Šacharit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Davidova hvězda Lukhot Habrit.svg Menora.svg
Židé a judaismus
ŽidéJudaismusKdo je Žid
OrtodoxníKonzervativní (Masorti)
Progresivní (Reformní - Liberální)Ultraortodoxní
SamaritániFalašovéKaraité
Etnické skupiny a jazyky
AškenazimSfaradimMizrachi
HebrejštinaJidišLadinoGe'ezBuchori
Populace (vývoj)
EvropaAmerikaAsieAfrikaAustrálie
Náboženství
BůhPrincipy víry v judaismuBoží jména
613 micvotHalachaNoemovy zákony
MesiášEschatologie
Židovské myšlení, filosofie a etika
Židovská filosofie
CdakaMusarVyvolenost
ChasidismusKabalaHaskala
Náboženské texty
TóraTanachMišnaTalmudMidraš
ToseftaMišne ToraŠulchan aruch
SidurMachzorPijutZohar
Životní cyklus, tradice a zvyky
ObřízkaPidjon ha-benSimchat batBar micva
ŠiduchSvatbaRozvod (Get)Pohřeb
KašrutŽidovský kalendářŽidovské svátky
TalitTfilinCicitKipa
MezuzaMenoraŠofarSefer Tora
Významné postavy židovství
AbrahámIzákJákobMojžíš
ŠalomounDavidElijášÁron
MaimonidesNachmanidesRaši
Ba'al Šem TovGa'on z VilnaMaharal
Náboženské budovy a instituce
ChrámSynagogaJešivaBejt midraš
RabínChazanDajanGa’on
Kohen (kněz)MašgiachGabajŠochet
MohelBejt dinRoš ješiva
Židovská liturgie
ŠemaAmidaKadiš
MinhagMinjanNosach
ŠacharitMinchaMa'arivMusaf
Dějiny Židů
starověkstředověknovověk
Blízká témata
AntisemitismusHolocaustIzrael
FilosemitismusSionismus
Abrahámovská náboženství

Šacharit (hebrejsky: שחרית od slova שחר šachar, úsvit) neboli ranní modlitba je ranní židovská bohoslužba a zároveň nejdelší z bohoslužeb v judaismu. Podle tradice ji ustanovil Abraham (Genesis 19, 27) a později byla ztotožněna s ranní každodenní obětí (tamid) v jeruzalémském Chrámu. Podle pozdější rabínské teze v Talmudu je každodenní oběť nahrazena právě touto modlitbou (Berachot 26b).

Obsah

[editovat] Jednotlivé části ranní modlitby

[editovat] Šacharit pro všední dny

  • Ranní požehnání - Birchot ha-šachar - v této části, která není součástí samotné synagogální liturgie vzdává modlící se chválu Bohu za to, že jej probudil do dalšího dne jako svobodného a bohabojného člověka. Během této části si modlící se navazuje tfilin a obléká talit. Bez těchto dvou propriet není modlitba považována za platnou.
  • Amida - tichá modlitba o devatenácti požehnání.
  • Tachanun - kajícná tichá modlitba, která se recituje ve dvou verzích a pouze o všedních dnech.
  • Alejnu - chvalozpěv nazvaný podle úvodních slov „Nám přísluší chválit Pána všehomíra...“, závěr bohoslužby.
  • Žalm pro daný den v týdnu

[editovat] Šacharit pro svátky

O svátcích je šacharit delší, především pak část psukej de-zira, během které s erecitují další pasáže týkající se dne odpočinku nebo svátků. Delší je čtení z Tóry, kterého se účastní od čtyř (Roš chodeš) přes pět (poutní svátky), šest (Jom kipur) až do sedmi lidí (šabat).

Na svátky se také nenavazují tfilin, věřící oblékají pouze talit. Výjimkou je Tiš'a be-Av, kdy se na šacharit neobléká ani talit, ale obojí se oblká na mincha.

[editovat] Čas ranní modlitby

Čas pro šacharit se odvíjí od jádra bohoslužby, čtení Šema, jehož čas je stanoven v Mišně jako období od rozbřesku až do konce první čtvrtiny dne. Čas pro recitaci Amidy je vymezen východem slunce a jednou třetinou dne. Nejzašší termín pro dokončení ranní bohoslužby je poledne.

[editovat] Bibliografie

  • BLAŽEK, Jiří; HOLUBOVÁ, Markéta. Sidur Adir ba-marom. Modlitební kniha pro všední dny, šabat a svátky s paralelním českým překladem a komentářem. Praha : Nakladatelství Bergman Tomáš, 2008. 676 s. ISBN 978-80-904207-0-0.  
Osobní nástroje
Jmenné prostory

Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích