Chol ha-mo'ed

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Chol ha-mo’ed (hebrejsky: חול המועד, polosvátek, dosl. „všední den svátečního období“) je období mezi prvním a posledním dnem židovských svátků Pesach a Sukot.

[editovat] Původ a trvání

Dva z židovských svátků trvají více, než jeden den (v diaspoře dva). Jsou to poutní svátky Pesach a Sukot, u kterých sváteční období trvá celý týden (v diaspoře osm dní). Za skutečné sváteční dny, o nichž platí změny v liturgii a zákaz práce, je ale považován jen první a poslední den (v diaspoře první dva dny) celého období. Dny v mezidobí tak mají zvláštní status - na jedné straně se na ně nevztahuje zákaz práce, na druhé straně jsou součástí celého svátečního období a vztahují se na ně některé povinnosti, které jsou platné pro celý svátek. Díky tomu byly označeny jako חול (chol, všední den) המועד (ha-mo’ed, svátku, svátečního období)

Na Pesach trvá chol ha-mo’ed pět dnů (mimo Izrael čtyři) a na Sukot šest dnů (mimo Izrael pět). Práce je v těchto dnech většinou omezena na dopoledne, např. v Izraeli má většina obchodů a služeb během chol ha-mo’ed zavřeno úplně nebo jsou otevřeny ouze během dopoledne. Ušetřený čas je takto využíván k výletům a náboženským poutím, nejčastěji do Jeruzaléma nebo na další poutní místa Izraele (Hebron, Tiberias).

[editovat] Liturgie

Na chol ha-mo’ed platí určité změny v liturgii. Recituje se přídavná modlitba musaf a během ranní modlitby šacharit probíhá čtení z Tóry, ke kterému jsou vyvoláni čtyři lidé. Dále se recituje Halel (soubor žalmů 113 - 118, na Pesach se recituje jeho zkrácen varianta nazvaná Poloviční halel). Během chol ha-mo’ed neplatí nařízení ohledně truchlících, jejichž smutek je přerušen, a nerecitují se některé kajícné modlitby. V některých komunitách platí zvyk, že se během chol ha-mo’ed nenavazují tfilin, v některých komunitách muži tfilin navazují, ale sundavají je před modlitbou musaf.