Sedm noachidských přikázání

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Sedm noachidských přikázání (hebrejsky שֶׁבַע מִצְווֹת בְּנֵי־נֹחַ‎‎, ševa micvot bnej Noach) – je soubor zásad, které byly podle židovské tradice předány prostřednictvím Noeho všem jeho potomkům jako závazný pokyn pro život lidstva na zemi. První doklad o existenci podobného souboru nacházíme v židovském spise, jenž není součástí biblického kánonu a jenž je znám pod označením kniha Jubileí:

Ve dvacátém osmém jubileu začal Noe přikazovat dětem svých dětí příkazy, nařízení a všechno právo, které znal, a napomínal své děti, aby činily spravedlnost a přikrývaly nahotu svého těla a žehnaly Stvořiteli, ctili otce a matku a aby každý miloval svého bližního a střežil se před smilstvem a nečistotou a vší nespravedlností.
— Jubilea 7:20 [1]

Jiný doklad o snaze vytvořit jakýsi soubor zásad, jimiž by se měli řídit všichni věřící nežidovského původu, můžeme najít v křesťanské tradici, v novozákonní knize Skutky apoštolů, kde čteme, že všem věřícím lidem z národů bylo apoštoly přikázáno, aby se řídili těmito naprosto nutnými povinnostmi: „Zdržujte se všeho, co bylo obětováno modlám, také krve, pak masa zvířat, která nebyla zbavena krve, a konečně smilstva.“[2] Toto apoštolské nařízení bylo v souladu s pojetím, jaké zastávali v době druhého Chrámu farizeové, kteří považovali každého člověka nežidovského původu, jenž dodržoval noachidská přikázání, prakticky za konvertitu.[3] V rámci judaismu se má dodnes za to, že ti z nežidů, kteří dodržují sedm noachidských přikázání, si zaslouží úctu nejen v tomto životě, ale budou mít podíl na světě budoucím. Ti z nežidů, kteří tato přikázání dodržují, jsou hodni označení chasidej umot ha-olam (חָסִידֵי אוּמוֹת הָעוֹלָם‎‎, doslova „zbožní mezi národy světa“). Sedm noachidských přikázání se týká těchto oblastí:

  1. avoda zara[4] (עֲבוֹדָה זָרָה‎‎) – doslova „služba cizí“ či „nevěrná“, jedná se o zákaz modloslužebnictví.
  2. šefichat damim (שְׁפִיכַת דָּמִים‎‎) či též šefichut damim (שְׁפִיכוּת דָּמִים‎‎) – doslova „prolévání krve“, jedná se o zákaz vraždy.
  3. giluj arajot (גִּילוּי עֲרָיוֹת‎‎) – doslova „odhalení nahoty“, jedná se o zákaz praktikování sexuální nemorálnosti – incest, sodomie, homosexuální styk, cizoložství atd.; jedná se především o takové sexuální praktiky, jež jsou vyjmenovány v Tóře a zároveň je o nich řečeno, že si tím národy, jež je praktikovaly, přivodili Boží nelibost.[5][6]
  4. gezel (גֵּזֶל‎‎) či gazal (גָּזַל‎‎) – doslova „pobrání, uchvácení“[7] či "loupež",[8] jedná se o zákaz krádeže, unášení a zotročování lidí.
  5. ever min ha-chaj (אֵבֶר מִן־הָחַי‎‎) – doslova „část z živého“, jedná se o zákaz pojídání masa z živých zvířat, tento zákaz se vztahuje na všechny formy krutostí páchaných na živých tvorech.
  6. birkat ha-Šem (בִּרְכַּת הַשֵּׁם‎‎) – doslova „požehnání [Božího] jména“, jedná se o eufemismus, jehož skutečným významem je zákaz takového jednání, které by znevažovalo Boží jménorouhání, proklínání, zneužívání (např. při okultních praktikách, při přísaze, při vydávání křivého svědectví apod.).
  7. dinim (דִּינִים‎‎) – doslova „práva, práva obhajoby, pře, rozepře“; jedná se o povinnost ustanovit takový právní systém, který by hájil spravedlnost a trestal porušování výše uvedených přikázání.

Jak je vidět z výše uvedeného seznamu, nejedná se ani tak o přesně definovaná přikázání, jako spíše o jakési okruhy oblastí, v nichž je nutno postupovat podle určitých zásad. Výše uvedená noachidská přikázání je proto možné ještě více zevšeobecnit a přeformulovat i takto[9]:

  1. Věř v Boha
  2. Cti lidský život
  3. Cti rodinu
  4. Cti práva ostatních i jejich majetek
  5. Cti všechna stvoření
  6. Cti a chval Boha
  7. Cti zřízení soudního systému


Podle Talmudu byl svět zničen potopou kvůli avoda zara, šefichat damim a giluj arajot. Na základě toho Talmud (Sanhedrin 74a) uvádí, že kvůli záchraně života může žid porušit jakýkoliv příkaz Tóry, kromě těchto tří přikázání.[10]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SOUŠEK, Zdeněk. Knihy tajemství a moudrosti II (Mimobiblické židovské spisy: Pseudepigrafy). Praha : Vyšehrad, 1998. ISBN 80-7021-244-6. S. 15-152.  
  2. Sk 15, 29 (Kral, ČEP)
  3. NEWMAN, Ja‘akov; SIVAN, Gavri’el. Judaismus od A do Z. Praha : Sefer, 1998. ISBN 80-900895-3-4. S. 169.  
  4. BLAHA, Josef. Židovské myšlení jako inspirace nejen pro křesťany. Brno : Marek Konečný, 2008. ISBN 978-80-903860-0-6. S. 70.  
  5. Lv 18, 24 (Kral, ČEP)
  6. Lv 20, 23 (Kral, ČEP)
  7. PÍPAL, Blahoslav. Hebrejsko-český slovník ke Starému zákonu. Praha : Kalich, 2006. ISBN 80-7017-029-8. S. 34.  
  8. MAHARAL, Rabi Löw. Cesta života. Praha : Nakladatelství P3K, 2009. ISBN 978-80-87186-02-2. S. 22.  
  9. JACOBSON, Simon. Smysluplný život. Rebe Menachem Mendel Schneerson a jeho moudrost. Praha : Chabad Lubavitch, 2008. S. 185-186.  
  10. WILSON, Marvin R.. Náš otec Abraham. Praha : Sborový dopis, 1996. S. 47.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

SLÁDEK, Pavel. Malá encyklopedie rabínského judaismu. Praha : Libri, 2008. ISBN 978-80-7277-379-4. Heslo noachidská přikázání.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]