Čtyři druhy

Čtyři druhy (poznámka: pro splnění micvy je důležité aby byla arava (vrbová větévka) nalevo, lulav (palmová ratolest) uprostřed a hadassim (snítka myrty) napravo.)

Čtyři druhy (hebrejsky ארבעת המינים‎‎, arba'at ha-minim, nebo také arba minim) jsou rostliny používané při obřadech židovského svátku Sukot. Jedná se o tři druhy větévek a jeden druh ovoce, které jsou společně drženy a s kterými se mává v předepsaných směrech. Mávání čtyřmi druhy je micva předepsaná Tórou, která obsahuje symbolické narážky na židovské bohoslužby.

Čtyři druhy jsou:

• Lulav (לולב‎‎) – palmové ratolesti
• Hadas (הדס‎‎) – snítka myrty
• Arava (ערבה‎‎) – větévky z vrby
• Etrog (אתרוג‎‎) – citrusový plod

Zvyky

Micva mávání čtyřmi druhy pochází z Tóry. V Leviticu se píše:

„	Prvého dne si vezmete plody ušlechtilých stromů, palmové ratolesti, větve myrtových keřů a potočních topolů a sedm dní se budete radovat před Hospodinem, svým Bohem.	“
— Leviticus 23:40

Během existence Chrámu v Jeruzalému se „mávací obřad“ (na'anu'im – נענועים‎‎) konal v Chrámu během všech sedmi dnů a všude jinde pouze během prvního dne. Po zničení Chrámu nařídil Rabbi Yohanan ben Zakkai, že se bude obřad konat všude během všech dnů Sukotu (mimo Šabat), jako připomínka Chrámu.

rabín se čtyřmi druhy

Pro přípravu druhů pro micvu se nejprve palmová ratolest (lulav) sváže dohromady s myrtou (hadas) a vrbou (arava) - tento svazek se někdy označuje jako lulav - v následujícím pořadí: jedna palmová ratolest je umístěna doprostřed, dva vrbové proutky jsou umístěny nalevo a tři větévky myrty jsou umístěny napravo (toto pořadí je stejné pro praváky i pro leváky). Tento svazek může být svázán s proužky jiných palmových listů nebo být umístěn do speciálního držáku, který je také vyroben z pletených palmových listů.

Ve všech případech musí být všechny druhy umístěny do svazku tak jak rostou. Pro etrog to znamená, že stopka by měly být vespod a květ navrchu. To je totiž směr ve kterém etrog začíná růst, navzdory tomu, že v době kdy dozrává obvykle svou vahou visí ze stromu v opačném směru.

Mávání

Lulav (svazek palmové ratolesti, vrby a myrty) držíme při modlitbě odděleně od etrogu. Praváci drží svazek lulavu v pravé ruce a etrog v levé ruce. Leváci mají jiné zvyky podle jejich příslušnosti. Aškenázští leváci drží svazek lulavu v levé ruce a sefardští leváci drží svazek lulavu v pravé ruce.

Předtím než je proneseno požehnání se etrog obrátí vzhůru nohama, v opačném směru než roste. Důvod pro tuto skutečnost je ten, že požehnání musí předcházet vykonání micvy. Pokud by byly všechny druhy drženy ve směru ve kterém rostou, tak by byla micva naplněna předtím než by bylo proneseno požehnání.

Po pronesení požehnání je etrog otočen a dotyčný/-á spojí své ruce tak, že se etrog dotkne svazku s lulavem. Čtyři druhy jsou poté spojeny a je jimi třeseno na čtyři světové strany, nahoru a dolů, čímž naznačujeme, že všude můžeme hledat Boží přítomnost. Šest směrů pohybu nám také připomíná šest dní, po které tuto micvu plníme, protože na šabat čtyři druhy nepoužíváme.

Další důvod pro mávání čtyřmi druhy všemi směry naráží na skutečnost, že všechny druhy během svého růstu potřebují velké množství vody. Datlová palma (lulav) roste v údolích s vodou, myrta (hadas) a vrba (arava) roste poblíž vodních zdrojů a etrog vyžaduje více vody než jiné ovocné stromy. Vybráním těchto konkrétních druhů a máváním jimi ve všech směrech, židé symbolicky volají pro hojných srážkách pro všechnu vegetaci na Zemi v následujícím roce.

Obřad mávání se může konat v synagoze nebo v soukromí suky během celého dne. Ženy i dívky mohou vykonat micvu mávání svazku lulavu a etrogu, ačkoliv podle halachy nemají povinnost. Z tohoto důvodu je také v sefardské tradici rozšířen názor, že ženy nemají nad máváním pronášet požehnání.^[zdroj?]

Mávání se opakuje znovu (bez doplňujících modliteb) během ranních bohoslužeb v synagoze a mnohokrát během recitování Halelu.

Pronášení Halelu je v synagoze dále doprovázeno dalšími obřady, během niž se věřící připojují k obchůzkám v synagoze, při kterých krouží dokola se čtyřmi druhy, zatímco recitují speciální úpěnlivou prosbu (zvanou hošanot, z refrénu liturgické poezie Hoša'na - „Zachraň, prosím!“). Od prvního po šestý den Sukotu je je dokončen jeden okruh. Během Hošana Raba, sedmého a posledního dne Sukotu je vykonáno sedm okruhů.

Symbolika

Existuje několik vysvětlení, proč právě tyto druhy byly vybrány pro micvu. Midraš říká, že čtyři druhy symbolizují naše touhy po jednotě čtyř „druhů“ židovských bohoslužeb. Jde hlavně o to, zda čtyři druhy mají nebo nemají chuť a vůni, které korespondují s Tórou a dobrými skutky. Symbolika je následující:

• etrog - voní i chutná - představuje tedy dobrého člověka
• datle (lulav) - chutná, ale nevoní - představuje člověka moudrého, který se ovšem nechová tak, jak by měl
• myrta (hadas) - krásně voní, ale nechutná - představuje hodného, ale hloupého
• vrba (arava) - nevoní ani nechutná - představuje nevzdělaného člověka, který se neumí ani slušně chovat

Druhé vysvětlení nachází čtyři druhy k částem lidského těla. Každý druh je podobný k následujícím orgánům:

• datle (lulav) – svým tvarem připomíná páteř
• myrta (hadas) – svými lístky připomíná oči
• vrba (arava) – svými lístky připomíná ústa
• etrog – svým tvarem připomíná srdce

Odkazy

Literatura

• NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha : Sefer, 1992. 285 s. ISBN 80-900895-3-4.