Pavlovské vrchy
| Pavlovské vrchy | |
 Pavlovské vrchy, pohled od západu |
|
|
|
|
| Nejvyšší bod | Děvín (549 m) |
|---|---|
|
|
|
| Nadřazená jednotka | Mikulovská vrchovina |
| Sousední jednotky |
Milovická pahorkatina |
|
|
|
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česká republika Rakousko |
| Horniny | vápenec |
Pavlovské vrchy (někdy také Pálava, oba názvy odvozeny od obce Pavlov, něm. Pollauer Berge) jsou vápencovým útvarem, který se táhne na jihu Moravy od obce Pavlov dvacet kilometrů na jih okolo Mikulova až ke státním hranicím s Rakouskem.
Vápenec, ze kterého se hřeben skládá, vznikl v druhohorním moři a byl vyzvednut do výše až 549 m n. m. (Děvín, nejvyšší hora Pálavy) alpinským vrásněním. Díky zachovalosti původní krajiny se v oblasti vyskytuje spousta mnohdy velmi vzácných živočichů a rostlin. Díky tomu jsou vrchy součástí CHKO Pálava, která je severní částí Biosférické rezervace Dolní Morava UNESCO.
Oblast je nepřetržitě obývána po mnoho tisíc let, o čemž svědčí mnoho archeologických nálezů (lovci mamutů, hradiště). Na území Pavlovských vrchů se nachází několik přírodních rezervací ochraňujících zdejší velmi cenné území.
Obsah |
Geomorfologie[editovat]
Pavlovské vrchy jsou nejzápadnější částí Karpat a skládají se z těchto částí (řazeno od severu na jih):
- masiv Děvín, na jehož vrcholu se nachází vysílač, na jeho nižším vrcholu pak hrad Děvičky;
- Soutěska, která odděluje Děvín od Kotle;
- masiv Kotel, který zahrnuje vrcholy Obora se zříceninou Nového hradu a Pálava;
- Stolová hora, na jejíž nižším vrcholu se nachází Sirotčí hrádek
- Kočičí skála a Kočičí kámen
- Turold - vrch na severním předměstí Mikulova, pod horou se nachází jediná veřejnosti přístupná jeskyně v této oblasti - Na Turoldu;
- Svatý kopeček východně od Mikulova, poutní místo;
- Šibeničník
-
Masív Děvína a Kotle, pohled z 2. přehrady Nových Mlýnů
-
Skaliska Děvína v Soutěsce
-
Skalní útvar Martinka v úbočí masivu Kotel
