Kněžmost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kněžmost
Náměstí Na Rynku

Náměstí Na Rynku

znak obce Kněžmostznak

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0207 536041
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Mladá Boleslav (CZ0207)
obec s rozšířenou působností: Mnichovo Hradiště
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 40,45 km²
počet obyvatel: 1957 (1. 1. 2014[1])
nadmořská výška: 242 m
PSČ: 294 02 až 294 06
zákl. sídelní jednotky: 14
části obce: 15
katastrální území: 9
adresa obecního úřadu: Na Rynku 51
294 02 Kněžmost
starosta / starostka: Ing. Adam Pospíšil
Oficiální web: http://knezmost.cz
E-mail: obec@knezmost.cz

Kněžmost
Red pog.png
Kněžmost
Kněžmost, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce
Commons-logo.svg multimediální obsah na Commons

Obec Kněžmost se nachází v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji, zhruba 12 km na severovýchod od Mladé Boleslavi. Obcí protéká potok Kněžmostka. Ke dni 1. 1. 2014 zde žilo 1957 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318. Obec vznikla poblíž knížecího mostu přes močál.[2]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště[3]
  • 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště[3]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Mnichovo Hradiště[3]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický i soudní okres Mnichovo Hradiště[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště[5]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Mnichovo Hradiště[6]
  • 1949 Liberecký kraj, okres Mnichovo Hradiště[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav[8]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V městysi Kněžmost s 1126 obyvateli v roce 1932 byly evidovány tyto úřady, živnosti a obchody:[9]

poštovní úřad, telegrafní úřad, katolický kostel, četnická stanice, lékař, nákladní autodoprava, 2 autodrožky, biograf Sokol, cihelna, cukrář, výroba čerpadel, 3 obchody s dobytkem, drogerie, elektrotechnický závod, 3 holiči, 8 hostinců, kapelník, 2 klempíři, 3 koláři, konsum Svépomoc, 2 kováři, 3 krejčí, továrna na kůže, obchod s lahůdkami, malíř, obchod s máslem a vejci, půjčovna mlátiček, 2 mlýny, nodistka, 3 obchody s obuví, 4 obuvníci, obchod s ovocem a zeleninou, 3 pekaři, obchod s peřím, pohřební ústav, pokrývač, 2 porodní asistentky, obchod s rákosovým zbožím, 3 řezníci, 2 sadaři, sedlář, brusírna skla, 7 obchodů se smíšeným zbožím, rolnicko-občanská záložna, obchod se střižním zbožím, 6 švadlen, 4 trafiky, 2 truhláři, 2 obchody s uhlím, zámečník, obchod se zemskými plodinami, žehlírna

Ve vsi Koprník-Násedlnice s 512 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Kněžmostu) byly evidovány tyto živnosti a obchody:[10]

obchod s dobytkem, 2 hostince, kovář, obuvník, 2 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky, velkostatek

Ve vsi Malobratřice s 266 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Kněžmostu) byly evidovány tyto živnosti a obchody:[11]

cihelna, hostinec, kovář, obchod se smíšeným zbožím, trafika, truhlář

Ve vsi Solec s 304 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Kněžmostu) byly evidovány tyto živnosti a obchody:[12]

obchod s dobytkem, 3 hostince, kolář, 2 kováři, krejčí, 2 mlýny, 2 obuvníci, obchod se smíšeným zbožím, sadař, spořitelní a záložní spolek, výroba hospodářských strojů, švadlena, 3 trafiky, truhlář

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Františka Serafinského uprostřed vsi, postavený byl v letech 1838 až 1841 ve stylu pozdního empíru (opravovaný)
  • Socha svatého Jana Nepomuckého na návsi
  • Několik opravených městských domů z 18.–19.století na náměstí

Doprava a cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

Silniční doprava

Obcí prochází silnice II/268 Mimoň - Mnichovo Hradiště - Kněžmost - Horní Bousov, v obci končí silnice II/276 Bělá pod Bezdězem - Bakov nad Jizerou - Kněžmost

Železniční doprava

Železniční trať 063 Bakov nad Jizerou - Dolní Bousov - (Kopidlno) je jednokolejná regionální trať, doprava byla zahájena roku 1883. Je provozována v úseku Bakov nad Jizerou - Dolní Bousov v pracovních dnech roku 2011 s přepravním zatížením obousměrně 5 osobních vlaků..[13] Na úseku z Dolního Bousova do Kopidlna je od roku 2007 zastavena osobní doprava.

Na území obce leží železniční zastávky Kněžmost a Litkovice.

Autobusová doprava

Obcí projížděly v květnu 2011 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Bakov nad Jizerou, Dolní Bousov, Jičín, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Sobotka [14]

Turistika

Obec je zachycena na turistických mapách KČT 17 a 19. Poblíž je řada rybníků a koupališť.[2]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Okolní obce[editovat | editovat zdroj]

Kněžmost sousedí

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2014-04-30, [cit. 2014-07-14]. Dostupné online.  
  2. a b Česká republika – Stručný turistický průvodce. Cheb : Music, 2002. ISBN 80-85925-12-5. Kapitola Kněžmost, s. 220.  
  3. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  8. Zákon č. 36/1960 Sb.
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 581. (česky a německy)
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 603. (česky a německy)
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 703. (česky a německy)
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 1575. (česky a německy)
  13. Knižní jízdní řády
  14. Portál CIS o jízdních řádech

Kategorie Kněžmost ve Wikimedia Commons