Micva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Micva (hebrejsky: מִצְוָה‎‎, plurál: מִצְוֹת‎‎, micvot) znamená „přikázání“, ale v hlubším slova smyslu také „spojení“.[1] Samotné slovo se v rámci judaismu používá jako označení pro:[2]

  • jedno ze 613 přikázání (hebrejsky: תרי״ג מצוות‎‎), která se nachází v Tóře, a která byla přijata od Hospodina. V rabínské literatuře byly tyto příkazy nazývány micvot de-orajta (aramejsky: מצוות דאורייתא), doslova „přikázání z Písma.“ Někdy se označují jako tarjag micvot (hebrejsky: תרי״ג מצוות‎‎) podle hebrejského akronymu TaRJaG, který označuje numerickou hodnotu 613.
  • jedno z přikázání židovského náboženského práva stanovených rabíny a nazývaných micvot de-rabanan (aramejsky: מצוות דרבנן)
  • někdy se jako micva označuje i akt lidskosti. V širším smyslu se tak tedy jedná o každý dobrý čin, který je v souladu s duchem Tóry.

Počet 613 micvot se dělí na 248 pozitivních přikázání (hebrejsky: מצוות עשה‎‎, micvot ase) a 365 zákazů (hebrejsky: מצוות לא תעשה‎‎, micvot lo ta'ase). Podle Talmudu je počet zákazů odvozený od počtu dní solárního roku a počet pozitivních příkazů od počtu kostí v lidském těle. Podle jiného vysvětlení zprostředkoval 611 přikázání Židům Mojžíš (611 je numerická hodnota slova Tóra) a chybějící přikázání jsou první dvě přikázání Desatera, která byla zvěstována přímo z Hospodinových úst.[3]

Nejznámější výpočet 613 přikázání vypracoval Maimonides ve svém díle Sefer ha-micvot.


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo micva ve Wikislovníku

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Micva na slovenské Wikipedii.

  1. DUBOV, Nissan Dovid. Vnitřní pouto. Úvod do Kabaly. Praha : Chabad Lubavitch, 2014. ISBN 978-80-905887-0-7. S. 41.  
  2. NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha : Sefer, 1992. ISBN 80-900895-3-4. S. 115-116.  
  3. Makot 23b

Související články[editovat | editovat zdroj]