Hypotenze
Pojem arteriální hypotenze označuje nízký tlak krve v tepnách, tedy pokud systolický tlak klesne pod 100 mmHg a diastolický tlak pod 65 mmHg.[1]
Obsah |
Akutní hypotenze[editovat]
Příznaky[editovat]
Náhlý pokles krevního tlaku způsobuje mžitky před očima, rozostřené vidění (příčinou nedostatečné prokrvení), točení hlavy, mdloby, celkovou nevolnost.
Příčiny[editovat]
Příčinou poklesu krevního tlaku může být tzv.synkopa(krátkodobá ztráta vědomí). Rozlišujeme několik typů synkop (například kardiovaskulární, neurologické a jiné), mdloba je často vyvolána nedostatkem kyslíku, příliš rychlým pohybem nebo podrážděním periferního bloudivého nervu[1]. Další častou příčinou je šok, při němž organismus zkratově reaguje na náhlé a silné podněty z vnějšího či vnitřního prostředí. Podle aspektu jej vyvolávající rozdělujeme šok na traumatický, anafylaktický, septický a kardiogenní. Méně obvyklá je porucha mitochonriálních enzymů, kdy dochází ke zvýšené koncentraci oxidu dusnatéhoa aktivaci cytokinů, poté je šokový stav a jej doprovázející hypotenze výsledkem nerovnováhy mezi oxidem dusnatým, superoxidem a jejich metabolity.[2]
Chronická hypotenze[editovat]
Příznaky[editovat]
Chronická hypotenze se projevuje konstantně sníženými hodnotami krevného tlaku, celkovou únavou, spavostí, bolestmi hlavy, závratěmi, nedostatečným prokrvením končetin a sníženou funkcí potních žláz.[3]
Příčiny[editovat]
Mluvíme - li o primární idiopatické hypotenzi, jednou z možných příčin může být poškození neuronu sympatického nervového systému - důsledkem je nedostatečná sekrece katecholaminů, které hrají velkou roli co se týče baroreflexu. Druhotně také útlum osy Renin-Angiotenzin-Aldosteron; pokud se projevuje jenom ortostatickou hypotenzí, mluvíme o idiopatické ortostatické hypotenzi.[2]
Sekundární chronická hypotenze může být způsobena poškozením CNS (např. roztroušenou sklerózou, poškozením mozkového kmene atd. Dále pak může být choroba zapříčiněna poškozením PNS (nejrůznější typy neuropatie, syndom Guillen-Barré apod.), endokrinními vlivy a "pharmaky" (tzv. polévková hypotenze).[2]
Základní vyšetření u hypotenze: anamnéza, klinické vyšetření, základní laboratorní vyšetření, TK a TF vleže, po posazení, po postavení, holterovské monitorování TK a TF, EKG, HUT-test, odpady katecholaminů v moči, další dle podezření.[3]
Terapie[editovat]
U sekundární hypotenze odstranění základní příčiny, tedy léčba základního onemocnění a léčba symptomatická.
U primární hypotenze postiženým prospěje pravidelné cvičení (plavání), vyvarovat se náhlých změn polohy, zvýšení příjmu soli na cca 10 a více gramů na den, častější a menší porce, používání elastických punčoch, bandáže dolních končetin + farmakoterapie.[3]
Odkazy[editovat]
Související články[editovat]
Krevní tlak Měření krevního tlaku Srdce
Reference[editovat]
- ↑ a b Novotný, Michal; Hruška, Ivan. Biologie člověka. Praha: Fortuna. 2010 ISBN 978-80-7373-007-9
- ↑ a b c Rovenský; Jozef a kolektivRevmatologický výkladový slovník. Praha: Grada Publishing. 2006 ISBN 978-80-247-1614-5
- ↑ a b c Webdio, s. r. o., 2011, [cit. 2011-04-02]. Dostupné online. (čeština)