Bedřich Rakousko-Těšínský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bedřich Rakousko-Těšínský
kníže těšínský
Bedřich Rakousko-Těšínský
Polní maršál arcivévoda Bedřich Rakouský
Doba vlády 18951918
Úplné jméno Fridrich Maria Albrecht Vilém Karel Rakousko-Těšínský
Narození 4. června 1856
Židlochovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 30. prosince 1936 (ve věku 80 let)
Mosonmagyaróvár
MaďarskoMaďarsko Maďarsko
Předchůdce Albrecht Fridrich
Manželky Isabela z Croy
Potomci Marie Kristýna
Marie Anna
Maria Jindřiška
Natálie
Štefanie
Gabriela
Isabela
Marie Alice
Albrecht
Dynastie Habsbursko-Lotrinská
Otec Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský
Matka Alžběta Františka Marie Rakouská

Bedřich/Fridrich Rakousko-Těšínský (4. června 1856, Židlochovice30. prosince 1936, Mosonmagyaróvár, Uhry), německy: Friedrich Maria Albrecht Wilhelm Karl von Österreich-Teschen, byl arcivévoda rakouský, armádní generální inspektor armády Rakouska-Uherska a v letech 1914–1916 její vrchní velitel. Od roku 1895 byl také posledním držitelem Knížectví těšínského. Je údajným markýzem Gerem ze Slezských písní Petra Bezruče.[1]

Původ, mládí[editovat | editovat zdroj]

Jeho rodiči byli rakouský arcivévoda Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský (18181874) a arcivévodkyně Alžběta Františka Marie. Arcivévoda Bedřich měl pět sourozenců. Starší bratr František Josef zemřel jako dítě, mladší Marie Kristina (18581929) byla španělskou královnou a bratr Evžen (18631954) byl posledním světským velmistrem Řádu německých rytířů, dalšími byli Karel Štěpán (18601933) a nejmladší sestra Marie Eleonora (*/† 1864), jež zemřela jako nemluvně.

Arcivévoda Bedřich byl od útlého mládí připravován pro vojenskou kariéru a pro převzetí velkého panství po svém strýci, arcivévodovi Albrechtu Fridrichovi (z jehož tří dětí syn Karel zemřel jako nemluvně, nejmladší dcera Matylda zemřela jako osmnáctiletá a nejstarší Marie Terezie (1845–1927) se provdala za württemberského vévodu Filipa). Především proto okruh jeho vzdělání zahrnoval kromě jiného i hornictví, hutnictví, polnohospodářství i tesařství.

Vojenská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Vojenskou dráhu nastoupil v roce 1874; jeho kariéra postupovala velmi rychle, stal se generálem 5. armády v Prešpurku. Po smrti strýce Albrechta převzal majetky v těšínském Slezsku a když byl o deset let později jmenován generálním inspektorem armády, přesídlil z Prešpurku do Vídně. Od roku 1907 se stal vrchním velitelem císařsko-královské zemské obrany. Po konfliktu s následníkem trůnu Františkem Ferdinandem počátkem léta roku 1914 podal demisi z vojenských funkcí, ale již po výbuchu 1. světové války po zavraždění Františka Ferdinanda v Sarajevu 28. června 1914 ho císař František Josef I. jmenoval hlavním velitelem rakouské armády a udělil mu hodnost polního maršálka. Tak se stal Těšín v letech 19141916 sídlem hlavního štábu rakousko-uherské armády. Poté, co koncem roku 1916 po smrti Františka Josefa I. (21. listopadu 1916) nový císař Karel I. převzal vrchní velení armády, stal se arcivévoda Bedřich jeho zástupcem, ale v únoru roku 1917 byl z této pozice odvolán.

Působení mimo armádu[editovat | editovat zdroj]

Za svoje úspěchy v oblasti ekonomie získal arcivévoda Bedřich doktoráty na univerzitách ve Vídni, Praze, Brně a ve Lvově. Např. v jeho hutích v Ustronie se poprvé v Evropě začaly vyrábět parní pluhy. Kromě toho byl arcivévoda i mecenášem umění - jeho přispěním byly obohaceny sbírky vídeňského muzea a galerie Albertiny o díla Albrechta Dürera nebo Rembrandta.

Po rozpadu Rakouska-Uherska[editovat | editovat zdroj]

Po skončení 1. světové války arcivévoda Bedřich pozbyl svých majetků na území současného Rakouska, stejně jako jeho majetky na území těšínského Slezska přešly do vlastnictví nově vzniklých států - Československa a Polska. Podařilo se mu však udržet si statky na území Maďarska, kam spolu s rodinou přesídlil v roce 1921. Tam také 30. prosince roku 1936 poslední těšínský kníže zemřel a byl pochován v rodinné hrobce farního kostela sv. Gottharda v Mosonmagyaróváru.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Dne 8. října 1878 se oženil s princeznou Isabelou z Croÿ-Dülmen, která mu porodila devět dětí:

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha : Argo, 2008. 668 s. ISBN 978-80-257-0027-3. S. 312.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Albrecht Fridrich
Znak z doby nástupu Těšínský kníže
18951918
Znak z doby konce vlády Nástupce:
zánik knížectví