Jihomoravský kraj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o vyšším územním samosprávném celku. O jednotce územního členění státu pojednává článek Jihomoravský kraj (od roku 1960).
Jihomoravský kraj
Katedrála brněnské diecéze, brněnský hrad (a pevnost) Špilberk, Letiště Brno, Brněnské výstaviště, Masarykův okruh, Lednicko-valtický areál, Znojmo, Hodonín, Vyškov, tradiční moravské víno, ropa
Katedrála brněnské diecéze, brněnský hrad (a pevnost) Špilberk, Letiště Brno, Brněnské výstaviště, Masarykův okruh, Lednicko-valtický areál, Znojmo, Hodonín, Vyškov, tradiční moravské víno, ropa
Sídlo: Brno

zeměpisné souřadnice: 49°5′24″ s. š., 16°37′48″ v. d.
Hejtman: Michal Hašek (ČSSD)
Rozloha: 7 196,5 km²
Počet obyvatel: 1 166 313[1]
Hustota zalidnění: 162 obyvatel/km²
Nejvyšší bod: Durda (838 m n. m.)
Historické země: Morava a Čechy
do roku 1920 také Dolní Rakousy
Počet okresů: 7
Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností: 21
Počet správních obvodů obcí s pověřeným úřadem: 34
ISO 3166-2: CS-JM
CZ-NUTS: CZ064
CZ062 (do 31.12.2007)
RZ: B
Oficiální web krajského úřadu
Pozice na mapě
Jihomoravský kraj – poloha v rámci ČR
OpenStreetMap: mapová data

Jihomoravský kraj (do 30. května 2001 Brněnský kraj)[2] je vyšší územně samosprávný celek České republiky vzniklý roku 2000, jehož území je tvořeno sedmi okresy ve střední části územního Jihomoravského kraje (jeho zbylých sedm okresů leží ve třech sousedících samosprávných krajích). Na západě má samosprávný Jihomoravský kraj kratičký úsek společné hranice s Jihočeským krajem, na severozápadě sousedí s Krajem Vysočina, na severu s Pardubickým krajem, na severovýchodě s Olomouckým krajem a na východě se Zlínským krajem. Na jihovýchodě hraničí se slovenskými kraji Trenčínským a Trnavským; na jihu hraničí s rakouskou spolkovou zemí Dolní Rakousy (Niederösterreich). Sídlem kraje je Brno, bývalé moravské zemské hlavní město.

Převážnou částí leží území kraje na území historické Moravy; výjimkou je osada Jobova Lhota (dnes součást obce Kněževes), která tvoří historickou součást Čech,[3] a také území Valticka a Dyjského trojúhelníku, jež byla do roku 1920 součásti Dolních Rakous.

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Zatímco západ a severozápad kraje pokrývají výběžky Českomoravské vrchoviny, např. Drahanská vrchovinaMoravským krasem, do východní části už zasahují ze Slovenska Karpaty. Ty jsou od západních vrchovin odděleny Dolnomoravským úvalem. O své nejvyšší pohoří, Bílé Karpaty, se kraj dělí se Zlínským krajem i se Slovenskem. Trojmezí těchto územních celků je s výškou 838 m n. m. nejvýše položeným bodem kraje. Místo se nachází nedaleko vrcholu Durda (842 m) ležícího na Slovensku, přibližně 2 km západně od nejvyššího vrcholu geomorfologického celku, jímž je Velká Javořina / Veľká Javorina (970 m). Nejvyšším vrcholem kraje je Čupec (819 m), ležící taktéž u hranice se Slovenskem, přibližně 2 km jihozápadně od Durdy.

Celý kraj náleží k úmoří Černého moře a k povodí Dunaje, do kterého vody z kraje odvádí řeka Morava. V nížině u česko-slovensko-rakouského trojmezí se k ní přidávají i další důležité řeky regionu: Dyje, Svratka a její přítok Svitava.

V Jihomoravském kraji je řada chráněných přírodních území (chráněných krajinných oblastí): Bílé Karpaty, Moravský kras se známou jeskyní a propastí Macochou, Pálava a zejména Národní park Podyjí.

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

Území kraje je vymezeno územími okresů Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo.

K 1. lednu 2003 zanikly okresní úřady a samosprávné kraje se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností. Kromě okresních měst Blanska, Brna, Břeclavi, Hodonína, Vyškova a Znojma, jsou jimi také Boskovice, Bučovice, Hustopeče, Ivančice, Kuřim, Kyjov, Mikulov, Moravský Krumlov, Pohořelice, Rosice, Slavkov u Brna, Šlapanice, Tišnov, Veselí nad Moravou, Židlochovice. Tyto správní obvody se dále dělí na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem.

V kraji je 673 obcí, z toho 21 obec s rozšířenou působností, 48 obcí má status města. Dále zde existuje jeden vojenský újezd (Březina). Podíl městského obyvatelstva je asi 63,5 % z celkového počtu obyvatel kraje. Sídelním městem kraje je statutární město Brno, jež je druhým největším městem v Česku a jeho význam přesahuje hranice kraje - je např. sídlem Ústavního soudu a místem konání velkých událostí i evropského významu. Rozlohou 7 065 km2 (9 % rozlohy ČR) zaujímá Jihomoravský kraj čtvrté místo a počtem 1 194 425 obyvatel (11 % z ČR) třetí místo v České republice.

Počet okresů: 7
Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností: 21
Počet správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem: 34
Počet obcí: 673
Z toho měst: 48
Počet vojenských újezdů: 1

Statistické údaje[editovat | editovat zdroj]

Mapa kraje
Statistické údaje k 1. 1. 2012
Okresy Rozloha Počet obyvatel Průměrný věk Počet obcí
Blansko 863 106 847 41,1 116
Brno-město 230 378 965 42,2 1
Brno-venkov 1 499 206 501 40,3 187
Břeclav 1 038 114 853 40,9 63
Hodonín 1 099 156 517 41,4 82
Vyškov 876 89 342 40,7 80
Znojmo 1 591 113 288 40,6 144

Změna hranice kraje k 1. lednu 2005[editovat | editovat zdroj]

Dne 1. ledna 2005 byla z okresů kraje Vysočina převedena do okresu Brno-venkov pod Jihomoravský kraj[4] řada obcí západně od Tišnova (Nedvědice s částí Pernštejn; Černvír; Doubravník s částí Křížovice; Borač s částí Podolí; Pernštejnské Jestřabí s částmi Maňová, Husle a Jilmoví; Olší s částmi Litava, Klokočí a Rakové; Drahonín; Žďárec s částí Víckov; Vratislávka; Tišnovská Nová Ves; Skryje; Kaly s částí Zahrada; Dolní Loučky s částí Střemchoví; Horní Loučky; Újezd u Tišnova; Řikonín; Kuřimské Jestřabí s částí Blahoňov; Kuřimská Nová Ves s částí Prosatín; Lubné; Níhov; Rojetín; Borovník; Katov; Křižínkov) a obec Senorady západně od Oslavan.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jihomoravský folklorní soubor
Nový zemský dům v Brně - v současnosti sídlo krajského úřadu Jihomoravského kraje

Brněnský kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky, ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.

K 31. květnu 2001, dnem vyhlášení novelizačního ústavního zákona č. 176/2001 Sb., byl přejmenován Brněnský kraj na Jihomoravský kraj, současně byly přejmenovány i další tři kraje. Zákonem 387/2004 Sb. bylo k 1. lednu 2005 přesunuto 25 obcí z kraje Vysočina do Jihomoravského kraje.

Jihomoravský kraj existoval už v Československu od roku 1960 do roku 1990. Byl větší než současný Jihomoravský kraj, patřily k němu i části dnešních krajů Vysočina, Olomouckého a Zlínského. Po roce 1990 tento kraj sice ještě formálně existuje, ale už nemá správní orgány s obecnou působností, je pouze obvodem Krajského soudu Brně a některých dalších orgánů státní správy.

Už prehistorické doby proslavily jižní Moravu více než jiné části dnešního Česka. Dolní Věstonice, u nichž se našly známé památky z doby lovců mamutů (v čele s tzv. věstonickou Venuší), leží právě zde.

Na jižní Moravě bylo jedno z center Velkomoravské říše v 8. a 9. století. Po dobytí Moravy českým knížetem Oldřichem se její jih dělil na úděl brněnský a znojemský. Ve Znojmě najdeme jednu z nejstarších rotund na území dnešní České republiky. Brno, dnešní hlavní město kraje, bylo už od 14. století sídlem Moravských Markrabat a zasedal zde Moravský zemský sněm, který ovšem střídavě zasedal také v Olomouci a v době svého vzniku i ve Znojmě.

Jednou ze světově nejproslulejších událostí, které se na jižní Moravě udály, je také bitva tří císařů u Slavkova 2. prosince 1805, v níž francouzský císař Napoleon porazil spojená vojska rakouského císaře Františka a ruského cara Alexandra.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Prezentace Jihomoravského kraje na veletrhu Regiontour 2010 v Brně

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnější roli v hospodářství má strojírenský průmysl. Centrem strojírenského průmyslu je Brno (První brněnská strojírna, Siemens, výroba turbín, traktorů Zetor). Další významnou oblastí strojírenského průmyslu je Blansko (ČKD Blansko, Metra), Kuřim (TOS Kuřim), Boskovice (Minerva, Novibra) nebo Břeclav (OTIS Escalators). Více než stoletou tradici má v kraji i elektrotechnický průmysl (Siemens Drásov, VUES, ZPA). Potravinářský průmysl je rozmístěn hlavně na jihu a východě kraje (Brno, Znojmo, Břeclav, Mikulov). Jedná se hlavně o zpracování masa (Tišnov - Steinhauser ), konzervárny ovoce a zeleniny (Znojmia, Fruta) a cukrovary. V kraji se nachází čtyři velké pivovary (Starobrno, Černá Hora, Vyškov a Hostan) a mnoho velkovýrobců vína (Znovín Znojmo, Vinium Velké Pavlovice). Chemický a farmaceutický průmysl je v kraji soustředěn především v Brně (Pliva, Lachema), Ivanovicích na Hané (Bioveta) a ve Veverské Bítýšce (Hartmann Rico).

Zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Podnebí patří k nejteplejším v ČR. Zemědělství je rozvinuto nejvíce v nížinách. Celkový význam v pěstování obilnin: pšenice, ječmen a kukuřice. Zelenina: okurky, papriky a rajčata. Ovoce: broskve, meruňky a hlavně nejvíce vinná réva. Téměř 60 % plochy kraje tvoří zemědělská půda, z níž 83 % je orná půda. Přes 96% vinic v České republice leží právě na jižní Moravě. Hodně rozšířený je zde chov prasat, vodní drůbeže a domácího kuru.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Krajské město Brno je důležitým železničním i silničním uzlem. Dálnicemi či rychlostními silnicemi je napojeno na Prahu (Dálnice D1), Olomouc (Dálnice D1) i slovenskou Bratislavu (Dálnice D2), dobré spojení je i do nedaleké rakouské Vídně (R52 a E461). Důležitou severojižní spojnicí je rychlostní silnice E461 na Svitavy. Železnicí bylo Brno spojeno s Vídní už roku 1839 a dnes je významnou železniční spojnicí mezi Vídní, Prahou a Bratislavou. V Brně se nachází i mezinárodní letiště Brno-Tuřany (ICAO LKTB) s pravidelnými lety např. do Londýna, Moskvy či Eindhovenu. Nesmíme zapomenout ani na sportovní letiště Medlánky (ICAO LKCM).

Věda a vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Brně je řada veřejných vysokých škol - Janáčkova akademie múzických umění, Masarykova univerzita, Mendelova univerzita v Brně, Univerzita obrany, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno a Vysoké učení technické.

Hejtmani Jihomoravského kraje[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v oblastech, krajích a okresech České republiky k 1.1.2012, Český statistický úřad
  2. http://zpravy.idnes.cz/domaci.aspx?r=domaci&c=A010525_160533_brno_zpravy_dmk
  3. K. V. Adámek a kol.: Království české VI.: Východní Čechy, část druhá, s. 1, 24.
  4. http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/zmena_hranic_jihomoravskeho_kraje_k_1_1_2005 Změna hranic jihomoravského kraje k 1. 1. 2005 - Krajská správa ČSÚ v Brně

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]