Musaf

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Davidova hvězda Lukhot Habrit.svg Menora.svg
Židé a judaismus
ŽidéJudaismusKdo je Žid
OrtodoxníKonzervativní (Masorti)
Progresivní (Reformní - Liberální)Ultraortodoxní
SamaritániFalašovéKaraité
Etnické skupiny a jazyky
AškenazimSfaradimMizrachi
HebrejštinaJidišLadinoGe'ezBuchori
Populace (vývoj)
EvropaAmerikaAsieAfrikaAustrálie
Náboženství
BůhPrincipy víry v judaismuBoží jména
613 micvotHalachaNoemovy zákony
MesiášEschatologie
Židovské myšlení, filosofie a etika
Židovská filosofie
CdakaMusarVyvolenost
ChasidismusKabalaHaskala
Náboženské texty
TóraTanachMišnaTalmudMidraš
ToseftaMišne ToraŠulchan aruch
SidurMachzorPijutZohar
Životní cyklus, tradice a zvyky
ObřízkaPidjon ha-benSimchat batBar micva
ŠiduchSvatbaRozvod (Get)Pohřeb
KašrutŽidovský kalendářŽidovské svátky
TalitTfilinCicitKipa
MezuzaMenoraŠofarSefer Tora
Významné postavy židovství
AbrahámIzákJákobMojžíš
ŠalomounDavidElijášÁron
MaimonidesNachmanidesRaši
Ba'al Šem TovGa'on z VilnaMaharal
Náboženské budovy a instituce
ChrámSynagogaJešivaBejt midraš
RabínChazanDajanGa’on
Kohen (kněz)MašgiachGabajŠochet
MohelBejt dinRoš ješiva
Židovská liturgie
ŠemaAmidaKadiš
MinhagMinjanNosach
ŠacharitMinchaMa'arivMusaf
Dějiny Židů
starověkstředověknovověk
Blízká témata
AntisemitismusGójHolocaustIzrael
FilosemitismusSionismus
Abrahámovská náboženství

Musaf (hebrejsky: מוסף, dosl. přidaný, přídavný) je židovská modlitba ustanovená a recitovaná o šabatu a svátcích.

Původ modlitby[editovat | editovat zdroj]

Bible (Numeri 28 - 29) předepisuje ustanovení zvláštní přídavné oběti na šabat, poutní svátky, vysoké svátky a Roš chodeš. Tato přídavná oběť měla být obětována ihned po obětování každodenní ranní oběti - po zničení chrámu a nahrazení obětí modlitbami byla stejně tak přídavná modlitba - musaf - ustanovena k recitaci ihned po skončení ranní modlitby (šacharit). Podle některých rabínů - tanaitů byla musaf ryze kolektivní bohoslužbou a tdíž se měla recitovat pouze za přítomnosti minjanu. Současné rabínské ustanovení ale dovoluje modlitbu recitovat i bez minjanu.

Struktura modlitby musaf[editovat | editovat zdroj]

Musaf je uveden tzv. polovičním kadišem, po němž ihned následuje zvláštní Amida pro musaf. Běžná Amida pro musaf obsahuje sedm požehnání, výjimkou je musaf na Roš ha-šana, jehož Amida má požehnání devět.

Úvodní tři požehnání a závěrečná tři požehnání jsou obdobná jako u Amidy pro jiné příležitosti. Prostřední část amidy pak vyjadřuje charakter příslušného dne:

  • Amida pro musaf na šabat obsahuje jako čtvrté požehnání biblické verše přikazující obětování přídavné oběti a zároveň, stejně jako v případě Roš chodeš, i prosbu za brzké obnovení chrámu a obětního kultu. Před musaf Roš chodeš si věřící sundavají tfilin (které se na šacharit Roš chodeš nosí) a modlí se již jen v talitu.
  • Při musafu na poutní svátky Amida obsahuje prosbu za znovuuvedení Izraele do země zaslíbené. Během prvního dne Pesachu a Šmini aceret se do opakování Amidy vkládají zvláštní modlitby za rosu nebo za déšť.
  • Musaf na Roš ha-šana je nejdelší částí liturgie. Musaf je doplněn o řadu různých pijutů (záleží na regionu), které se recitují během opakování Amidy. Během Jom kipur se připojuje ještě vyznání hříchů.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • BLAŽEK, Jiří; HOLUBOVÁ, Markéta. Sidur Adir ba-marom. Modlitební kniha pro všední dny, šabat a svátky s paralelním českým překladem a komentářem. Praha : Nakladatelství Bergman Tomáš, 2008. 676 s. ISBN 978-80-904207-0-0.