Půst Ester

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Půst Ester (hebrejsky תענית אסתר‎‎, Ta'anit Ester) připomíná okolností zázračné záchrany lidu Izraele před záhubou v době perského exilu. Časově i tematicky souvisí se svátkem Purim, který po něm následuje.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Půst je připomínán 13. adaru na připomínku dne, v němž se Židé „shromáždili“ k obraně před hrozícím nebezpečím, což podle tradičního výkladu zahrnovalo i modlitby a půst.[1] V tomto duchu vysvětluje původ půstu i nejstarší zmínka o jeho dodržování – rabi Acha ze Šabchy v díle Še'eltot.[2]

Označení „Půst Ester“ je však také připomínkou třídenního půstu, který Židům nechala nařídit královna Ester předtím, než šla ke králi Achašverošovi prosit za záchranu svého lidu.[3]

Ester dala odpovědět Mordokajovi: „Jdi, shromažď všechny židy, kteří jsou v Šúšanu, a postěte se za mne. Nejezte a nepijte po tři dny, v noci ani ve dne. Také já a mé dívky se budeme takto postit. Potom půjdu ke králi, třebaže to není podle zákona. Mám-li zahynout, zahynu.“
— Ester 4, 15-16

Tento aspekt půstu někteří zbožní židé zdůrazňují tím, že dodržují namísto jednoho dne tři postní dny[4] (pondělí, čtvrtek, pondělí) ve dvou týdnech následujících po Purim.[5]

Pravidla půstu[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o menší půst, tzn. že platí od úsvitu do soumraku. Přesouvá se, pokud by měl připadnout na šabat nebo na předvečer šabatu; v takovém případě připadne na předcházející čtvrtek, tzn. 11. nebo 12. adar, aby nenarušil šabat.

Půst Ester je považován za výjimečný kvůli několika okolnostem:

  • Připomíná se jím událost, která skončila triumfem a nikoli tragédií.
  • Dodržuje se v jiný den, než se stala událost, kterou má připomínat. Původní Esteřin třídenní půst byl v měsíci nisan, tradice uvádí data 13.-15. nebo 14.-16. nisanu (Manot ha-Levi).
  • Původní Esteřin půst připadl na svátek Pesach, kdy je zakázáno se postit; Mordechaj půst přesto přikázal a prosadil s ohledem na akutní hrozbu zániku celého židovského národa.
  • Půst není přikázán v Gemaře a považuje se proto za méně přísný než ostatní "malé" půsty - hlavně s ohledem na nemocné, těhotné ženy a kojící matky. [6]

Liturgie[editovat | editovat zdroj]

Půst Ester je připomínán i v liturgii: v šacharitu (ranní modlitbě) se vkládá Avinu malkejnu, postní slichot a čte se z Tóry úryvek určený pro postní dny. V mincha (odpolední modlitbě) se do Amidy vkládá postní vložka Anenu, poté se čte Avinu malkejnu a opět postní čtení z Tóry, u Aškenázů následované postní haftarou.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GANZFRIED, Šlomo. Kicur šulchan aruch. Překlad Miriam Havelková. Svazek 1. [s.l.] : Agadah, 2011. ISBN 978-80-87571-00-2. Kapitola 141:2.  
  2. KOHLER, Kaufmann; MALTER, Henry. Jewish Encyclopedia. New York : [s.n.], 190?. Dostupné online. Heslo Purim, s. 278. (anglicky) 
  3. NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha : Sefer, 1992. ISBN 80-900895-3-4. Heslo Ta'anit Ester, s. 218.  
  4. Šulchan aruch, Orach chajim 786:3
  5. Magen Avraham k Orach chajim 786:3
  6. Rama, Orach chajim 786, 2