Hustopeče

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě na Břeclavsku. O obci na Olomoucku pojednává článek Hustopeče nad Bečvou.
Hustopeče
Městský úřad

Městský úřad

znak obce Hustopečevlajka obce Hustopečeznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0644 584495
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (NUTS 4): Břeclav (CZ0644)
obec s rozšířenou působností: Hustopeče
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 24,53 km²
počet obyvatel: 5 869 (1. 1. 2012[1])
nadmořská výška: 215 m
PSČ: 693 01
zákl. sídelní jednotky: 12
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa městského úřadu: Městský úřad Hustopeče
Dukelské náměstí 2
693 01 Hustopeče
starosta / starostka: Ing. Luboš Kuchynka
Oficiální web: http://www.hustopece-city.cz
E-mail: posta@hustopece-city.cz

Hustopeče
Red pog.png
Hustopeče
Hustopeče, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Hustopeče (německy Auspitz)[2] jsou město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 30 km jižně od Brna. Žije zde téměř šest tisíc obyvatel. Městem protéká říčka Štinkovka.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hustopeče se nachází v oblasti jednoho z nejstarších osídlení na jižní Moravě, severně od hráze Nových Mlýnů. Předpokládá se pravidelný výskyt „lovců mamutů“ (20-25 000 let př. n. l.), doložena jsou neolitická sídliště) (konec 4. a počátek 3. tisíciletí př. n. l.) i keltské pohřebiště (3. století př. n. l.). První zmínky o sídle pocházejí z 1. poloviny 13. století. Významnou roli v jejich historii sehrály klášter Králové (Aula Regia), kterému Hustopeče patřily od počátku 14. do konce 16. století, a knížecí rod Lichtenštejnů, kterému patřily v 2. polovině 19. století. Gotický dvoulodní kostel Sv.Václava, v němž ministroval v dětství i T.G. Masaryk, byl zbořen v roce 1964 po pádu osmdesátimetrové věže v padesátých a šedesátých letech neudržované. Na město byly povýšeny v roce 1572. Hustopeče byly po dlouhou dobu hlavním centrem jihomoravského vinařství, které však od přelomu 19. a 20. století prudce upadalo díky plísňovým onemocněním a přemnožení škůdců. Na začátku 20. století došlo k zániku většiny zbývajících vinohradů kvůli révokazu a plísňových chorobám. Obnovu, která začala ve dvacátých letech, přerušila 2. světová válka, a k jejímu pokračování došlo až po skončení války, dnes je město i se svým okolím opět významnou vinařskou oblastí. Město je dobře dostupné, neboť leží při dálnici spojující Brno s Bratislavou a 1. železničního koridoru (Děčín-Praha-Brno-Břeclav).

Do roku 1997 byl součástí města i Kurdějov[3].

Původ jména Hustopeče[editovat | editovat zdroj]

Vzniklo jako množné číslo předpokládaného osobního jména Úsopek, které je složené ze dvou částí. Tou první je kmen Ús-, Úso- ze starého praslovanského základu ons-, os-, což nám do dnešního dne dalo dnešní slovo vous. Tou druhou je slovesný základ pek-, péci. Jméno obce by pak znamenalo buď ves rodiny Úsopekovy nebo ves lidí, kteří pekli vousy (posměšný název od sousedů). K tomu se přidalo počáteční H- patřící mezi tzv. protetické hlásky, které se v češtině přidávají na začátek slov jako okno-vokno,až-haž. Ještě k jedné změně došlo: -t- se do jména dostalo poté, co lidé začali jeho první složku spojovat s přídavným jménem hustý a pak dovozovat, že zde "slunce hustě peče", což je ovšem klasické svévolný výklad, kterých je všude nepřesně plno.[4]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Hustopečích.

Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Sčítání lidu Obyvatelé celkově Národní příslušnost
Rok Němci Češi jiné
1793 2330
1836 2906
1869 3106
1880 3302 2764 521 19
1890 3654 3257 380 17
1900 3603 3223 354 26
1910 3473 3039 420 14
1921 3493 1951 1255 154
1930 3719 1862 1715 142
1939 2971
2010 5955

[5]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Hustopeče - panorama od severovýchodu, pohled ze Starého vrchu. Na levém okraji města prochází dálnice D2. V pozadí jsou vidět Pavlovské vrchy s masivem Děvína.
Hustopeče - panorama od severovýchodu, pohled ze Starého vrchu. Na levém okraji města prochází dálnice D2. V pozadí jsou vidět Pavlovské vrchy s masivem Děvína.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.  
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 252.  
  3. Souhrnná historie změn 1996-2012a prohlížeče ÚIR-ZSJ
  4. Janáč M., Tumlíř P., Harvalík M.: Divnopis. Radioservis Praha 2006, s.74-75 (volně dle tohoto textu)
  5. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960, sv.9. 1984

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu