Židlochovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Židlochovice
Židlochovice – východní část města

Židlochovice – východní část města

Židlochovice – znak Židlochovice – vlajka

znakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0643 584282
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (NUTS 4): Brno-venkov (CZ0643)
obec s rozšířenou působností: Židlochovice
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 5,93 km²
počet obyvatel: 3 533 (18. 2. 2011)
zeměpisná šířka: 49°2'14" s. š.
zeměpisná délka: 16°37'8" v. d.
nadmořská výška: 190 m
PSČ: 667 01
zákl. sídelní jednotky: 9
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa městského úřadu: Městský úřad Židlochovice
Masarykova 100
667 01 Židlochovice
starosta / starostka: Vlastimil Helma
Oficiální web: http://www.zidlochovice.cz/
E-mail: posta@zidlochovice.cz

Židlochovice
Red pog.png
Židlochovice
Židlochovice, Česko
Information-silk.svg Zdroje k infoboxu a částem obce

Židlochovice (německy Groß Seelowitz)[1] jsou město v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji, 18 km jižně od Brna při soutoku Litavy a Svratky, na úpatí nejvyššího kopce Dyjsko-Svrateckého úvalu Výhonu (355 m n.m.) V roce 2011 zde žilo 3 533 obyvatel.

Obsah

[editovat] Historický přehled

Židlochovice měly do druhé poloviny 20. století poněkud odlišné katastrální hranice než mají v současnosti. Mnichovská dohoda učinila ze Židlochovic pohraniční město, přičemž tehdy stanovená nová hranice mezi nacistickým Německem a neobsazeným zbytkem Československa zabíhala dost hluboko do současného intravilánu Židlochovic (řada tehdy ještě nezastavěných pozemků v židlochovické lokalitě zvané "Žižkov" patřila k původnímu katastru sousední obce Vojkovice, jejíž katastr byl téměř celý zabrán Německem). K 1. lednu 1959[2] pak provedl krajský národní výbor v Brně svým usnesením ze dne 12. prosince 1958 výraznou úpravu hranice Židlochovic se sousedními obcemi Hrušovany u Brna a Vojkovicemi právě v lokalitě Žižkova, přičemž k důvodům patřilo 24 postavených či rozestavěných domů na území připojeném k Židlochovicím. Židlochovice při této úpravě svojí hranice získaly od Vojkovic 26,571 hektarů půdy a od Hrušovanů 3,687 hektarů půdy. Naopak k Vojkovicím přešlo od Židlochovic 0,1243 hektarů půdy.

[editovat] Pamětihodnosti

Židlochovický zámek

V Židlochovicích je několik významných památek, mezi hlavní patří Židlochovice, radnice, Strejcův sbor a kostel Povýšení svatého Kříže.

[editovat] Radnice

Jedna z nejstarších budov města. Původní radnice byla jen přízemní budova s doškovou střechou a jednou místností. Její dnešní podoba je z roku 1559, kdy byla majitelem panství Vilémem z Pernštejna rozšířena. Ve vedlejší budově sídlí Regionální turistické a informační centrum s vinotékou. Radniční sklepy připomínají slavnou vinařskou minulost města.

Kostel Povýšení sv. Kříže

[editovat] Kostel Povýšení sv. Kříže

Postaven v letech 1724-1730 vídeňským barokním architektem Johannem L. Hildebrandtem. Stavbu financoval tehdejší majitel židlochovického panství Philip Ludwig Sinzendorf. Jehlanovitá střecha věže není původní – byla provizorně postavena v roce 1855, kdy původní báň byla stržena vichřicí. V interiéru kostela jsou na postranních oltářích obrazy sv. Jana Nepomuckého a P. Marie - autorem je židlochovický malíř Georg Metzger. Nalezneme tu také repliku jedinečného gotického spodobněni P. Marie, jejíž originál je v Moravském muzeu.

Schodiště před kostelem zdobí sochy Jana Sterna z 18. století: sv. Florian, sv. Urban, sv. Leonard, sv. Augustin a dvě sochy sv. Jana Nepomuckého.

[editovat] Zvonice na starém hřbitově

Arkádovitá předsíň s lomenými oblouky je zbytkem původního gotického kostela vysvěceného v roce 1448. Kolem původního kostela byl hřbitov. Kostel byl zřejmě poškozen v husitských válkách, později byl poškozen požárem a podlehl zkáze. Jedenáct náhrobních kamenů ze starého hřbitova je nyní umístěno na hřbitově v Komenského ulici.

[editovat] Strejcův sbor

Roku 1591 zde působil bratrský kazatel Jiří Strejc, jeden z překladatelů Bible kralické. Název ulice připomíná, že zde byl českobratrský kostelík – sbor. Čeští bratři, kteří ve městě působili, byli pod ochranou zemského hejtmana Fridricha ze Žerotína, který byl majitelem panství od roku 1567. Pod bratrským kostelíkem byla postavena hrobka a do ní byly uloženy ostatky Fridricha z Žerotína a dalších pěti příslušníků jeho rodiny.

Po dlouhém pátrání nadšeného znalce židlochovické historie Františka Horáka byla v roce 1956 po tři sta padesáti letech hrobka objevena a otevřena. Nedošlo však k zakonzervování nalezených cínových rakví, hrobka byla opět zasypána. Odborným průzkumem v roce 1990 bylo zjištěno její úplné zničení.

Je velmi pravděpodobné, že v popisném čísle 32 byla českobratrská fara. Město usiluje o její renovaci.

[editovat] Zámek

viz též Židlochovice (zámek)

Původní tvrz přestavěná na zámek – nejprve renesančně, později barokně – současný vzhled je empírový.

[editovat] Cukrovar

viz též Cukrovar Židlochovice

Cukrovar patřil k nejznámějším v Českých zemích. Zde byl prvně zaveden proces difuze, tedy novinka srovnatelná s přínosem cukrovaru v Dačicích, kde byla poprvé vyrobena kostka cukru. Filtrační věž a komín bývalého cukrovaru byly Ministerstvem kultury prohlášeny kulturní památkou.

[editovat] Osobnosti

[editovat] Partnerská města

[editovat] Fotogalerie

[editovat] Reference

  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 236.  
  2. Úřední list republiky Československé, ročník 1959, částka 26, str. 296 a 297

[editovat] Odkazy

[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Osobní nástroje
Jmenné prostory

Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích