Dolní Věstonice
| Dolní Věstonice | |
|---|---|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0644 584436 |
| kraj (NUTS 3): | Jihomoravský (CZ064) |
| okres (NUTS 4): | Břeclav (CZ0644) |
| obec s rozšířenou působností: | Mikulov |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 8,76 km² |
| počet obyvatel: | 312 (1.1.2012) |
| zeměpisné souřadnice: | 48° 53′ 14″ s. š., 16° 38′ 38″ v. d. |
| nadmořská výška: | 174 m n.m. m |
| PSČ: | 691 29 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Obecní úřad Dolní Věstonice 7 691 29 Dolní Věstonice |
| starosta / starostka: | Jaromír Sasínek |
| Ofic. web OÚ: http://www.obecdolnivestonice.cz E-mail: ou.dolnivestonice@iol.cz |
|
Obec Dolní Věstonice (německy Unter Wisternitz)[1] se nalézá severně od Pavlovských vrchů (Pálavy) asi 10 km na sever od Mikulova na jižním břehu Novomlýnských nádrží. Téměř celou východní část obce tvoří Sklepní ulice s původními i nově vybudovanými vinnými sklepy. Vinařství má v obci tisíciletou tradici.
Obsah |
Poloha [editovat]
Dolní Věstonice leží na severním úpatí Pavlovských vrchů na pravém břehu řeky Dyje. Po napuštění Novomlýnských nádrží se obec ocitla na jejich jižním břehu, za zachovaným úsekem původního koryta řeky. Obec leží na staré obchodní cestě z Rakouska na Moravu[2], která i dnes spojuje Mikulov s Hustopečemi a která je vedena po hrázi mezi střední a dolní nádrží Nových Mlýnů do Strachotína; v obci se odděluje cesta do Pavlova, která pokračuje podél toku Dyje do Lednice.
Historie obce [editovat]
Území obce bylo osídleno již od pravěku jak dokládají četné archeologické nálezy zejména z doby lovců mamutů (stáří asi 30-25 tisíc let), které jsou zpřístupněny veřejnosti v zdejším archeologickém muzeu. Jedním z nejvýznamnějších zdejších archeologických nálezů je nepochybně plastika Věstonická venuše, objevená již roku 1925. Od 1. července 2008 je naleziště zapsáno mezi Národní kulturní památky ČR.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1312 (Wistanicz). V šestnáctém století se zde usadili novokřtěnci - habáni. Roku 1930 měla obec 688 obyvatel, většinou německé národnosti (93,3 %)[3] – tito byli po roce 1945 vesměs vysídleni.
Památky v obci a okolí [editovat]
- Přímo nad obcí se tyčí zřícenina hradu Děvičky a nejvyšší vrch Pavlovských vrchů Děvín.
- Na východním okraji obce se nalézá významná geologická lokalita Kalendář věků a místo významných archeologických nálezů.
- Původně gotický Kostel svatého Michaela archanděla připomínán již v roce 1389.
- Budova bývalé radnice ze 16. století, v níž je v současné době umístěna archeologická expozice.
- Habánské náměstí, tzv. Husí plácek, patří k největším zvláštnostem mikulovské vinařské oblasti. Habánské vinné sklepy zde tvoří celé náměstíčko.
Podobné názvy [editovat]
- Dolné Vestenice, obec na Slovensku v okrese Prievidza
Reference [editovat]
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. s. 250.
- ↑ [1]
- ↑ Nekuda, Vladimír (ed.): Břeclavsko. Brno 1969, s. 394.