Brumovice (okres Břeclav)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Brumovice
Domky u hlavní silnice

Domky u hlavní silnice

znak obce Brumovicevlajka obce Brumoviceznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0644 584363
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (NUTS 4): Břeclav (CZ0644)
obec s rozšířenou působností: Hustopeče
pověřená obec: Klobouky u Brna
historická země: Morava
katastrální území: Brumovice
katastrální výměra: 10,48 km²
počet obyvatel: 929 (1. 1. 2014[1])
nadmořská výška: 193 m n. m.
PSČ: 691 11
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Brumovice 26
69111 Brumovice na Moravě
starosta / starostka: Antonín Košulič
Oficiální web: http://www.brumovice.cz
E-mail: obec@brumovice.cz

Brumovice
Red pog.png
Brumovice
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Brumovice (německy Brumowitz)[2] se nachází v okrese Břeclav, v Jihomoravském kraji. Žije zde více než 900 obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název se vyvíjel od varianty Brumowiz (1250), Borunowich (1256), Braumowicze (1595), Braumowitze (1609), Braumowitz (1633), Brumowitz (1673), Braumowitz (1718, 1720), Braunowitz (1751), Brumowitz a Brumovice (1846), Brumowitz a Brumovice (1872), Brumovice (1881). Místní jméno vzniklo z osobního jména Bruno, k němuž byla přidána přípona -ice a znamenalo ves lidí Brunových.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vesnice je kolonizačního původu z poloviny 13. století. Podle archeologických nálezů bylo už v 9. století se nacházelo první slovanské osídlení v severní části dnešní obce a patrně zde vydrželo ještě v 10. či 11. století. Pozdější výskyt ale doložen není, až přítomnost nových osadníků v polovině 13. století. První písemná zmínka pochází z roku 1250, kdy markrabí Přemysl daroval ves Kunovi z Obřan. Ten ji vzápětí přeprodal Brunovi ze Schauenburku, jehož jméno se vyskytuje i v názvu obce, nikoli však po něm, nýbrž patrně po jiném Brunovi, neboť jméno dědiny Brumowitz se objevuje už v listině stvrzující prodej.[4]

Po několika změnách majitele se v roce 1460 dostaly Brumovice v rámci velkopavlovického dominia do majetku pánů z Lipé, jmenovitě Jindřicha VIII. z Lipé, jenž v té době přikoupil i (dnes již zaniklé) vsi Kloboučky, Harasy a Divice. Na počátku 16. století tchán a poručník Jindřicha IX. z Lipé Vilém Pernštejna přikoupil panství hodonínské, čímž Velké Pavlovice spojil s Hodonínem a obě panství 24. února 1512 postoupil Jindřichovi. S výjimkou krátkého období let 1648-1667, kdy Brumovice patřily k tzv. jakardovskému statku v Kobylí, tak byly spojeny s velkopavlovickým a hodonínským panstvím až do zrušení patrimoniální v roce 1848.[5]

Už v květnu 1594 však Jan z Lipé prodal panství Juliu hraběti ze Salm-Neuburgu, od jehož synů je 24. června 1600 získal uherský feudál Štěpán Illiesházy z Illiesházy. Od něj panství převzala manželka Kateřina, po roce 1605 je jménem moravských stavů spravoval náměstek zemského hejtmana Ladislav Berka z Dubé a Lipého, mezi roky 1608-1609 znovu krátce Illiesházy a po jeho smrti opět vdova Kateřina z Pálfy-Ërdödu. Ta je v roce 1614 prodala švagrovi Zdeňkovi Žampachovi z Potnštejna a jeho rod panství držel s krátkou válečnou přestávkou až do roku 1650. Třicetiletou válku přežilo z původních 47 brumovických selských rodin jen 28, tedy necelých 60 %. Až kolem roku 1716 bylo opět dosaženo předválečného početního stavu a v roce 1763 zde žilo již 76 rodin s 347 osobami.[6]

Helena Kateřina Jakartovská se jako vdova po Janu Burianovi v roce 1650 provdala za hraběte Bedřicha z Oppersdorfu a v září 1692 Oppersdorfové prodali panství Janu Adamovi Ondřeji knížeti z Lichtenštejna. Jeho dcera Marie Antonie vykoupila druhou polovinu od své sestry Marie Alžběty a panství se ujala rodina jejího manžela Marka Adama hraběte Czobora. Roku 1762 byl celé panství z konkursu koupil František Štěpán Lotrinský, manžel císařovny Marie Terezie. V držení panovnického rodu zůstalo, ještě s přikoupeným čejkovickým statkem, až do vzniku Československa.[7]

Do jihovýchodní části katastru obce do 19. století zasahovalo Kobylské jezero.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1930 zde žilo v 352 domech 1379 obyvatel. 1377 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 1 k německé.[8]

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[9][10][11]

Místní části 1896 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1920 1961 1970 1980 1991 2001 2013
Počet obyvatel část Brumovice 1082 1196 1222 1321 1370 1394 1379 1168 1212 1103 1010 930 942 929
Počet domů část Brumovice 234 266 282 294 295 298 352 350 358 339 329 389 389

Náboženský život[editovat | editovat zdroj]

Kostel s farou je v obci výslovně připomínán k roku 1478. Není jisté, zda byl v té době katolický, ale protože obvykle poddaní následovali ve víře svou vrchnost, lze předpokládat. Až Jan z Lipé, jenž se ujal vlády nad panstvím v roce 1541, se přidal k bratrské církvi. V průběhu 16. století se v Brumovicích usadili příslušníci jednoty bratrské a Čeněk z Lipé jim daroval místo pod kostelem ke zřízení sboru, vysvěceného v roce 1581. O přítomnosti novokřtěnců, kteří pobývali v některých okolních obcích, však kroniky nic neuvádí. Po bělohorské bitvě došlo v zemi k rekatolizaci, v Brumovicích však neměli vlastního katolického kněze, kostel v roce 1637 vyhořel, a tak byli přifařeni ke Kobylí.[12]

Marie Antonie z Lichtenštejna zde nechala roku 1716 vystavět kapli sv. Antonína Paduánského, jež byla v roce 1784 zvětšena na kostel. (Ten byl v roce 1903 dále přestavěn a rozšířen.) Téhož roku zde byla zřízena tzv. lokalie kobylské fary, v roce 1823 sem byly z Boleradic přifařeny sousední Morkůvky a roku 1859 se z lokalie stala samostatná fara.[13] V době sčítání 1930 žilo v obci 1112 římských katolíků, 239 evangelíků, 12 příslušníků Církve československé husitské a 15 židů.[8] V roce 1991 se ke katolické víře hlásilo 613 osob, za celou farnost i s Morkůvkami to bylo 728 osob, zatímco k českobratrské církvi evangelické se v Brumovicích hlásilo 113 osob.[14]

Symboly[editovat | editovat zdroj]

Obec v minulosti používala obecní pečeť, na níž byl v kruhovém poli lemovaném perlovcem vyobrazen kosíř a další neurčitelný nástroj, nad nimiž byla révová ratolest s dvěma hrozny a jedním listem. Po obvodu pečetního pole byl nápis „PECET DIEDI[NY] BRAUMOWIC“. V prvorepublikovém období razítko neslo v kruhovém poli asymetrickou radlici s tulejí a na ní byla položena ratolest vinné révy se dvěma hrozny a čtyřmi listy. Po obvodu byl nápis „OBECNÍ ÚŘAD V BRUMOVICÍCH“. Z tohoto vzoru vycházel i návrh znaku, jenž byl obci přidělen předsedou parlamentu v roce 1999 spolu s praporem. Ty jsou popsány takto:[15]

V zeleném štítě stříbrná radlice, v ní zelená révová ratolest se čtyřmi listy a dvěma modrými hrozny.
List [vlajky] tvoří pět vodorovných pruhů, zelený, bílý, modrý, bílý a zelený v poměru 3:1:1:1:3. Poměr šířky k délce je 2:3.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Břeclav#Brumovice.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Herben (1857–1936) – spisovatel, novinář a politik, brumovický rodák

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Český statistický úřad, 2014-04-30, [cit. 2014-12-16]. S. 91. Dostupné online.  
  2. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku I. A-L. Praha : Academia, 1970. 576 s. S. 116.  
  3. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha : Academia, 1970. S. 116.  
  4. KORDIOVSKÝ, Emil. Brumovice 1250-2000. Znojmo : FPO, 2000. 67 s. ISBN 80-902863-1-3. S. 5.   Dále jen Kordiovský.
  5. Kordiovský, str. 7–8.
  6. Kordiovský, str. 8–10.
  7. Kordiovský, str. 10.
  8. a b Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha : Orbis, 1935. 212 s. S. 50.  
  9. Brumovice - obec/město (okr. Břeclav) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26, [cit. 2012-02-08]. Dostupné online.  
  10. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-220-2394-2. Heslo Brumovice, s. 489.  
  11. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2002 (1. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 630 s. Dostupné online. ISBN 80-220-1310-3. Kapitola Okres Břeclav, s. 640.  
  12. Kordiovský, str. 15–16.
  13. Kordiovský, str. 16–17.
  14. Kordiovský, str. 17.
  15. Kordiovský, str. 18-19.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KORDIOVSKÝ, Emil. Brumovice 1250-2000. Znojmo : FPO, 2000. 67 s. ISBN 80-902863-1-3.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]