Hustopeče
| Hustopeče | |
|---|---|
Městský úřad |
|
|
|
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0644 584495 |
| kraj (NUTS 3): | Jihomoravský (CZ064) |
| okres (NUTS 4): | Břeclav (CZ0644) |
| obec s rozšířenou působností: | Hustopeče |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 24,53 km² |
| počet obyvatel: | 5 869 (1. 1. 2012[1]) |
| zeměpisné souřadnice: | 48° 56′ 26″ s. š., 16° 44′ 15″ v. d. |
| nadmořská výška: | 215 m |
| PSČ: | 693 01 |
| zákl. sídelní jednotky: | 12 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Hustopeče Dukelské náměstí 2 693 01 Hustopeče |
| starosta / starostka: | Ing. Luboš Kuchynka |
| Oficiální web: http://www.hustopece-city.cz E-mail: posta@hustopece-city.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Hustopeče (německy Auspitz)[2] jsou město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 30 km jižně od Brna. Žije zde téměř šest tisíc obyvatel. Městem protéká říčka Štinkovka.
Obsah |
Historie [editovat]
Hustopeče se nachází v oblasti jednoho z nejstarších osídlení na jižní Moravě, severně od hráze Nových Mlýnů. Předpokládá se pravidelný výskyt „lovců mamutů“ (20-25 000 let př. n. l.), doložena jsou neolitická sídliště) (konec 4. a počátek 3. tisíciletí př. n. l.) i keltské pohřebiště (3. století př. n. l.). První zmínky o sídle pocházejí z 1. poloviny 13. století. Významnou roli v jejich historii sehrály klášter Králové (Aula Regia), kterému Hustopeče patřily od počátku 14. do konce 16. století, a knížecí rod Lichtenštejnů, kterému patřily v 2. polovině 19. století. Gotický dvoulodní kostel Sv.Václava, v němž ministroval v dětství i T.G. Masaryk, byl zbořen v roce 1964 po pádu osmdesátimetrové věže v padesátých a šedesátých letech neudržované. Na město byly povýšeny v roce 1572. Hustopeče byly po dlouhou dobu hlavním centrem jihomoravského vinařství, které však od přelomu 19. a 20. století prudce upadalo díky plísňovým onemocněním a přemnožení škůdců. Na začátku 20. století došlo k zániku většiny zbývajících vinohradů kvůli révokazu a plísňových chorobám. Obnovu, která začala ve dvacátých letech, přerušila 2. světová válka, a k jejímu pokračování došlo až po skončení války, dnes je město i se svým okolím opět významnou vinařskou oblastí. Město je dobře dostupné, neboť leží při dálnici spojující Brno s Bratislavou a 1. železničního koridoru (Děčín-Praha-Brno-Břeclav).
Do roku 1997 byl součástí města i Kurdějov[3].
Původ jména Hustopeče [editovat]
Vzniklo jako množné číslo předpokládaného osobního jména Úsopek, které je složené ze dvou částí. Tou první je kmen Ús-, Úso- ze starého praslovanského základu ons-, os-, což nám do dnešního dne dalo dnešní slovo vous. Tou druhou je slovesný základ pek-, péci. Jméno obce by pak znamenalo buď ves rodiny Úsopekovy nebo ves lidí, kteří pekli vousy (posměšný název od sousedů). K tomu se přidalo počáteční H- patřící mezi tzv. protetické hlásky, které se v češtině přidávají na začátek slov jako okno-vokno,až-haž. Ještě k jedné změně došlo: -t- se do jména dostalo poté, co lidé začali jeho první složku spojovat s přídavným jménem hustý a pak dovozovat, že zde "slunce hustě peče", což je ovšem klasické svévolný výklad, kterých je všude nepřesně plno.[4]
Stavby [editovat]
Počet obyvatel [editovat]
| Sčítání lidu | Obyvatelé celkově | Národní příslušnost | ||
|---|---|---|---|---|
| Rok | Němci | Češi | jiné | |
| 1793 | 2330 | – | – | |
| 1836 | 2906 | – | – | – |
| 1869 | 3106 | – | – | – |
| 1880 | 3302 | 2764 | 521 | 19 |
| 1890 | 3654 | 3257 | 380 | 17 |
| 1900 | 3603 | 3223 | 354 | 26 |
| 1910 | 3473 | 3039 | 420 | 14 |
| 1921 | 3493 | 1951 | 1255 | 154 |
| 1930 | 3719 | 1862 | 1715 | 142 |
| 1939 | 2971 | – | – | – |
| 2010 | 5955 | – | – | – |
Partnerská města [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. s. 252.
- ↑ Souhrnná historie změn 1996-2012a prohlížeče ÚIR-ZSJ
- ↑ Janáč M., Tumlíř P., Harvalík M.: Divnopis. Radioservis Praha 2006, s.74-75 (volně dle tohoto textu)
- ↑ Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960, sv.9. 1984
Související články [editovat]
- Děkanát Hustopeče
- Hustopečské skákání
- Římskokatolická farnost Hustopeče
- Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Hustopečích u Brna
- Židovský hřbitov v Hustopečích
