Koniklec velkokvětý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Koniklec velkokvětý

Popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: pryskyřníkotvaré (Ranunculales)
Čeleď: pryskyřníkovité (Ranunculaceae)
Rod: koniklec (Pulsatilla)
Mill.
Binomické jméno
Pulsatilla grandis

Koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) je vytrvalá rostlina, kterou nacházíme na loukách a svazích pahorků Eurasie. Je však také oblíbenou skalničkou[1][2][3][4] (stejně jako další druhy koniklece).[5]

Variety[editovat | editovat zdroj]

Z Olomoucka, Grygovských kopců, je popsána (přirozená) varieta „Moravica“ s užšími úkrojky listů a jsou popsány odchylky u rostlin na vápencích a hadcích.

Koniklec velkokvětý,Netopýrky, kvetoucí a plodící trs

Popis[editovat | editovat zdroj]

Celá rostlina, mimo vnitřní plochy květu, je pokrytá bělavými, nebo zpočátku i narezlými chloupky. Z holé země v březnu vyrůstají mezi loňskými rozpadajícími se suchými listy květy. Lodyha dorůstá v době květu dosahuje stěží 3–15 cm po odkvětu do vývinu plodenství doroste 13-40cm výšky. Koniklec je jednou z prvních, velkým fialovým květem velmi nápadných kvetoucích rostlin a proto bývá označován i jako posel jara, podobně jako třeba prvosenka jarní (Primula vernis), který „odemyká zem“. Pozorovatele upoutá kalich plný zlatožlutých tyčinek, stejně jako později vlasaté květenství se semeny které rozšiřuje vítr. Fialové květy zvonkovitého tvaru, jsou zpočátku vždy vzpřímené, později mohou být i převisající. Prašníky jsou fialové, okvětních lístků je šest. Typická pro koniklece je srostlá koruna listenů na stonku nedaleko pod květem. Plodem je nažka, přenášená na nové místo větrem (anemochorie). Čepel listu je 2-krát až 4-krát peřenosečná, dělená na úkrojky listů. Pod zemí vytváří oddenek.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

V ČR v kolinním, suprakolinním stupni, těžiště výskytu panonské termofytikum. Ve střední a jihovýchodní Evropě, části Ruska. V západní části střední Evropy, západní Evropě, Anglii a jižní Skandinávii je pak nahrazen příbuzným druhem koniklecem německým (Pulsatilla vulgaris).

Výslunné stepi, společenstva nízkých travin, loučky na mělké půdě, skalní stepi, travnaté suché okraje lesů, výjimečně světliny v lesích a keřovitých porostech, opuštěné vinice a ovocné sady.[6] Roste na mírně kyselých a mírně zásaditých půdách, často i vápencovitých podkladech,ale někdy i na hadcových podložích.Na hadcích a vápencích vytváří zvláštní formy. U nás roste tento koniklec pouze na Moravě. Některé lokality najdeme v okolí Brna: Netopýrky, Medlánecké kopce, Stránská skála, Obřanská stráň, Patočkova hora. Ale i blízko Krumvíře, nebo Mikulova - Kočičí skála.[[7]] Největší lokalitou v Evropě je Kamenný vrch, v městské části Brno-Nový Lískovec, kde je až 55 tisíc trsů rostlin.[8] Mnoho menších nalezišť je v okolí Pavlovských vrchů a přímo na Pálavě. Zde se jejich výskyt prolíná s jinými druhy koniklece, takže mohou vznikat i mezidruhoví kříženci.

Koniklec velkokvětý,Netopýrky, pohled na lokalitu

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Koniklec patří na Seznam přísně chráněných druhů rostlin podle Bernské úmluvy a k jeho ochraně jsou zřizovány územní celky s nižší, nebo vyšší úrovní ochrany.[9] Dále patří mezi druhy chráněné evropskou legislativou (NATURA 2000) [1] Tam kde koniklec není chráněn, jeho lokality vlivem lidské činnosti (zejména zemědělské znečištění) rychle mizí a proto jej objevíme spíše už jen na územích jako je Národní park Podyjí,( kde roste v oblasti Hamerské vrásy),nebo Přírodní park Třebíčsko.

Obsah látek[editovat | editovat zdroj]

Toxické látky: jedovatý ranunkulin.

Jedovatost[editovat | editovat zdroj]

Koniklec je vysoce jedovatý, a vytváří srdeční toxiny a oxytoxiny, zpomalující srdeční tep. Požití vede k snížení krevního tlaku, hypotenzi a komatu.[10]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Přesazování rostlin z přírody je zpravidla neúspěšné (a nezákonné). Koniklec má lehce zranitelný dlouhý kořen. Semena však klíčí velice dobře. Sejí se hned po dozrání, rostliny kvetou většinou už ve třetím roce.[11]
  • Aby semena vyklíčila, potřebují volný prostor a vadí jim hustý bylinný podrost a nálety dřevin.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pasque flower na anglické Wikipedii.

  1. a b http://www.kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=195
  2. http://www.profi-bazar.cz/skalnicky_2.html
  3. http://www.vlcnov.cz/obcasnik/showpage.php?name=foto_priroda
  4. http://m.chumanova.sweb.cz/p/s/p1.htm
  5. http://jiho.ceskestavby.cz/rostliny/koniklec-/
  6. S.Hejný, B.Slavík:Květena ČR,nakladatelství Academia 1997
  7. Koniklec velkokvětý
  8. http://cestovani.idnes.cz/podivejte-se-na-svetovou-raritu-nejvic-koniklecu-kvete-za-panelaky-v-brne-1r7-/igcechy.asp?c=A090406_120850_igcechy_tom
  9. http://www.nature.cz/natura2000-design3/web_druhy.php?cast=1805&akce=karta&id=71
  10. Yarnell, E. and Abascal, K. (2001) Botanical Treatments for Depression: Part 2 - Herbal Corrections for Mood Imbalances
  11. http://www.botany.cz/cs/pulsatilla-grandis/