Maror

Tři druhy maroru.

Sederový talíř

Maror (hebrejsky: מָרוֹר) představuje hořké byliny, které jsou jedeny při Sederové večeři o židovském svátku Pesach. Podle Božího přikázání (Exodus 12:8) měli židé jíst pesachového beránka (pesach korban) spolu s nekvašeným chlebem (maces) a hořkými bylinami (marochim) při památeční hostině na počest Hospodiny, která má být slavena navždy. Pojídání maroru je symbolické a má připomínat trpkost života v egyptském otroctví. Tuto symboliku ještě zvyšuje namáčení maroru do charosetu. Typy zeleniny, z kterých se získává maror uvádí Talmud (Pesachim 39a). Tradičně se používá hlávkového salátu nebo křenu. Z dalších vhodných jsou například čekanka a pampeliška. Obě byliny jsou výslovně zmíněné v Mišně.

Slovo maror pochází z hebrejského מר – mar, což znamená hořký.

Podle Hagady, tradičního textu, který se čte při Sederu, a který vysvětluje podobu a zvyky Sederu maror symbolizuje hořkost otroctví v Egyptě. Následující verš z Tóry zdůrazňuje tuto symboliku: „A tak zhořkli jejich životy těžkou prací s maltou, cihlami a prací všeho druhu na poli…“ (Exodus 1:14)

Seder

Během Sederu jíme maror tak, že jej namáčíme do charosetu (směs strouhaných jablek, oříšků, zázvoru, skořice a vína), jež má symbolizovat hlínu, z níž židé v egyptském otroctví vyráběli cihly.

Odkazy

Související články

• Pesach
• Charoset
• Seder

Literatura

• NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha : Sefar, 1992. 285 s. ISBN 80-900895-3-4.  
• PAVLÁT, Leo; FIEDLER, Jiří; ŠEDINOVÁ, Jiřina a kolektiv. Židé − Dějiny a kultura. Praha : Kliment a Mrázek, 1997. 144 s. ISBN 80-85608-17-0.  

Externí odkazy

• Vrchní zemský a pražský rabinát – Malý průvodce na Pesach 5767