Šacharit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Davidova hvězda Lukhot Habrit.svg Menora.svg
Židé a judaismus
ŽidéJudaismusKdo je Žid
OrtodoxníKonzervativní (Masorti)
Progresivní (Reformní - Liberální)Ultraortodoxní
SamaritániFalašovéKaraité
Etnické skupiny a jazyky
AškenazimSfaradimMizrachi
HebrejštinaJidišLadinoGe'ezBuchori
Populace (vývoj)
EvropaAmerikaAsieAfrikaAustrálie
Náboženství
BůhPrincipy víry v judaismuBoží jména
613 micvotHalachaNoemovy zákony
MesiášEschatologie
Židovské myšlení, filosofie a etika
Židovská filosofie
CdakaMusarVyvolenost
ChasidismusKabalaHaskala
Náboženské texty
TóraTanachMišnaTalmudMidraš
ToseftaMišne ToraŠulchan aruch
SidurMachzorPijutZohar
Životní cyklus, tradice a zvyky
ObřízkaPidjon ha-benSimchat batBar micva
ŠiduchSvatbaRozvod (Get)Pohřeb
KašrutŽidovský kalendářŽidovské svátky
TalitTfilinCicitKipa
MezuzaMenoraŠofarSefer Tora
Významné postavy židovství
AbrahámIzákJákobMojžíš
ŠalomounDavidElijášÁron
MaimonidesNachmanidesRaši
Ba'al Šem TovGa'on z VilnaMaharal
Náboženské budovy a instituce
ChrámSynagogaJešivaBejt midraš
RabínChazanDajanGa’on
Kohen (kněz)MašgiachGabajŠochet
MohelBejt dinRoš ješiva
Židovská liturgie
ŠemaAmidaKadiš
MinhagMinjanNosach
ŠacharitMinchaMa'arivMusaf
Dějiny Židů
starověkstředověknovověk
Blízká témata
AntisemitismusGójHolocaustIzrael
FilosemitismusSionismus
Abrahámovská náboženství
IDF soldier put on tefillin.jpg

Šacharit (hebrejsky שחרית‎‎ od slova שחר‎‎ šachar, úsvit) neboli ranní modlitba je ranní židovská bohoslužba a zároveň nejdelší z bohoslužeb v judaismu. Podle tradice ji ustanovil Abrahám[1] a později byla ztotožněna s ranní každodenní obětí (tamid) v jeruzalémském Chrámu. Podle pozdější rabínské teze v Talmudu je každodenní oběť nahrazena právě touto modlitbou.[2]

Jednotlivé části ranní modlitby[editovat | editovat zdroj]

Šacharit pro všední dny[editovat | editovat zdroj]

Ranní požehnání - birchot ha-šachar
V této části, která není součástí samotné synagogální liturgie vzdává modlící se chválu Bohu za to, že jej probudil do dalšího dne jako svobodného a bohabojného člověka. Během této části si modlící se navazuje tfilin a obléká talit.
Korbanot – oběti
úryvky z Tóry a Talmudu popisující klíčové části chrámové liturgie.
Psukej de-zimra
Aramejsky „Verše písní“ - soubor žalmů a chvalozpěvů.
Šema Jisra'el
Vyznání víry, a příslušných požehnání.
Amida
Ústřední modlitba, skládající se z devatenácti požehnání.
Tachanun
Kajícná tichá modlitba, která se recituje ve dvou verzích a pouze o všedních dnech.
Čtení z Tóry
V pondělí a čtvrtek, vyvoláni jsou tři lidé.
Ašrej
Dosl. „Blaze těm“, žalm 145.
Alejnu
Chvalozpěv nazvaný podle úvodních slov „Nám přísluší chválit Pána všeho.“ Připojuje se žalm 20 a modlitba U-va le-Cijon.
Závěr bohoslužby
Žalm pro daný den v týdnu a další žalmy k různým příležitostem, chvalozpěv Ejn k-Elohejnu a čtení pasáží o přípravě kadidla.

Šacharit pro svátky[editovat | editovat zdroj]

O svátcích je šacharit delší, především pak část psukej de-zimra, během které se recitují další pasáže týkající se dne odpočinku nebo svátků. Delší je čtení z Tóry, ke kterému je vyvoláno čtyři (roš chodeš, chol ha-mo'ed) pět (svátky), šest (Jom kipur) nebo sedm lidí (šabat).

Na svátky se také nenavazují tfilin, věřící oblékají pouze talit. Výjimkou je Tiš'a be-av, kdy se na šacharit neobléká ani talit, ale obojí se obléká na mincha.

Čas ranní modlitby[editovat | editovat zdroj]

Čas pro šacharit se odvíjí od jádra bohoslužby, čtení Šema, jehož čas je stanoven v Mišně jako období od rozbřesku až do konce první čtvrtiny dne. Čas pro recitaci Amidy je vymezen východem slunce a jednou třetinou dne. Nejzazší termín pro dokončení ranní bohoslužby je poledne.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Gn 19, 27 (Kral, ČEP)
  2. Berachot 26b

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BLAŽEK, Jiří; HOLUBOVÁ, Markéta. Sidur Adir ba-marom. Modlitební kniha pro všední dny, šabat a svátky s paralelním českým překladem a komentářem. Praha : Nakladatelství Bergman Tomáš, 2008. 676 s. ISBN 978-80-904207-0-0.