Jihomoravský kraj
| Jihomoravský kraj | |
|---|---|
 |
|
| Sídlo: | Brno |
| Hejtman: | Michal Hašek (ČSSD) |
| Rozloha: | 7 196,5 km² |
| Počet obyvatel: | 1 166 313[1] |
| Hustota zalidnění: | 162 obyvatel/km² |
| Nejvyšší bod: | Čupec (819 m. n. m.) |
| Historické země: | Morava a Čechy do roku 1920 také Dolní Rakousko |
| Počet okresů: | 7 |
| Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností: | 21 |
| Počet správních obvodů obcí s pověřeným úřadem: | 34 |
| ISO 3166-2: | CS-JM |
| CZ-NUTS: | CZ064 CZ062 (do 31.12.2007) |
| RZ: | B |
| Oficiální web krajského úřadu | |
| Pozice na mapě | |
 |
|
| OpenStreetMap: mapová data | |
Jihomoravský kraj (do 30. května 2001 Brněnský kraj)[2]zaujímá jižní a část střední Moravy; výjimkou je osada Jobova Lhota (dnes součást obce Kněževes), která tvoří historickou součást Čech, respektive i území Valticka a tzv. Dyjský trojúhelník (do roku 1920 součásti Dolního Rakouska). Na západě má kratičký úsek společné hranice s Jihočeským krajem, na severozápadě sousedí s krajem Vysočina, na severu s Pardubickým krajem, na severovýchodě s Olomouckým krajem a na východě se Zlínským krajem. Na jihovýchodě hraničí se slovenskými kraji Trenčínským a Trnavským; na jihu hraničí s rakouskou spolkovou zemí Dolní Rakousko (Niederösterreich). Sídlem kraje je Brno, bývalé moravské zemské hlavní město.
Obsah |
Přírodní podmínky [editovat]
Zatímco západ a severozápad kraje pokrývají výběžky Českomoravské vrchoviny, např. Drahanská vrchovina s Moravským krasem, do východní části už zasahují ze Slovenska Karpaty. Ty jsou od západních vrchovin odděleny Dolnomoravským úvalem. O své nejvyšší pohoří, Bílé Karpaty, se kraj dělí se Zlínským krajem i se Slovenskem. Nejvyšší hora pohoří, Velká Javořina / Veľká Javorina (970 m) už však leží kousek za hranicí kraje, jehož nejvyšším bodem se tak stal zalesněný vrchol málo známé Durdy (842 m).
Celý kraj náleží k úmoří Černého moře a k povodí Dunaje, do kterého vody z kraje odvádí řeka Morava. V nížině u česko-slovensko-rakouského trojmezí se k ní přidávají i další důležité řeky regionu: Dyje, Svratka a její přítok Svitava.
V Jihomoravském kraji je řada chráněných přírodních území (chráněných krajinných oblastí): Bílé Karpaty, Moravský kras se známou jeskyní a propastí Macochou, Pálava a zejména Národní park Podyjí
Administrativní členění [editovat]
Území kraje je vymezeno územími okresů Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo.
K 1. lednu 2003 zanikly okresní úřady a samosprávné kraje se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností. Kromě okresních měst Blanska, Brna, Břeclavi, Hodonína, Vyškova a Znojma, jsou jimi také Boskovice, Bučovice, Hustopeče, Ivančice, Kuřim, Kyjov, Mikulov, Moravský Krumlov, Pohořelice, Rosice, Slavkov u Brna, Šlapanice, Tišnov, Veselí nad Moravou, Židlochovice. Tyto správní obvody se dále dělí na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem.
V kraji je 673 obcí, z toho 21 obec s rozšířenou působností, 48 obcí má status města. Dále zde existuje jeden vojenský újezd (Březina). Podíl městského obyvatelstva je asi 63,5 % z celkového počtu obyvatel kraje. Sídelním městem kraje je statutární město Brno, jež je druhým největším městem v Česku a jeho význam přesahuje hranice kraje - je např. sídlem Ústavního soudu a místem konání velkých událostí i evropského významu. Rozlohou 7 065 km2 (9 % rozlohy ČR) zaujímá Jihomoravský kraj čtvrté místo a počtem 1 194 425 obyvatel (11 % z ČR) třetí místo v České republice.
| Počet okresů: | 7 |
| Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností: | 21 |
| Počet správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem: | 34 |
| Počet obcí: | 673 |
| Z toho měst: | 48 |
| Počet vojenských újezdů: | 1 |
Statistické údaje [editovat]
| Statistické údaje k 1. 1. 2012 | ||||
|---|---|---|---|---|
| Okresy | Rozloha | Počet obyvatel | Průměrný věk | Počet obcí |
| Blansko | 943 | 106 847 | 41,1 | 116 |
| Brno-město | 230 | 378 965 | 42,2 | 1 |
| Brno-venkov | 1 108 | 206 501 | 40,3 | 187 |
| Břeclav | 1 173 | 114 853 | 40,9 | 63 |
| Hodonín | 1 086 | 156 517 | 41,4 | 82 |
| Vyškov | 889 | 89 342 | 40,7 | 80 |
| Znojmo | 1 637 | 113 288 | 40,6 | 144 |
Změna hranice kraje k 1. lednu 2005 [editovat]
Dne 1. ledna 2005 byla z okresů kraje Vysočina převedena do okresu Brno-venkov pod Jihomoravský kraj[3] řada obcí západně od Tišnova (Nedvědice s katastrálním územím Pernštejn; Černvír; Doubravník s katastrálním územím Křížovice; Borač s katastrálním územím Podolí; Pernštejnské Jestřabí s katastrálním územím Maňová, Husle a Jilmový; Olší s katastrálním územím Litava, Klokočí a Rakové; Drahonín; Žďárec s katastrálním územím Vickov; Vratislávka; Tišnovská Nová Ves; Skryje; Kaly s katastrálním územím Zahrada; Dolní Loučky s katastrálním územím Střemchoví; Horní Loučky; Újezd u Tišnova; Řikonín; Kuřimské Jestřabí s katastrálním územím Blahoňov; Kuřimská Nová Ves s katastrálním územím Prosatín; Lubné; Níhov; Rojetín; Borovník; Katov; Křižínkov) a obec Senorady západně od Oslavan.
Historie [editovat]
Brněnský kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky, ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.
K 31. květnu 2001, dnem vyhlášení novelizačního ústavního zákona č. 176/2001 Sb., byl přejmenován Brněnský kraj na Jihomoravský kraj, současně byly přejmenovány i další tři kraje. Zákonem 387/2004 Sb. bylo k 1. lednu 2005 přesunuto 25 obcí z kraje Vysočina do Jihomoravského kraje.
Jihomoravský kraj existoval už v Československu od roku 1960 do roku 1990. Byl větší než současný Jihomoravský kraj, patřily k němu i části dnešních krajů Vysočina, Olomouckého a Zlínského. Po roce 1990 tento kraj sice ještě formálně existuje, ale už nemá správní orgány s obecnou působností, je pouze obvodem Krajského soudu Brně a některých dalších orgánů státní správy.
Už prehistorické doby proslavily jižní Moravu více než jiné části dnešního Česka. Dolní Věstonice, u nichž se našly známé památky z doby lovců mamutů (v čele s tzv. věstonickou Venuší), leží právě zde.
Na jižní Moravě bylo jedno z center Velkomoravské říše v 8. a 9. století. Po dobytí Moravy českým knížetem Oldřichem se její jih dělil na úděl brněnský a znojemský. Ve Znojmě najdeme jednu z nejstarších rotund na území dnešní České republiky. Brno, dnešní hlavní město kraje, bylo už od 14. století sídlem Moravských Markrabat a zasedal zde Moravský zemský sněm, který ovšem střídavě zasedal také v Olomouci a v době svého vzniku i ve Znojmě.
Jednou ze světově nejproslulejších událostí, které se na jižní Moravě udály, je také bitva tří císařů u Slavkova 2. prosince 1805, v níž francouzský císař Napoleon porazil spojená vojska rakouského císaře Františka a ruského cara Alexandra.
Hospodářství [editovat]
Průmysl [editovat]
Nejvýznamnější roli v hospodářství má strojírenský průmysl. Centrem strojírenského průmyslu je Brno (První brněnská strojírna, Siemens, výroba turbín, traktorů Zetor). Další významnou oblastí strojírenského průmyslu je Blansko (ČKD Blansko, Metra), Kuřim (TOS Kuřim), Boskovice (Minerva, Novibra) nebo Břeclav (OTIS Escalators). Více než stoletou tradici má v kraji i elektrotechnický průmysl (Siemens Drásov, VUES, ZPA). Potravinářský průmysl je rozmístěn hlavně na jihu a východě kraje (Brno, Znojmo, Břeclav, Mikulov). Jedná se hlavně o zpracování masa (Tišnov - Steinhauser ), konzervárny ovoce a zeleniny (Znojmia, Fruta) a cukrovary. V kraji se nachází čtyři velké pivovary (Starobrno, Černá Hora, Vyškov a Hostan) a mnoho velkovýrobců vína (Znovín Znojmo, Vinium Velké Pavlovice). Chemický a farmaceutický průmysl je v kraji soustředěn především v Brně (Pliva, Lachema), Ivanovicích na Hané (Bioveta) a ve Veverské Bítýšce (Hartmann Rico).
Zemědělství [editovat]
Podnebí patří k nejteplejším v ČR. Zemědělství je rozvinuto nejvíce v nížinách. Celkový význam v pěstování obilnin: pšenice, ječmen a kukuřice. Zelenina: okurky, papriky a rajčata. Ovoce: broskve, meruňky a hlavně nejvíce vinná réva. Téměř 60 % plochy kraje tvoří zemědělská půda, z níž 83 % je orná půda. Přes 96% vinic v České republice leží právě na jižní Moravě. Hodně rozšířený je zde chov prasat, vodní drůbeže a domácího kuru.
Doprava [editovat]
Krajské město Brno je důležitým železničním i silničním uzlem. Dálnicemi či rychlostními silnicemi je napojeno na Prahu (Dálnice D1), Olomouc (Dálnice D1) i slovenskou Bratislavu (Dálnice D2), dobré spojení je i do nedaleké rakouské Vídně (R52 a E461). Důležitou severojižní spojnicí je rychlostní silnice E461 na Svitavy. Železnicí bylo Brno spojeno s Vídní už roku 1839 a dnes je významnou železniční spojnicí mezi Vídní, Prahou a Bratislavou. V Brně se nachází i mezinárodní letiště Brno-Tuřany (ICAO LKTB) s pravidelnými lety např. do Londýna, Milána, Moskvy, Říma, Eindhovenu. Nesmíme zapomenout ani na sportovní letiště Medlánky (ICAO LKCM).
Věda a vzdělání [editovat]
V Brně je řada veřejných vysokých škol - Janáčkova akademie múzických umění, Masarykova univerzita, Mendelova univerzita v Brně, Univerzita obrany, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno a Vysoké učení technické.
Hejtmani Jihomoravského kraje [editovat]
- 2000–2008 Stanislav Juránek (KDU-ČSL)
- od r. 2008 Michal Hašek (ČSSD)
Reference [editovat]
- ↑ Počet obyvatel v oblastech, krajích a okresech České republiky k 1.1.2012, Český statistický úřad
- ↑ http://zpravy.idnes.cz/domaci.aspx?r=domaci&c=A010525_160533_brno_zpravy_dmk
- ↑ http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/zmena_hranic_jihomoravskeho_kraje_k_1_1_2005 Změna hranic jihomoravského kraje k 1. 1. 2005 - Krajská správa ČSÚ v Brně
Související články [editovat]
- Jihomoravský kraj (1960-1999)
- Severomoravský kraj (1960-1999)
- Mikroregiony v Jihomoravském kraji
- Seznam chráněných území Jihomoravského kraje
- Morava
- Česko
- Symboly Jihomoravského kraje
