Ketuba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ilustrovaná ketuba

Ketuba (hebrejsky: כתובה‎‎, plurál כתובות‎‎, ketubot) je psaná svatební smlouva, kterou uzavírají ženich a nevěsta na židovské svatbě. Stanovuje povinnosti manžela k manželce, tj. „živit, ctít a podporovat ji, jak se sluší na židovského manžela…,“[1] dále je v ní zaznamenána výše věna a upřesňuje podmínky rozvodu, včetně případného vyrovnání. Manželku ochraňuje rovněž v případě rozluky nebo úmrtí manžela. Dnes tvoří ketuba část svatebního obřadu mezi kidušin a nisu'in. O halachických náležitostech týkající se ketuby pojednává jak mišnický traktát Ketubot, tak i stejnojmenný traktát v Talmudu.[1]

Původ ketuby[editovat | editovat zdroj]

Ketuba je pozůstatek velmi staré tradice sahající až do starověku. Ketuba nahrazuje starověkou a biblickou praxi vyplácení vdovského podílu (peněz neb majetku, který může užívat vdova po smrti svého manžela) a stanovuje především hmotné poměry obou manželů. Nejstarší dochovaná ketuba je stará zhruba 2200 let.[2]

Nevěstino věno dělí na dvě části: nichsej con melog a nichsej con barzel - nichsej con melog jsou peníze, které nevěsta věnuje do manželství a ani v případě rozluky na ně nemá nárok, nichsej con barzel jsou naopak peníze, které její manžel sice může použít a utratit, avšak v případě rozluky či rozvodu jí tuto částku musí vrátit. Ketuba také zahrnuje slib manžela, že o svou ženu bude pečovat a starat se o ní.

Podoba ketuby[editovat | editovat zdroj]

Ketuba je tradičně psaná aramejsky a její obsah je více méně formální. Progresivní proudy judaismu umožňují napsat ketubu hebrejsky. V konzervativním judaismu se přidává ještě jeden odstavec, tzv. Liebermanova klauzule, která umožňuje rozvod i za nepřítomnosti manžela (například pokud je dlouhodobě nezvěstný) nebo i v případě jeho nesouhlasu (takový případ, kdy je žena uvázána v manželství, které není možné rozloučit, se nazývá aguna), a to v souladu s civilním občanským právem. Ortodoxní Židé většinou tento dodatek odmítají, protože podle nich porušuje halachu.

Reformní a liberální Židé většinou volí moderní tón při psaní ketuby, finanční otázky zůstávají více méně formalitou a důraz je kladen především na vzájemné dodržování a prohlubování rodinných hodnot, jako je manželské štěstí, láska, péče o děti atd.

Ketuba bývá velmi často bohatě zdobená, psaná na drahém papíře nebo pergamenu a to ručně a tuší. Způsob zdobení a dekorace již záleží na vkusu, stylu a kulturní tradici dotyčného regionu.

Poté, co je ketuba při svatebním obřadu podepsána dvěma svědky, ji nevěsta ukáže shromážděným hostům a převezme ji od ženicha do svého opatrování.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha : Sefer, 1992. ISBN 80-900895-3-4. S. 96.  
  2. KLEPKOVÁ, Jana. Židovská svatba [online]. Naše rodina, [cit. 2009-08-06]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha : Sefer, 1992. 285 s. ISBN 80-900895-3-4.  
  • SPIEGEL, Paul. Kdo jsou Židé?. Brno : Barrister & Principal, 2007. 228 s. ISBN 978-80-87029-07-7.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu