Hlohovec (okres Břeclav)
| Hlohovec | |
|---|---|
Hraniční zámek |
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0644 584452 |
| kraj (NUTS 3): | Jihomoravský (CZ064) |
| okres (NUTS 4): | Břeclav (CZ0644) |
| obec s rozšířenou působností: | Břeclav |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Morava (do roku 1920 Dolní Rakousko) |
| katastrální výměra: | 8,95 km² |
| počet obyvatel: | 1303 (1. 1. 2012) |
| zeměpisné souřadnice: | 48° 46′ 27″ s. š., 16° 46′ v. d. |
| nadmořská výška: | 174 m |
| PSČ: | 691 43 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Hlavní 75 Hlohovec 69143 Hlohovec u Břeclavě |
| starosta / starostka: | RNDr Marie Michalicová |
| Oficiální web: http://hlohovec.cz E-mail: obec@hlohovec.cz |
|
Hlohovec (německy Bischofswarth)[1] je obec v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Nachází se asi 3 km severně od Valtic a asi 10 km jihovýchod od Mikulova v oblasti Lednicko-valtického areálu.
V katastru obce se nachází i část soustavy lednických rybníků, kterou tvoří rybníky Nesyt, Hlohovecký a Prostřední a která je národní přírodní rezervací. Jihovýchodní část katastru obce zasahuje do umělého lesního komplexu Boří les.
Obsah |
Historie [editovat]
První písemná zmínka o obci sice pochází až z roku 1570, ale vesnice vznikla již v 13. století,[2] kdy ji založilo pasovské biskupství jako svou kolonizační ves. Odtud také pochází její německé jméno – Bischofswarth, což česky znamená Biskupská stráž. Katastrem Hlohovce totiž až do roku 1920 vedla moravsko-rakouská hranice.
V bouřlivém 15. století vesnice během válek zanikla. K jejímu znovuoživení došlo v roce 1570, kdy se zde usadili chorvatští kolonisté.[2] Lichtenštejnové, k jejichž valtickému panství Hlohovec až do roku 1848 náležel, jim za to na pět let odpustili desátky a robotu.
V roce 1812 byla v obci zřízena škola a v letech 1832–1835 zde byl postaven kostel. Od roku 1850 spadala vesnice pod Valtice a Poysdorf, v letech 1855–1868 pak přináležela k Valticím a v období 1868–1920 pod Valtice a Mistelbach.[2]
Po vzniku Československé republiky byl Hlohovec v roce 1920 začleněn do soudního okresu Břeclavi.
Po okleštění Československa v říjnu roku 1938 připadla obec do správy mikulovského zemského okresu.[2]
Po osvobození Československa v roce 1945 nedošlo v Hlohovci k odsunu Němců, protože naprostá většina zdejších obyvatel se i za okupace hlásila k české národnosti.[2] Protože původní chorvatští obyvatelé přebírali již od 19. století slovácké zvyky, nedošlo ani k jejich odsunu do vnitrozemí.[2]
9. ledna 2003 byly obci Hlohovec Poslaneckou sněmovnou uděleny znak a prapor.
Zajímavost [editovat]
V obci jsou dodnes živé národopisné tradice. Dvakrát ročně se tu pořádají tradiční slovácké krojované hody konané ve svátek bývalého i současného patrona zdejšího kostela.[2] První, takzvané májové hodky, se konají první sobotu po svátku sv. Jana Nepomuckého (16. května) a tradiční hody vždy v srpnu v neděli a pondělí po svátku sv. Bartoloměje (24. srpna).[2]. Tradiční bývá také Krojový ples (leden - únor). O Velikonocích se zde koná přehlídka vín, při níž zní cimbálová muzika. V roce 2007 byla založena nová tradice pořádání Vinobraní (září - říjen) a koncem roku na svátek Sv Jana Evangelisty se v místním kulturním domě pořádá Svěcení mladého vína. Zajímavý bývá i každoroční výlov Hlohoveckého rybníka, obvykle počátkem listopadu.
Pamětihodnosti [editovat]
- Kostel svatého Bartoloměje byl postaven v letech 1832 – 1835 a původně zasvěcen sv. Janu Nepomuckému. Po přestavbě v roce 1912 byl změněn i jeho patron, jímž se stal svatý Bartoloměj.
- Hraniční zámek, nazývaný zde Hraniční zámeček, postavený v letech 1826–1827 podle návrhu Josefa Kornhäusela zednickým mistrem Josefem Popellackem je zřejmě nejpozoruhodnější stavbou v okolí. Katastrální hranice půlí budovu na jižní část patřící ke Hlohovci a severní část patřící k Lednici. Zámek stojí na pilotech a roštech na břehu Hlohoveckého rybníka a je vybudován v klasicistním stylu.
Památkově chráněné jsou i
- Boží muka u silnice do Valtic
- Socha svatého Floriána na návsi