Přerov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě na Moravě. Další významy jsou uvedeny v článku Přerov (rozcestník).
statutární město Přerov
Přerov, Horní náměstí

Přerov, Horní náměstí

NUTS 5: CZ0714 511382
kraj (NUTS 3): Olomoucký kraj (CZ071)
okres (NUTS 4): Přerov (CZ0714)
historická země: Morava
katastrální výměra: 58,50 km²
počet obyvatel: 44 538
nadmořská výška: 210 m
PSČ: 750 00
zákl. sídelní jednotky: 47
části obce: 13
městské části / obvody: 13
katastrální území: 14
adresa magistrátu: Magistrát města Přerova
Bratrská 34
750 11 Přerov 2
posta@mu-prerov.cz
primátor(ka): Jiří Lajtoch (ČSSD)
www.mu-prerov.cz
Přerov
Red pog.png
Přerov
Přerov, Česko

Přerov (německy Prerau) je okresní město v Olomouckém kraji, 21 km jihovýchodně od Olomouce v Hornomoravském úvalu na řece Bečvě, přibližně 200 m nad mořem a má rozlohu 58,48 km². Od 1. července 2006 je statutárním městem.

Město je důležitou dopravní křižovatkou. Je sídlem mnoha významných průmyslových podniků (PRECHEZA, Přerovské strojírny, Meopta, Kazeto a další). Přerov bylo také městem vojenským, sídlila zde 23. základna vrtulníkového letectva Edvarda Beneše. V budoucnu by mohl být Přerov křižovatkou Průplavu Dunaj-Odra-Labe a jedním z jeho hlavních přístavů (uvažuje se o studii k tomuto projektu). Část historického jádra města (Horní Město) je od roku 1992 městskou památkovou zónou. Někdejší podhradí se označuje jako Dolní město.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historie raně středověkého hradiště na území Přerova zhruba z roku 1019 je připomínána v práci Michala Lutovského.[2] První písemná zmínka o Přerovu pochází z roku 1131 (po 30. červnu 1131) v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka, ve které je přerovský hradní velkofarní kostel svatého Jiří zmiňován mezi sedmi nejdůležitějšími (krstnými) kostely na Moravě. 28. ledna 1256 byl povýšen králem Přemyslem Otakarem II. na královské město. Prudký rozvoj města nastal po vybudování hlavní železniční trati z Vídně do Olomouce (1841) a později dále do Prahy a Bohumína.

Historické centrum města se nachází okolo Horního náměstí – lze zde nalézt domy z 15. století. Poblíž se nachází Přerovský zámek, vybudovaný na místě původního hradu, jehož věž má románský původ, a lze si prohlédnout i zbytky městských hradeb. V zámku je umístěno Muzeum Komenského.

Na konci druhé světové války bylo ve městě násilně potlačeno přerovské povstání. Krátce po skončení 2. světové války následoval masakr na Švédských šancích.

Významným obdobím byla pro Přerov éra komunismu, kdy se výrazně zvýšil počet obyvatel a z města se stalo významné průmyslové centrum.

Dne 7. července 1997 bylo město Přerov postiženo katastrofální povodní.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel Přerova dosáhl nejvyšší hodnoty v roce 1990, od té doby má klesající trend.

Rok 1971 1981 1990 1991 2001 2011
Počet obyvatel 39 520 50 289 51 915 51 400 48 409 45 390

[3]

Struktura populace[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Přerově.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Na severu města v Předmostí byla objevena rozsáhlá archeologická naleziště, z nichž nejstarší obsahují cenné nálezy z dob lovců mamutů. Tomuto se věnuje i naučná vlastivědná Stezka lovců mamutů vedoucí z Předmostí nad ´přerovskou rokli´, kolem přírodního amfiteátru, přes školní kopec, na kterém je i Památník lovců mamutů a odkud je krásný výhled na Přerov. Nedaleko odtud se nalézá i lom Žernava a dále po stezce Přerovská rokle a socha mláděte mamuta Toma. Posledním bodem stezky je opět krásná vyhlídka na Přerov tentokrát z Čekyňského kopce.

Severoseverozápadně od města se nachází národní přírodní rezervace Žebračka.

Přerov se také zapsal do historie světového hokeje. V lednu 2012 totiž spolu se Zlínem hostil Mistrovství světa žen do 18 let, které překonalo veškeré rekordy návštěvnosti do té doby. Celkově šampionát navštívilo 17 480 diváků, z toho 11 700 v Přerově a 5 780 ve Zlíně, hlavním pořadatelském městě. Přitom předchozí rekord byl téměř poloviční, Mistrovství světa v Calgary roku 2008 navštívilo 9 872 diváků. Zápas o 5. místo mezi Českou republikou a Finskem navštívilo 3 250 lidí, což je také nový rekord pro jeden zápas, předchozí bylo finále MS v Calgary, kde na domácí Kanadu proti USA přišlo 2 156 diváků.

Poslední roky se Přerov snaží postavit průpich městem či dálnici, ale bezvýsledně. [zdroj?]

Městské části[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území Přerova

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Narodili se zde:

Působili zde:

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ottův slovník naučný, heslo Přerov, 5. Přerov, průmyslové a obchodní město na Moravě
  2. Lutovský, Michal: Po stopách prvních Přemyslovců. III. Správa a obrana země (1012–1055). Libri, Praha 2008, str. 52–58
  3. Databáze demografických údajů za obce ČR, Český statistický úřad

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Přerov ve Wikimedia Commons