Bible kralická

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
První díl Šestidílky (1579) obsahuje Pentateuch

Bible kralická je česká[1][2] tištěná bible, kterou z původních biblických jazyků (hebrejštiny, aramejštiny a řečtiny) přeložili překladatelé a teologové původní Jednoty bratrské. Svůj název dostala podle místa vytištění, kterým byly jihomoravské Kralice. Je to první český překlad bible z původních jazyků, nikoli z latinské Vulgáty.

Okolnosti vzniku[editovat | editovat zdroj]

Tiskárna[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Ivančicko-kralická bratrská tiskárna.

Bratři kladli od počátku své činnosti velký důraz na literární činnost svých členů a proto ocenili význam knihtisku velmi záhy. Jejich tisky vynikají vysokou typografickou úrovní. Protože Jednota bratrská byla zakázaným náboženským uskupením, také jejich tiskárna působila tajně. Z důvodu utajení se ve vydaných knihách nepoužívalo označení místa tisku, jen krycí označení in insula hortensi pro své umístění v zahradách. Tajná bratrská tiskárna byla nejprve (od r. 1503) v Litomyšli, od roku 1518 v Mladé Boleslavi. Ve druhé polovině století (od r. 1562) pak v Ivančicích u Brna a od roku 1578 na tvrzi v Kralicích pod patronátem Jana ze Žerotína, který sídlil v blízké Náměšti. Ve dvou posledních místech působil významný bratrský tiskař Zachariáš Šolín.

Blahoslavův překlad Nového zákona (1564, 1568)[editovat | editovat zdroj]

Iniciátorem překladu byl bratrský biskup Jan Blahoslav, který jako první navázal na erasmovskou tradici a snahu přeložit Písmo z původních jazyků. Sám přeložil Nový zákon podle vydání Theodora Bezy, který byl opatřen i latinským překladem. Jan Blahoslav se řídil především Bezovým latinským textem, ale značně přihlížel i k řeckému originálu. Tento překlad Nového zákona vyšel celkem dvakrát:

  1. Nový zákon (z jazyku řeckého) vnově do češtiny přeložený Léta Páně 1564 v Ivančicích
  2. Nový zákon vnově do češtiny přeložený, secunda editio diligenter recognita anno 1568 (překlad latiny: „druhé vydání pečlivě přehlédnuté v roce 1568“).

Jan Blahoslav začal také používat rozsáhlé komentáře, včetně odkazů na příbuzná biblická místa, překladových variant a někdy i přímo výklad exegetický. Sám Blahoslav měl v úmyslu přeložit i Starý zákon, ale než se tohoto úkolu stačil ujmout, zastihla ho smrt.

Překladatelé Starého zákona[editovat | editovat zdroj]

Překlad Starého zákona koordinoval a vedl Blahoslavův odchovanec a biskup Ondřej Štefan. V týmu překladatelů (filologů a teologů současně) se nacházeli:

  • Mikuláš Albrecht z Kaménka (hebraista)
  • Lukáš Helic (pokřtěný Žid)
  • Jan Eneáš (senior Jednoty bratrské)
  • Izaiáš Cibulka (konsenior a správce kralického sboru)
  • Jiří Strejc (konsenior)
  • Jan Efraim
  • Pavel Jessen
  • Jan Kapito (Hlaváč)

Pro Nový zákon byl převzat podrobně zrevidovaný překlad Blahoslavův. Blahoslavův překlad Nového zákona revidoval senior Jan Němčanský, jeho druhé vydání pak Zachariáš Ariston.

Šestidílka (1579–1593)[editovat | editovat zdroj]

Šestý díl Šestidílky (1593/94) obsahuje Nový zákon

První vydání Kralické bible vyšlo v šesti svazcích, proto se často označuje jménem „šestidílka“. Rozdělení textu do šesti svazků bylo způsobeno tím, že se nejednalo jen o biblický text, ale i o rozsáhlé komentáře po stranách, díky kterým se text značně rozšířil. Komentáře a vsuvky byly následujícího druhu:

  • Menším písmem slova dodaná z jiných překladů nebo nově, pro lepší srozumitelnost textu.
  • Na horním okraji se nacházel název knihy, nadpisy byly velké, vybavené ozdobnou iniciálou.
  • Po stranách textu se nacházel komentář, oddělený od samotného biblického textu tenkou linkou.
  • Každá kniha byla opatřena sumářem, menší sumáře měly také všechny kapitoly.
  • Odkazy na paralelní biblická místa
  • Výkladový komentář obsahující různé varianty pocházející z různých překladů hebrejského, řeckého či jiného, blíže neoznačeného textu. Obsahoval také reálie, užitečné k pochopení biblického textu.

V Kralické bibli se poprvé v českém prostředí objevuje dělení kapitol na verše (podle vzoru Roberta Stephana z roku 1551).

Obsah dílů[editovat | editovat zdroj]

  1. 5 knih Mojžíšových (Pentateuch, tj. Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri, Deuteronomium); vyšel roku 1579.
  2. Historické knihy: Jozue, Soudců, Rút, 4 knihy královské (tj. 1.2. kniha Samuelova a 1.2. kniha královská), 1.2. Paralipomenon, 1.–2. kniha Ezdrášova (tj. Ezdráš a Nehemjáš); vyšel roku 1580.
  3. Básnické knihy: Jób, Žalmy, Přísloví, Kazatel, Píseň písní; vyšel roku 1582.
  4. Prorocké knihy: Izajáš, Jeremjáš, Ezechiel, Daniel, Ozeáš, Jóel, Ámos, Abdijáš, Jonáš, Micheáš, Nahum, Abakuk, Sofonjáš, Ageus, Zacharjáš, Malachjáš; vyšel roku 1587.
  5. „Apokryfy“, tj. jak apokryfy, tak deuterokanonické knihy: Tobijáš, Modlitba Manassesova, Júdit, Báruch, přídavky k Danielovi, 1. a 2. kniha Ezdrášova (tj. 3. a 4. kniha Ezdrášova), přídavky k Ester, 1., 2. a 3. kniha Makabejská, kniha Moudrosti a Sírachovec; vyšlo roku 1588 (většina moderních vydání Bible kralické tyto knihy v souladu s dnešním protestantským územ vynechává)
  6. Nový zákon, datovaný nejednotně do let 1593 a 1594.

Jednodílka[editovat | editovat zdroj]

1596[editovat | editovat zdroj]

V roce 1596 vyšla Kralická bible znovu, tentokrát v jednosvazkovém vydání bez výkladového aparátu, jen s rejstříkem starozákonních citátů v Novém zákoně, s výkladem cizích jmen a s rejstříkem liturgických čtení na celý rok. Revizi měli na starosti Samuel Sušický, Adam Felin, Mikuláš Albrecht z Kaménka a Jiří Strejc. Rejstříky zhotovené dříve Janem Aquinem zrevidoval Samuel Sušický a Jan Albín. V témže roce vyšel samostatně i kapesní Nový zákon.

O výtvarnou stránku tohoto jednosvazkového vydání se postaral Václav Elam, který později vedl celou kralickou tiskárnu a bratrský sbor.

1613[editovat | editovat zdroj]

Text v různých vydáních Kralické bible se pozvolna měnil. Bylo to proto, že se neustále měnila a zdokonalovala předloha, kterou měli překladatelé a revizoři k dispozici. Své prameny a předlohy však překladatelé většinou neuvádějí. Jen u pátého dílu (apokryfů) je udána Antverpská polyglota z roku 1572 a pro knihy Ezdrášovy řecká bible vytištěná v Basileji v roce 1545.

V roce 1613 byla jednosvazková Kralická bible vydána znovu, opět po předcházející revizi; též bez poznámkového aparátu. Byla vydána proto, že se již nedostávalo pro velký zájem knih z předchozího vydání, ale i proto, že bylo potřeba vydat bibli v poněkud větším a čitelnějším formátu, než byla předchozí jednosvazková Bible kralická.

Toto vydání je označováno jako „poslední kralické vydání“ z toho důvodu, že několik let poté (po Bílé hoře) musela Jednota bratrská ukončit svou činnost.

Reedice vydání 1613[editovat | editovat zdroj]

Reedice Nového zákona, vydaná roku 1970 ve Vídni

Další vydání Kralické bible se řídila třetím/posledním autentickým vydáním. Vzhledem k silné protireformaci byly tyto bible vydávány v cizině a pašovány na české území. Legálně tu mohl tento překlad Bible znovu vyjít až po 250 letech.

  • 1722 v Halle nad Sálou (za přispění pietistů);
  • 1745 s mnoha tiskovými chybami;
  • 1766 verze se opírá o vydání v roce 1722 a je srovnávána s první a třetí autentickou verzí;
  • 1787 v exilu v Bratislavě;
  • 1808 Palkovičovo bratislavské vydání, přetiskující text z roku 1766 s několika změnami;
  • 1863 Biblia sacra, to jest Biblí svaté k tisícileté jubilejní slavnosti obrácení Slovanův na víru křesťanskou od Josefa Růžičky v Praze. Základem pro toto vydání byla Bible kralická z roku 1613.

Nadále byla Kralická bible vydávána v mnoha dalších novodobých reedicích, také v revidované formě.

Faksimile šestidílky[editovat | editovat zdroj]

První, šestidílná verze Kralické bible, byla znovu vydána v roce 1995 v německém Paderbornu u firmy Schoningh.[3]

Ukázka[editovat | editovat zdroj]

Srovnání doslovné transkripce z vydání 1613 se současným způsobem přepisu kralického textu:

Na Počátku stwořil Bůh nebe a zemi. 2 Země pak byla nesličná a pustá: a tma byla nad propastj: a Duch Božj wznássel se nad wodami. 3 Y řekl Bůh: Buď swětlo: Y bylo swětlo.
— Kniha Mogžjssowa prwnj / kteráž slowe GENESIS, 1,1 - 1,3
Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země pak byla nesličná a pustá, a tma byla nad propastí, a Duch Boží vznášel se nad vodami. I řekl Bůh: Buď světlo! I bylo světlo.
— Genesis, 1,1 - 1,3
16 ☞ Nebo tak Bůh milowal swět/že Syna swého gednorozeného dal/aby každý kdož wěřj v něho, nezahynul/ale měl žiwot wěčný.
— Evangelium podlé [sepsání S.] Jana, 3,16
Nebo tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný.
— Evangelium podle Jana, 3,16

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MICHÁLEK, Emanuel. O jazyce Kralické bible. Naše řeč. 1979, roč. 62, čís. 4. Dostupné online.  
  2. Bible kralická – na stránkách MZM
  3. Martin Prudký: Der Paderborner Nachdruck der Kralitzer Bibel

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poslední vydání 1613[editovat | editovat zdroj]