Tento článek patří mezi dobré v české Wikipedii. Kliknutím získáte další informace.

Hlubočany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hlubočany
Kaple sv.Floriána

Kaple sv.Floriána

znak obce Hlubočanyvlajka obce Hlubočanyznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0646 593036
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (NUTS 4): Vyškov (CZ0646)
obec s rozšířenou působností: Vyškov
pověřená obec: Vyškov
historická země: Morava
katastrální území: Vyškov
katastrální výměra: 8,05 km²
počet obyvatel: 514 (1.1.2012)
nadmořská výška: 273 m
PSČ: 682 01
zákl. sídelní jednotky: 2
části obce: 2
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Hlubočany 22
68201 Vyškov 1
starosta / starostka: Lubomír Bednařík
Oficiální web: http://www.hlubocany.eu
E-mail: obechlubocany@quick.cz
Hlubočany na mapě
Hlubočany
Red pog.png
Hlubočany
Části obce (2)
Hlubočany, Terešov
Zdroje k infoboxu a částem obce

Hlubočany (německy: Hobitschau[1]) jsou obcí ležící v Jihomoravském kraji v jižní části okresu Vyškov. K roku 2006 měla 495 obyvatel. Nachází se 5 km jižně od města Vyškov u silnice z Vyškova do Bučovic v nadmořské výšce 265 m n. m. Obec se rozkládá podél protáhlé návsi, kterou ovlivňuje protékající potok přitékající od Manerova, ústící cca 2km pod obcí do Rostěnického potoka. Východním směrem nedaleko Hlubočan se zvedají zalesněné stráně kopců Orlovické vrchoviny.[2]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1141. Již od středověku je oblast kolem obce kolonizačním centrem na Vyškovsku. Nachází se zde kaple svatého Floriána stojící na místě původní rotundové kaple, dále se dochovalo několik domů, jež představují hanáckou lidovou architekturu 19. století.[3] Obec Hlubočany byla až do druhé světové války součástí německého ostrůvku na okrese Vyškov. Po válce byli Němci z Hlubočan vystěhováni a obec byla nově osídlena českými rodinami. Dnes je součástí mikroregionu Větrník. V Hlubočanech je několik podnikatelských subjektů zaměřených převážně na obchod, stavebnictví a zemědělství.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Interiér kaple sv. Floriána

Název obce vznikl podle hluboce zaříznutého údolí potoka.[4] První písemná zmínka pochází z roku 1141, kdy olomoucký kostel držel v Hlubočanech dvě popluží. Obec Hlubočany kolonizovali Němci již v průběhu první poloviny 13. století. Tehdy obec patřila patrně pánům z Obřan. Po vymření rodu byla obec v majetku Jindřicha z Lipého. Ten roku 1325 daroval Hlubočany klášteru Králové na Starém Brně. Obec velmi utrpěla během třicetileté války, kdy ze 47 usedlostí jich 13 zůstalo úplně pustých. V majetku kláštera Králové zůstaly Hlubočany až do roku 1716, tedy po necelých 400 let. Následně představení kláštera prodali velkostatek Bernartu Antonínovi Bravantskému z Chobřan. Roku 1722 nový majitel zemřel a velkostatek po něm zdědila vdova Johanka a pět jejích dcer.[2]

V roce 1753 byla obec v držení jedné z dcer B. A. Brevantského, Kateřiny svobodné paní d'Alba. Ta již velmi zadlužený velkostatek prodala za 45 000 rýnských zlatých Václavu hraběti Kořenskému z Terešova. Děti Václava Kořenského prodali Hlubočany i Terešov za 52 600 zlatých rýnských Arnoštovi hraběti Blankensteinovi. Po jeho smrti roku 1816 statek připadl jeho synovci Kristiánovi hraběti Blankenstein. Příbuzný Josef hrabě Blankenstein prodal roku 1858 Hlubočany Arnoštoví Janovi rytíři von Herring, po jehož smrti v roce 1871 dědili na polovinu Viktor a Arnošt pánové Herring-Frankendorf. Viktor prodal roku 1876 díl Maxovi Gomperzovi a díl Juliovi Gomperzovi.[5] Celý velkostatek sloučil ve svých rukou po roce 1909 Dr. Filip rytíř Gomperz. V 18. století byl v obci panský dvůr a převládaly velké statky. V 19. století byly z velkostatku vytvořeny statky zbytkové: Hlubočany (majitel J. Podivínský) a Terešov (majitel J. Hytych).[2]

Až do konce druhé světové války měly Hlubočany i Terešov nadpoloviční německou většinu mezi obyvatelstvem. Během německé okupace se musely české rodiny vystěhovat, jelikož nacisté měli své kolonizační plány s osídlením Moravy a chtěli využít jazykového ostrůvku kolem německého vojenského cvičiště a střelnice. Po válce v roce 1946 byli nacisté i původní obyvatelstvo německého původu odsunuto do Německa. Do obce tak byli nastěhováni obyvatelé zničených domů z okolních obcí a vesnic Drahanské vrchoviny. Od konce války byla obec Hlubočany již s čistě českým obyvatelstvem.[2][6] Od roku 1976 do roku 1990 byly Hlubočany přičleněny pod obec Kučerov, v současnosti jsou samostatnou obcí s vlastním obecním úřadem.

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Obec je součástí Jihomoravského kraje a svou polohou náleží k okresu Vyškov. V místních volbách je voleno 9 členů obecního zastupitelstva, kteří poté ze svých řad vybírají pětičlennou obecní radu, která je ze své činnosti odpovědná celému obecnímu zastupitelstvu. Obecní rada pak dále volí ze svého středu jednoho starostu a místostarostu. Při volbách do obecního zastupitelstva na funkční období 2006–2010 ve dnech 20. a 21. října 2006 byla v Hlubočanech volební účast 79,35 %[7] s následujícími výsledky (obecní radu později vytvořili zástupci Nezávislých kandidátů, ČSSD a KSČM):[8]

VOLBY 2006 POČET HLASŮ POČET MANDÁTŮ
SNK za Obec Hlubočany 1528 5
ČSSD 829 3
KSČM 398 1

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítaní lidu, domů a bytů z roku 2001 zde žilo 476 obyvatel, z toho 249 mužů a 227 žen.[9] Národnostní složení obyvatel města je následující: 384 obyvatel se hlásí k národnosti české, 66 k národnosti moravské a 7 k národnosti slovenské. Z celkového počtu obyvatel se jich k víře hlásí 148 – k římskokatolické církvi 134 věřících.[9]

Vývoj počtu obyvatel Hlubočan[10]
Rok 1791 1834 1854 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1947 1960 1980 1991 2001 2006
Počet obyvatel 372 507 593 573 480 518 701 635 608 748 655 688 558 489 476 495

Školství a kultura[editovat | editovat zdroj]

Škola (německá jednotřídka) byla v Hlubočanech založena v roce 1876, česká menšinová obecná škola byla otevřena v roce 1919 a mateřská škola byla zřízena v roce 1952. Dnes je v Hlubočanech škola se třemi třídami. V obci není kostel, proto je přifařena do Kučerova. Na hlubočanské návsi u potoka stála do roku 1932 barokní rotundová kaple. Na jejím místě byla v roce 1935 postavena kaple nová.[2]

Pro konání kulturních akcí je možné využívat sál, který se nachází v budově obecního úřadu a pohostinství. V obci se dále nachází lidová knihovna, jež má v současnosti cca 2500 svazků.[4]

V obci je sportovní areál, který provozuje Tělovýchovná Jednota Hlubočany. Dále jedno antukové hřiště pro volejbal a tenis. Na zatravněném prostranství před vodní nádrží v centru obce se konávají sportovní akce místního dobrovolného hasičského sboru.[4]

Doprava, průmysl a zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Pomátník obětem válek

V roce 1950 bylo v obci založeno zemědělské družstvo s areálem na severním okraji obce. Velkostatek Starý dvůr byl po znárodnění nejdříve v majetku státního statku, později se stal součástí Jednotného zemědělského družstva. JZD se pak připojilo do velkého celku JZD Rozvoj Rostěnice s výměrou obhospodařovaných polí vyšší než 5000 ha na katastrech 14 obcí. Po roce 1991 se toto JZD transformovalo na Zemědělské obchodní družstvo a. s. Rostěnice.[4][2]

Dopravní obslužnost je zajištěna silnicí 3. třídy III/4312 (Vyškov – Kučerov – Bohdalice). Po východní hranici katastrálního území prochází silnice 2. třídy II/431 (Vyškov – BučoviceŽdánice), západní částí území prochází silnice 3. třídy III/4314 (Bohdalice – RostěniceLuleč).[11] V obci jsou vybudovány dvě autobusové zastávky. Autobusovou dopravu zajišťují linkové spoje Vyškov–Lysovice, Vyškov–Dobročkovice, Vyškov–Bučovice a Vyškov–Koryčany.[12]

Na katastrálním území Hlubočan se nenacházejí žádné areály průmyslové nebo stavební výroby. Nacházejí se zde jen provozovny drobné výroby, jako je zámečnictví, opravna karosérií nebo pneuservis.[13]

Památky a turistické zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Kříž při silnici na Kučerov
  • Kaple svatého Floriána – postavená v roce 1935 pod vedením architekta Dr. Josefa Schuriuse z Hlubočan č. 6 na místě původní rotundové kaple.[14]
  • Litinový kříž před kaplí
  • Litinový kříž při silnici směrem na Kučerov
  • Pomátník obětem první a druhé světové války
  • Rolnická usedlost, dům č. 11 – je zapsána v ústředním seznamu nemovitých kulturních památek[15]

Region[editovat | editovat zdroj]

Rekreace a cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

Obec Hlubočany není kvůli zemědělskému charakteru s velkými plochami polí příliš turisticky atraktivním místem. Přes obec prochází červená turistická značka ze Skalice nad Svitavou až do Starého Města u Uherského Hradiště. V úseku z Vyškova do Bučovic je tato turistická cesta kvůli bezlesému úseku poměrně málo využívaná. Její označník stojí u hlavní křižovatky naproti kaple svatého Floriána[4]

Mikroregion Větrník[editovat | editovat zdroj]

Svazek obcí mikroregionu Větrník byl zaregistrován 20. listopadu 2000 a tvoří jej celkem 8 obcí: Rostěnice-Zvonovice, Bohdalice-Pavlovice, Dražovice, Kučerov, Lysovice, Hlubočany a Tučapy.[16] Předmětem činnosti tohoto svazku obcí je vzájemná rozvojová pomoc při řešení samosprávných, kulturních, environmentálních i hospodářských problémů a získávání finančních prostředků na podporu cestovního ruchu a projektů v regionu. Sídlem svazku obcí byl ustanoven Obecní úřad v Rostěnicích-Zvonovicích.[17]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 298.  
  2. a b c d e f NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno : Muzejní spolek Brno, 1965. S. 330–331.  
  3. a b Obec Hlubočany [online]. www.turistika.cz, 2008, rev. 2008, [cit. 2008-05-03]. Dostupné online.  
  4. a b c d e Územní plán obce Hlubočany návrh [online]. Atelier URBI spol. s.r.o., 2008, rev. 2008, [cit. 2008-05-05]. Dostupné online.  
  5. Hlubočany (obec) [online]. Expedice Czech republic, 2007, rev. 2008, [cit. 2008-07-03]. Dostupné online.  
  6. MIKŠ, Josef. Ztracené domovy - Germanizační plány okupantů. Vyškov : Okresní výbor ČSPB, 1987. S. 23–43.  
  7. Volby do zastupitelstev obcí [online]. Hlubočany: Český statistický úřad, 2006, rev. 2006-10-21, [cit. 2008-01-16]. Dostupné online.  
  8. Volby do zastupitelstev obcí podle jména [online]. Hlubočany: Český statistický úřad, 2006, rev. 2006-10-21, [cit. 2008-01-16]. Dostupné online.  
  9. a b Sčítaní lidu, domů a bytů 2001 [online]. Hlubočany: Český statistický úřad, 2001, rev. 2001-03-01, [cit. 2008-03-14]. Dostupné online.  
  10. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel podle jednotlivých sčítání lidu, domů a bytů. Český statistický úřad.
  11. Obec Hlubočany [online]. www.Mapy.cz, 2008, rev. 2008, [cit. 2008-05-05]. Dostupné online.  
  12. IDS JMK [online]. Jihomoravský kraj, Brno, 2008, rev. 2008, [cit. 2008-05-05]. Dostupné online.  
  13. Firmy Hlubočany [online]. www.Firmy.cz, 2008, rev. 2008, [cit. 2008-05-05]. Dostupné online.  
  14. Nápis na kapli sv. Floriána z roku 2005 v Hlubočanech.
  15. MonumNet, [cit. 2008-09-06]. Dostupné online.  
  16. Svazek obcí Větrník [online]. www.RISY.cz, 2000, rev. 2008, [cit. 2008-05-07]. Dostupné online.  
  17. Mikroregion "Větrník" [online]. Obec Rostěnice-Zvonovice, 2008, rev. 2008, [cit. 2008-05-07]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno : Muzejní spolek Brno, 1965.  
  • MIKŠ, Josef. Ztracené domovy - Germanizační plány okupantů. Vyškov : Okresní výbor ČSPB, 1987.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]