Hroznová Lhota

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hroznová Lhota
Kostel sv. Jana Křtitele
Kostel sv. Jana Křtitele
Znak obce Hroznová LhotaVlajka obce Hroznová Lhota
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecVeselí nad Moravou
Obec s rozšířenou působnostíVeselí nad Moravou
(správní obvod)
OkresHodonín
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 152 (2023)[1]
Rozloha9,05 km²[2]
Katastrální územíHroznová Lhota
Nadmořská výška203 m n. m.
PSČ696 63
Počet domů428 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHroznová Lhota 170
696 63 Hroznová Lhota
hroznova.lhota@cmail.cz
StarostkaIng. Jitka Vašicová
Oficiální web: www.hroznovalhota.cz
Hroznová Lhota
Hroznová Lhota
Další údaje
Kód obce586188
Kód části obce48542
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hroznová Lhota (německy Hrozna Lhotta) je obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji. Leží na severním břehu říčky Veličky v dolňácké oblasti Moravského Slovácka na úpatí Bílých Karpat v nadmořské výšce 207 m n. m. na katastrální ploše 908 ha. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1447.[4][5] Obec nazývaná Lhota nesla dříve přívlastek Veselská (podle příslušnosti k veselskému panství), teprve koncem 16. století se jméno změnilo na Hroznová Lhota. Na žádost majitele ostrožského paňství Jana z Kunovic byla vesnice 15. července 1560 povýšena císařem Ferdinandem I. na městečko, kterému byl udělen znak v podobě dvou zkřížených révových ratolestí se zelenými hrozny na červeném pozadí.

15. března 1939 v Hroznové Lhotě vydali představitelé etnografické skupiny Národopisná Morava Jan Uprka a učitel Josef Vávra prohlášení o příslušnosti Moravských Slováků ke slovenskému národu a suverenitě Slovenského státu (který byl vyhlášen předchozí den) nad Slováckem. V době druhé světové války pak Národopisná Morava vyvíjela kolaborantské aktivity a do Hroznové Lhoty zajíždělo mnoho prominentních nacistů.[6]

V šedesátých až osmdesátých letech 20. stol. došlo k nebývalému rozvoji obce k čemuž přispělo vybudování veškeré občanské vybavenosti potřebné ke zkvalitnění života občanů. To se projevilo ve spokojenosti a oblíbenosti obce a tím i na nárůstu počtu obyvatel. Obec se stala příjemným místem k životu jak pro starousedlíky tak pro nově narozené nebo příchozí spoluobčany.

Po roce 1989 kdy došlo k významným systémovým změnám ve společnosti se obyvatelstvo postupně přizpůsobuje novým podmínkám. Zejména ukončení provozu mnoha průmyslových odvětví v okolních městech a rovněž zásadní změny v zemědělství ovlivňují zaměstnanost místních obyvatel a z toho vyplývající kvalitu života.

Památky[editovat | editovat zdroj]

V obci nejsou žádné chráněné památky. Nejvýznamnější památkou je kostel sv. Jana Křtitele, vybudovaný v roce 1654 a přestavěný v roce 1902 v historizujícím slohu. Interiér byl zmodernizován v letech 19861989.

Architektonickou zajímavostí je dům a bývalý ateliér malíře Joži Uprky, přestavěný v roce 1904 podle projektu architekta Dušana Jurkoviče. Na přelomu století hostil řadu kulturních osobností, např. Aloise a Viléma Mrštíkovy nebo Zdenku Braunerovou. V roce 1902 navštívil Hroznovou Lhotu francouzský sochař Auguste Rodin. Dům je v majetku malířova vnuka, nachází se na soukromém pozemku a není přístupný veřejnosti.

Knihovna[editovat | editovat zdroj]

Knihovna, která slouží také jako místní turistické informační centrum, se nachází v prostorách Kulturního domu v Hroznové Lhotě. První psané zmínky o knihovně v obci pochází z roku 1931. Knihovnu v té době založil a jako první knihovník sloužil pan František Nálepa, který působil také jako řídící učitel v místní škole.[7] [8]

Od roku 1982 je knihovna knihovnou profesionální a spadá pod regionální služby Městské knihovny Hodonín.[7] V současné době je zde registrováno asi 150 čtenářů a knihovní fond obsahuje přes 9 000 svazků. K dispozici jsou také 3 počítače s možností přístupu na internet.[9]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Narodil se zde MUDr. František Šantavý, DrSc., (1915–1983), vedoucí chemického ústavu Univerzity Palackého v Olomouci.
  • V Hroznové Lhotě pracoval a žil akademický malíř Joža Uprka (1861–1940).
  • V obci žil a pracoval akademický sochař Leopold Velan (1906–1989), autor sochy na pomníku padlým u kostela sv. Jana Křtitele.
  • V Hroznové Lhotě se narodil a žil Josef Pavlica (1851–1906), zemský poslanec a starosta obce, nositel záslužného kříže s korunou a člen mnoha spolků.
  • Jura Sosnar-Honzák (1914–1989), politik, poslanec
  • Josef Uprka (* 1939), sochař a zvonař
  • V letech 2012–2013 zviditelnil obec mezi fanoušky hudby mladý pseudoumělec a internetový mem Martin Kubíček s přezdívkou Metrix Steel amatérsky provozující rap, breakdance, beatbox, parkour a elektro boogie.[10][11][12][13][14]

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Teplota, vítr a srážky v roce 2013

Podnebí v Hroznové Lhotě je ovlivněno mírným kontinentálním podnebím. Velký vliv má Golfský proud, který zajišťuje příznivější teploty a stabilnější počasí. Větry vanoucí od severu či od Alp však dokážou během několika hodin velmi výrazně změnit aktuální teplotu. V Hroznové Lhotě se lze za celý rok setkat s velkým suchem, silnými bouřemi s krupobitím a poryvy větru k 80 km/h, sněhem či mlhami.

  • Jaro v Hroznové Lhotě bývá hodně proměnlivé. Dokáže překvapit sněhovými srážkami ale také příjemnými teplotami k +20 °C.
  • Léta jsou suchá s občasnými silnými bouřkami. Teploty vystupují až k +38 °C. Nejchladnější jsou rána (+17 °C)
  • Podzim postupně přechází od horkého léta k ochlazení a denním teplotám pod +15 °C.
  • Zima je v Hroznové Lhotě chladná s teplotami kolem -8 °C až +2 °C. Poslední roky je zima mírnější ale větrnější. Prosinec bývá ještě poměrně teplý (-2 °C až +5 °C). Leden a únor připraví chladnější teploty -5 °C někdy (-10 °C). Dříve zde bylo více sněhových srážek a teploty se občas přiblížily až -15 °C či k -20 °C,

Celoročně byla teplota v roce 2013 v rozmezí od +41,3 °C do -13,7 °C. Průměrná celoroční teplota je +10,2 °C. Srážky za rok 2013 byly 560 mm.

Samospráva[editovat | editovat zdroj]

V letech 1990 až 2018 byl starostou obce Petr Hanák.[15]

Na ustavujícím zasedání zastupitelstva 30.10.2018 byla starostkou obce zvolena Jitka Vašicová.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 413. 
  5. Webové stránky obce sice uvádějí letopočet 1371, ovšem bez odkazu na jakýkoliv věrohodný zdroj či historický pramen. Zřejmě jde o záměnu s Ostrožskou Lhotou, která je i podle Hosáka poprvé zmíněna právě k tomuto roku v CDM.
  6. MEZIHORÁK, František. Hry o Moravu. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1997. 142 s. ISBN 80-204-0675-1. 
  7. a b KRATOCHVÍLOVÁ, Monika; NEJEZCHLEBOVÁ, Jana. Veřejné knihovny Jihomoravského kraje. 1. vyd. Brno: Jihomoravský kraj a Moravská zemská knihovna v Brně, 2007. 112 s. ISBN 978-80-7051-171-8. 
  8. JUNEK, Marek. Hroznová Lhota. 1. vyd. Uherské Hradiště: OTTOBRE 12, 2004. ISBN 80-86528-44-8. 
  9. Hroznová Lhota: Titulní stránka. www.hroznovalhota.cz [online]. [cit. 2019-08-27]. Dostupné online. 
  10. Metrix vyplňuje díru na trhu
  11. Česko má nejzábavnějšího rappera všech dob - jmenuje se Metrix!
  12. Metrix Steel a ti druzí aneb Neschopností ke slávě a penězům
  13. One Man Show, 94. díl – Metrix Steel (Legenda Hroznové Lhoty)
  14. iREPORT – ROCKBLOG: Metrix je všude kolem nás. www.ireport.cz [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-09-14. 
  15. VAJČNEROVÁ, Barbora. Blatnice má starostku: Hanáka střídá Fojtíková. Hodnínský deník [online]. 2014-11-12 [cit. 2014-11-13]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Veselsko, ed. Vladimír Nekuda, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně ve spolupráci s městem Veselí nad Moravou, Brno, 1999, ISBN 80-85048-94-9

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]