Půst 17. tamuzu
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
17. tamuz (hebrejsky שבעה עשר בתמוז, Šiva asar be-tamuz) je postním dnem, který byl ustaven na paměť prolomení jeruzalémských hradeb. Podle 2 Kr byly hradby během obléhání Nebukadnezarem prolomeny 9. tamuzu, Talmud (Ta'anit 28b) pak určuje jak datum prolomení hradeb Římany 17. tamuz.
| „ | Devátého dne čtvrtého měsíce, když už tvrdě doléhal na město hlad a lid země neměl co jíst, byly hradby města prolomeny. Všichni bojovníci uprchli v noci branou mezi hradbami u královské zahrady. Kolem celého města byli Kaldejci. Král se dal cestou k pustině. | “ |
| — 2 Královská 25, 3-4 | ||
Tento den byl spojen kromě obou prolomení hradeb i s dalšími významnými událostmi židovské historie:
- Po zjištění hříchu zlatého telete rozbil Mojžíš desky zákona, stalo se tak 40 dní od darování Tóry (5. sivan, Šavu'ot), právě na 17. tamuz.
- V době obléhání Jeruzaléma, poprvé od dob vyjití z Egypta, byly z nedostatku vhodných zvířat přerušeny pravidelné oběti v jeruzalémském Chrámu, opět na 17. tamuz.
- Během povstání Bar Kochby byl 17. tamuzu byl upálen ve svitku Tóry rabi Chanina ben Teradjon, podle Josepha Flavia byl jako projev opovržení spálen toho dne svitek Tóry, ale zhruba v r. 50 n.l.
- 17. tamuzu byla také umístěna Diova socha do Chrámu Antiochem IV. Epifanem. Během této události mělo rovněž dojít ke spálení Tóry, tentokrát přímo svitku, který sepsal Ezdráš a který by uchováván v Chrámu jako textus receptus Tóry.
Jak je vidět, půst 17 tamuzu slouží jako opositura proti svátku Šavu'ot. Zatímco na Šavu'ot byla Tóra darována, na 17. Tamuz připadají vždy události, související s rozbitím/prolomením (jeruzalémské hradby a desky destara) nebo ničením a spálením (hradeb, Jeruzaléma a Tóry).
17. tamuzem začíná třítýdenní období smutku, které končí 9. avem. Toto období se nazývá hebrejsky ימי בין המצרים - Jamej bejn ha-mecarim, dosl. dny mezi strádáním, útiskem.
Půst 17. tamuzu je menší půst, platí od úsvitu do soumraku. Na rozdíl od Tiša Be'Av není zakázáno kromě konzumace pokrmů a nápojů nic dalšího, jako např. mytí, koupání, čištění zubů atd. Liturgie pro 17. tamuz je podobná jako pro půst Gedaljův a půst 10. tevetu. Do Amidy se přidává modlitba pro postní dny Anenu, čte se Avinu Malkenu a rovněž probíhá čtení z Tóry a haftara obvyklá pro veřejný postní den – Ex 32,11-14 (Kral, ČEP) a Iz 55,6-56,8 (Kral, ČEP)
[editovat] Literatura
- STERN, Marc. Svátky v životě Židů. Vzpomínání, slavení, vyprávění. Praha : Vyšehrad, 2002. 247 s. ISBN 80-7021-551-8.
|
||||||||||||||||||||
