Třinec
| Třinec | |
|---|---|
Náměstí T.G.Masaryka |
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0802 598810 |
| kraj (NUTS 3): | Moravskoslezský (CZ080) |
| okres (NUTS 4): | Frýdek-Místek (CZ0802) |
| obec s rozšířenou působností: | Třinec |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Slezsko |
| katastrální výměra: | 85,38 km² |
| počet obyvatel: | 36 745 (1. 1. 2012[1]) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 40′ 40″ s. š., 18° 40′ 22″ v. d. |
| nadmořská výška: | 306 m |
| PSČ: | 738 01 až 739 94 |
| zákl. sídelní jednotky: | 39 |
| části obce: | 13 |
| katastrální území: | 12 |
| adresa městského úřadu: | Jablunkovská 160 Staré Město 73961 Třinec 1 |
| starosta / starostka: | RNDr. Věra Palkovská |
| Oficiální web: http://www.trinec-mesto.cz/ E-mail: sekretariat@trinecko.cz |
|
Třinec (polsky Trzyniec, německy Trzynietz) je město v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském Kraji, 32 km jihovýchodně od Ostravy na řece Olši na území historického Těšínského Slezska. V roce 2011 zde žilo téměř 37 tisíc obyvatel, má rozlohu 8 541 ha, centrum je v nadmořské výšce 306 m n. m, nejvyšší bod dosahuje téměř 1000 m n. m. Podle správního členění patří do Moravskoslezského kraje, okres Frýdek-Místek. V roce 2001 se 17,7 % obyvatel města hlásilo k polské národnosti.[2] První písemná zmínka o městě pochází z roku 1444. Ve městě sídlí významný český výrobce ocelových dlouhých válcovaných výrobků, Třinecké železárny.
Obsah |
Historie [editovat]
Československo-polské spory o Třinec [editovat]
- Související informace naleznete v článku Československo-polský spor o Těšínsko.
Třinec (spolu s celým Těšínskem) byl v první polovině dvacátého století předmětem sporu mezi Československem a Polskem. Poprvé v letech 1918 až 1920, kdy byl po první světové válce nejprve včleněn do prozatímní polské části Těšínska, aby byl krátce poté v Sedmidenní válce (ve které československé jednotky vedl Josef Šnejdárek) obsazen Československem. V roce 1920 byl rozhodnutím arbitráže ve Spa přiřčen Československu. Dne 11. 12. 1930 dekretem vlády Československé republiky byl Třinec povýšen na město. Podruhé byl Třinec Polskem obsazen těsně před vypuknutím druhé světové války (po Mnichovské dohodě), po porážce Polska se stal součástí nacistického Německa. Zpět k Československu byl Třinec připojen po skončení druhé světové války. Polsko se svého nároku na Třinec vzdalo v roce 1958.
Historie v datech [editovat]
- Vlakové nádraží bylo postaveno v letech 1869 až 1871, přestavba zahájena v roce 1952, dokončena byla v roce 3. 3. 1958.
- Katolický kostel sv. Albrechta, rok 1885.
- Evangelický kostel byl vysvěcen 9. 7. 1899.
- Budova školy Petra Bezruče byla postavena v roce 1924.
- V roce 1957 byla uvedena do provozu lanová dráha na Javorový vrch.
- 1. 8. 1960 bylo uvedeno do provozu letní koupaliště na Lesní ulici.
- Stavba Domu služeb (dnes Delvita) na Terase v blízkosti České spořitelny probíhala v letech 1964 až 1966.
- Začátek výstavby zimního stadionu 1964, do provozu byl dán 17. 2. 1967 (nekrytý).
- Rok 1974 začátek zastřešení, ukončeno 31. 12. 1976.
- 25. 2. 1968 promítání prvního filmu v kině Kosmos.
- Stavba kulturního domu začala v roce 1966 a slavnostní otevření se konalo v roce 1970.
- V roce 1985 otevřená nová poliklinika v Třinci Podlesí.
Náboženství [editovat]
Třinec patří k nejreligióznějším městům ČR, neboť při sčítání lidu v roce 2001 se v něm k nějakému náboženství přihlásilo 60,5% obyvatel.[3] Náboženská skladba věřících je velmi pestrá - kromě římských katolíků má ve městě své sbory řada protestantských církví. Obvod města Třince tvoří jeden ze seniorátů Slezské církve evangelické augsburského vyznání, která má ve městě čtyři sbory. Jsou zde zastoupeny i jiné církve, nikoliv svými chrámy, ale svými sbory. Aktivní jsou Svědci Jehovovi popř. Církev adventistů sedmého dne, Církev Bratrská a Církev Apoštolská apod.
Okolí Třince [editovat]
V okolí Třince se nacházejí Moravskoslezské Beskydy a směrem na východ nižší Slezské Beskydy. Tato dvě karpatská pohoří jsou od sebe navzájem oddělena Jablunkovskou brázdou, jejíž osu tvoří řeka Olše, která Třincem protéká.
Třinec je také východiskem turistických tras na okolní vrcholy Javorový vrch, Ostrý a Velká Čantoryje.
Vybrané charakteristiky [editovat]
- Průmysl: hutnický (Třinecké železárny), potravinářský
- Doprava: železnice (trať 320), silnice I/11, evropská silnice E 75, městská autobusová doprava (16 linek, Veolia Transport Morava a. s.)
- Administrativa: obec s rozšířenou působností, obec s pověřeným obecním úřadem
Kultura a sport [editovat]
- Muzeum Třineckých železáren, a.s. a města Třince - Frýdecká 389
- Městská knihovna Třinec - Lidická 541
- HC Oceláři Třinec – v sezóně 2010/2011 hokejový mistr České republiky
Rodáci [editovat]
| Jméno | Obor | Jméno | Obor |
|---|---|---|---|
| Jana Cieslarová | orientační běh | Michaela Dolinová | moderátorka |
| Lenka Cenková | bývalá tenistka | Ewa Farna | zpěvačka |
| Edvard Lasota | fotbalista | Tomáš Klus | zpěvák |
| Robert Šulgan | boxér | Eduard Ovčáček | umělec |
| Václav Svěrkoš | fotbalista | Roman Sikora | novinář |
| Rostislav Martynek | hokejista | Rudolf Štafa | výtvarník |
| Soňa Pertlová | šachistka | Tadeáš Kraus | bývalý fotbalista |
| Martin Staszko | hráč pokeru | Markéta Konvičková | Zpěvačka |
| Charlie Straight | Hudební skupina | Lukáš Rakowski | krasobruslař |
| Petr Šiška | moderátor | Lešek Wronka | producent |
Historie - starostové Třince [editovat]
- 1860 - 1895 Ing. Franz Obtulowicz starosta
- 1896 - 1906 Robert Uhlig starosta
- 1907 - 1920 Josef Bohm starosta
- 1921 - 1923 Jan Renda vládní komisař
- 1924 - 1930 Ing. Vladimír Kořínek starosta
- 1930 - 1933 Rudolf Pazdírek starosta
- 1933 - xxxx Piotr Kornuta starosta
- 1934 - 1938 Augustin Hulva vládní komisař
- 1938 - xxxx Dobroslav Lízal vládní komisař
- 1938 - 1939 Jan Kajzar vládní komisař
- 1939 - 1940 Alois Matloch vládní komisař
- 1940 - 1943 Werner Thiers vládní komisař
- 1944 - xxxx Karl Schneider vládní komisař
- 1944 - 1945 Franz Hiller
- 1945 - xxxx Franciszek Pitucha předseda
- 1945 - xxxx Bohumil Huvar předseda
- 1945 - 1947 Ludvík Uhlář předseda
- 1947 - 1948 Emil Straka předseda
- 1948 - xxxx Jerzy Klus předseda
- 1948 - xxxx Josef Štvrtňa předseda
- 1948 - 1950 Edmund Solarski předseda
- 1950 - 1954 Josef Grycz starosta
- 1954 - 1973 Vladimír Vencel předseda
- 1973 - 1985 Jan Kozielek předseda
- 1985 - 1989 Dr. Pavel Prokesz předseda
- 1989 - 1990 Ing. Gustav Bruk pověřen vedením
- 1990 - 1993 Albert Kornuta starosta
- 1993 - xxxx Ing. Jaroslav Opletal starosta
Volby do zastupitelstva a zvolení zastupitelé města Třinec [editovat]
Části města [editovat]
- Dolní Líštná
- Guty
- Horní Líštná
- Kanada
- Karpentná
- Kojkovice
- Konská
- Lyžbice
- Nebory
- Oldřichovice
- Osůvky
- Staré Město
- Tyra
Partnerská města [editovat]
Fotogalerie [editovat]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.
- ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Třinci v roce 2001
- ↑ http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/tab/7A002B9538
Související články [editovat]
- Městské informační centrum Třinec
- Třinecké železárny
- HC Oceláři Třinec
- FK Fotbal Třinec
- Beskydská laťka
- Evangelický kostel
Externí odkazy [editovat]
- http://www.trinecko.cz Oficiální stránky
- Městské informační centrum Třinec - Dukelská 689
- Městská knihovna Třinec - Lidická 541
- Kulturní dům Trisia a.s. - nám. Svobody 521
- Kino Kosmos - Dukelská 689
- Informace o Třinecku a okolí
| Město Třinec | |
|---|---|
|
Dolní Líštná • Guty • Horní Líštná • Kanada • Karpentná • Kojkovice • Konská • Lyžbice • Nebory • Oldřichovice • Osůvky • Staré Město • Tyra |
|