editovat | editovat zdroj]

V dobách husitských byl Vyškov, který zachovával věrnost biskupovi, dobyt a zpustošen (asi 1427). Za uherských válek ho vypálil syn krále Jiřího z Poděbrad, Jindřich z Poděbrad a Minsterberka. O obnovení města se nejvíce zasloužil olomoucký biskup Tas Černohorský z Boskovic v průběhu 2. poloviny 15. století. Roku 1569 město postavilo novou radnici. V tomto období si Vyškov také často nechal vyměnit městskou pečeť za novou.[5] V roce 1609 do radnice uhodil blesk a následně byla poškozena výbuchem střelného prachu ve sklepení.

Stavovské povstání[editovat | editovat zdroj]

V této době se město přidává k vzbouřeným stavům 17. srpna 1619. Představitelé města odevzdali klíče města veliteli stavovské jízdy Ladislavu Velenovi z Žerotína. Za město mu odpřisáhli věrnost Jiří Čermák, Melchior Moudrák a Jan Markovský.

Třicetiletá válka[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Přehled obyvatelstva Vyškovska po třicetileté válce (1618-1648).

V tomto období v rozmezí let 16181648 bylo město dvakrát obsazeno Švédy a při jejich druhém vpádu v roce 1643 zcela vypleněno. Po tomto nájezdu klesl počet poddaných na pouhých 54 obyvatel. Po skončení třicetileté války byly některé vesnice na Vyškovsku z poloviny i více vylidněny. Jak tehdy vypadala Morava, je zachyceno v tzv. první lánské vizitaci z let 16561675 ( první poddanský soupis půdy a usedlíků). Vyškov spolu se Slavkovem a Bučovicemi byly postiženy z Vyškovska nejvíce, neboť zde bývala zpravidla tábořiště procházejících vojsk.

V 80. letech 17. století začal ve Vyškově řádit mor, který trval až do začátku století osmnáctého. Proto byl roku 1719 na náměstí postaven morový sloup. Tehdy na mor zemřelo tolik obyvatel, že se jejich úmrtí ani nezapisovala do matriky. Na konci 17. století dosáhl Vyškov velkého rozkvětu za panování biskupa Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu. Tehdy se Vyškovu říkalo Moravské Versailles.

Dobová kresba Vyškova z roku 1720

Začátkem 18. století ovládají Vyškov italští přistěhovalci. V roce 1734 se sjíždějí na zámek hosté kardinála Wolfganga Hannibala von Schrattenbacha, olomouckého biskupa a místokrále neapolského. V roce 1753 celé město včetně zámku vyhořelo, ušetřeny byly jen dva domy u brněnské brány. Roku 1834 byly zbořeny olomoucká i brněnská brána. Druhý obrovský požár zasáhl Vyškov v květnu roku 1917; trval 3 dny a zničil celou třetinu města.

Za první republiky v letech 19231925 proběhla elektrifikace města. V roce 1928 byl arcibiskupský zámek prodán zemi Moravskoslezské a byla v něm zřízena Zemská hospodyňská škola. V roce 1935 pak byla provedena výstavba vodovodu. Vojenská posádka vznikla v roce 1936 a je součástí Vyškova dodnes. V průběhu druhé světové války mělo být město Vyškov centrem německého jazykového ostrůvku kolem německého vojenského cvičiště a střelnice a mělo se stát centrem kolonizačního pásma táhnoucího se napříč celou Moravou. Za tímto účelem bylo vydáno nařízení o vystěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny. Na konci druhé světové války zasáhly boje Vyškov natolik, že patřil k nejhůře postiženým městům v zemi.[6]

Související informace naleznete také v článku Přehled stěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny (1940 - 1945).

Pohromy[editovat | editovat zdroj]

Po požáru roku 1917
  • 7. srpen 1609 - Velký výbuch v radnici, kdy po půlnoci při velké bouři uhodil blesk do radniční věže. Tehdy byly ve sklepení uloženy 2 tuny střelného prachu, jejichž výbuch rozmetal věž i dva přilehlé domy.
  • 3. únor 1638 - Velká vichřice způsobila ve městě mnoho škod, zejména pobořila zámeckou kapli.
  • 1753 - Obrovský požár, kterému podlehl celý Vyškov až na dva domy. Jako žhářka byla tehdy upálena 17letá Viktorie Veselá, zamilovaná do tesařského tovaryše, jemuž paličstvím opatřovala práci.[7]
  • 30. srpna 1814 - Strašná povodeň, kdy 8 dní bez ustání trvá silný liják. Velká voda tehdy vzala 8 domů a 80 poničila.[8]
  • 21. května 1917 - Katastrofální požár města Vyškova vypukl ve 13:30 v domě Meixnerově na náměstí. Oheň byl zdolán až ve středu 23. května 1917. V důsledku tohoto požáru byl zaznamenán úbytek obyvatelstva o 730 osob.[9]
  • 22. března 1931 - Velká povodňová katastrofa, kdy řeka Haná dosahovala až 4,5 metrů (kulminovala kolem půlnoci). Tuto povodeň způsobila průtrž mračen doprovázena blesky a krupobitím.[10]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Morový sloup na náměstí
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Vyškově.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel mezi lety 1749 a 2006
1749 1775 1837 1860 1880 1890 1900 1910 1921 1931 1961 2006
779 804 3 264 4 891 5 221 5 569 5 988 6 228 5 498 5 400 12 413 22 374

Struktura populace[editovat | editovat zdroj]

Židovská menšina[editovat | editovat zdroj]

Židé se ve Vyškově poprvé zmiňují v listině z roku 1322, až do roku 1848 však židovské osídlení Vyškova tvořily ojedinělé židovské rodiny. Teprve v důsledku emancipace židovského obyvatelstva v Rakouském císařství došlo k rozvoji vyškovského židovského osídlení (maxima dosaženo roku 1890, kdy ve Vyškově přebývalo 263 Židů) i židovských náboženských institucí (1885 zřízena synagoga, 1888 hřbitov, 1891 modlitební spolek povýšen na židovskou náboženskou obec). Od počátku 20. století ovšem probíhal proces migrace do velkých měst, takže za první Československé republiky zůstalo ve Vyškově jen několik desítek Židů, které pak nacisté deportovali do Terezína a z nichž velkou část nedlouho poté zavraždili ve vyhlazovacích táborech.[11]

Politika[editovat | editovat zdroj]

Do konce 19. století si drželi vedení na radnici vyškovští Němci. V druhé polovině 19. století byl veden o počeštění radnice tvrdý boj. V prvních letech české správy měla vedoucí úlohu strana lidově pokroková. Po 1. světové válce se změnila na národně demokratickou. Udržela si vedení až do 30. let 20. století.

Přehled událostí[editovat | editovat zdroj]

  • 1848 zmařeny volby do Frankfurtu díky vlastenci Dr. Františku X. Škorpíkovi
  • 1863 první veřejná česká schůze
  • 1882 začínají vycházet Vyškovské noviny a politický týdeník strany lidově pokrokové
  • 1899 dosáhli Češi dohodou volební většiny českým místostarostou Jana Strnada
  • 1903 zvolen první český starosta
  • 1917 požár města
  • 1920 bouřlivé demonstrace vyvolané politickými událostmi v Praze
  • 1921 ve něstě byla založena Komunistická strana
  • 1936 do města přišla vojenská posádka
  • 1940 Vyškov dostal německého vládního komisaře
  • 1945 30. dubna osvobozen Rudou armádou

Zastupitelstvo města 2010–2014[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam představitelů Vyškova.

Politické organizace před rokem 1945[editovat | editovat zdroj]

Spolek Svornost zal. 1876, Vzdělávací spolek Jaroslav (sociálně demokratický) zal. 1883, Rovnost zal. 1891, vzdělávací beseda Havlíček zal. 1896, Dělnická tělocvičná jednota Lassalle zal. 1908, ČSSD vybudovala v roce 1908 Dělnický dům, Svaz zedníků, tesařů, obuvníků zal. 1907, svaz textilních dělníků 1910 a svaz kovodělníků 1922.

Kulturní zařízení[editovat | editovat zdroj]

  • Městské kulturní středisko sídlí v Besedním domě. Tato organizace pořádá pro veřejnost během celého roku řadu kulturních akcí (koncerty, divadelní představení apod.) (obrázek)
Dům dětí a mládeže
  • Kino Sokolský dům má kapacitu sálu 234 míst a promítá v průměru 35 krát za měsíc (obrázek)
  • Knihovna Karla Dvořáčka - knižní fond knihovny čítá asi 100 000 titulů (obrázek)
  • Dům dětí a mládeže - budova stojící na hlavní silnici směr Brno (naproti Prioru) (obrázek)
  • Galerie TIC
  • Galerie V rohu
  • Muzeum Vyškovska
  • Zoopark Vyškov - zrenovovaný park v blízkost centra města (obrázek)
  • DinoPark Vyškov - nový unikátní park v marchanickém hájku (obrázek)
  • Muzeum letecké a pozemní techniky
  • Malé železniční muzeum - se nachází v bývalé vodárně z roku 1869 vedle hlavního nádraží (obrázek)
  • Hvězdárna v Marchanicích
  • Aquapark Vyškov

Válečné hroby a pamětní místa[editovat | editovat zdroj]

Pomník ruského vojáka
  • Pamětní deska JUDr. Jana Hona v objektu radnice
  • Pamětní deska Josefa Varty – Se nachází na rodném domě na Masarykově náměstí . Odhalena byla roku 1936. (obrázek)
  • Pamětní deska v kostele Nanebevzetí Panny Marie – vlastník církev
  • Pomník ruské občanky Jelizavety Polikarpovny – hřbitov Vyškov (obrázek)
  • Pamětní deska zaměstnanců okresního úřadu a berní správy – vlastník Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových
  • Pomník Vojáci vojákům – hřbitov Vyškov (obrázek)
  • Pamětní deska s reliéfem, věnovaná obětem okupace – Sokolský dům
  • Pomník ruského vojáka Pavla Andrejeviče Varalejova – hřbitov Vyškov (obrázek)
  • Pomník Bedřicha Smetany - je ozdobou městských Smetanových sadů a odhalen byl roku 1925 (obrázek)
  • Pomník Tomáše G. Masaryka - před budovou okresního úřadu

Zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]

V roce 1900 bylo ve Vyškově 6 lékařů, 2 zvěrolékaři a 1 lékárna. V letech 1912 zde byla malá infekční nemocnice. V roce 1928 tu působilo 7 lékařů a 2 lékárny. V budově reálného gymnázia byla v roce 1943 zřízena nemocnice, která se v roce 1950 přestěhovala do nových pavilonů jako Okresní ústav národního zdraví. V bývalém dětském domově vybudovaném Okresní péčí o mládež v roce 1928, bylo zřízeno zdravotnické středisko a druhé v budově bývalé Nemocenské pojišťovny bylo upraveno na polikliniku.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Územím města prochází dálnice D1 s exitem 226 Vyškov a z této dálnice zde odbočuje rychlostní silnice R46 na Olomouc s exitem 1, ze kterého odbočuje silnice I/47 ve směru na Kroměříž. Silnice II. třídy na území města jsou:

  • II/379 v úseku Jedovnice - Vyškov
  • II/430 v úseku Rousínov - Vyškov - I/47
  • II/431 v úseku Vyškov - Bučovice

a silnice III. třídy:

  • III/0462 Pustiměř - Vyškov
  • III/37728 Vyškov - Dědice - Hamiltony - Lhota - Rychtářov - Studnice
  • III/37729 Radslavice - Dědice
  • III/37737 v Dědicích
  • III/37738 Dědice - Opatovice
  • III/37739 v Hamiltonech
  • III/37933 spojka mezi II/430 a II/379
  • III/37935 v centru města
  • III/4311 spojka mezi II/430 a II/431
  • III/4312 Křečkovice - Hlubočany

V roce 1869 byla postavena železniční trať Brno - Přerov, vedoucí přes Vyškov. Na přelomu 19. a 20. století začaly přípravy na výstavbu přímé železniční tratě do Blanska, avšak z tohoto projektu sešlo.[13] V roce 1922 byla zahájena pravidelná autobusová linka z Vyškova do Jedovnic. Do ostatních obcí obstarávali autodopravu soukromí dopravci. Teprve po zřízení dopravního závodu ČSAD v roce 1951 byly postupně zavedeny autobusové spoje do všech obcí v okrese. V roce 1962 bylo vybudováno nové autobusové nádraží. Současnou městskou hromadnou dopravu ve městě zajišťují čtyři autobusové linky, které jsou součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje.

Školy[editovat | editovat zdroj]

Gymnázium Vyškov

Základní školy[editovat | editovat zdroj]

Střední školy a odborná učiliště[editovat | editovat zdroj]

  • Gymnázium Vyškov a Střední odborná škola zdravotnická a ekonomická, Vyškov (obrázek)
  • Střední škola podnikání a cestovního ruchu
  • Střední odborná škola a střední odborné učiliště

Vysoké a vyšší odborné školy[editovat | editovat zdroj]

  • Veřejně správní akademie - vyšší odborná škola, s.r.o. Brno
  • Základní umělecká škola

Spolky před rokem 1945[editovat | editovat zdroj]

Hospodářský (později okresní) spolek zal. 1863, Čtenářsko pěvecký spolek zal. 1864, Divadelní spolek Haná zal. 1864, Hasičský sbor (s německým vedením) zal.1869, Hasičský sbor (český) zal. 1910, Sokol zal. 1870 (v roce 1900 utvořena sokolská župa Husova, v roce 1904 přejmenována na župu Petra Chelčického a v roce 1921 rozdělena na župu Milíčovu), ženská vzdělávací jednota Vlasta zal. 1874, Klub českých živnostníků zal. 1893, Odbor národní jednoty zal. 1907, tělocvičná jednota Orel zal. 1905, osvětová komise a Okresní světový sbor zal. 1921, sirotčí spolek zal. 1912, Československý červený kříž zal. 1919, Spolek katolických tovaryšů zal. 1897, Spolek vojenských vysloužilců zal. 1872, Okresní jednota československé obce legionářské zal. 1921, klub velocipedistů zal. 1883, Lawn - tenis klub zal. 1908, odbor KČT zal. 1909, skaut zal. 1919, Sportovní klub zal. 1921, SK Haná zal. 1930, Volné pěvecké sdružení zal. 1919, Symfonické sdružení Haná zal. 1930, Národopisný spolek zal. 1893 ( v roce 1924 přejmenován na Krajský musejní spolek), Akademický feriální klub zal. 1896

Sport[editovat | editovat zdroj]

Zimní stadion Vyškov
Skatepark
  • Atletický a fotbalový stadion
  • Zimní stadion Vyškov se nachází v Městském sportovním areálu v blízkosti Smetanových sadů. (obrázek)
  • Aquapark Vyškov
  • Víceúčelové hřiště Lípová
  • Sportovní hala v Městském sportovním areálu
  • Přetlaková tenisová hala
  • Tenisový a volejbalový kurt Čtvrtníčkova
  • Skatepark o velikosti 1000 m2 z roku 2003. Je zde umístěno 8 překážek. (obrázek)
  • Kuželna KK Rostex Vyškov
  • Squash centrum Vyškov
  • Petangue - plocha ve Smetanových sadech
  • Bikrosová dráha
  • Stezky pro cyklisty, in-line bruslaře
  • Hřiště pro nejmenší po městě se jich nachází několik vizobr (obrázek)
  • Paintball
  • JIMI RC Vyškov - ragbyový klub [1]
  • LRS Vyškov

Rodáci a čestní občané[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam rodáků a významných obyvatel Vyškova.

Rodáky a významnými obyvateli města jsou například sportovci (Lada Kozlíková, Svatopluk Kudlička), umělci (Jan Šoupal, Karel Kachyňa), politici (Ondřej Zelinka, Josef Jan Trávníček, Otto Planetta) a další.

Mnohým z těchto osob, ale i dalším z celého Česka, bylo uděleno čestné občanství města. Udělováno je významným osobám, které se zasloužily o Vyškov nebo o České země. Kontroverzními osobami v seznamu jsou prezidenti z dob před Sametovou revolucí. Proto některá jména, jako československý komunistický politik Klement Gottwald, byla z tohoto seznamu odstraněna.[14]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, 30. 4. 2013. Dostupné online.  
  2. a b Ottův slovník naučný. [s.l.] : [s.n.]. Kapitola heslo Haná, 1. Haná, rovina moravská.  
  3. Encyklopedie Univerzum. [s.l.] : [s.n.]. Kapitola heslo Haná (oblast).  
  4. http://web.mvcr.cz/2003/casopisy/vs/0420/pril_info.html
  5. Štěpán, Jan: Geneze vyškovských pečetí do počátku 17. století s přihlédnutím k nově zjištěnému sfragistickému materiálu, Vyškovský sborník II. Vyškov: MZA Brno, 2001., s. 213-218
  6. Vyškovsko z roku 1936
  7. Vlastivěda moravská, Vyškovsko
  8. 50. let Městské spořitelny ve Vyškově 18821932
  9. Památník městského sboru hasičů 18691929
  10. Vyškovské noviny 1931 Zvláštní vydání
  11. KLENOVSKÝ, Jaroslav. Židovská obec ve Vyškově a její hřbitov. Vyškov : Martin Čech, 2009. ISBN 978-80-254-7694-9. S. 4–6.  
  12. Novým starostou Vyškova je Karel Goldemund, jeho předchůdce čeká soud kvůli sodovkárně – Mediafax, 30. 1. 2012
  13. http://www.skrebi.wz.cz/vlak/rak.html
  14. Vyškovští zbavili Gottwalda čestného občanství [online]. iDnes.cz, 2007-04-23, [cit. 2010-12-10]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V-Ž. Praha : Libri, 2011. 896 s. ISBN 978-80-7277-410-4.  
  • JÜNGLING, Augustin. 10 let náboženské obce církve československé ve Vyškově. [s.l.] : Vyškov na Moravě, 1935.  
  • ZBOŘIL, Bohumil. 100 let dobrovolné požární ochrany ve Vyškově : 1868-1968. [s.l.] : Vyškov : Míst. jednota Čs. svazu požární ochrany., 1968. Fotografie : B. Zbořil, M. Nevřala, J. Kopeček.  
  • JORDÁN, František. 100 let muzejní práce na Vyškovsku 1893 -1993. Vyškov : Muzeum Vyškovska : Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 1993. ISBN 80-85048-38-8.  
  • BARTOŠ, Josef. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Ostrava : Profil, 1986.  
  • MUŽÍKOVÁ, Olga. Objevte Vyškovsko. Znojmo : Agentura Bravissimo, 2005. ISBN 80-239-7447-5.  
  • HEP, Jindřich. Sedmdesát let vyškovského gymnasia 1899-1969. [s.l.] : Vyškov na Moravě, 1969.  
  • ZLÁMAL, Vladislav. Vyškov, město a okres. Praha, Brno, Bratislava : Národohospodářská propagace Československa, 1936.  
  • VLČEK, Vilém. Vyškov Švédům zrazen. Vyškov : Kusák, 1916.  
  • KOTULÁN, Vladimír. Vyškovská zastavení. [s.l.] : Město Vyškov, 2003. ISBN 80-239-3257-8.  
  • PROCHÁZKA, Vojtěch. Z minulosti vyškovského zámku. [s.l.] : Vyškov na Moravě, 1928.  
  • SOKOLÍČEK, Zdeněk. Zookoutek ve Vyškově. Vyškov : Městské kulturní středisko, 1985.  
  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno : Muzejní spolek Brno, 1965.  
  • MIKŠ, Josef; STRYJOVÁ, Dagmar. Ztracené domy -Germanizační plány okupantů. Brno : okresní výbor ČSPB, 1989. S. 156.  
  • DOLEČEK, Jan. Jihomoravský kraj : města a obce Jihomoravského kraje : tradice, historie, památky, turistika, současnost. Rožnov pod Radhoštěm : Proxima Bohemia, 2008.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Růžice kompasu Boskovice Prostějov Přerov Růžice kompasu
Blansko Sever Kroměříž
Západ   Vyškov   Východ
Jih
Brno Bučovice Uherské Hradiště