Seder

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Davidova hvězda Lukhot Habrit.svg Menora.svg
Židé a judaismus
ŽidéJudaismusKdo je Žid
OrtodoxníKonzervativní (Masorti)
Progresivní (Reformní - Liberální)Ultraortodoxní
SamaritániFalašovéKaraité
Etnické skupiny a jazyky
AškenazimSfaradimMizrachi
HebrejštinaJidišLadinoGe'ezBuchori
Populace (vývoj)
EvropaAmerikaAsieAfrikaAustrálie
Náboženství
BůhPrincipy víry v judaismuBoží jména
613 micvotHalachaNoemovy zákony
MesiášEschatologie
Židovské myšlení, filosofie a etika
Židovská filosofie
CdakaMusarVyvolenost
ChasidismusKabalaHaskala
Náboženské texty
TóraTanachMišnaTalmudMidraš
ToseftaMišne ToraŠulchan aruch
SidurMachzorPijutZohar
Životní cyklus, tradice a zvyky
ObřízkaPidjon ha-benSimchat batBar micva
ŠiduchSvatbaRozvod (Get)Pohřeb
KašrutŽidovský kalendářŽidovské svátky
TalitTfilinCicitKipa
MezuzaMenoraŠofarSefer Tora
Významné postavy židovství
AbrahámIzákJákobMojžíš
ŠalomounDavidElijášÁron
MaimonidesNachmanidesRaši
Ba'al Šem TovGa'on z VilnaMaharal
Náboženské budovy a instituce
ChrámSynagogaJešivaBejt midraš
RabínChazanDajanGa’on
Kohen (kněz)MašgiachGabajŠochet
MohelBejt dinRoš ješiva
Židovská liturgie
ŠemaAmidaKadiš
MinhagMinjanNosach
ŠacharitMinchaMa'arivMusaf
Dějiny Židů
starověkstředověknovověk
Blízká témata
AntisemitismusGójHolocaustIzrael
FilosemitismusSionismus
Abrahámovská náboženství

Sederová večeře neboli Seder (hebrejsky: סדר‎‎, pořádek) je slavnostní večeře sloužící jako připomínka vyvedení Izraele z egyptského otroctví. Seder má přesně stanovený průběh a pořadí úkonů (odtud jeho název). Kromě pojídání symbolických pokrmů se předčítají texty z Pesachové Hagady. Seder se koná o prvním večeru (v diaspoře o prvních dvou večerech) svátku Pesach. Základem sederu je biblické nařízení učit děti o významu vysvobození židovského národa z egyptského otroctví.

V onen den svému synovi oznámíš: „To je pro to, co mi prokázal Hospodin, když jsem vycházel z Egypta“.
—  Bible, Exodus 13:8

Sederový stůl[editovat | editovat zdroj]

Pro seder musí být prostřeno již před setměním, přičemž se uprostřed stolu ocitá jeden vínem naplněný pohár, který je symbolicky určen proroku Elijášovi.

Na stole připraveném pro sederovou večeři nesmí chybět:

  • tři zakryté macesy - představují tři složky lidu Izraele: kohanim (kněze), levijim (levity) a Jisra'el (Izraelity)
  • Pesachová hagada (הגדה של פסח, Hagada šel Pesach)
  • víno - dostatečné množství, aby každý účastník mohl vypít předepsané čtyři poháry
  • sederový talíř - (קערה, ke'ara)
  • pohár na kiduš
  • doplňkový maces - nemusí být u stolu
  • Elijášův pohár
  • slaná voda
  • doplňkový maror - nemusí být u stolu
Sederový talíř

Sederový talíř[editovat | editovat zdroj]

Sederový talíř, označovaný také jako zdobná mísa, (קערה‎‎, ke'ara) je používaný při domácím obřadu na Pesach. Středověké opisy aškenázské Hagady představují tuto mísu, poprvé zmíněnou v období Mišny, jako jakýsi kulatý talíř. Existují dochované ukázky z období renesance ze dřeva, keramiky, cínu, etc. opatřené příslušnými nápisy a rytinami. Moderní sederové talíře bývají zpravidla měděné či mosazné nebo skleněné a mají zvláštní prohlubně na pokrmy, které předepisuje rituál, či malé misky, do nichž se tyto pokrmy vkládají.

Sederový talíř by měl obsahovat:

  • זרוע‎‎ - zro'a - Opečená kost, která je připomínkou obětního beránka (korban pesach). Mělo by se jednat o kost z beránka, nicméně lze použít třeba opečené kuřecí křídlo nebo krk.
  • ביצה‎‎ - bejca - vejce uvařené natvrdo, symbol nového života a též Izraele, který je přirovnáván ke žloutku, který nikdy zcela nesplyne s bílkem, stejně jako Izrael nikdy nesplynul během pobytu v Egyptě s okolními národy.
  • מצה‎‎ - maca - maces.
  • מרור‎‎ - maror - hořké byliny (např. salát, křen) připomínající hořkost otroctví.
  • כרפס‎‎ - karpas - zelenina (např. ředkvička, brambor, cibule).
  • מים‎‎ - majim - slaná voda připomínající zázrak během přechodu přes Rákosové moře.
  • חרוסת‎‎ - charoset - směs strouhaných jablek, oříšků, mandlí, skořice, zázvoru a červeného vína, připomínající materiál na dělaní cihel, které museli zotročení Izraelité dělat pro faraona.

Průběh sederu[editovat | editovat zdroj]

Seder probíhá v následujícím pořadí:

  1. קדש‎‎ - Kadeš - „posvěcení“, tj. pronesení Kiduš pro svátek
  2. ורחץ‎‎ - Urchac - při němž si „pán domu“ oymje ruce, aby si před dalším obřadem zajistil rituální čistotu
  3. כרפס‎‎ - Karpas - zelenina - petržel nebo ředkev se namáčí ve slané vodě a jí se
  4. יחץ‎‎ - Jachac - rozdělení prostředního macesu, z něhož se bere afikoman (poslední sousto při sederové večeři), který se děti zpravidla snaží „ukrást“, schovat a na konci sederu za něj dostanou „výkupné“ (většinou různé sladkosti apod.)
  5. מגיד‎‎ - Magid - vyprávění příběhu z Hagady a čtyři otázky s následným vyprávěním
  6. רחץ‎‎ - Rechac či Rachca - druhé umytí rukou (tentokrát všech přítomných)
  7. מוציא מצה‎‎ - Moci maca - požehnání nad nekvašeným chlebem, jež se odříkává, aby se splnil předpis
  8. מרור‎‎ - Maror - hořké byliny se namáčejí před pojídáním do charosetu
  9. כורך‎‎ - Korech - snězení „sendviče“ z maroru a nejnižšího macesu podle starověké praxe rabi Hilela
  10. שולחן עורך‎‎ - Šulchan orech - (prostírání stolu) samotná sváteční večeře
  11. צפון‎‎ - Cafun - nalezení a snězení afikomanu
  12. ברך‎‎ - Barech - požehnání po jídle
  13. הלל‎‎ - Halel - čtení Halelu (Žalmy 113 - 118)
  14. נרצה‎‎ - Nirca - závěr Sederu

Kadeš[editovat | editovat zdroj]

Dosl. „posvěť“. Samotný seder se zahajuje zapálením svátečních svíček nebo světel, po kterém následuje kiduš (požehnání nad pohárem vína). Kiduš pro seder je mírně odlišný, neboť se týká přímo témat svátku Pesach.

První pohár[editovat | editovat zdroj]

Po kiduš se vypije první pohár vína

Urchac[editovat | editovat zdroj]

Nyní si pán domu, ve kterém se seder odehrává, a který pronesl kiduš, odchází umýt ruce. V některých tradicích si ruce myjí všichni přítomní, v jiných je toto vyžadováno pouze od představeného domácnosti. Neříká se žádné poženání, které je za normálních okolností obvyklé.

Karpas[editovat | editovat zdroj]

Každý z účastníků namočí kus zeleniny do slané vody a sní jej. Slaná voda připomíná slzy Izraelitů, které prolili v egyptském otroctví. Sefardští židé namáčejí někdy karpas do vína nebo do charosetu.

Jachac[editovat | editovat zdroj]

Prostřední ze tří macesů je rozlomen a větší polovina je dána stranou jako afikoman (zákusek). Děti se snaží jej ukrást a po sederu za něj dostat výkupné v podobě sladkostí. Tento rituál byl jako řada dalších ustanoven k udržení pozornosti dětí po celou dobu sederu. Menší polovina macesu se vrátí zpět mezi ostatní dva.

Magid[editovat | editovat zdroj]

Vyprávění, čtení z Pesachové hagady, které popisuje vysvobození z egyptského otroctví, i události mnohem pozdější s tematikou vykoupení nebo které se vztahují jiným způsobem ke svátku Pesach. Mezi nejznámější pasáže patří následující:

Čtyři otázky[editovat | editovat zdroj]

Toto vyprávění začíná dvěma odstavci - Ha lachma anja (aramejsky: הא לחמא ענייא‎‎, „toto je chudý chléb“ - vztahuje se k macesům) a čtyřmi otázkami, které pokládá nejmladší účastník sederu. tyto otázky se nazývají podle úvodních slov Ma ništana (מה נשתנה‎‎, „čím se liší“, „co odlišuje“) a zní:

  • Čím se tato noc liší od všech ostatních
    • že o jiných nocích nenamáčíme (zeleninu do slané vody) ani jednou a této noci dvakrát
    • že každou noc jíme kvašené i nekvašené, ale tuto noc pouze nekvašené (maca)
    • že každou noc jíme všechny druhy zeleniny, ale tuto noc pouze hořké (maror)
    • že každou noc sedíme nebo si hovíme, ale tuto noc si pouze hovíme (vychází z římského zvyku stolovat vleže, opření o pravou ruku, neboť takový byl zvyk u svobodných lidí, dnes má symbolický význam, že tuto noc jsou všichni účastníci sederu svobodní lidé)

Pátá otázka, která měla být původně mezi druhou a třetí, zní:

  • že každou noc jíme maso pečené nebo vařené, ale tuto noc pouze pečené (symbolizuje zro'a)

Rány[editovat | editovat zdroj]

Deset ran egyptských je připomenuto symbolicky tak, že každý účastník namočí do svého poháru s vínem prst nebo příbor a ukápně kapku vína na talíř při každé ráně. Tyto jsou:

  • Krev - proměnění egyptských vod v krev (Exodus 7,14-25)
  • Žáby - seslání žab, které zamořily zemi (Exodus 7,26-8:11)
  • Štěnice (Exodus 8,12-15)
  • Mouchy - invaze komárů a much (Exodus 8,16-28)
  • Mor - dobytčí mor (Exodus 9,1-7)
  • Vředy - hnisavé vředy, které postihly zvířata i lid (Exodus 9,8-12)
  • Krupobití - krupobití (někdy popisováno jako „padající oheň“), které zničilo úrodu a pobilo i zvířata (Exodus 9,35)
  • Kobylky - hejna žravých kobylek, která zničila úrodu v Egyptě (Exodus 10,1-20)
  • Tma - která padla na Egypt na tři dny (Exodus 10,21-29)
  • Pobití prvorozených - kdy zemřeli během jediné noci všichni prvorození Egypta od zvířete až po faraonova syna (Exodus 11,1-12,36)

Druhý pohár[editovat | editovat zdroj]

Po vyjmenování deseti ran se zpívá píseň Dajenu (dosl. „Nám by to stačilo“) jako připomínka toho, že cílem vysvobození z Egypta nebylo způsobit Egypťanům utrpení a že i kdyby Bůh provedl pouze jeden z těchto zázraků, Izraeli by to stačilo.

Rachac[editovat | editovat zdroj]

Rituální umytí rukou, tentokrát všech přítomných a za pronesení požehnání.

Moci maca[editovat | editovat zdroj]

Tradiční poženání nad chlebem, tentokrát ovšem nad chlebem nekvašeným.

Maror[editovat | editovat zdroj]

Maror se namočí do charosetu jako připomínka hořkosti otroctví a otrocké práce, kterou Izraelité v Egyptě vykonávali.

Korech[editovat | editovat zdroj]

Maror se jí společně s kouskem macesu na způsob sendviče jako připomínka Hilela, který měl takto ve zvyku jíst maror na sederovou večeři.

Připravený stůl pro sederovou večeři.

Šulchan orech[editovat | editovat zdroj]

Doslova prostřený stůl, samotná slavnostní hostina. Tradiční jídla jsou různá, od drůbeže až po gefilte fiš. Jedním z tradičních jídel mezi aškenázskými židy je polévka s macesovými knedlíčky.

Cafun[editovat | editovat zdroj]

Afikoman je „vykoupen“ od dětí a sněden jako poslední jídlo sederové noci.

Barech[editovat | editovat zdroj]

Po skončení hostiny se říká požehnání po jídle.

Třetí pohár[editovat | editovat zdroj]

Po pronesení požehnání po jídle se jako pohár požehnání vypije třetí pohár vína.

Pohár pro Elijáše[editovat | editovat zdroj]

V této chvíli se naplní pátý pohár pro proroka Elijáše, který symbolizuje příchod Mesiáše a vykoupení a otevřou se pro něj symbolicky dveře.

Halel[editovat | editovat zdroj]

Recituje se tzv. velký Halel (Žalmy 113 - 118).

Čtvrtý pohár[editovat | editovat zdroj]

Po skončení recitace Halelu se vypije čtvrtý pohár, říká se příslušné požehnání.

Nirca[editovat | editovat zdroj]

Zakončení sederu tradičními písněmi jako např. Chad gadja nebo Echad mi jode'a. V některých obcích se během noci čte Píseň písní.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha : Sefer, 1992. 285 s. ISBN 80-900895-3-4.