Simchat Tóra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Simchat Tóra (hebrejsky שמחת תורה‎‎, Radost z Tóry) je židovský svátek, jenž se slaví po skončení svátku Sukot a symbolizuje skončení ročního cyklu čtení z Tóry a započnutí nového. V Izraeli připadá na 22. tišri společně se Šmini aceret, v diaspoře se slaví o den později, 23. tišri.

Zvyky na Simchat Tóra[editovat | editovat zdroj]

Večer na Simchat Tóra již probíhá obecné veselí - všechny svitky Tóry, které jsou v synagoze k dispozici, jsou vyneseny ven a probíhá tzv. hakafot, kdy vybraní členové obce nebo přítomní uchopí po jednom svitku Tóry a za zpěvu slov Anejnu be-jom korenu (odpověz nám v den, kdy voláme) obcházejí bimu v synagoze. Hakafot je celkem sedm.

Po skončení hakafot se čte z Tóry poslední paraša „Ve-zot ha-bracha“, která uzavírá knihu Deuteronomium. Simchat Tóra je jediný den, kdy se Tóra čte večer. V některých obcích také bývá zvykem, že jsou k Tóře vyvoláni všichni přítomní muži, a tak se paraša opakuje tak dlouho a tak často, jak je nutné. V některých obcích je Tóra/Tóry vyneseny ven před synagogu a tančí se s ní v ulicích.

Hlavní jádro bohoslužby se sousředí na ráno, kdy se opakují hakafot, a je dočtena poslední paraša a začata nová, „Berešit“ (Genesis 1, 1). Muž (v reformních organizacích i žena), který čte poslední oddíl z Deuteronomia, se nazývá chatan Tora - dosl. ženich Tóry. Ten, kdo čte první oddíl, se nazývá chatan Berešit - ženich Berešit. Chatan Tora i chatan Berešit bývají většinou významní členové obce, rabíni. Být vyvolán k četbě jedné z těchto pasáží je obecně považováno za velkou poctu.