Hodonín

Hodonín
	radnice
	znak vlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0645 586021
kraj (NUTS 3):	Jihomoravský (CZ064)
okres (NUTS 4):	Hodonín (CZ0645)
obec s rozšířenou působností:	Hodonín
	pověřená obec:
historická země:	Morava
katastrální území:	Hodonín
katastrální výměra:	63,05 km²
počet obyvatel:	26 179 (1. 1. 2008)
zeměpisná šířka:	48°50'55" s. š.
zeměpisná délka:	17°07'42" v. d.
nadmořská výška:	167 m
PSČ:	695 01
zákl. sídelní jednotky:	20
části obce:	1
katastrální území:	1
adresa městského úřadu:	Městský úřad Hodonín; Masarykovo nám. 6; 695 35 Hodonín
starosta / starostka:	MUDr. Lubor Šimeček
	Oficiální web: http://www.hodonin.eu; E-mail: muhodonin@muhodonin.cz
	Hodonín, Česká republika
	Zdroje k infoboxu a částem obce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Tento článek pojednává o okresním městě v Jihomoravském kraji. Další významy jsou uvedeny v článku Hodonín (rozcestník).

Hodonín (německy Göding) je okresní město v Jihomoravském kraji, sídlo okresu Hodonín. Hodonín leží na řece Moravě 50 km jihovýchodně od Brna při hranici Moravy se Slovenskem. Hodonín má rozlohu 63,05 km² a čítá 26 179 obyvatel. Základní PSČ je 695 01.

[editovat] Historie

Katastrální území Hodonína

Hradisko založené pravděpodobně Břetislavem I. v 11. století. Hrad obnovila a založila při něm město královna Konstancie v roce 1228. V roce 1301 zde Václav II. přijal uherskou šlechtu, která sem přišla pro nově zvoleného uherského krále. Během husitských válek přešlo do rukou šlechty, v 17. století bylo několikrát dobyté a téměř zpustlo. Roku 1742 jej dobyla pruská armáda. Koncem 18. století založena továrna na tabák.

[editovat] Historie města v datech

Morava u Hodonína

1046 – první zmínka o Hodonínu. Hrad Godonin je jmenován mezi hrady, jež mají odvádět klášteru ve Staré Boleslavi po půl hřivně stříbra a jednom volu ročně (falzum ze 12. století)
1196 – nejstarší písemná zpráva o Hodoníně v listině olomouckého knížete Fridricha. Hodonín je zde označen jako “castellanus de Godonin”
1174 – stejné označení Hodonína je i v listině moravského vévody Oldřicha
1228 – Hodonín se stává městem - královna Konstancie Uherská, manželka Přemysla Otakara I., uděluje Hodonínu městská práva
1301 – král Václav II. přijal na hodonínském hradě poselství uherské šlechty, která mu po vymření domácího rodu Arpádovců nabídla královskou korunu uherskou.
1323 – na hodonínském hradě bylo ujednáno příměří mezi českými zeměmi vedenými králem Janem Lucemburským a Rakušany. Přítomni jednání byli olomoucký biskup Konrád, Jindřich z Lipé, Petr I. z Rožmberka, Vok z Kravař a syn Jana Lucemburského a pozdější král Karel IV.
1350 – mladší bratr Karla IV. - markrabě moravský Jan Jindřich potvrzuje zakládací listinu královny Konstancie Uherské
1375 – po smrti Jana Jindřicha zdědil Hodonín jeho prvorozený syn, nový markrabě moravský Jošt
1391 – Jošt uděluje hodonínským měšťanům právo odúmrti
1404 – Hodonín byl vypálen a zpustošen Zikmundovými vojsky
1411 – král Václav IV. potvrzuje privilegium královny Konstancie
1419 – markrabě moravský, král uherský a císař německý Zikmund se v Hodoníně zúčastnil narovnání sporu mezi měšťany hodonínskými a šardickými
1422 – císař Zikmund potvrzuje Hodonínu všechna předchozí privilegia a osvobozuje válkou poničené město od placení třicátku na 10 let
1437 – vévoda rakouský Albrecht potvrzuje Hodonínu městská privilegia
1460 – český král Jiří z Poděbrad potvrzuje městu privilegia
1464 – český král Jiří z Poděbrad uděluje Hodonínu druhý výroční trh – 14 dní před svatým Duchem. Jan Kuna z Kunštátu získal Hodonín do svého vlastnictví, připojil k němu Bojanovice s Lužicemi a přikoupil Mutěnice (okres Hodonín), čímž dal základ hodonínskému panství
1466 – Jan Kuna z Kunštátu si vymohl na králi obnovení staré silnice (tzv. čejčské). Hodonínský hrad byl důkladně přestavěn a opevněn, aby odolal očekávaným nepřátelským útokům z Uher. V této podobě zůstal zachován až do 19.století
1470 – ve válce mezi uherským králem Matyášem a českým králem Jiřím z Poděbrad byl Hodonín několikrát obléhán tureckými vojsky
1497 – král Vladislav Jagelonský potvrzuje privilegium královny Konstancie, právo odúmrti markraběte Jošta a trhové privilegium Jiřího z Poděbrad
1512 – Vilém z Pernštejna získal od krále Vladislava II. Hodonín do dědičného vlastnictví. Předává však celé hodonínské panství do rukou svému zeti Jindřichu z Lipé. Hodonín přestal být královským městem, stal se poddanským městem
1535 – Jan z Lipé osvobozuje hodonínské občany od dosavadních robot a stanovuje jim jednotnou roční robotu čtyřdenní a opravu mostu v Rybářích
1555 – Pertold z Lipé potvrzuje svobodný nálev vína od sv. Václava do sv. Valentina
1564 – Čeněk z Lipé postavil jednotě bratrské nový sbor
1594 – Jan IV. z Lipé prodal Hodonín hraběti ze Salmu
1600 – neustálé vpády z Uher a časté hraniční nepokoje vedly k prodeji hodonínského panství bohatému uherskému šlechtici Štěpánu Illyesházymu

[editovat] Vývoj počtu obyvatel

1890	7616
1900	9018
1921	13 200
1930	14 882
1950	13 572
1970	20 829
1980	25 485
1991	28 230
2001	27 361
2006	26 226

[editovat] Památky

zámek z roku 1642, rozšířen po požáru roku 1746, nyní budova Masarykova muzea
Dům umělců (1911-13), sídlo Galerie výtvarného umění
Kostel sv. Vavřince (1780-86) na Masarykově náměstí
morový sloup (1716) na Masarykově náměstí
Kaple sv. Kříže (1714)
Pomník T. G. Masaryka na Náměstí 17.listopadu
Městská radnice na Masarykově náměstí, naproti kostela sv. Vavřince
Pomník generální stávky r. 1920 na hlavní světelné křižovatce (křižovatka ulic Národní třída a Štefánikova)
Památník obětem fašismu na novém hřbitově
Židovský hřbitov ze 17. století