Třinec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třinec
Náměstí T.G.Masaryka

Náměstí T.G.Masaryka

znak obce Třinecvlajka obce Třinecznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0802 598810
kraj (NUTS 3): Moravskoslezský (CZ080)
okres (NUTS 4): Frýdek-Místek (CZ0802)
obec s rozšířenou působností: Třinec
pověřená obec:
historická země: Slezsko
katastrální výměra: 85,38 km²
počet obyvatel: 36 401 (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 306 m
PSČ: 738 01 až 739 94
zákl. sídelní jednotky: 39
části obce: 13
katastrální území: 12
adresa městského úřadu: Jablunkovská 160
Staré Město
73961 Třinec 1
starosta / starostka: RNDr. Věra Palkovská
Oficiální web: http://www.trinec-mesto.cz/
E-mail: sekretariat@trinecko.cz

Třinec
Red pog.png
Třinec
Zdroje k infoboxu a částem obce

Třinec (polsky Trzyniec, německy Trzynietz) je město v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském Kraji, 32 km jihovýchodně od Ostravy na řece Olši na území historického Těšínského Slezska. Po Jablunkovu je druhým nejvýchodnějším městem celého Česka. Podle správního členění patří do Moravskoslezského kraje, okres Frýdek-Místek. První písemná zmínka o Třinci pochází z roku 1444. Tehdy se jednalo o pouhou osadu, statut města získal Třinec až od roku 1931. V roce 1939 mělo město 5086 obyvatel, k slezské národnosti se tehdy přihlásilo 2543, k polské 1134 (22,3%), k české 195 a k německé 1190 obyvatel.[2] V roce 2001 se k polské národnosti hlásilo 17,7 % obyvatel města.[3] V roce 2011 zde žilo téměř 37 tisíc obyvatel, má rozlohu 8 541 ha, centrum je v nadmořské výšce 306 m n. m., nejvyšší bod dosahuje téměř 1000 m n. m. (televizní vysílač na Javorovém vrchu. Ve městě sídlí významný český výrobce ocelových válcovaných výrobků, Třinecké železárny.

Osvobození Třince v kronice[editovat | editovat zdroj]

  • Třinec byl osvobozen od fašismu 3.5.1945.

[4], [5], [6], [7], [8], [9].

Historie[editovat | editovat zdroj]

Krakovský deník Ilustrowany Kuryer Codzienny v době obsazení Třince Polskem v roce 1938, zmiňující se i o Třineckých železárnách

Československo-polské spory o Třinec[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Československo-polský spor o Těšínsko.

Třinec (spolu s celým Těšínskem) byl v první polovině dvacátého století předmětem sporu mezi Československem a Polskem. Poprvé v letech 19181920, kdy byl po první světové válce nejprve včleněn do prozatímní polské části Těšínska, aby byl krátce poté v Sedmidenní válce (ve které československé jednotky vedl Josef Šnejdárek) obsazen Československem. V roce 1920 byl rozhodnutím arbitráže ve Spa přiřčen Československu. Dne 11. 12. 1930 dekretem vlády Československé republiky byl Třinec povýšen na město. Podruhé byl Třinec Polskem obsazen těsně před vypuknutím druhé světové války (po Mnichovské dohodě), po porážce Polska se stal součástí nacistického Německa. Zpět k Československu byl Třinec připojen po skončení druhé světové války. Polsko se svého nároku na Třinec vzdalo v roce 1958.

Historie v datech[editovat | editovat zdroj]

  • V roce 1839 byla založena třinecká huť.
  • V roce 1851 byla založena škola s jednotřídkou pro děti pracovníků hutě - budova školy byla postupně rozšiřována a dnes je sídlem základní a mateřské školy s polským vyučovacím jazykem.
  • Vlakové nádraží bylo postaveno v letech 1869 až 1871, přestavba zahájena v roce 1952, dokončena byla v roce 3. 3. 1958.
  • Dne 24. 10. 1882 byl položen základní kámen římsko-katolického kostela sv. Alberta a 27. 9. 1885 byl kostel vysvěcen.
  • Evangelický kostel byl vysvěcen 9. 7. 1899.
  • Budova české základní školy Petra Bezruče byla postavena v roce 1924.
  • 3. 2. 1936 zřízena závodní škola Třineckých železáren (dnes Střední odborná škola Třineckých železáren, jež se nachází v městské části Kanada).
  • V roce 1954 byla zahájena stavba nemocnice v městské části Dolní Líštná (Sosna), otevření prvních pavilónů se uskutečnilo v roce 1958, činnost samostatné Nemocnice Třinec byla zahájena v roce 1962.
  • V roce 1955 byla slavnostně otevřena Hvězdárna Mikuláše Koperníka.
  • V roce 1957 byla uvedena do provozu lanová dráha na Javorový vrch.
  • 1. 8. 1960 bylo uvedeno do provozu letní koupaliště na Lesní ulici.
  • Stavba Domu služeb (dnes MOND) v městské části Lyžbice (Terasa) probíhala v letech 1964 až 1966.
  • Začátek výstavby zimního stadionu 1964, do provozu byl dán 17. 2. 1967 (nekrytý).
    • Rok 1974 začátek zastřešení, ukončeno 31. 12. 1976.
  • Stavba kulturního domu začala v roce 1966 a slavnostní otevření se konalo v roce 1970.
  • 25. 2. 1968 promítání prvního filmu v kině Kosmos.
  • Dne 12. 9. 1969 bylo při příležitosti 130. výročí založení třinecké huti otevřeno Podnikové muzeum Třineckých železáren (dnes Muzeum Třineckých železáren a města Třince) jako první hutnické muzeum v republice
  • V roce 1985 otevření nové polikliniky (Nemocnice Podlesí) v městské části Konská.
  • 20. 6. 2013 uvedena do provozu železniční zastávka Třinec centrum [10].
  • 10. 10. 2013 - výstavba nové hokejová haly (video - den otevřených dveří) [11]
  • 18. 11. 2013 byl v centru města slavnostně zprovozněn podjezd pod železniční tratí s názvem Via Lyžbice [12].
  • 20.6. 2013 - Historicky první vlak zastavil na nově vybudované železniční zastávce Třinec centrum ve čtvrtek ráno.[13]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Třinci.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Třinec patří k nejreligióznějším městům ČR, neboť při sčítání lidu v roce 2001 se v něm k nějakému náboženství přihlásilo 60,5% obyvatel.[14] Náboženská skladba věřících je velmi pestrá - kromě římských katolíků má ve městě své sbory řada protestantských církví a od roku 2006 zde vyvíjejí činnost vyznavači mesiánského judaismu. Obvod města Třince tvoří jeden ze seniorátů Slezské církve evangelické augsburského vyznání, která má ve městě čtyři sbory. Jsou zde zastoupeny i jiné církve, nikoliv svými chrámy, ale svými sbory. Aktivní jsou Svědci Jehovovi popř. Církev adventistů sedmého dne, Církev Bratrská a Církev Apoštolská apod.

Okolí Třince[editovat | editovat zdroj]

V okolí Třince se nacházejí Moravskoslezské Beskydy a směrem na východ nižší Slezské Beskydy. Tato dvě karpatská pohoří jsou od sebe navzájem oddělena Jablunkovskou brázdou, jejíž osu tvoří řeka Olše, která Třincem protéká.

Třinec je také východiskem turistických tras na okolní vrcholy Javorový vrch, Ostrý a Velká Čantoryje.

Vybrané charakteristiky[editovat | editovat zdroj]

Kultura a sport[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Historie - starostové Třince[editovat | editovat zdroj]

Volby do zastupitelstva a zvolení zastupitelé města Třinec[editovat | editovat zdroj]

Rok Zvolení zastupitelé Starosta města 1 místostarosta 2 místostarosta 3 místostarosta Rada města
18. 11. - 19. 11. 1994 Zde Ing. Jan Starý Ing. Karel Bardoň neobsazen neobsazen Ing. Igor Petrov, Ing. Anna Siwková, RNDr. Věra Palkovská, Ing. Jiří Möhwald
Erna Grygová, MUDr. Petr Kozák, Ing. Jiří Mannheim, Petr Brozda, Mgr. Jan Bocek
1998 Zde Ing. Igor Petrov Ing. Jaromír Procházka RNDr. Věra Palkovská neobsazen Ing. Miroslav Boublík, Mgr. Danuše Wawerková, Ing. Robert Golasowski, Ing. Petr Vondráček
Roman Mrózek, Ing. Roman Suchánek, Ing. Jiří Möhwald, Ing. Zbigniew Chodura
1. 11. - 2. 11. 2002 Zde Ing. Igor Petrov RNDr. Věra Palkovská Ing. Miroslav Boublík neobsazen Ing. Zbyhněv Gluza, PhDr. Milada Hejmejová, Jaroslav Hýbl, Mgr. Zdeněk Karlík
MUDr. Petr Kozák, JUDr. Jitka Kyvalská, Ing. Jiří Möhwald, Stanislav Sajdok
20. 10. - 21. 10. 2006 Zde RNDr. Věra Palkovská Ing. Ivo Kantor PhDr. Milada Hejmejová Radim Kozlovský Mgr. Karel Bieringer, Anna Gavendová, Mgr. Ivo Kaleta, MUDr. Petr Kozák
Ing. Igor Petrov, Ing. Radim Přeček, Ing. Michael Trojka
15. 10. - 16. 10. 2010 Zde RNDr. Věra Palkovská PhDr. Milada Hejmejová Mgr. Ivo Kaleta Ing. Ivo Kantor Mgr. Karel Bieringer, Anna Gavendová, MUDr. Petr Kozák, Radim Kozlovský
Ing. Michael Trojka, Mgr. Ladislav Vrátný, Mgr. Martina Wolna
10. 10. - 11. 10. 2014 [17] Zde RNDr. Věra Palkovská Ing. Michael Trojka Mgr. Ivo Kaleta Radim Kozlovský

Části města a okolní obce[editovat | editovat zdroj]

Třinec a okolí.jpg

Části města Třinec[editovat | editovat zdroj]

Český Puncov - Kojkovice - Horní Líštná - Dolní Líštná - Konská - Staré Město - Lyžbice - Nebory - Guty - Oldřichovice - Karpentná - Tyra - Kanada (leží v katastrálních územích Třinec)

Okolní obce[editovat | editovat zdroj]

Vělopolí - Hnojník - Komorní Lhotka - Ropice - Střítež - Smilovice - Řeka - Vendryně - Košařiska - Bystřice nad Olší - Nýdek

Seznam hor a kopců v okolí Třinecka a Jablunkovska[editovat | editovat zdroj]

m Název vrcholu Pohoří Souřadnice
Link
1067 m Velký Polom Moravskoslezské Beskydy 49°30′21″ s. š., 18°40′16″ v. d.
1061 m Malý Polom Moravskoslezské Beskydy 49°30′35″ s. š., 18°35′53″ v. d.
1044 m Ostrý Moravskoslezské Beskydy 49°36′06″ s. š., 18°39′24″ v. d. (Horská chata)
1032 m Javorový vrch Moravskoslezské Beskydy 49°37′14″ s. š., 18°36′27″ v. d. (Horská chata)
1001 m Šindelná Moravskoslezské Beskydy
995 m Velká Čantoryje Slezské Beskydy
993 m Kalužný
989 m Kyčera Slezské Beskydy
982 m Kozubová Moravskoslezské Beskydy (Horská chata)
978 m Velký Stožek Slezské Beskydy
973 m Trkavice Slezské Beskydy
952 m Kostelky
952 m Babí vrch
945 m Malý Javorový
931 m Skalka (Horská chata)
920 m Česlar Slezské Beskydy
886 m Velký Sošov Slezské Beskydy
865 m Malá Čantorie Slezské Beskydy
843 m Malý Stožek Slezské Beskydy
839 m Gírová Jablunkovské mezihoří (Horská chata)
835 m Loučka Slezské Beskydy
800 m Kamenitý (Horská chata)
788 m Malá Kykula Moravskoslezské Beskydy
764 m Filipka Slezské Beskydy
763 m Malý Sošov Slezské Beskydy
709 m Ostrý vrch Slezské Beskydy
645 m Kozinec Slezské Beskydy (Horská chata)
576 m Vružná Slezské Beskydy
492 m Babí hora Slezské Beskydy
425 m Jahodná Podbeskydská pahorkatina

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, 30. 4. 2013. Dostupné online.  
  2. ZAHRADNÍK, Stanisław. Nástin dějin Těšínska. Ostrava - Praha : Výbor pro územní správu a národnosti České národní rady v Praze, 1992. S. 244.  
  3. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Třinci v roce 2001
  4. http://vademecum.archives.cz/vademecum/permalink?xid=FFBFE375BF9242C4A0DA2344F5E99F44&scan=163 list 1
  5. http://vademecum.archives.cz/vademecum/permalink?xid=FFBFE375BF9242C4A0DA2344F5E99F44&scan=164 list 2
  6. http://vademecum.archives.cz/vademecum/permalink?xid=FFBFE375BF9242C4A0DA2344F5E99F44&scan=165 list 3
  7. http://vademecum.archives.cz/vademecum/permalink?xid=FFBFE375BF9242C4A0DA2344F5E99F44&scan=166 list 4
  8. http://vademecum.archives.cz/vademecum/permalink?xid=FFBFE375BF9242C4A0DA2344F5E99F44&scan=167 list 5
  9. http://vademecum.archives.cz/vademecum/permalink?xid=FFBFE375BF9242C4A0DA2344F5E99F44&scan=168 list 6
  10. Třinecký zpravodaj červen/červenec 2013, str. 1
  11. http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=iFKwQ8Lbv3w
  12. Třinecký zpravodaj prosinec 2013, str. 1-2
  13. http://www.trinecko.cz/web_files/zpravodaj/31_TZCERVEN13.pdf
  14. http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/tab/7A002B9538
  15. Cena města Třince
  16. http://www.trinecko.cz/web_files/zpravodaj/Zpravodaj%2006-2008.pdf
  17. http://fm.denik.cz/zpravy_region/v-trinci-je-podepsana-koalicni-dohoda-20141021.html

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Město Třinec

Dolní Líštná • Guty • Horní Líštná • Kanada • Karpentná • Kojkovice • Konská • Lyžbice • Nebory • Oldřichovice • Osůvky • Staré Město • Tyra