Syrovín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Syrovín
Syrovín - kostel
Syrovín - kostel
Znak obce SyrovínVlajka obce Syrovín
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecBzenec
Obec s rozšířenou působnostíKyjov
(správní obvod)
OkresHodonín
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel350 (2023)[1]
Rozloha4,08 km²[2]
Katastrální územíSyrovín
Nadmořská výška244 m n. m.
PSČ696 84
Počet domů162 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduSyrovín 70
696 84 Těmice u Hodonína
ou@syrovin.cz
StarostaZbyněk Mrkus
Oficiální web: syrovin.cz
Syrovín
Syrovín
Další údaje
Kód obce586633
Kód části obce161845
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Syrovín (německy Sirowin) je obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 10 km východně od Kyjova, na potoku Syrovinka. Žije zde 350[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1371. Název obce pochází od osobního jména Surov. V letech 1371–1517 byla v majetku bzeneckého panství, které od roku 1588 po několik generací vlastnili Pruskovští z Pruskova. V roce 2002 byl oficiálně schválen znak obce, ve kterém je zlatý meč a dva vinařské nože se zlatým a červeným hroznem na červenostříbrném štítu.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel Obrácení svatého Pavla z let 1713–1716 nechal na vlastní náklad postavit kněz a místní rodák Pavel Jaroš, který je pohřben ve zdejší kryptě. Pavel Jaroš kostelu věnoval i oltářní obraz sv. Pavla. získal obraz od ruského cara (patrně Petra Velikého) za několikaletou misionářskou a vychovatelskou službu v Moskvě. Obdržel také většího množství zlata, které nechal přetavit do 12 kačen. Zemřel 7. června 1720 v domě č. 37 a jeho majetek i s ukrytými zlatými kačenami zdědil rolník Rapajda. Kostel byl poničen vichřicí Olga v roce 1965 a musela být vyměněna celá střecha.[4] U kostela je kamenný kříž z roku 1798.
  • Kaple Bolestné Panny Marie z 2. poloviny 18. století
  • Restaurovaný hasicí vůz z roku 1899 na návsi ve skleněné vitríně
  • Socha sv. Floriána z roku 1934
  • Pomník padlým v první světové válce z roku 1919
  • V katastru obce se nachází 7 křížů. Nejstarší z nich na hranicích s Újezdcem pochází z roku 1796.
  • Kaple Panny Marie Lurdské z roku 1940 u silnice k Újezdci
  • ZAJÍMAVOSTI:
  • Zajímavostí je zrestaurovaný hasící vůz z roku 1899, který se nachází ve skleněné vitríně naproti Obecního úřadu, socha sv. Floriána z r. 1934, která byla zrestaurována v r. 2002 a památník, který věnovala obec občanům Syrovína, padlým v 1. světové válce z r. 1919. Za zmínku stojí i to, že v katastru obce se nachází 7 křížů, z nichž nejstarší je kříž na syrovsko-újezdeckých hranicích z roku 1796 a nejvýpravnější na hranicích Syrovína a Hostějova - je vyzdoben plaketou Panenky Marie, uprostřed znakem Syrovína a to hroznem a obilnými klasy. U kostela se se nachází kamenný kříž z r. 1798 a na jižním okraji obce kaplička Panny Marie sedmibolestné z r. 1888. U silnice směrem na Újezdec je kaplička (Boží muka) zasvěcena Panně Marii Lurdské z r. 1940.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ŠMÝD, Zdeněk. Nejhorší kostel okresu zachraňují norské peníze. Hodonínský deník.cz [online]. 2009-03-18 [cit. 2017-05-01]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]