Židlochovice
| Židlochovice | |
|---|---|
Židlochovice – východní část města |
|
|
znakvlajka |
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0643 584282 |
| kraj (NUTS 3): | Jihomoravský (CZ064) |
| okres (NUTS 4): | Brno-venkov (CZ0643) |
| obec s rozšířenou působností: | Židlochovice |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 5,93 km² |
| počet obyvatel: | 3 533 (18. 2. 2011) |
| zeměpisná šířka: | 49°2'14" s. š. |
| zeměpisná délka: | 16°37'8" v. d. |
| nadmořská výška: | 190 m |
| PSČ: | 667 01 |
| zákl. sídelní jednotky: | 9 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Židlochovice Masarykova 100 667 01 Židlochovice |
| starosta / starostka: | Vlastimil Helma |
| Oficiální web: http://www.zidlochovice.cz/ E-mail: posta@zidlochovice.cz |
|
Židlochovice (německy Groß Seelowitz)[1] jsou město v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji, 18 km jižně od Brna při soutoku Litavy a Svratky, na úpatí nejvyššího kopce Dyjsko-Svrateckého úvalu Výhonu (355 m n.m.) V roce 2011 zde žilo 3 533 obyvatel.
Obsah |
[editovat] Historický přehled
Židlochovice měly do druhé poloviny 20. století poněkud odlišné katastrální hranice než mají v současnosti. Mnichovská dohoda učinila ze Židlochovic pohraniční město, přičemž tehdy stanovená nová hranice mezi nacistickým Německem a neobsazeným zbytkem Československa zabíhala dost hluboko do současného intravilánu Židlochovic (řada tehdy ještě nezastavěných pozemků v židlochovické lokalitě zvané "Žižkov" patřila k původnímu katastru sousední obce Vojkovice, jejíž katastr byl téměř celý zabrán Německem). K 1. lednu 1959[2] pak provedl krajský národní výbor v Brně svým usnesením ze dne 12. prosince 1958 výraznou úpravu hranice Židlochovic se sousedními obcemi Hrušovany u Brna a Vojkovicemi právě v lokalitě Žižkova, přičemž k důvodům patřilo 24 postavených či rozestavěných domů na území připojeném k Židlochovicím. Židlochovice při této úpravě svojí hranice získaly od Vojkovic 26,571 hektarů půdy a od Hrušovanů 3,687 hektarů půdy. Naopak k Vojkovicím přešlo od Židlochovic 0,1243 hektarů půdy.
[editovat] Pamětihodnosti
V Židlochovicích je několik významných památek, mezi hlavní patří Židlochovice, radnice, Strejcův sbor a kostel Povýšení svatého Kříže.
[editovat] Radnice
Jedna z nejstarších budov města. Původní radnice byla jen přízemní budova s doškovou střechou a jednou místností. Její dnešní podoba je z roku 1559, kdy byla majitelem panství Vilémem z Pernštejna rozšířena. Ve vedlejší budově sídlí Regionální turistické a informační centrum s vinotékou. Radniční sklepy připomínají slavnou vinařskou minulost města.
[editovat] Kostel Povýšení sv. Kříže
Postaven v letech 1724-1730 vídeňským barokním architektem Johannem L. Hildebrandtem. Stavbu financoval tehdejší majitel židlochovického panství Philip Ludwig Sinzendorf. Jehlanovitá střecha věže není původní – byla provizorně postavena v roce 1855, kdy původní báň byla stržena vichřicí. V interiéru kostela jsou na postranních oltářích obrazy sv. Jana Nepomuckého a P. Marie - autorem je židlochovický malíř Georg Metzger. Nalezneme tu také repliku jedinečného gotického spodobněni P. Marie, jejíž originál je v Moravském muzeu.
Schodiště před kostelem zdobí sochy Jana Sterna z 18. století: sv. Florian, sv. Urban, sv. Leonard, sv. Augustin a dvě sochy sv. Jana Nepomuckého.
[editovat] Zvonice na starém hřbitově
Arkádovitá předsíň s lomenými oblouky je zbytkem původního gotického kostela vysvěceného v roce 1448. Kolem původního kostela byl hřbitov. Kostel byl zřejmě poškozen v husitských válkách, později byl poškozen požárem a podlehl zkáze. Jedenáct náhrobních kamenů ze starého hřbitova je nyní umístěno na hřbitově v Komenského ulici.
[editovat] Strejcův sbor
Roku 1591 zde působil bratrský kazatel Jiří Strejc, jeden z překladatelů Bible kralické. Název ulice připomíná, že zde byl českobratrský kostelík – sbor. Čeští bratři, kteří ve městě působili, byli pod ochranou zemského hejtmana Fridricha ze Žerotína, který byl majitelem panství od roku 1567. Pod bratrským kostelíkem byla postavena hrobka a do ní byly uloženy ostatky Fridricha z Žerotína a dalších pěti příslušníků jeho rodiny.
Po dlouhém pátrání nadšeného znalce židlochovické historie Františka Horáka byla v roce 1956 po tři sta padesáti letech hrobka objevena a otevřena. Nedošlo však k zakonzervování nalezených cínových rakví, hrobka byla opět zasypána. Odborným průzkumem v roce 1990 bylo zjištěno její úplné zničení.
Je velmi pravděpodobné, že v popisném čísle 32 byla českobratrská fara. Město usiluje o její renovaci.
[editovat] Zámek
viz též Židlochovice (zámek)
Původní tvrz přestavěná na zámek – nejprve renesančně, později barokně – současný vzhled je empírový.
[editovat] Cukrovar
viz též Cukrovar Židlochovice
Cukrovar patřil k nejznámějším v Českých zemích. Zde byl prvně zaveden proces difuze, tedy novinka srovnatelná s přínosem cukrovaru v Dačicích, kde byla poprvé vyrobena kostka cukru. Filtrační věž a komín bývalého cukrovaru byly Ministerstvem kultury prohlášeny kulturní památkou.
[editovat] Osobnosti
- Marie Kristina Rakouská (1858-1929), manželka španělského krále
- Bedřich Rakousko-Těšínský (1856-1936), rakouský arcivévoda
- Vilém Zajíc z Valdeka na Židlochovicích (†1420), šlechtic
- Hynek z Valdštejna a Židlochovic (†1447?), šlechtic
[editovat] Partnerská města
[editovat] Fotogalerie
[editovat] Reference
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 236.
- ↑ Úřední list republiky Československé, ročník 1959, částka 26, str. 296 a 297
[editovat] Odkazy
[editovat] Související články
- Akátová věž, rozhledna na kopci Výhon
- Přírodní park Výhon
- Židlochovice (zámek)
- Cukrovar Židlochovice
[editovat] Externí odkazy
- http://www.zidlochovice.cz/ Oficiální stránky
- http://www.zidlochovicko.cz/ Region Židlochovicko