Vodní dílo Nové Mlýny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pohled na nádrže z Děvína
Segmenty druhé (Věstonické) hráze

Vodní dílo Nové Mlýny je kaskáda přehradních nádrží na řece Dyji pod Pavlovskými vrchy na jihu Moravy, na rozhraní okresů Břeclav a Brno-venkov. Nazývá se podle stejnojmenné osady pod poslední hrází. Tvoří ji tři přehradní nádrže:

přehradní nádrž pořadí nádrže po toku rozloha
[ha]
max. hloubka
[m]
Mušovská[p 1] - horní nádrž Nové Mlýny I 528 4,3
Věstonická - střední nádrž Nové Mlýny II 1031
(7. nejv. v Česku)
5,3
Novomlýnská - dolní nádrž Nové Mlýny III 1668
(4. nejv. v Česku)
7,8

Nádrže byly postaveny v 70. až 80. letech 20. století, aby zamezily každoročním záplavám a zvýšily intenzitu zemědělské výroby. Hlavním důvodem výstavby byly plány socialistického hospodářství na rozsáhlé systémy zavlažovacích kanálů.

Samotná dolní nádrž je největší vodní plochou na Moravě a celá kaskáda zabírá plochu 32,3 km². Nádrže jsou nicméně velmi mělké, hloubka často nepřesahuje 2 metry. Horní nádrž má přirozené břehy, střední a dolní z větší části umělé (hráze) - místy je hladina nad úrovní okolního terénu. Do prostřední nádrže se společným ústím vlévají řeky Svratka a Jihlava. Na březích nádrží se nacházejí obce Brod nad Dyjí, Dolní Věstonice, Pasohlávky, Pavlov, Strachotín a několik rekreačních oblastí a areálů.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Střední nádrž je chráněnou přírodní rezervací

Horní nádrž slouží pro rekreaci, střední je přírodní rezervací (PR Věstonická nádrž) s ostrůvky pro hnízdění ptáků a dolní pro závlahy, výrobu elektřiny (Malá vodní elektrárna Nové Mlýny), rekreaci (jachting, surfing) a rybolov.

Dopady výstavby[editovat | editovat zdroj]

Výstavba vodního díla a regulace Dyje měla dramatické účinky na životní prostředí, přičemž plány na rozsáhlé zavlažovací kanály byly po roce 1989 opuštěny, a její hlavní účel tak pominul. Následkem zaplavení oblasti je zánik desítek hektarů původních lužních lesů, které zajišťovaly rozliv vody v krajině a měly značnou retenční schopnost. Po protestech některých ekologických organizací a odborníků na životní prostředí byla snížena hladina prostřední nádrže o 85 cm a vytvořeny 2 ostrůvky, na kterých se obnovily původní lužní lesy již během 5 let od ustoupení vody.

Vlivu výstavby nádrží na krajinu a faunu bylo věnováno několik odborných studií z nichž vyplývá, že novomlýnské nádrže jsou výrazným stabilizujícím prvkem ovlivňujícím velmi pozitivně klimatické prvky v krajině. V nivě jižní Moravy probíhají totiž procesy vysušování krajiny způsobené jak globálními klimatickými změnami, tak i intenzitou čerpání podzemních vod do vodovodní sítě. Samotná existence lužních lesů jižní Moravy tak může být v současné době podmíněna maximální funkčností vodního díla Nové Mlýny.[1][2]

Prostřední nádrž zcela zatopila vesnici Mušov, zachován zůstal pouze její kostel stojící nad vsí na kopečku (nyní ostrově).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KLIMÁNEK, Martin. Klimatický vliv Novomlýnských nádrží a lužní les. In ROŽNOVSKÝ, J.; LITSCHMANN, T. XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2004.  ? : [s. n., 2002. ISBN 80-85813-99-8. S. 161-179.]
  2. Šťastný J., Sukop I.: Following dynamic of development of water invertebrates on lower reach Dyje.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Nové Mlýny Reservoirs Cascade ve Wikimedia Commons

Souřadnice: 48°54′10″ s. š., 16°37′15″ v. d.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Ornitologové termínem Mušov či Mušovská zdrž často označují část Nové Mlýny II, na jejímž místě stávala ves Mušov a kde se dodnes zachoval mušovský kostel.