Přerov
| statutární město Přerov |
|
|---|---|
Přerov, Horní náměstí |
|
| NUTS 5: | CZ0714 511382 |
| kraj (NUTS 3): | Olomoucký kraj (CZ071) |
| okres (NUTS 4): | Přerov (CZ0714) |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 58,50 km² |
| počet obyvatel: | 45 082 (1. 1. 2012[1]) |
| zeměp. souřadnice: | 49° 27′ 18″ s. š., 17° 27′ 57″ v. d. |
| nadmořská výška: | 210 m |
| PSČ: | 750 00 |
| zákl. sídelní jednotky: | 47 |
| části obce: | 13 |
| městské části / obvody: | 13 |
| katastrální území: | 14 |
| adresa magistrátu: | Magistrát města Přerova Bratrská 34 750 11 Přerov 2 posta@mu-prerov.cz |
| primátor(ka): | Jiří Lajtoch |
| www.mu-prerov.cz | |
|
Přerov
Přerov, Česko
|
|
Přerov (německy Prerau) je město v Olomouckém kraji, 21 km jihovýchodně od Olomouce v Hornomoravském úvalu na řece Bečvě, přibližně 200 m nad mořem a má rozlohu 58,48 km². V roce 2011 zde žilo přes 45 tisíc obyvatel. Od 1. července 2006 je statutárním městem.
Město je důležitou dopravní křižovatkou. Je sídlem mnoha významných průmyslových podniků (PRECHEZA, Přerovské strojírny, Meopta, Kazeto a další). Přerov je také městem vojenským, sídlí zde 23. základna vrtulníkového letectva Edvarda Beneše. V budoucnu by měl být Přerov křižovatkou Průplavu Dunaj-Odra-Labe a jedním z jeho hlavních přístavů. Část historického jádra města (Horní Město) je od roku 1992 městskou památkovou zónou. Někdejší podhradí se označuje jako Dolní město.[2]
Obsah |
Historie [editovat]
Historie raně středověkého hradiště na území Přerova zhruba z roku 1019 je připomínána v práci Michala Lutovského.[3] První písemná zmínka o Přerovu pochází z roku 1131 (po 30. červnu 1131) v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka, ve které je přerovský hradní velkofarní kostel svatého Jiří zmiňován mezi sedmi nejdůležitějšími (krstnými) kostely na Moravě. 28. ledna 1256 byl povýšen králem Přemyslem Otakarem II. na královské město. Prudký rozvoj města nastal po vybudování hlavní železniční trati z Vídně do Olomouce (1841) a později dále do Prahy a Bohumína.
Historické centrum města se nachází okolo Horního náměstí – lze zde nalézt domy z 15. století. Poblíž se nachází Přerovský zámek, vybudovaný na místě původního hradu, jehož věž má románský původ, a lze si prohlédnout i zbytky městských hradeb. V zámku je umístěno Muzeum Komenského.
Na konci druhé světové války bylo ve městě násilně potlačeno přerovské povstání. Krátce po skončení 2. světové války následoval masakr na Švédských šancích.
Dne 7. července 1997 bylo město Přerov postiženo katastrofální povodní.
Vývoj počtu obyvatel [editovat]
Počet obyvatel Přerova dosáhl nejvyšší hodnoty v roce 1990, od té doby má klesající trend.
| Rok | 1971 | 1981 | 1990 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 39 520 | 50 289 | 51 915 | 51 400 | 48 409 | 45 390 |
Pamětihodnosti [editovat]
- Související informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Přerově.
Zajímavosti [editovat]
Na severu města v Předmostí byla objevena rozsáhlá archeologická naleziště, z nichž nejstarší obsahují cenné nálezy z dob lovců mamutů. Tomuto se věnuje i naučná vlastivědná Stezka lovců mamutů vedoucí z Předmostí nad ´přerovskou rokli´, kolem přírodního amfiteátru, přes školní kopec, na kterém je i Památník lovců mamutů a odkud je krásný výhled na Přerov. Nedaleko odtud se nalézá i lom Žernava a dále po stezce Přerovská rokle a socha mláděte mamuta Toma. Posledním bodem stezky je opět krásná vyhlídka na Přerov tentokrát z Čekyňského kopce.
Severoseverozápadně od města se nachází národní přírodní rezervace Žebračka.
Přerov se také zapsal do historie světového hokeje. V lednu 2012 totiž spolu se Zlínem hostil Mistrovství světa žen do 18 let, které překonalo veškeré rekordy návštěvnosti do té doby. Celkově šampionát navštívilo 17 480 diváků, z toho 11 700 v Přerově a 5 780 ve Zlíně, hlavním pořadatelském městě. Přitom předchozí rekord byl téměř poloviční, Mistrovství světa v Calgary roku 2008 navštívilo 9 872 diváků. Zápas o 5. místo mezi Českou republikou a Finskem navštívilo 3 250 lidí, což je také nový rekord pro jeden zápas, předchozí bylo finále MS v Calgary, kde na domácí Kanadu proti USA přišlo 2 156 diváků.
Městské části [editovat]
- Přerov I-Město
- Přerov II-Předmostí
- Přerov III-Lověšice
- Přerov IV-Kozlovice
- Přerov V-Dluhonice
- Přerov VI-Újezdec
- Přerov VII-Čekyně
- Přerov VIII-Henčlov
- Přerov IX-Lýsky
- Přerov X-Popovice
- Přerov XI-Vinary
- Přerov XII-Žeravice
- Přerov XIII-Penčice
Osobnosti [editovat]
Narodili se zde:
- Jan Blahoslav (1523–1571), český humanistický spisovatel, teolog, historik a biskup Jednoty bratrské, autor české gramatiky, předchůdce díla Jana Amose Komenského
- Jakob Gartner (1861-1921), rakouský architekt českého původu
- Josef Syrový (1879-1956), český malíř
- Otakar Griese (1881-1932), český hermetik, astrolog, martinista, nakladatel, spisovatel a publicista
- Rudolf Weigl (1883-1957), polský biolog a imunolog, objevitel očkovací látky proti skvrnitému tyfu
- Karel Janoušek (1893–1971), československý voják, člen prvního a druhého odboje a vězeň komunistického režimu, britský maršál
- Miloš Vignati (1897–1966), český právník, hudební skladatel a pedagog
- Oldřich Mikulášek (1910–1985), český básník
- Vilém Vignati, (1915–1981), český lékař a hudebník
- Josef Kainar (1917–1971), český básník, dramatik, překladatel a novinář
- Jiřina Hauková (1919–2005), česká básnířka a překladatelka
- František Venclovský (1932-1996), český otužilec a první československý přemožitel kanálu La Manche
- Jaroslav Mazáč (1934–2006), český básník
- Jaroslav Wykrent (* 1943), český hudební skladatel, textař a hudebník
- Pavel Novák (1944–2009), český zpěvák, skladatel, hudebník a spisovatel
- Milena Vicenová (* 1955), česká politička, stálá představitelka České republiky při Evropské unii
- Jaroslav Navrátil (* 1957), český tenisový trenér a bývalý československý tenista
- Karel Plíhal (* 1958), český kytarista, zpěvák, skladatel a textař
- Miloš Říha (* 1958), bývalý československý hokejista a současný český trenér
- Lubomír Dostál (* 1965), český kreslíř, básník a učitel výtvarné výchovy
- Ivana Kotíková-Nováková (* 1965), československá reprezentantka v basketbalu, účastnice olympijských her 1988
- Milada Spalová (* 1979), česká volejbalová reprezentantka
- Zdeněk Zlámal (* 1985), český fotbalista
- Kateřina Sokolová (* 1989), Miss České republiky 2007, modelka
- Tomáš Kundrátek (* 1989), český hokejista hrající v NHL za Washington Capitals
- Miluše Dreiseitlová (1942-2004), česká herečka a dabérka
- Pavel Vrba (fotbalový trenér) (*1963), bývalý fotbalista a v současnosti trenér fotbalové Plzně
- Roman Novotný (*1986), atlet, olympionik
- Jiří Čapka (*1949), herec, momentálně působí v divadle na Vinohradech
Působili zde:
- Jakub Škoda (1835 – 1885), ředitel gymnázia, komunální politik, čestný občan města
Partnerská města [editovat]
Bardejov, Slovensko
Cuijk, Nizozemsko
Děčín, Česká republika
Ivano-Frankivsk, Ukrajina
Kędzierzyn-Koźle, Polsko
Ozimek, Polsko
Fotogalerie [editovat]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012, [cit. 2012-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Ottův slovník naučný, heslo Přerov, 5. Přerov, průmyslové a obchodní město na Moravě
- ↑ Lutovský, Michal: Po stopách prvních Přemyslovců. III. Správa a obrana země (1012–1055). Libri, Praha 2008, str. 52–58
- ↑ Databáze demografických údajů za obce ČR, Český statistický úřad
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
- http://www.prerov.cz Oficiální stránky
- http://www.prerovsko.eu/ Přerovský informační server
- http://www.prerovan.cz/ Přerovan.cz – informační portál Přerovska
- http://www.rosmus.cz/ Rosmus.cz – historické fotografie a archivní dokumenty
- http://www.mhdprerov.cz/ MHD Přerov
| Statutární město Přerov |
|---|
|
Čekyně | Dluhonice | Henčlov | Kozlovice | Lověšice | Lýsky | Penčice | Popovice | Předmostí | Přerov | Újezdec | Vinary | Žeravice |