Klentnice
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Klentnice | |
|---|---|
Barokní kostel Sv. Jiří v obci Klentnice |
|
|
|
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0644 584541 |
| kraj (NUTS 3): | Jihomoravský (CZ064) |
| okres (NUTS 4): | Břeclav (CZ0644) |
| obec s rozšířenou působností: | Mikulov |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 7,69 km² |
| počet obyvatel: | 543 (1.1.2012) |
| zeměpisné souřadnice: | 48° 50′ 39″ s. š., 16° 38′ 40″ v. d. |
| nadmořská výška: | 334 m |
| PSČ: | 692 01 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Obecní úřad Klentnice Klentice 54 692 01 p. MIKULOV |
| starosta / starostka: | Kopřivňanský Roman |
| Oficiální web: http://www.klentnice.cz E-mail: obecklentnice@tiscali.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Klentnice (německy Klentnitz)[1] je vinařská a rekreační obec cca 4 km severně od Mikulova. Poštovní směrovací číslo (PSČ) 692 01. Podle posledního sčítání lidu je v obci Klentnice registrováno 155 adres a 167 domácností. Počet obyvatel 555. Z celkového počtu obyvatel je žen 328 a mužů 227 (pod 15 let je dívek 25 a chlapců 37). První písemná zmínka o obci pochází z roku 1322. V roce 1575 získávají spolu s Mikulovem knížata z Dietrichštejna, která z tohoto území odchází až v roce 1945.
Jedná se o vinařskou obec v Mikulovské vinařské podoblasti (viniční tratě Bavorsko, Stará hora, Pod Klentnicí, Pod lomem, Nad sv. Leonardem).
Obsah |
Počet obyvatel [editovat]
| Sčítání lidu | Obyvatelé celkově | Národní příslušnost | ||
| Rok | Němci | Češi | jiné | |
| 1793 | 405 | - | - | - |
| 1836 | 437 | - | - | - |
| 1869 | 434 | - | - | - |
| 1880 | 494 | 494 | 0 | 0 |
| 1890 | 446 | 436 | 8 | 2 |
| 1900 | 525 | 523 | 2 | 0 |
| 1910 | 609 | 607 | 2 | 0 |
| 1921 | 630 | 615 | 2 | 13 |
| 1930 | 556 | 552 | 0 | 4 |
Pamětihodnosti obce a blízkého okolí [editovat]
- Kostel sv. Jiří - barokně klasicistní stavba od K. J. Hromádky z let 1783 - 1785 s kvalitní vnitřní výzdobou sochaře O. Schweigla a malíře J. Winterhaldera.
- zřícenina hradu Sirotčí hrádek - nachází se na vápencovém bradle nad obcí.
- Národní přírodní rezervace Růžový vrch.
- Přírodní památka Kočičí skála
- Přírodní památka Kočičí kámen
- Kulturní památka Socha sv. Leonarda[3]
Reference [editovat]
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku I. A-L. Praha : Academia, 1970. 576 s. s. 395.
- ↑ Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960, sv.9. 1984
- ↑ http://monumnet.npu.cz/ohr/ohrdetail.php?IdReg=440774&oKodOk=6204&Nem=N&Limit=25
