Tóra
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tóra (תורה) znamená Zákon, učení a v nejužším smyslu jde o první ze tří částí Tanachu, neboli prvních pět knih hebrejské Bible.
Těchto prvních pět knih se také nazývá Pentateuch (z řeckého πεντάτευχος „pět knih“), Chamiša chumšej Tora (hebrejsky „Pět pětin Tóry“) anebo Pět knih Mojžíšových, což je zavádějící název pocházející z prostředí raného křesťanství.[1]
Tóra se skládá z pěti knih:
- בראשית Berešit - Genesis
- שמות Šemot - Exodus
- ויקרא Va-jikra - Leviticus
- במדבר Ba-midbar - Numeri
- דברים Devarim - Deuteronomium
V širším slova smyslu pak slovo Tóra zahrnuje nejen zmíněných pět knih, ale také další dvě části Tanachu a Ústní zákon (tradiční interpretace textu Tóry).
Tóra ve smyslu Pentateuchu je základním dokumentem judaismu. Slovo samotné má kořen v hebrejském ירה „jara´“, učit. V Tóře jsou obsaženy nejen univerzální příběhy Adama, Noeho, příběhy židovských praotců Avrahama (Abrahám), Jicchaka (Izák) a Ja'akova (Jákob, též Jakub, dalším jménem Jisra'el), proroka Mojžíše, ale také 613 židovských přikázání (מצוות micvot) a další materiál, který lze považovat za právotvorný. Tóra tak dala základ celému pozdějšímu židovskému právu, hebrejsky הלכה halacha.
Obsah |
[editovat] Vznik
- Podrobnější informace naleznete v článku Teorie vzniku Pentateuchu.
Podle židovské tradice byly knihy Tóry věnovány Bohem Mojžíšovi okolo roku 1220 př. n. l., krátce po exodu z Egypta. Jak k tomuto věnování došlo, bylo předmětem debat v období raného rabínského anebo tanaitského judaismu (1. století n. l. – počátek 3. století n. l.). Jedna z verzí považovala věnování Tóry za jedinečnou událost, při které Mojžíš na hoře Sinaj obdržel celou Tóru. V tomto jediném okamžiku byla zjevena celá historie lidstva od prvopočátku Stvoření. Podle jiných verzí Mojžíš na Sinaji obdržel pouze Deset přikázání a ostatní zákony byly zjevovány postupně během čtyřiceti let putování pouští. V každém případě to ale podle těchto verzí byl hlas Boží, který Mojžíšovi diktoval obsah Tóry.
Během období Druhého chrámu (3.století př.n.l.–1. století n. l.) se pak prosazovala verze, podle které Mojžíš obdržel nejen celou psanou Tóru, ale také Ústní zákon.
Podle současných vědců byl text Tóry sestaven z několika předcházejících zdrojů. Jde o tzv. dokumentární hypotézu, občas také nazývanou teorie „JEPD“. V její nejklasičtější podobě ji formuloval Julius Wellhausen ve svém díle Composition des Hexateuchs und der historischen Bücher des Alten Testaments z roku 1868.
[editovat] Obsah
Tóra je souvislým vyprávěním, které začíná stvořením světa a končí smrtí Mojžíše před tím, než Židé vstoupí do Kanaánu.
Zatímco řecké názvy knih (Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri a Deuteronomium) popisují zhruba obsah každé knihy, v židovské tradici bývaly knihy označovány podle počátečních slov, jak je tomu i v tomto případě.
| Název knihy | Hebrejsky | Přepis a význam | Obsah knihy |
| Genesis | בראשית | Berešit („Na počátku“) |
Začíná popisem stvoření (řecky genesis) světa a člověka. Hlavní částí je vyprávění o praotcích izraelského národa - Abrahámovi a Sáře, Izákovi a Rebece, Jákobovi, Ráchel, Lei a jejich potomcích, kteří založili izraelský národ. Děj končí smrtí Jákobova syna Josefa v Egyptě. |
| Exodus | שמות | Šemot („Jména“) | Popisuje život Izraele v egyptském otroctví, narození Mojžíše a jejich vysvobození a odchod (exodus) z Egypta. Předání Desatera Bohem Mojžíšovi na hoře Sinaj. |
| Leviticus | ויקרא | Va-jikra´ („A nazval“) |
Obsahuje především mnoho zákonů a většinu 613 micvot. Popisované zákony se týkají především chrámových rituálů a zvířecích obětí, na které dohlížel izraelitský kmen Levitů (odtud i řecké a latinské jméno knihy). |
| Numeri | במדבר | Ba-midbar („Na poušti“) |
Popis putování Izraelitů pouští, řada narativních pasáží popisující obtíže a přestoupení Izraelitů proti Bohu. Název numeri (čísla) je odvozen ze sčítání Židů na začátku knihy. Kromě dalších zákonů kniha dále obsahuje příběh vzpoury proti Mojžíšovi. |
| Deuteronomium | דברים | Devarim („Slova“) |
Dostalo své pojmenování z řeckého „druhý zákon“, protože Mojžíš v této knize opakuje zákony předané Bohem Židům. Jde v podstatě o závěrečnou řeč Mojžíše ke svému národu před svojí smrtí, zatímco se Židé připravují vstoupit do Země zaslíbené. V šesté kapitole se nachází Šema, židovské vyznání víry. |
[editovat] Interpretace
Tóra je v židovské tradici otevřena interpretaci. Během dvou tisíciletí rabínského judaismu byl text Tóry podroben agadické, halachické, gramatické, filozofické a mystické interpretaci. Tato nikdy nekončící interpretace Tóry zajišťuje názorové bohatství judaismu. Doslovnému výkladu se obvykle nedává přednost před ostatními výklady.
Kabala a chasidismus někdy zdůrazňují, že proces předávání Tóry nikdy nekončí a může být zopakován pro každého jednotlivce zvlášť.
[editovat] Reference
- ↑ Bič, Miloš: Ze světa Starého Zákona
