Sudoměřice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o obci na Hodonínsku. Další významy jsou uvedeny v článku Sudoměřice (rozcestník).
Sudoměřice
Bývalý panský dvůr na návsi

Bývalý panský dvůr na návsi

znak obce Sudoměřicevlajka obce Sudoměřiceznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0645 586609
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (NUTS 4): Hodonín (CZ0645)
obec s rozšířenou působností: Hodonín
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 9,32 km²
počet obyvatel: 1 267 (1. 1. 20112)
nadmořská výška: 182 m
PSČ: 696 66
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Sudoměřice 322
696 66
starosta / starostka: Stanislav Tomšej
Oficiální web: http://www.obecsudomerice.cz
E-mail: obecsudomerice@iol.cz

Sudoměřice
Red pog.png
Sudoměřice
Sudoměřice, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Sudoměřice (německy Sudomierschitz) jsou obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 6 km jihozápadně od Strážnice. V roce 2011 zde žilo 1 288 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Sudoměřice jsou nejjižnější obcí na východním břehu řeky Moravy na území České republiky.

První nálezy pocházejí z let přibližně 3000 př. n. l., dlouhodobé pravěké osídlení z pozdní doby kamenné na místě současného křížení komunikací I/50 a I/70 (obchvat). Z doby 1800 let př. n. l. se na stejném místě nalézá další dlouhodobé osídlení ze starší doby bronzové. V 2.-1. století př. n. l. na tomto místě vznikla poměrně rozsáhlá keltská osada. Ve 3.- 4. století n. l. se pak objevuje germánská osada z mladší doby římské, a v 10. - 12. stol. n. l. hradiště velkomoravské a raně přemyslovské hradisko Hrúdy, které bylo pravděpodobně vybudováno za velkomoravského vládce Svatopluka, k ochraně před postupujícími barbary z východu. V 11. století bylo sídlo feudála z hradiště Hrúdy přeneseno na hrad do Skalice, který pravděpodobně po celé 11. a 12. století patřil k Moravě.

Asi roku 1261 kancléř krále Přemysla Otakara II. – Sudomír z rodu pánů z Horky založil pohraniční ves Sudoměřice. Sudomír zemřel asi kolem roku 1264. Z roku 1368 pochází první písemná zmínka o vesnici – Sudoměřice kupuje Beneš z Kravař a ze Strážnice od Alberta ze Šternberka, biskupa litomyšlského. Roku 1421 byla vesnice zpustošena vojskem císaře Zikmunda, pod velením krutého Pipo Spana. V letech 1428 – 1433 probíhaly spanilé jízdy husitů (tzv. Rejsy) - výpravy do Uher, které měly být odvetou za křižácké výpravy a propagandou husitství. Mnohokrát byla základnou vesnice Sudoměřice, která tehdy byla silně husitská. Mnoho obyvatel se na těchto loupeživých výpravách také aktivně podílelo. Dne 9. 2. 1458 táhl vesnicí s početným doprovodem a královnou matkou nově zvolený uherský král Matyáš Korvín, který se vracel ze zajetí českého krále Jiřího z Poděbrad. V letech 1467 – 1477 probíhají boje mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem a české královské vojsko mělo dlouhé měsíce ležení na Sudoměřicku, dodnes se tomuto místu říká Tábořisko.

Roku 1640 vzniká Stará pečeť Sudoměřic. obec má ve znaku štít s radlicí a vinařským kosířem. V letech 1618 – 1648, za třicetileté války dochází v Sudoměřicích a okolí k obrovským škodám. V Sudoměřicích zůstalo 49 pustých gruntů a jen 29 obsazených. V 2. polovině 17. století přicházejí pustošivé nájezdy tatarských a tureckých vojsk a velké plenění kraje. v roce 1678 propukla v Sudoměřicích epidemie moru. Kolem roku 1680 začínají nepokoje poddaných ze Sudoměřic proti šlechtě. V letech 1703-1708 přicházejí kurucké vpády, dne 28. 7. 1708 došlo k bitvě početného císařského vojska s kuruckým vojskem u Sudoměřic při vrchu Šance směr Petrov. Dne 13. 3. 1742 v průběhu I. Slezské války přešlo pruské vojsko přes Sudoměřice. 2. 11. 1744 zřízen starý hřbitov na Horním konci

Ve 2. pol. 18. století byl vybudován hospodářský velkostatek na místě původního panského dvora a postavena na Podhatí kaplička s obrazem Bolestné Matky Boží Panny Marie. Roku 1866 probíhá válka prusko – rakouská. Rozšířila se cholera, která usmrtila mnoho obyvatel i pruských vojáků, kteří jsou pochování u cesty na Horním konci. Dne 10. 5. 1884 byl položen základní kámen k nové školní budově. Následující rok obecní škola otevřena, jako dvojtřídka. 10. 9. 1887 projel první vlak na železniční trati Veselí nad Moravou - Sudoměřice a roku 1889 byla otevřena železniční trať Sudoměřice - Rohatec.

V letech 1903 - 1906 působila jako učitelka obecné školy v Sudoměřicích Fedora Bartošová, libretistka, která zde psala libreto k opeře Leoše Janáčka Osud. Za 1. světová války padlo ze Sudoměřic celkem 50 vojáků, několik z toho v legiích. Roku 1918 vzniká svobodná Československá republika a v roce 1919 byla potom vyhlášena I. Pozemková reforma, která měla za cíl omezení vlivu většinou německé šlechty a rozvoj venkovského prostředí. Přitom byla provedena parcelace majetku hraběcí rodině z Mágnisů, (385 ha) ve prospěch legionářů a rodin padlých ve válce.

Roku 1923 přišel na sudoměřický tzv. „Zbytkový statek“ po strážnické hraběcí rodině Magnisů pan Jiří Němeček, který postupně splácel státu nově nabytý majetek. V roce 1931 obec odkoupila část zbytkového statku (polovinu), kde dříve byly správní a hospodářské objekty, pro neuskutečněný záměr vybudování nového obecního úřadu a dalších zařízení pro místní hasiče. V době 1930 - 33 postavila „Kostelní jednota“ za přispění štědrých darů od občanů funkcionalistický kostel s patrociniem „Kristus Král“, byl vysvěcen 5. 6. 1933. V čase 1939 - 1945 v pohraniční obci žili a působili němečtí policisté a gestapáci. Dne 12. 4. 1945 byla vesnice osvobozena sovětskou a rumunskou armádou. Při osvobozování obce padlo 36 sovětských a 8 rumunských vojáků. Po přechodu fronty se našlo a pochovalo 11 německých vojáků. Ze Sudoměřic zemřelo na následky války 14 občanů.

Začátkem 70. let se začalo s výstavbou sklepů ve Starém potoku i nového hřbitova za kostelem, pak následovala výstavba prodejny potravin na Stavbě, rozsáhlá rekonstrukce základní školy, výstavba oddechového zahrádkářského areálu, začátkem 80. let se postavila nová mateřská škola, dostavěla se větší část kanalizace, čistírna odpadních vod, požární nádrž, většina asfaltových komunikací, apod. v období let 1989 – 2009 obecní úřad dobudoval infrastrukturu: byla provedena komplexní vodofikace, plynofikace, telefonní rozvody, nové asfaltové cesty, dobudovány chybějící kanalizační řady a propojení kanalizace přes potok. Realizovaly se další stavby – tělocvična, výstavba 9 nájemních bytů, technická infrastruktura v lokalitě Panské díly, výstavba hokejbalového areálu, parkoviště pro kamiony, výstavba 3 dětských hřišť, výstavba Domu pokojného stáří s 8 byty, výstavba nové ulice v lokalitě Díly za zahradou a další drobnější akce. Největší stavební akcí byla v uplynulém období výstavba silničního obchvatu Sudoměřice-Skalice.

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

  • Cigánek František, PhDr (6. 7. 1930 - 2009, Praha), vedoucí archivu Národního (Federálního) shromáždění v období 1967 - 69 a 1990 - 91. Spolupracovník a osobní přítel Alexandra Dubčeka. Publikační činnost archivní a ediční - výběrem: Spisová služba, 1967; Zásady pro zpracování průvodců po podnikových archivech; edice Dokumenty Národního shromáždění 21.-28. srpna 1968; edice protokolů pléna a předsednictva Národní shromáždění 21.-28. srpna 1968, aj.
  • Míša Jan (16. 09. 1920 - 10. 02. 1993), Vynikající zpěvák lidových písniček, skladatel a skvělý muzikant, zpíval s CM Slávka Volavého.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Funkcionalistický kostel Krista Krále z roku 1933
  • Statek - bývalý panský dvůr na návsi
  • Zvonice na návsi
  • Výklopník - technická památka na Baťově kanálu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu