Třinec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třinec
Náměstí T.G.Masaryka

Náměstí T.G.Masaryka

znak obce Třinecvlajka obce Třinecznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0802 598810
kraj (NUTS 3): Moravskoslezský (CZ080)
okres (NUTS 4): Frýdek-Místek (CZ0802)
obec s rozšířenou působností: Třinec
pověřená obec:
historická země: Slezsko
katastrální výměra: 85,38 km²
počet obyvatel: 36 745 (1. 1. 2012[1])
nadmořská výška: 306 m
PSČ: 738 01 až 739 94
zákl. sídelní jednotky: 39
části obce: 13
katastrální území: 12
adresa městského úřadu: Jablunkovská 160
Staré Město
73961 Třinec 1
starosta / starostka: RNDr. Věra Palkovská
Oficiální web: http://www.trinec-mesto.cz/
E-mail: sekretariat@trinecko.cz

Třinec
Red pog.png
Třinec
Information-silk.svg Zdroje k infoboxu a částem obce

Třinec (polsky Trzyniec, německy Trzynietz) je město v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském Kraji, 32 km jihovýchodně od Ostravy na řece Olši na území historického Těšínského Slezska. V roce 2011 zde žilo téměř 37 tisíc obyvatel, má rozlohu 8 541 ha, centrum je v nadmořské výšce 306 m n. m, nejvyšší bod dosahuje téměř 1000 m n. m. Podle správního členění patří do Moravskoslezského kraje, okres Frýdek-Místek. V roce 2001 se 17,7 % obyvatel města hlásilo k polské národnosti.[2] První písemná zmínka o městě pochází z roku 1444. Ve městě sídlí významný český výrobce ocelových dlouhých válcovaných výrobků, Třinecké železárny.

Obsah

Historie [editovat]

Krakovský deník Ilustrowany Kuryer Codzienny v době obsazení Třince Polskem v roce 1938, zmiňující se i o Třineckých železárnách

Československo-polské spory o Třinec [editovat]

Související informace naleznete v článku Československo-polský spor o Těšínsko.

Třinec (spolu s celým Těšínskem) byl v první polovině dvacátého století předmětem sporu mezi Československem a Polskem. Poprvé v letech 19181920, kdy byl po první světové válce nejprve včleněn do prozatímní polské části Těšínska, aby byl krátce poté v Sedmidenní válce (ve které československé jednotky vedl Josef Šnejdárek) obsazen Československem. V roce 1920 byl rozhodnutím arbitráže ve Spa přiřčen Československu. Dne 11. 12. 1930 dekretem vlády Československé republiky byl Třinec povýšen na město. Podruhé byl Třinec Polskem obsazen těsně před vypuknutím druhé světové války (po Mnichovské dohodě), po porážce Polska se stal součástí nacistického Německa. Zpět k Československu byl Třinec připojen po skončení druhé světové války. Polsko se svého nároku na Třinec vzdalo v roce 1958.

Historie v datech [editovat]

  • Vlakové nádraží bylo postaveno v letech 1869 až 1871, přestavba zahájena v roce 1952, dokončena byla v roce 3. 3. 1958.
  • Katolický kostel sv. Albrechta, rok 1885.
  • Evangelický kostel byl vysvěcen 9. 7. 1899.
  • Budova školy Petra Bezruče byla postavena v roce 1924.
  • V roce 1957 byla uvedena do provozu lanová dráha na Javorový vrch.
  • 1. 8. 1960 bylo uvedeno do provozu letní koupaliště na Lesní ulici.
  • Stavba Domu služeb (dnes Delvita) na Terase v blízkosti České spořitelny probíhala v letech 1964 až 1966.
  • Začátek výstavby zimního stadionu 1964, do provozu byl dán 17. 2. 1967 (nekrytý).
    • Rok 1974 začátek zastřešení, ukončeno 31. 12. 1976.
  • 25. 2. 1968 promítání prvního filmu v kině Kosmos.
  • Stavba kulturního domu začala v roce 1966 a slavnostní otevření se konalo v roce 1970.
  • V roce 1985 otevřená nová poliklinika v Třinci Podlesí.

Náboženství [editovat]

Třinec patří k nejreligióznějším městům ČR, neboť při sčítání lidu v roce 2001 se v něm k nějakému náboženství přihlásilo 60,5% obyvatel.[3] Náboženská skladba věřících je velmi pestrá - kromě římských katolíků má ve městě své sbory řada protestantských církví. Obvod města Třince tvoří jeden ze seniorátů Slezské církve evangelické augsburského vyznání, která má ve městě čtyři sbory. Jsou zde zastoupeny i jiné církve, nikoliv svými chrámy, ale svými sbory. Aktivní jsou Svědci Jehovovi popř. Církev adventistů sedmého dne, Církev Bratrská a Církev Apoštolská apod.

Okolí Třince [editovat]

V okolí Třince se nacházejí Moravskoslezské Beskydy a směrem na východ nižší Slezské Beskydy. Tato dvě karpatská pohoří jsou od sebe navzájem oddělena Jablunkovskou brázdou, jejíž osu tvoří řeka Olše, která Třincem protéká.

Třinec je také východiskem turistických tras na okolní vrcholy Javorový vrch, Ostrý a Velká Čantoryje.

Vybrané charakteristiky [editovat]

Kultura a sport [editovat]

Rodáci [editovat]

Jméno Obor Jméno Obor
Jana Cieslarová orientační běh Michaela Dolinová moderátorka
Lenka Cenková bývalá tenistka Ewa Farna zpěvačka
Edvard Lasota fotbalista Tomáš Klus zpěvák
Robert Šulgan boxér Eduard Ovčáček umělec
Václav Svěrkoš fotbalista Roman Sikora novinář
Rostislav Martynek hokejista Rudolf Štafa výtvarník
Soňa Pertlová šachistka Tadeáš Kraus bývalý fotbalista
Martin Staszko hráč pokeru Markéta Konvičková Zpěvačka
Charlie Straight Hudební skupina Lukáš Rakowski krasobruslař
Petr Šiška moderátor Lešek Wronka producent

Historie - starostové Třince [editovat]

Volby do zastupitelstva a zvolení zastupitelé města Třinec [editovat]

Rok Zvolení zastupitelé Starosta města 1 místostarosta 2 místostarosta 3 místostarosta Rada města
18. 11. - 19. 11. 1994 Zde Ing. Jan Starý Ing. Karel Bardoň neobsazen neobsazen Ing. Igor Petrov, Ing. Anna Siwková, RNDr. Věra Palkovská, Ing. Jiří Möhwald
Erna Grygová, MUDr. Petr Kozák, Ing. Jiří Mannheim, Petr Brozda, Mgr. Jan Bocek
1998 Zde Ing. Igor Petrov Ing. Jaromír Procházka RNDr. Věra Palkovská neobsazen Ing. Miroslav Boublík, Mgr. Danuše Wawerková, Ing. Robert Golasowski, Ing. Petr Vondráček
Roman Mrózek, Ing. Roman Suchánek, Ing. Jiří Möhwald, Ing. Zbigniew Chodura
1. 11. - 2. 11. 2002 Zde Ing. Igor Petrov RNDr. Věra Palkovská Ing. Miroslav Boublík neobsazen Ing. Zbyhněv Gluza, PhDr. Milada Hejmejová, Jaroslav Hýbl, Mgr. Zdeněk Karlík
MUDr. Petr Kozák, JUDr. Jitka Kyvalská, Ing. Jiří Möhwald, Stanislav Sajdok
20. 10. - 21. 10. 2006 Zde RNDr. Věra Palkovská Ing. Ivo Kantor PhDr. Milada Hejmejová Radim Kozlovský Mgr. Karel Bieringer, Anna Gavendová, Mgr. Ivo Kaleta, MUDr. Petr Kozák
Ing. Igor Petrov, Ing. Radim Přeček, Ing. Michael Trojka
15. 10. - 16. 10. 2010 Zde RNDr. Věra Palkovská PhDr. Milada Hejmejová Mgr. Ivo Kaleta Ing. Ivo Kantor Mgr. Karel Bieringer, Anna Gavendová, MUDr. Petr Kozák, Radim Kozlovský
Ing. Michael Trojka, Mgr. Ladislav Vrátný, Mgr. Martina Wolna

Části města [editovat]

Partnerská města [editovat]

Fotogalerie [editovat]

Odkazy [editovat]

Reference [editovat]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.  
  2. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Třinci v roce 2001
  3. http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/tab/7A002B9538

Související články [editovat]

Externí odkazy [editovat]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Město Třinec

Dolní Líštná • Guty • Horní Líštná • Kanada • Karpentná • Kojkovice • Konská • Lyžbice • Nebory • Oldřichovice • Osůvky • Staré Město • Tyra