Kosmonosy
| Kosmonosy | |
|---|---|
Loreta v Kosmonosích |
|
|
|
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | 570826 |
| kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
| okres (NUTS 4): | Mladá Boleslav (CZ0207) |
| obec s rozšířenou působností: | Mladá Boleslav |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 11,61 km² |
| počet obyvatel: | 4855 (1. 1. 2012) |
| zeměpisné souřadnice: | 50° 26′ 24″ s. š., 14° 55′ 40″ v. d. |
| nadmořská výška: | 243 m |
| PSČ: | 293 06 |
| zákl. sídelní jednotky: | 11 |
| části obce: | 2 |
| katastrální území: | 2 |
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Kosmonosy Debřská 223/1 293 06 Kosmonosy |
| starosta / starostka: | Miroslav Vaněk |
| Oficiální web: http://www.kosmonosy.cz/ E-mail: sekretar@oukosmonosy.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Kosmonosy je město ležící zhruba 50 km severovýchodně od Prahy, těsně sousedící s okresním městem Mladá Boleslav. Dominantními památkami města jsou renesanční zámek ze 16. století, Loreta, kostel Nalezení sv. Kříže ze 17. století s raně barokní zvonicí a barokní fara. V budovách bývalého piaristického kláštera (koleje) sídlí druhá nejstarší psychiatrická léčebna v České republice. Počátkem roku 2012 zde žilo téměř 5 tisíc obyvatel.[1]
Obsah |
Historie [editovat]
Podle archeologických nálezů se odhaduje první osídlení oblasti kolem Kosmonos na dobu před 7 000 lety. Název Kosmonosy je odvozen od slova kosma, tedy mnoho vlasů. Přímo o Kosmonosích se poprvé píše v darovací listině správy Pražského hradu, kterou byla osada v roce 1186 darována řádu sv. Jana Jeruzalémského.
Kosmonosy změnily mnohokrát majitele, v 15.století patřily ke zvířetickému panství. Roku 1650 stal pánem Heřman Černín z Chudenic z rodu Černínů, za jejichž vlády poznalo město značný rozvoj.
Humprecht Jan Černín zde zakládá Svobodnou obec řemeslnickou. V té době byl také postaven kostel sv. Kříže, Campanilla - věž Lorety, byla založena obora a mnohé další stavby. Mnohem známější stavbou hraběte je samozřejmě Černínský palác v Praze. Hrabě měl údajně při hledání místa pro stavbu paláce podmínku, že z oken musí být za jasného počasí vidět kosmonoský zámek.
Heřman Jakub Černín zakládá v Kosmonosích piaristický klášter s gymnáziem, jenž se stává střediskem vzdělanosti celého mladoboleslavska. Klášter byl po reformách Josefa II. zrušen a gymnázium přesunuto do Mladé Boleslavi.
V roce 1738 prodali Černínové Kosmonosy Hrzánům z Harasova,kteří jej vlastnili 20 let. Dalším majitelem se stává hrabě Josef de Bolzo, který zde v roce 1764 zakládá textilní manufakturu, bělidlo a barvírnu u Jizery, kde později vyrostla továrna na potiskování látek TIBA. Továrnu později koupila rodina Leitenbergerů, která zde po roce 1800 vlastnila téměř všechny nemovitosti.[2]
V 18. století se majiteli stali Mirbachové, posledním urozeným držitelem panství byl baron Klinger.
Městys Kosmonosy byl povýšen dne 26.října 1913 Františkem Josefem I. na město.
Dalšího rozkvětu se město dočkalo v období mezi první a druhou světovou válkou. Václav Svoboda postavil továrnu na traktory Svoboda, která proslavila město po celém Československu.
Za protektorátu byla v Kosmonosích německá vojenská posádka o síle 60 mužů. Celkem 68 občanů města bylo internováno v koncentračních táborech - 11 z nich bylo popraveno nebo umučeno.
Po válce se Kosmonosy spojily s Mladou Boleslaví[3], což ale nepřineslo očekávaný efekt a tak v roce 1954 došlo opětovnému osamostatnění. Další nedobrovolné administrativní přičlenění k Mladé Boleslavi přišlo v době normalizace v roce 1974. Po změně režimu v Československu se nakonec na přání občanů v roce 1991 obec obnovila samostatnost, a byl jí navrácen status města[4]. V květnu 1994 městské zastupitelstvo schválilo žádost občanů obce Horní Stakory o připojení ke Kosmonosům.
Územněsprávní začlenění [editovat]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.
V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Jičín, politický i soudní okres Mladá Boleslav[5]
- 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Mladá Boleslav[5]
- 1868 země česká, politický i soudní okres Mladá Boleslav[5]
- 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický i soudní okres Mladá Boleslav[6]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Mladá Boleslav[7]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Mladá Boleslav[8]
- 1949 Pražský kraj, okres Mladá Boleslav[9]
- 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav[10]
Rok 1932 [editovat]
Ve městě Kosmonosy s 4210 obyvateli v roce 1932 byly evidovány tyto úřady, živnosti a obchody:[11]
Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, 2 katolické kostely, Zemský ústav pro choromyslné, sbor dobrovolných hasičů, výroba cementového zboží, 2 cihelny, elektrické podniky, továrna na elektromotory, ovocnářské a zelinářské družstvo, pila, 2 stáčírny lahvového piva, spořitelna, spořitelní a záložní spolek, okresní hospodářská záložna, 2 stavební družstva, 2 stavitelé, továrna na svíčky, 2 velkostatky
Služby: 7 lékařů, 2 autodrožky, bednář, biograf Edison, cukrář, obchod s dobytkem, drogerie, elektrotechnické potřeby, fotoateliér, 6 holičů, 8 hostinců, kamnář, 2 kapelníci, 2 klempíři, kolář, kominík, konsum Včela, konsum Bratrství, 2 kováři, 8 krejčích, lékárna, 2 malíři, 3 modistky, 6 obuvníků, 8 obchodů s ovocem, 3 pekaři, pohodný, pohřební ústav, 2 pokrývači, 2 porodní asistentky, povozník, prádelna, realitní kancelář, 5 řezníků, 2 sedláři, 15 obchodů se smíšeným zbožím, 3 obchody se střižním zbožím, 4 švadleny, 2 tesařští mistři, 4 trafiky, 3 truhláři, 4 obchody s uhlím, obchod s velocipedy, vinárna, voňavkářství, 7 zahradnictví, zámečník, zednický mistr
Ve vsi Horní Stakory s 300 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí ) byly evidovány tyto živnosti a obchody:[12]
2 hostince, lom, sadař, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek
Památky [editovat]
- Související informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Kosmonosích.
- Zámek - původně renesanční, barokně přestavěný a empírově upravený. Dnes část budovy slouží jako škola.
- Loreta a Campanilla - volná barokní kaple vzniklá podle návrhu G.Balliprandiho v letech 1704-1712 se sochařskou výzdobou z dílny Josefa Jelínka z Kosmonos. K Loretě patří také mimo uzavřený areál samostatná barokní zvonice z roku 1673. V roce 1831 byla Loreta poprvé opravována po zásahu bleskem. V roce 1908 byla opravena poškozená severní stěna. Nákladné opravy se Loreta dočkala od roku 1948, kdy byly opravovány trhliny v západní stěně pod ambitem. Záchranu areálu přinesla však až celková rekonstrukce v devadesátých letech 20.století.
- Kostel Povýšení sv. Kříže
- Piaristický klášter - od roku 1869 psychiatrická léčebna
- Fara
- Štift
- Zájezdní hostinec
- Koupaliště
Osobnosti [editovat]
- Alois Bubák 22.08.1824 Kosmonosy - 06.03.1870 Praha, přední malíř-krajinář období pozdního romantismu, autor krajinářských motivů především z Mladoboleslavska, Českého ráje a Šumavy.
- Karel Domalíp, 24.06.1846 Kosmonosy - 19.11.1909 Praha, docent a později profesor elektrotechniky na německé a české technice v Praze, zakladatel zdejší elektrotechnické laboratoře, propagátor bezdrátového rádiového vysílání a rentgenova přístroje, autor mnoha odborných publikací.
- Jiří Formáček, 09.03.1932 Horní Stakory, virtuos na fagot, sólista České filharmonie, člen komorních souborů, profesor pražské konzervatoře.
- Josef Jiří Jelínek, leden 1697 Kosmonosy - 23.01.1776 Kosmonosy, nejvýznamnější představitel rodinné sochařské a řezbářské dílny z Kosmonos, ve svém vrcholném období ve třicátých až padesátých letech 18. století tvůrce plastik ve stylu radikálního baroka, autor sochařské výzdoby v mnoha kostelích Mladoboleslavska, severovýchodních i středních Čech.
- Eduard Knobloch, 07.12.1907 Horní Stakory, vědecký pracovník Výzkumného ústavu pro farmacii a biochemii, člen vědeckých sdružení a komisí, autor několika desítek článků v našich i zahraničních odborných časopisech a několika monografií, zejména z výzkumu vitamínů.
- Karel Kruis, 13.05.1851 Kosmonosy - 27.12.1917 Praha, profesor kvasné chemie a fotografie na České vysoké škole technické v Praze, spoluzakladatel chemického ústavu, reorganizátor lihovarnictví, průkopník mikrofotografie, autor mnoha vědeckých publikací.
- Ferdinand Marjánko, 31.05.1845 Kosmonosy - 13.05.1903 Praha, novinář, překladatel, organizátor hospodářských výstav.
- Josef Matějů, 09.02.1891 Kosmonosy - 09.06.1967 Praha, sochař, autor řady samostatných plastik i soch na veřejných budovách na Mladoboleslavsku i v jiných oblastech Čech (Matka s dítětem u Masarykova ústavu sociální péče v Mladé Boleslavi), hojně využíval také keramiky.
- Čeněk Novotný, 24.03.1903 Mlčení u Kokořína - 04.09.1972 Kosmonosy, učitel měšťanských škol a později ředitel zvláštní školy v Mladé Boleslavi, autor článků s pedagogickou tematikou, ale také regionální historik a významný botanik, průkopník ochrany přírody.
- Gustav Adolf Procházka, 11.03.1872 Kosmonosy - 09.02.1942 Praha, původně katolický duchovní, od mládí zapojen do hnutí, usilujícího o reformu církve, po roce 1918 spoluzakladatel Církve československé husitské, od roku 1925 její biskup a od roku 1931 patriarcha, člen mezinárodních ekumenických a mírových organizací.
- Antonín Stecker, 15.01.1855 Kosmonosy - 15.04.1888 Praha, zoolog, cestovatel, prozkoumal pro Evropany tehdy neznámé oblasti v Libyi a Etiopii, ze svých cest uveřejňoval příspěvky v řadě našich i německých časopisů.
- Karel Stecker, 02.02.1861 Kosmonosy - 13.03.1918 Praha, profesor varhanní hry, skladby a hudebních dějin na pražské konzervatoři, autor řady příspěvků a publikací z oblasti hudební teorie a dějin hudby, skladatel církevní hudby, písní a drobných skladeb pro sólové nástroje.
- Zdeněk Ullrych, 21.03.1901 Kosmonosy - 1955 Alexandria (Egypt), sociolog, vědecký pracovník Sociologického ústavu v Praze, od roku 1948 v emigraci v Egyptě, profesor univerzity v Alexandrii, autor řady sociologických spisů a studií.
Obyvatelstvo [editovat]
| 1991 | 2001 | 2011 | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| celkem | muži | ženy | celkem | muži | ženy | celkem | muži | ženy | |
| Počet lidí | 3 557 | 1 795 | 1 762 | 3 885 | 2 050 | 1 835 | 4 400 | ||
zdroj ČSÚ
| Domy celkem | Rodinné domy | Bytové domy | Ostatní budovy | |
|---|---|---|---|---|
| Trvale obydlené domy | 859 | 786 | 59 | 14 |
| Trvale obydlené byty | 1 298 | 867 | 419 | 12 |
zdroj ČSÚ
Doprava [editovat]
Silniční doprava
- městem prochází silnice 610 Praha - Mladá Boleslav - Kosmonosy - Mnichovo Hradiště - Turnov
- okrajem města prochází silnice 38 Nymburk - Mladá Boleslav - Doksy - Jestřebí
- okolo města vede rychlostní silnice R10 E65 Praha - Mladá Boleslav - Turnov s exitem 46
Železniční doprava
Železniční trať ani stanice na území města nejsou.
Nejbliže městu je železniční stanice Mladá Boleslav-Debř ve vzdálenosti 3 km ležící na trati 070 z Prahy do Turnova.
Autobusová doprava
Městem Kosmonosy vedlo v květnu 2011 mnoho příměstských autobusových linek z Mladé Boleslavi přes Kosmonosy do okolních obcí, do Kosmonos vede i množství linek Městské autobusové dopravy Mladá Boleslav.
V městě zastavovaly autobusové linky do vzdálenějších cílů, jako Bakov nad Jizerou, Česká Lípa, Dobrovice, Doksy, Kněžmost, Lázně Kundratice, Liberec, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Nový Bor, Praha, Sobotka [13]
Partnerská města [editovat]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012, [cit. 2012-11-01]. Dostupné online.
- ↑ SMEJKAL, Ladislav. Máchův kraj - Českolipsko. Praha 6 : REGIA, 2008. ISBN 978-80-86367-65-1. Kapitola Cesta Johanna Josefa Leitenbergera ke slávě, s. 98.
- ↑ Vyhláška 3/1950 sb.o změnách úředních názvů míst v roce 1949
- ↑ USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 5. června 1991 č. 178
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 605. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 350. (česky a německy)
- ↑ Portál CIS o jízdních řádech
Literatura [editovat]
- Zemské ústavy pro choromyslné v Čechách. Příprava vydání František S. Frabša, Antonín Heveroch. Praha : Zemský správní výbor v Čechách, 1926. Dostupné online. - kapitola Zemský ústav pro choromyslné v Kosmonosích, s. 115-128.
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
| Město Kosmonosy | |
|---|---|
|
Kosmonosy • Horní Stakory |
|
