Menora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
O izraelské osadě na Západním břehu Jordánu zvané též Menora pojednává článek Kfar ha-Oranim.
Zlatá menora připravená pro Třetí Chrám v Jeruzalémě

Menora (hebrejsky: מנורה‎‎), někdy též menóra, je sedmiramenný[1][2] svícen a tradiční symbol judaismu. Samotné slovo menora je odvozeno od slova ner נר‎‎, „lampa“ nebo též „světlo“.

Existuje několik výkladů symbolického významu menory:

  • Sedm ramen svícnu odkazuje k sedmi dnům stvoření.[3]
  • Menora symbolizuje hořící keř, jenž spatřil podle Tóry Mojžíš na hoře Sinaj.

V Tóře jsou v knize Exodus sepsány instrukce pro zhotovení menory:

Zhotovíš svícen z čistého zlata. Svícen bude mít vytepaný dřík a prut; jeho kalichy, číšky a květy budou s ním zhotoveny z jednoho kusu. Z jeho stran bude vycházet šest prutů, tři pruty svícnu po jedné straně a tři pruty svícnu po druhé straně. Na jednom prutu budou tři kalichy podobné mandloňovému květu: číška a květ. A tři kalichy podobné mandloňovému květu na druhém prutu: číška a květ. Tak to bude na všech šesti prutech vycházejících ze svícnu. Na svícnu budou čtyři kalichy podobné mandloňovému květu s číškami a květy. Jedna číška bude pod jednou dvojicí prutů, druhá číška bude pod druhou dvojicí prutů a třetí číška bude pod třetí dvojicí prutů; tak to bude u všech šesti prutů vycházejících ze svícnu. Příslušné číšky a pruty budou s ním zhotoveny z jednoho kusu; všechno bude vytepané z čistého zlata i nůžky na knoty a pánve na oharky. Bude zhotoven se všemi těmito předměty z jednoho talentu čistého zlata.
— Exodus 25, 31-39

Historie[editovat | editovat zdroj]

Znázornění triumfálního pochodu po dobytí Jeruzaléma roku 70 n.l. na Titově oblouku v Římě.

Původní zlatá menora stála ve stanu setkávání (אוהל מועד, ohel mo’ed) během putování Izraele v poušti.[4] Později byla údajně přenesena do Šalamounova chrámu v Jeruzalémě. Po zničení Šalamounova chrámu se všechny posvátné předměty ztratily. V Druhém chrámu byla umístěna nová menora vyrobená podle návodu v Tóře. Tato menora byla zřejmě po zničení Druhého chrámu v roce 70 n.l. Římany odnesena a vystavena v triumfálním průvodu, jak zobrazuje Titův oblouk v Římě.

Znak státu Izrael

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Jakožto odvěký náboženský a národní symbol lidu Izraele a židovského národa se menora stala spolu s olivovou ratolestí státním znakem novodobého státu Izrael.

Chanuka[editovat | editovat zdroj]

Hlavní článek: Chanuka

Menora je také symbol, jenž je blízce spojen s židovským svátkem Chanuka. Podle Talmudu bylo po znesvěcení Šalamounova chrámu v Jeruzalémě nalezeno pouze tolik rituálně čistého oleje, který by vystačil pouze na jeden den. Zázrakem však olej hořel po osm dní, během nichž se stačil připravit nový olej. Chanuková menora proto nemá sedm, ale devět ramen. Osm ramen svícnu symbolizuje osmidenní oslavy zázraku oleje a prostřední rameno je určené pro svíci, kterou se zapalují ostatní (šamaš‎‎). Tento svícen se správně nazývá Chanukia, nicméně někteří neizraelští Židé používají označení menora.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo menóra ve Wikislovníku
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha : Sefer, 1992. ISBN 80-900895-3-4. Heslo menora.  
  2. PAVLINCOVÁ, Helena, a kol. Slovník: Judaismus, křesťanství, islám. Praha : Mladá fronta, 1994. ISBN 80-204-0440-6. Heslo menora.  
  3. LANCASTER, Brian. Judaismus. Praha : Knižní klub Ikar, 2000. ISBN 80-7202-704-2. S. 79.  
  4. Exodus 40, 24