Moravský Žižkov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Moravský Žižkov

znak obce Moravský Žižkovvlajka obce Moravský Žižkovznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0644 584673
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (NUTS 4): Břeclav (CZ0644)
obec s rozšířenou působností: Břeclav
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 13,53 km²
počet obyvatel: 1412 (1. 1. 2012)
nadmořská výška: 198 m
PSČ: 691 01
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Bílovská 145
69101 Moravský Žižkov
starosta / starostka: Josef Osička
Oficiální web: http://www.moravskyzizkov.cz/
E-mail: obec@moravskyzizkov.cz

Moravský Žižkov
Red pog.png
Moravský Žižkov
Moravský Žižkov, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Moravský Žižkov (německy Zischkow)[1] je hanáckoslovácká obec ležící v severní části břeclavského okresu mezi městem Velké Bílovice a obcí Prušánkami. Je jednou z nejmladších obcí břeclavského okresu. Do jejího katastru patří velké množství orné půdy, sadů a vinic.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historie před založením[editovat | editovat zdroj]

Na území obce byly objeveny důkazy o neolitickém osídlení, sídliště i hroby únětické kultury, žárové hroby kultury lužické, sídliště kultury mohylové, sídliště z doby římské a roku 1945 bylo nalezeno dokonce slovanské sídliště i s pohřebištěm. Jižně od nynější vsi byla v minulosti situována slovanská středověká ves Želetice, která byla roku 1370 nahrazena osadou Prechov, jež byla pojmenována po svém lokátorovi Přechu z Trčmačova.

Události vedoucí k založení Žižkova[editovat | editovat zdroj]

Břeclavské panství se po vymření hlavní rodové linie Liechtensteinů dostalo na počátku 18. století do vlastnictví knížete Josefa Václava Liechtensteina. Ten svěřil správu břeclavského panství Janu Maxmiliánu Žižkovi, podle kterého dostal Žižkov své jméno. Založení Žižkova bylo řešením přelidnění a také mělo zajistit využívání panské půdy.

Od francouzských válek po současnost[editovat | editovat zdroj]

Francouzské války , zpočátku vedené mimo moravské území, díky jejich nákladnosti postihovaly poddaný lid hlavně zvýšenými daněmi. V letech 1805 a 1809 byly poddaní zatíženi daněmi, dodávkami potravin a píce a jejich dopravou, měli také povinnost dopravovat jiné náklady pro potřeby armády (např. střelivo) těmto cestám se říkalo daleké fůry.V roce 1848 v důsledku rozpadu patrimoniální správy se Žižkov stal součástí soudního okresu Břeclav. V době nacistické okupace byl Moravský Žižkov připojen k okresu Hodonín. Osvobození se Moravský Žižkov dočkal 15. dubna 1945 v průběhu osvobozovacích bojů bylo zabito přes 80 sovětských vojáků.

Moravský Žižkov v datech[editovat | editovat zdroj]

  • 1732 první písemná zmínka
  • 1792 osamocení Žižkova
  • 1880 zřízen obecní hřbitov
  • 1899 byl založen Spolek dobrovolných hasičů
  • 1901 zřízení poštovního úřadu
  • 1906 vystavěna obecní nemocnice
  • 1911 obnova vinic, začalo se s pěstováním na amerických podložkách
  • 1912 byla zřízena první obecní knihovna
  • 1913 byl Žižkov přejmenován na Moravský Žižkov
  • 1921 byla založena tělovýchovná jednota Sokol
  • 1927 byla zavedena do Žižkova první telefonní linka

Méně šťastné roky[editovat | editovat zdroj]

  • 1817 shořela značná část prechovského dvora
  • 1839 vyhořelo (pravděpodobně přičiněním žháře) 49 domů, kovárna a 17 stodol
  • 1866 příchod pruských vojsk na Moravu
  • 1866 epidemie cholery
  • 1886 v druhé polovině května přišly mrazivé noci, které zničily mladou révu
  • 1890 vichřice – polámané stromy, zničená úroda, odnesené střechy
  • 1893 vichřice s průtrží mračen, jež způsobila protržení rybníka a zaplavení několika domů
  • 1914 (31. července) kvůli všeobecné mobilizaci bylo povoláno kolem osmdesáti žižkovských mužů ke svým útvarům
  • 1914 (17. listopadu) rekvizice obilí; obec musela odevzdat 100 q pšenice
  • 1917 epidemie španělské chřipky

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Postupný růst žižkovské populace:

Rok Počet domů Počet obyvatel
1788 50 210-260
1820 75 400
1834 77 473
1870 92 579
1900 135 861
1910 157 950
1921 187 1011
1930 222 1112
1948 235 1259
1962 330 1460
1980 437 1458
1991 424 (389 obydlených) 1410

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku II. M-Ž. Praha : Academia, 1980. 964 s. S. 827.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]