Mladá Boleslav

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
statutární město Mladá Boleslav
Mladoboleslavský hrad

Mladoboleslavský hrad

NUTS 5: CZ0207 535419
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Mladá Boleslav (CZ0207)
historická země: Čechy
katastrální výměra: 28,89 km²
počet obyvatel: 44 229  (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 235 m
PSČ: 293 01
zákl. sídelní jednotky: 46
části obce: 13
městské části / obvody: 0
katastrální území: 7
adresa magistrátu: Magistrát města Mladé Boleslavi
Komenského nám. 61
293 49 Mladá Boleslav
epodatelna@mb-net.cz
primátor(ka): MUDr. Raduan Nwelati (ODS)
www.mb-net.cz
Mladá Boleslav (Česko)
Red pog.png
Mladá Boleslav, Česko

Mladá Boleslav (německy: Jung-Bunzlau) je statutární město ve Středočeském kraji. Leží na levém břehu středního toku Jizery, na soutoku s říčkou Klenicí zhruba 50 km severovýchodně od Prahy, s níž je spojena silnicí pro motorová vozidla R10. Má zhruba 44 tisíc obyvatel a je stavebně srostlá se sousedním malým městem Kosmonosy. Ve městě sídlí automobilka Škoda Auto.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Historie Mladé Boleslavi – dokument
Historické město z letadla
Kostel Nanebevzetí a stará fara
Stará radnice a mariánský sloup
Bratrská tiskárna na Karmeli
Palác hejtmana J. Císaře „Templ“ (1493)
Městské divadlo

Založení[editovat | editovat zdroj]

Ve druhé polovině 10. století založil Boleslav II. na přirozeně chráněném skalním ostrohu dřevěný hrad nazvaný Nový, resp. Mladý Boleslav. Hlavní záměr byl pravděpodobně vybudování správního střediska nově získaných území. V této době začala pod hradem na břehu Jizery vznikat osada. Koncem 13. století byl důsledkem vpádu a boji mezi panstvem hrad zcela zničen a podhradí zpustošeno.[2][3]

Vláda Michaloviců[editovat | editovat zdroj]

Po vymření královské větve Přemyslovců po meči v roce 1306 přešlo město do majetku Michaloviců. 24. října 1334 vydal Ješek z Michalovic listinu, v níž dal Mladou Boleslav přenést do sousedství hradu a vybavil ji mnoha městskými právy. Během 14. století se většina objektů (převážně dřevěných) soustředila kolem trojúhelníkového rynku. Během husitských válek bylo město opakovaně pustošeno, zničeny byly všechny kláštery.[2][3]

Krajířové z Krajku[editovat | editovat zdroj]

V roce 1469 se město dostalo do držení Tovačovských z Cimburka. Jan Tovačovský ihned potvrdil všechna dřívější práva, která Mladá Boleslav měla. Když se oženil s Johankou Krajířovou z Krajku, oddané příznivkyně Jednoty bratrské, přiklonil se k této víře. Po vymření Tovačovských v roce 1502, přešlo město do držení Krajířů z Krajku. Koncem 15. století získali čeští bratři zpustlý minoritský klášter, kde zřídili svou modlitebnu. V roce 1518 zde založil Mikuláš Klaudyán tiskárnu. Díky významné podpoře Krajířů z Krajku se z Mladé Boleslavi stalo centrum Jednoty bratrské a začalo se mu přezdívat bratrský Řím. V roce 1554 byl otevřen velký sbor, postavený Matteo Borgorellim. Dílem tohoto italského architekta je i honosná renesanční radnice postavená v letech 1554-1559. Podílel se i na přestavbě hradu. Ze 16. století pochází i kališnický kostel (dnešní kostel Nanebevzetí Panny Marie), dokončený v roce 1566. V 16. století město procházelo i hospodářským vzestupem – v roce 1528 bylo město rozšířeno o předměstí, nazývané Nové město, koupilo okolní majetek, byly založeny vinice a šafranice, postaven byl vodovod.[2][3]

Třicetiletá válka a rozvoj průmyslu[editovat | editovat zdroj]

3. července 1600 císař Rudolf II. povýšil Mladou Boleslav na královské město. Záhy však nastal pro Mladou Boleslav úpadek. Důvodem byla třicetiletá válka, během níž se městem proháněla vojska, která ve velkém pustošila mladoboleslavskou zástavbu. Nejhůře dopadla předměstí, která nebyla chráněna hradbami, v roce 1648 však byl pobořen mladoboleslavský hrad.

Rozkvět byl znovu nastartován s rozvojem průmyslu. V 18. a zejména 19. století vznikalo v Mladé Boleslavi mnoho továren, z nichž většina se soustředila na březích řeky Jizery. Mezi vzniklými továrnami byl například lihovar, pivovar, textilní továrna nebo cukrovar. Významným milníkem bylo pro město také přivedení železnice, první železniční trať do Mladé Boleslavi dorazila v roce 1865. Na počátku 20. století rychle vznikaly nové čtvrtě a město se výrazně rozšiřovalo za hranice své původní zástavby, která na severu končila přibližně (dnešní) Jaselskou a Dukelskou ulicí. Roku 1895 byla založena továrna na jízdní kola "Slavia", z níž se zanedlouho stala továrna na motocykly a poté automobilka (1905) Laurin & Klement, dnešní Škoda Auto. Urbanistickou koncepci moderního průmyslového města vytvořil svým regulačním plánem architekt František Janda.[2]

V roce 1927 se ve městě konala Hraničářská výstava českého severu. Předsednictví měl inspektor českých škol Josef Maštálek z České Lípy, kde se konala v roce 1926 první porada přípravného výboru. Výstava byla podnětem k založení řady spolků v severních Čechách. V té době již fungovalo v Mladé Boleslavi městské muzeum.[4]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Mladá Boleslav s 19604 obyvateli v roce 1932 byly evidovány tyto úřady, živnosti a obchody (pouze výběr):[5]

Instituce: okresní úřad, okresní soud, krajský soud, berní úřad, berní správa, katastrální měřičská úřad, živnostenský inspektorát, lesní inspektorát, státní stavební úřad, důchodkový kontrolní úřad, státní pozemkový úřad, velitelství četnictva, celní úřad, vojenská posádka, vyšší státní gymnasium, vyšší státní reálka, průmyslová škola, obchodní škola, hospodyňská škola, rolnická škola, městské divadlo, okresní nemocnice

Průmysl a živnosti: továrny na akumulátory Pražská akumulátorka, automobily Škoda-Laurin&Klement, továrny na elektromotory, na konservy, na těstové zboží, na vlněné zboží, 2 cihelny, lihovar, mlýn, pivovar, pletárna, plynárna, 2 sladovny, slévárny kovů, 3 strojírny, výroba prádla, okresní jednota živnostenských společenstev, obchodní grémium, 3 architekti, 4 geometři, 4 inženýři, 7 stavitelů, 2 velkostatky

Služby: 23 lékařů, zubní lékař, 5 zvěrolékařů, 13 advokátů, notář, Banka pro obchod a průmysl, Česká průmyslová banka, Národní banka, Živnostenská banka, bar Beránek, biografy Legie a Svět, hotely Grandhotel Věnec, Bauer, Bičík, Moravec, Vysoký, Beránek, U černého orla, 5 kaváren, konsumy Svépomoc a Včela, 3 lékárny Komenský, U černého orla, U Karla IV., 9 restaurací, Dělnická záložna, Okresní hospodářská záložna, Spořitelna, Živnostenská záložna, 5 vináren, 3 zubní ateliéry

Ve vsi Čejetice s 1465 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Mladé Boleslavi) byly evidovány tyto živnosti a obchody:[6]

poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, cukrovar, sbor dobrovolných hasičů, 3 autodopravci, výroba cementového zboží, holič, hospodářské družstvo, 6 hostinců, továrna na knoty do svíček, kolář, kovář, krejčí, lakýrník, lom, družstevní mlékárna, 2 mlýny, 2 obuvníci, sklady piva, pokrývač, Nádražní restaurace, 3 rolníci, 3 řezníci, sedlář, 6 obchodů se smíšeným zbožím, zprostředkování míst, studnař, 5 trafik, truhlář, obchod s uhlím, velkostatek, zahradnictví

Ve vsi Debř s 1216 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Mladé Boleslavi) byly evidovány tyto živnosti a obchody:[7]

2 autodopravci, barvírna, výroba cementového zboží, 2  cihelny, 3 cukráři, elektroinstalace, 3 holiči, 6 hostinců, hudební škola, klempíř, konsum, kovář, 3 krejčí, obchod s lahůdkami, lakýrník, obchod s mlékem, továrna na kancelářský nábytek Arbor, obchod s obuví Baťa, 4 obuvníci, 4 pekaři, pletárna, pohřební ústav, 2 porodní asistentky, 3 povoznictví, 3 řezníci, koňský řezník, sedlář, 5 obchodů se smíšeným zbožím, sochař, 2 stavitelé, obchod se střižním zbožím, 4 švadleny, 4 trafiky, 2 truhláři, 5 obchodů s uhlím, dílna na opravy velocipedů, zámečník

Ve vsi Jemníky s 240 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Mladé Boleslavi) byly evidovány tyto živnosti a obchody:[8]

autodopravce, 3 hostince, 2 obchody se smíšeným zbožím, krejčí, výroba sodové vody, trafika, truhlář

Další vývoj[editovat | editovat zdroj]

Dne 9. května 1945 kolem 10. hodiny byl několika letouny uskutečněn nálet na Mladou Boleslav, která v té době byla stále pod kontrolou německého wehrmachtu a Boleslav se tak stala posledním evropským městem bombardovaným za druhé světové války; paradoxně již několik hodin po jejím oficiálním konci. Podle některých pamětníků měla bombardující letadla na sobě rudé hvězdy, nepodařilo se však s jistotou dokázat, že skutečně patřila sovětským vojskům. Při náletu zahynulo zhruba 150 Čechů a více než 300 příslušníků německých ozbrojených sil.[9]

Roku 1950 byla k obci Mladá Boleslav připojena obec Bezděčín.[10] V 60. letech došlo k zásadní přestavbě města. Byla zdemolována značná část staré zástavby, která byla nahrazena panelovými domy. Přebudováno bylo například dnešní náměstí Míru, náměstí Republiky a třída T.G.Masaryka. Zástavba se navíc rozšiřovala i východním (sídliště Rozvoj) a severním (Severní sídliště) směrem.[11]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický i soudní okres Mladá Boleslav[12]
  • 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Mladá Boleslav[12]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Mladá Boleslav[12]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický i soudní okres Mladá Boleslav[13]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Mladá Boleslav[14]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Mladá Boleslav[15]
  • 1949 Pražský kraj, okres Mladá Boleslav[16]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav[17]

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území Mladé Boleslavi

Mladá Boleslav se skládá ze 13 místních částí na 7 katastrálních územích:

Do roku 1990 bylo součástí Mladé Boleslavi také dnešní město Kosmonosy a obce Bradlec, Josefův Důl a Dalovice.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1921 zde žilo v 1 139 domech 17 237 obyvatel, z nichž bylo 8 365 žen. 16 686 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 145 k německé a 14 k židovské. Žilo zde 11 013 římských katolíků, 739 evangelíků, 805 příslušníků Církve československé husitské a 312 židů.[18] Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 794 domech 19 630 obyvatel. 18 875 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 251 k německé. Žilo zde 11 789 římských katolíků, 1 299 evangelíků, 1425 příslušníků Církve československé husitské a 264 židů.[19]

Vývoj počtu obyvatel a domů města Mladá Boleslav[20]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 11003 12249 14452 17017 20640 21425 24488 23204 26021 31085 41226 43859 44255 44303
Počet domů 812 890 958 1160 1449 1646 2511 3071 3142 3183 3340 3714 3846 4209
Vývoj počtu obyvatel a domů města Mladá Boleslav bez místních částí[21]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 8777 9749 3184 3374 3209 17370 1857 19111 22011 1022 780 554 478
Počet domů 564 511 147 150 147 152 141 2184 3014 120 106 96 92


Doprava[editovat | editovat zdroj]

Silniční doprava

  • okolo města vede rychlostní silnice R10 Praha – Mladá Boleslav – Turnov s exity 40, 44, 46
  • městem prochází silnice I/16 Slaný – Mělník – Mladá Boleslav – Jičín
  • městem vede silnice I/38 Kolín – Nymburk – Mladá Boleslav – Doksy – Jestřebí
  • z města vychází II/259 Mladá Boleslav – Mšeno – Dubá
  • městem prochází silnice II/610 Praha – Mladá Boleslav – Bakov nad Jizerou – Mnichovo Hradiště – Turnov

Železniční doprava

Mladá Boleslav je železniční křižovatkou tratí 070 Praha – Turnov, 071 Nymburk – Mladá Boleslav, 064 Mladá Boleslav – Stará Paka a 076 Mělník – Mladá Boleslav.

Železniční stanice Mladá Boleslav město

Ve městě se nacházejí tři železniční stanice. První je hlavní nádraží, na němž se stýkají všechny tratě procházející Mladou Boleslaví, ovšem je velmi vzdáleno od centra města. V centru města se nachází stanice Mladá Boleslav město (trať 064). Toto dříve poměrně velké nádraží bylo po zahloubení trati 064 zredukováno na dvě koleje. Na území města se nachází ještě stanice Mladá Boleslav – Debř, která leží v příměstské části Debř na trati 070.

Po trati 070 vede linka S3 a R3 (Praha-Vršovice – Mladá Boleslav) v rámci pražského systému Esko.

Železniční trať 070 Praha – Turnov je jednokolejná celostátní trať, doprava byla zahájena roku 1865. Po trati 070 jezdí osobní vlaky i rychlíky, přepravní zatížení mezi Všetaty a Mladou Boleslaví v pracovních dnech roku 2011 bylo obousměrně 5 rychlíků, 1 spěšný a 12 osobních vlaků, mezi Mladou Boleslaví a Bakovem nad Jizerou 10 rychlíků, 1 spěšný a 13 osobních vlaků.

Železniční trať 071 Nymburk – Mladá Boleslav je jednokolejná celostátní trať, doprava byla na trati zahájena roku 1870. Přepravní zatížení činilo obousměrně 5 rychlíků a 10 osobních vlaků.

Železniční trať 064 Mladá Boleslav – Dolní Bousov – Stará Paka je jednokolejná regionální trať, doprava byla na trati zahájena roku 1905. Přepravní zatížení úseku mezi Mladou Boleslaví a Dolním Bousovem činilo v pracovních dnech roku 2011 obousměrně 14 osobních vlaků.

Železniční trať 076 Mělník – Mšeno – Mladá Boleslav je jednokolejná regionální trať, doprava byla na trati z Mladé Boleslavi do Skalska zahájena roku 1905. Přepravní zatížení úseku mezi Mšenem a Mladou Boleslaví v roce 2011 činilo obousměrně 7 osobních vlaků.[22]

Autobusová doprava

V rámci města je provozována městská hromadná doprava.

Související informace naleznete také v článku Městská autobusová doprava v Mladé Boleslavi a Kosmonosech.

Ve městě zastavovaly v květnu 2011 meziměstské a dálkové autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Bardejov, Bratislava, Brno, Česká Lípa, Harrachov, Hořice, Hradec Králové, Chrudim, Jablonec nad Nisou, Jičín, Jilemnice, Kolín, Košice, Kladno, Liberec, Lvov, Mělník, Michalovce, Nitra, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Polička, Poprad, Praha, Prešov, Prostějov, Roudnice nad Labem, Svitavy, Turnov, Semly, Trutnov, Ústí nad Labem, Vrchlabí, Žilina[23]

Vzdělávací zařízení[editovat | editovat zdroj]

Základní školy[editovat | editovat zdroj]

2. základní škola na Komenského náměstí
  • ZŠ, MŠ, Dětský domov, Příp. st. ZŠ spec., ŠD, SPC a ŠJ Mladá Boleslav, Na Celně 2
  • 1. základní škola, Mladá Boleslav, Komenského náměstí 76
  • 2. základní škola s rozšířenou výukou jazyků, Mladá Boleslav, Komenského náměstí 91
  • 3. základní škola dr. Edvarda Beneše Mladá Boleslav, Laurinova 905
  • 4. základní škola T. G. Masaryka a Mateřská škola MB, Svatovítská 574
  • 5. základní škola Mladá Boleslav, Dukelská 1112
  • 6. základní škola Mladá Boleslav, Jilemnického 1152
  • 7. základní škola Mladá Boleslav, Václavkova 1082
  • 8. základní a mateřská škola Mladá Boleslav, Václavkova 1040
  • Základní škola a Mateřská škola Mladá Boleslav, 17. listopadu 1325, příspěvková organizace
  • Masarykova základní škola Debř, Mladá Boleslav, Bakovská 7
  • Základní škola speciální Mladá Boleslav, Václavkova 950

Střední školy a vyšší odborné školy[editovat | editovat zdroj]

Vysoká škola[editovat | editovat zdroj]

Kultura a náboženství[editovat | editovat zdroj]

Městské divadlo
Interiér Sboru českých bratří
Škoda Muzeum

Divadlo[editovat | editovat zdroj]

V Mladé Boleslavi se nachází Městské divadlo Mladá Boleslav[24]. To již od roku 1909 působí v divadelní budově v Palackého ulici, kde hraje na dvou scénách. Dále ve městě funguje několik menších divadelních souborů, například Divadýlko na dlani.[25]

Kino[editovat | editovat zdroj]

Nejnavštěvovanějším mladoboleslavským kinem je multikino Cinestar, které od roku 2008 funguje v budově nákupního centra Bondy, kde promítá ve 4 sálech.[26] Ve městě se promítá i v divadelním sále Domu kultury, projekce se konají pod názvem Kino ve středu.[27] V Mladé Boleslavi v minulosti fungovalo více kin, ta však postupně ukončovala provoz. Nejpozději uzavřené kino bylo kino Forum, které ukončilo provoz s otevřením multikina Cinestar.

Dům kultury[editovat | editovat zdroj]

Hlavním místem kulturního dění v Mladé Boleslavi je velký Dům kultury, který se nachází v centru města.[28] Několik sálů o různých velikostech poskytuje prostor divadelním souborům, promítáním filmů, tanečním školám a plesům nebo koncertům. V květnu 2013 sem navíc byly přesunuty akce z Kulturního střediska Svět, které bylo 30. dubna 2013 uzavřeno.[29]

Taneční školy[editovat | editovat zdroj]

Ve městě funguje i několik úspěšných tanečních škol. Nejnavštěvovanějšími školami, které navíc pořádají plesy pro veřejnost, jsou Taneční studio Hana a Jan Stinkovi a Taneční škola Zita. První jmenovaná funguje ve velkém sále Domu kultury, TŠ Zita má vlastní sál v budově bývalého kina Oko.[30][31]

Muzea a výstavní prostory[editovat | editovat zdroj]

Prvním muzeem, které ve městě funguje, je Muzeum Mladoboleslavska. Ačkoliv vzniklo už v 19. století, do prostor mladoboleslavského hradu, kde se nachází v současnosti (2013), se dostalo až v roce 1972. Stálá muzejní expozice se týká historie města, v muzeu jsou však i další výstavní prostory, ve kterých se výstavy střídají.[32]

Dalším muzejním prostorem je palác Templ. Budova, která vznikla už v 15. století, poskytuje prostor výstavě archeologických nálezů z Mladé Boleslavi a okolí. Templ dále slouží jako galerie s obměňovanými výstavami výtvarných děl, obrazů nebo fotografií. Konají se zde i mnohé literárně hudební akce nebo zábavně vzdělávací akce pro děti.[33]

Sbor českých bratří je budova ze 16. století, výstavním účelům slouží od roku 1910, kdy prošel důležitou rekonstrukcí. Nejdříve fungoval jako budova muzea, v 70. letech pak byl rekonstruován, aby mohl sloužit jako galerie a koncertní síň. V současnosti (2013) se zde pořádají krátkodobé i dlouhodobé výstavy a koncerty zejména vážné hudby.[34]

Soukromým muzejním objektem je Škoda Muzeum. Nachází se v jedné z nejstarších budov firmy Škoda Auto a dokumentuje zejména historii této firmy.

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Z církevních subjektů má v Mladé Boleslavi nejvíce členů i největší účast na bohoslužbách římskokatolická farnost Mladá Boleslav. Působí zde také několik protestantských církví a pravoslavná obec.

Sport v Mladé Boleslavi[editovat | editovat zdroj]

Mladá Boleslav je domovem několika profesionálních sportovních oddílů. Prim ve městě hrají fotbal a hokej, neboť má Boleslav zastoupení v nejvyšších soutěžích těchto sportů. Tedy tým FK Mladá Boleslav, jenž hraje své zápasy na městském stadionu Mladá Boleslav, vystavěném v 70. letech a přebudovaném na přelomu tisíciletí, a BK Mladá Boleslav, jenž patří k nejstarším sportovním oddílům na území České republiky vůbec, a který se v polovině 50. let přesunul z přírodního ledu na zimní stadion.[35] Zajímavostí je v souvislosti s hokejem 3. základní škola, známá také jako hokejová škola, která s klubem těsně spolupracuje ve výchově budoucích hokejistů,

Kromě hokeje a fotbalu se ve městě od 90. let úspěšně rozvíjí též florbal, jenž ve městě reprezentuje jeden z předních florbalových týmů BILLY BOY Mladá Boleslav, hrající ve Sportovní hale TJ Auto Škoda. V témže místě hrají své domácí zápasy i původně pražský basketbalový klub Slovanka MB, jenž zde našel od sezóny 2009 domácí prostředí po přesunu z Kralup nad Vltavou.

Ve městě působí kromě těchto profesionálních celků i amatérské týmy fotbalové, hokejové (BK Mladá Boleslav "B" hrající krajský přebor) i oddíly dalších sportů, například tenisový, plavecký, atd.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Mladoboleslavský hrad, který v současnosti slouží jako muzeum
Kostel sv. Jana Nepomuckého
Židovský hřbitov z hradu
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Mladé Boleslavi.

Muzea a galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Muzeum Mladoboleslavska
  • Škoda Muzeum
  • Městský palác Templ
  • Sbor českých bratří

Historické památky[editovat | editovat zdroj]

  • Mladoboleslavský hrad, přemyslovské hradiště, přestavěné před rokem 1350 na gotický hrad a po požáru roku 1555 na renesanční zámek Krajířů z Krajku za účasti M. Borgorelliho. Prostá stavba se dvěma mohutnými věžemi sloužila od 18. století jako kasárna, po roce 1948 věznice, od roku 1970 muzeum.
  • Staroměstské náměstí se směrem k hradu zužuje, od západu do něho zasahuje radnice. Domy z velké části renesanční, různě přestavěné. Na východní straně zachována velká část podloubí.
  • Stará radnice renesanční dvoukřídlá budova s věží z poloviny 16. století, snad podle plánů M. Borgorelliho. Barokně upravena 1710, v letech 1934-1941 zmodernizována. Na jižní fasádě renesanční sgrafita s biblickými výjevy a světci. Obecní síň má valenou klenbu na střední pilíř z roku 1559.
  • Děkanství vedle kostela, barokní stavba se dvěma štíty od M. Rossiho z roku 1701.
  • Mariánský sloup z roku 1681, původní čtyři sochy v rozích podstavce jsou umístěny po městě.
  • Palác hejtmana Jana Císaře, zvaný Templ, v Krajířově ulici, přístupný průchodem z jihozápadní části Staroměstského náměstí. Pozdně gotická stavba z let 1488-1493, vestavěná do hradeb a parkánu a později různě upravovaná, slouží dnes jako muzeum.
  • Arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie na Staroměstském náměstí, trojlodní halová gotická stavba, založená roku 1406, s barokním průčelím od J. Rossiho z roku 1702. V presbytáři síťová klenba, v lodi valená se síťovými žebry na tři páry toskánských sloupů na masivní tribuně, patrně ze 16. století. Zařízení barokní, patrně od J. Jelínka z Kosmonos, gotická křtitelnice z roku 1489.
  • Kostel sv. Jana Nepomuckého v Železné ulici, barokní obdélná stavba z roku 1727 s obdélným presbytářem, valenou klenbou s lunetami a věží v průčelí. Hodnotné barokní zařízení, nad hlavním oltářem obraz sv. Jana Nepomuckého od V. V. Rainera z roku 1740.
  • Bývalý bratrský sbor na Českobratrském náměstí, trojlodní renesanční stavba s gotickými prvky, valenou klenbou se síťovými žebry a masivními tribunami z roku 1544, patrně podle plánů M. Borgorelliho. Dnes slouží jako galerie.
  • Bývalá bratrská tiskárna M. Klaudiána, barokně upravená po roce 1635 s mansardovou střechou z 18. století.
  • Bývalý hřbitovní kostel sv. Havla, goticko-renesanční stavba z poloviny 16. století s věží z roku 1735. Obdélná loď s valenou klenbou s lunetami. Slouží příležitostně k bohoslužbám ČCE.
  • Bývalý kostel sv. Bonaventury na Karmeli z let 1675-1711. Jednolodní barokní stavba se třemi páry bočních kaplí sloužila sousednímu klášteru a gymnáziu z let 1728-1737. Roku 1970 kostel zrušen, od roku 2002 slouží jako výstavní síň.
  • Židovský hřbitov na jihovýchodě města, za říčkou Klenicí při Pražské ulici. Nejstarší kámen je z roku 1604, pozoruhodná deska bankéře Jakuba Baševiho z roku 1635.[36]
  • Michalovická putna je zřícenina hradu z 13. století v severní části města, na západním břehu Jizery.[37]
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře

Významné domy[editovat | editovat zdroj]

Parky[editovat | editovat zdroj]

  • NPP Radouč
  • Lesopark Štěpánka
  • Park Výstaviště

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Lidé

Související informace naleznete také v článku Seznam představitelů Mladé Boleslavi.

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Čestní občané[editovat | editovat zdroj]

Po listopadu 1989

Cena města[editovat | editovat zdroj]

Cena Statutárního města Mladá Boleslav je udělována od roku 2006 u příležitosti státního svátku 28. října jedné dosud žijící osobnosti, která svým životem a dílem přispěla k propagaci města, jeho zvelebení, rozvoji a zkvalitnění života občanů. V roce 2007 nebyla cena udělena. Ocenění získali tito spoluobčané:

Správní území[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Okres Mladá Boleslav a Obvod obce s rozšířenou působností Mladá Boleslav.

Mladá Boleslav je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Mladá Boleslav se skládá ze 120 obcí, ORP z 98 obcí.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, 30.4.2013, [cit. 2013-07-22]. Dostupné online.  
  2. a b c d Karel Herčík: Četní o Mladé Boleslavi (2004)
  3. a b c Vladislav Zlámal: Mladá Boleslav (1941)
  4. SYKÁČKOVÁ, Olga. Český muzejní spolek v České Lípě. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 1990, s. 43. ISSN 80-7065-071-20.  
  5. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strany 839-845. (česky a německy)
  6. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 122. (česky a německy)
  7. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 185. (česky a německy)
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 491. (česky a německy)
  9. Reichelová, A.: Letadla nad Mladou Boleslaví, diplomová práce, PedF UK v Praze, 2008.
  10. Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb. ze dne 9. února 1951, o změnách úředních názvů míst v roce 1950
  11. Osvald Döbert: Deset let z tisíce (1974)
  12. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  13. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  14. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  15. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  16. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  17. Zákon č. 36/1960 Sb.
  18. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha : Orbis, 1924. 598 s. S. 140.  
  19. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha : Orbis, 1934. 613 s. S. 15.  
  20. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03, [cit. 2014-12-11]. S. 136, 137, záznam 68. Dostupné online.  
  21. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03, [cit. 2014-12-11]. S. 136, 137, záznam 68-8. Dostupné online.  
  22. Knižní jízdní řády
  23. Portál CIS o jízdních řádech
  24. a b http://www.mdmb.cz/
  25. http://nadlani.mb-net.cz/
  26. http://cinestar.cz/mlada-boleslav/
  27. http://www.kulturamb.eu/kino---filmove-projekce
  28. http://www.dkmb.cz/
  29. http://www.mb-net.cz/?page=cz,18628.mesto-ukonci-najem-v-ks-svet-k-30-dubnu
  30. http://www3.tanecni-studio.cz/
  31. http://www.zita.cz/
  32. http://www.muzeum-mb.cz/
  33. http://www.kulturamb.eu/templ
  34. http://www.kulturamb.eu/sbor-ceskych-bratri
  35. Kronika klubu – oficiální stránky BK Mladá Boleslav. [cit. 19.7.2014].
  36. E. Poche, Umělecké památky Čech II. Str. 398-403.
  37. E. Poche, Umělecké památky Čech II. Str. 378.
  38. http://www.mb-net.cz/?page=3643.historik-karel-hercik-prevzal-v-mestskem-divadle-cenu-statutarniho-mesta-mlada-boleslav-
  39. http://www.mb-net.cz/?page=cz,8715.vedeni-mesta-prijalo-ocenene-osobnosti-prochazku-a-klipce
  40. http://www.mb-net.cz/?page=cz,10335.cenu-mesta-mlada-boleslav-dostane-malir-stanislav-kovar
  41. http://www.mbnoviny.cz/clanky/cenu-mesta-mlada-boleslav-dostane-helena-cervena/
  42. http://www.mb-net.cz/?page=cz,15264.cenu-statutarniho-mesta-mlada-boleslav-dostal-publicista-josef-donat
  43. http://www.mb-net.cz/?page=cz,17642.cenu-mesta-dostane-sportovec-vaclav-becvarovsky

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Boleslav Mladá. Sv. 4, str. 283.
  • E. Poche a kol., Umělecké památky Čech II. Praha 1980.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]