Hustopeče

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě na Břeclavsku. O obci na Olomoucku pojednává článek Hustopeče nad Bečvou.
Hustopeče
Dukelské náměstí, uprostřed radnice

Dukelské náměstí, uprostřed radnice

znak obce Hustopečevlajka obce Hustopečeznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0644 584495
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (NUTS 4): Břeclav (CZ0644)
obec s rozšířenou působností: Hustopeče
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 24,53 km²
počet obyvatel: 5 862 (1. 1. 2014[1])
nadmořská výška: 215 m
PSČ: 693 01
zákl. sídelní jednotky: 12
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa městského úřadu: Městský úřad Hustopeče
Dukelské náměstí 2
693 01 Hustopeče
starosta / starostka: Hana Potměšilová
Oficiální web: http://www.hustopece-city.cz
E-mail: posta@hustopece-city.cz

Hustopeče
Red pog.png
Hustopeče
Hustopeče, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Hustopeče (německy Auspitz)[2] jsou město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 30 km jižně od Brna. Žije zde téměř šest tisíc obyvatel. Městem protéká říčka Štinkovka.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hustopeče se nachází v oblasti jednoho z nejstarších osídlení na jižní Moravě, severně od hráze Nových Mlýnů. Předpokládá se pravidelný výskyt „lovců mamutů“ (20-25 000 let př. n. l.), doložena jsou neolitická sídliště) (konec 4. a počátek 3. tisíciletí př. n. l.) i keltské pohřebiště (3. století př. n. l.). První zmínky o sídle pocházejí z 1. poloviny 13. století. Významnou roli v jejich historii sehrály klášter Králové (Aula Regia), kterému Hustopeče patřily od počátku 14. do konce 16. století, a knížecí rod Lichtenštejnů, kterému patřily v 2. polovině 19. století. Gotický dvoulodní kostel sv. Václava, v němž ministroval v dětství i T.G. Masaryk, byl zbořen v roce 1964 po pádu osmdesátimetrové věže, v padesátých a šedesátých letech neudržované. Na město byly povýšeny v roce 1572. Hustopeče byly po dlouhou dobu hlavním centrem jihomoravského vinařství, které však od přelomu 19. a 20. století prudce upadalo díky plísňovým onemocněním a přemnožení škůdců. Na začátku 20. století došlo k zániku většiny zbývajících vinohradů kvůli révokazu a plísňových chorobám. Obnovu, která začala ve dvacátých letech, přerušila 2. světová válka, a k jejímu pokračování došlo až po skončení války, dnes je město i se svým okolím opět významnou vinařskou oblastí. Město je dobře dostupné, neboť leží při dálnici D2 spojující Brno s Bratislavou a 1. železničním koridoru (Děčín-Praha-Brno-Břeclav).

Do roku 1997 byl součástí města i Kurdějov[3].

Původ jména Hustopeče[editovat | editovat zdroj]

Vzniklo jako množné číslo předpokládaného osobního jména Úsopek, které je složené ze dvou částí. Tou první je kmen Ús-, Úso- ze starého praslovanského základu ons-, os-, což nám do dnešního dne dalo dnešní slovo vous. Tou druhou je slovesný základ pek-, péci. Jméno obce by pak znamenalo buď ves rodiny Úsopekovy nebo ves lidí, kteří pekli vousy (posměšný název od sousedů). K tomu se přidalo počáteční H- patřící mezi tzv. protetické hlásky, které se v češtině přidávají na začátek slov jako okno-vokno,až-haž. Ještě k jedné změně došlo: -t- se do jména dostalo poté, co lidé začali jeho první složku spojovat s přídavným jménem hustý a pak dovozovat, že zde "slunce hustě peče".[4]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Hustopečích.

Kostel svatého Václava a svaté Anežky České[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Kostel svatého Václava a svaté Anežky České.

Novodobý farní kostel stojící na Dukelském náměstí je jednou z dominant města. Byl postaven v letech 1992–1994 podle návrhu architekta a výtvarníka Ludvíka Kolka. Nahradil původní pozdně gotický kostel svatého Václava, zbořený v roce 1962.

Radnice[editovat | editovat zdroj]

Novorenesanční budova radnice na Dukelském náměstí byla postavena roku 1906. Radniční věž s hodinami není turisticky přístupná.[5]

Kaple svatého Rocha[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Kaple svatého Rocha (Hustopeče).

Nachází se pod Křížovým vrchem, v sadech Kpt. Jaroše u jižního okraje města. Původně barokní kaple vznikla koncem 17. století, postupem doby byla přestavovaná a rozšiřovaná. Současná novorománská podoba pochází z roku 1901.[5]

Dům U Synků[editovat | editovat zdroj]

Renesanční měšťanský dům U Synků z roku 1594 stojí v jihovýchodní části Dukelského náměstí. Průčelí domu nese arkýř, ve dvorním traktu se nachází arkádové lodžie.[5]

Morový sloup[editovat | editovat zdroj]

Morový sloup z roku 1736 tvoří další dominantu Dukelského náměstí. Je zasvěcený morovým patronům sv. Rochu, sv. Šebestiánu, sv.Františku Xaverskému a sv. Karlu Boromejskému. Na vrcholu sloupu se nachází sousoší Nejsvětější trojice.[5]

Kašna[editovat | editovat zdroj]

Renesanční kamenná kašna z roku 1595, se sousoším Tritóna s delfíny. Místně známá pod jménem Žumberák.[5]

Mandloňová rozhledna[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Hustopeče (rozhledna).

Volně přístupná dřevěná rozhledna stojí severně od města na Starém vrchu, na okraji starých mandloňových sadů. Byla otevřena v březnu 2012.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Územím města prochází dálnice D2 s exitem 25, s ní souběžná silnice II/425 v úseku Židlochovice - Hustopeče - Břeclav a také silnice II/420 Nikolčice - Hustopeče - Horní Věstonice. Silnice III. třídy na území města jsou:

  • III/4202 (Vinařská ulice k železniční stanici)
  • III/4203 Šakvice - průmyslový areál - II/420
  • III/4204 odbočka z III/4203 k žst Šakvice
  • III/4217 ze silnice II/425 na Horní Bojanovice

Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Sčítání lidu Obyvatelé celkově Národní příslušnost
Rok Němci Češi jiné
1793 2330
1836 2906
1869 3106
1880 3302 2764 521 19
1890 3654 3257 380 17
1900 3603 3223 354 26
1910 3473 3039 420 14
1921 3493 1951 1255 154
1930 3719 1862 1715 142
1939 2971
2010 5955

[6]

Samospráva[editovat | editovat zdroj]

V letech 2006 až 2014 byl starostou Luboš Kuchynka. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva 5. listopadu 2014 byla do této funkce zvolena Hana Potměšilová (Sdružení nestraníků). [7]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Hustopeče - panorama od severovýchodu, pohled ze Starého vrchu. Na levém okraji města prochází dálnice D2. V pozadí jsou vidět Pavlovské vrchy s masivem Děvína.
Hustopeče - panorama od severovýchodu, pohled ze Starého vrchu. Na levém okraji města prochází dálnice D2. V pozadí jsou vidět Pavlovské vrchy s masivem Děvína.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Český statistický úřad, 2014-04-30, [cit. 2014-11-06]. S. 93. Dostupné online.  
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 252.  
  3. Souhrnná historie změn 1996-2012a prohlížeče ÚIR-ZSJ
  4. JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis. Praha : Radioservis, 2006. 214 s. ISBN 80-86212-47-5. Kapitola Hustopeče, s. 74–75.  
  5. a b c d e Památky [online]. Hustopece.cz, [cit. 2014-05-18]. Dostupné online.  
  6. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960, sv.9. 1984
  7. BERÁNKOVÁ, Aneta, Michal Šupálek Mikulov má od čtvrtka novou místostarostku, v Hustopečích „přepřahali". Břeclavský deník [online]. 2014-11-06 [cit. 2014-11-06]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]