Kosmonosy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kosmonosy
barokní loreta a zvonice

barokní loreta a zvonice

znak obce Kosmonosyvlajka obce Kosmonosyznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0207 570826
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Mladá Boleslav (CZ0207)
obec s rozšířenou působností: Mladá Boleslav
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 11,61 km²
počet obyvatel: 4876 (1. 1. 2013)
nadmořská výška: 243 m
PSČ: 293 06
zákl. sídelní jednotky: 11
části obce: 2
katastrální území: 2
adresa městského úřadu: Městský úřad Kosmonosy
Debřská 223/1
293 06  Kosmonosy
starosta / starostka: Miroslav Vaněk
Oficiální web: http://www.kosmonosy.cz/
E-mail: sekretar@oukosmonosy.cz

Kosmonosy
Red pog.png
Kosmonosy
Kosmonosy, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Kosmonosy je město ležící zhruba 50 km severovýchodně od Prahy, těsně sousedící s okresním městem Mladá Boleslav. Dominantními památkami města jsou renesanční zámek ze 16. století, Loreta, kostel Nalezení sv. Kříže ze 17. století s raně barokní zvonicí a barokní fara. V budovách bývalého piaristického kláštera (koleje) sídlí druhá nejstarší psychiatrická léčebna v České republice. Počátkem roku 2012 zde žilo téměř 5 tisíc obyvatel.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podle archeologických nálezů se odhaduje první osídlení oblasti kolem Kosmonos na dobu před 7 000 lety. Název Kosmonosy je odvozen od slova kosma, tedy mnoho vlasů. Přímo o Kosmonosích se poprvé píše v darovací listině správy Pražského hradu, kterou byla osada v roce 1186 darována řádu sv. Jana Jeruzalémského.

Kosmonosy změnily mnohokrát majitele, v 15.století patřily ke zvířetickému panství. Roku 1650 stal pánem Heřman Černín z Chudenic z rodu Černínů, za jejichž vlády poznalo město značný rozvoj.

Humprecht Jan Černín zde zakládá Svobodnou obec řemeslnickou. V té době byl také postaven kostel sv. Kříže, Campanilla - věž Lorety, byla založena obora a mnohé další stavby. Mnohem známější stavbou hraběte je samozřejmě Černínský palác v Praze. Hrabě měl údajně při hledání místa pro stavbu paláce podmínku, že z oken musí být za jasného počasí vidět kosmonoský zámek.

Heřman Jakub Černín zakládá v Kosmonosích piaristický klášter s gymnáziem, jenž se stává střediskem vzdělanosti celého mladoboleslavska. Klášter byl po reformách Josefa II. zrušen a gymnázium přesunuto do Mladé Boleslavi.

V roce 1738 prodali Černínové Kosmonosy Hrzánům z Harasova,kteří jej vlastnili 20 let. Dalším majitelem se stává hrabě Josef de Bolzo, který zde v roce 1764 zakládá textilní manufakturu, bělidlo a barvírnu u Jizery, kde později vyrostla továrna na potiskování látek TIBA. Továrnu později koupila rodina Leitenbergerů, která zde po roce 1800 vlastnila téměř všechny nemovitosti.[2]

V 18. století se majiteli stali Mirbachové, posledním urozeným držitelem panství byl baron Klinger.

Městys Kosmonosy byl povýšen dne 26.října 1913 Františkem Josefem I. na město.

Dalšího rozkvětu se město dočkalo v období mezi první a druhou světovou válkou. Václav Svoboda postavil továrnu na traktory Svoboda, která proslavila město po celém Československu.

Za protektorátu byla v Kosmonosích německá vojenská posádka o síle 60 mužů. Celkem 68 občanů města bylo internováno v koncentračních táborech - 11 z nich bylo popraveno nebo umučeno.

Po válce se Kosmonosy spojily s Mladou Boleslaví[3], což ale nepřineslo očekávaný efekt a tak v roce 1954 došlo opětovnému osamostatnění. Další nedobrovolné administrativní přičlenění k Mladé Boleslavi přišlo v době normalizace v roce 1974. Po změně režimu v Československu se nakonec na přání občanů v roce 1991 obec obnovila samostatnost, a byl jí navrácen status města[4]. V květnu 1994 městské zastupitelstvo schválilo žádost občanů obce Horní Stakory o připojení ke Kosmonosům.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický i soudní okres Mladá Boleslav[5]
  • 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Mladá Boleslav[5]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Mladá Boleslav[5]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický i soudní okres Mladá Boleslav[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Mladá Boleslav[7]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Mladá Boleslav[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Mladá Boleslav[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav[10]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Kosmonosy s 4210 obyvateli v roce 1932 byly evidovány tyto úřady, živnosti a obchody:[11]

Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, 2 katolické kostely, Zemský ústav pro choromyslné, sbor dobrovolných hasičů, výroba cementového zboží, 2 cihelny, elektrické podniky, továrna na elektromotory, ovocnářské a zelinářské družstvo, pila, 2 stáčírny lahvového piva, spořitelna, spořitelní a záložní spolek, okresní hospodářská záložna, 2 stavební družstva, 2 stavitelé, továrna na svíčky, 2 velkostatky

Služby: 7 lékařů, 2 autodrožky, bednář, biograf Edison, cukrář, obchod s dobytkem, drogerie, elektrotechnické potřeby, fotoateliér, 6 holičů, 8 hostinců, kamnář, 2 kapelníci, 2 klempíři, kolář, kominík, konsum Včela, konsum Bratrství, 2 kováři, 8 krejčích, lékárna, 2 malíři, 3 modistky, 6 obuvníků, 8 obchodů s ovocem, 3 pekaři, pohodný, pohřební ústav, 2 pokrývači, 2 porodní asistentky, povozník, prádelna, realitní kancelář, 5 řezníků, 2 sedláři, 15 obchodů se smíšeným zbožím, 3 obchody se střižním zbožím, 4 švadleny, 2 tesařští mistři, 4 trafiky, 3 truhláři, 4 obchody s uhlím, obchod s velocipedy, vinárna, voňavkářství, 7 zahradnictví, zámečník, zednický mistr

Ve vsi Horní Stakory s 300 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí ) byly evidovány tyto živnosti a obchody:[12]

2 hostince, lom, sadař, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek

Památky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kosmonosích.
Zámek Kosmonosy
  • Zámek - původně renesanční, barokně přestavěný a empírově upravený. Dnes část budovy slouží jako škola.
  • Loreta a Campanilla - volná barokní kaple vzniklá podle návrhu G.Balliprandiho v letech 1704-1712 se sochařskou výzdobou z dílny Josefa Jelínka z Kosmonos. K Loretě patří také mimo uzavřený areál samostatná barokní zvonice z roku 1673. V roce 1831 byla Loreta poprvé opravována po zásahu bleskem. V roce 1908 byla opravena poškozená severní stěna. Nákladné opravy se Loreta dočkala od roku 1948, kdy byly opravovány trhliny v západní stěně pod ambitem. Záchranu areálu přinesla však až celková rekonstrukce v devadesátých letech 20.století.
  • Kostel Povýšení sv. Kříže
  • Piaristický klášter - od roku 1869 psychiatrická léčebna
  • Fara
  • Štift
  • Zájezdní hostinec
  • Koupaliště

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Alois Bubák 22.08.1824 Kosmonosy - 06.03.1870 Praha, přední malíř-krajinář období pozdního romantismu, autor krajinářských motivů především z Mladoboleslavska, Českého ráje a Šumavy.
  • Karel Domalíp, 24.06.1846 Kosmonosy - 19.11.1909 Praha, docent a později profesor elektrotechniky na německé a české technice v Praze, zakladatel zdejší elektrotechnické laboratoře, propagátor bezdrátového rádiového vysílání a rentgenova přístroje, autor mnoha odborných publikací.
  • Jiří Formáček, 09.03.1932 Horní Stakory, virtuos na fagot, sólista České filharmonie, člen komorních souborů, profesor pražské konzervatoře.
  • Josef Jiří Jelínek, leden 1697 Kosmonosy - 23.01.1776 Kosmonosy, nejvýznamnější představitel rodinné sochařské a řezbářské dílny z Kosmonos, ve svém vrcholném období ve třicátých až padesátých letech 18. století tvůrce plastik ve stylu radikálního baroka, autor sochařské výzdoby v mnoha kostelích Mladoboleslavska, severovýchodních i středních Čech.
  • Eduard Knobloch, 07.12.1907 Horní Stakory, vědecký pracovník Výzkumného ústavu pro farmacii a biochemii, člen vědeckých sdružení a komisí, autor několika desítek článků v našich i zahraničních odborných časopisech a několika monografií, zejména z výzkumu vitamínů.
  • Karel Kruis, 13.05.1851 Kosmonosy - 27.12.1917 Praha, profesor kvasné chemie a fotografie na České vysoké škole technické v Praze, spoluzakladatel chemického ústavu, reorganizátor lihovarnictví, průkopník mikrofotografie, autor mnoha vědeckých publikací.
  • Ferdinand Marjánko, 31.05.1845 Kosmonosy - 13.05.1903 Praha, novinář, překladatel, organizátor hospodářských výstav.
  • Josef Matějů, 09.02.1891 Kosmonosy - 09.06.1967 Praha, sochař, autor řady samostatných plastik i soch na veřejných budovách na Mladoboleslavsku i v jiných oblastech Čech (Matka s dítětem u Masarykova ústavu sociální péče v Mladé Boleslavi), hojně využíval také keramiky.
  • Čeněk Novotný, 24.03.1903 Mlčení u Kokořína - 04.09.1972 Kosmonosy, učitel měšťanských škol a později ředitel zvláštní školy v Mladé Boleslavi, autor článků s pedagogickou tematikou, ale také regionální historik a významný botanik, průkopník ochrany přírody.
  • Gustav Adolf Procházka, 11.03.1872 Kosmonosy - 09.02.1942 Praha, původně katolický duchovní, od mládí zapojen do hnutí, usilujícího o reformu církve, po roce 1918 spoluzakladatel Církve československé husitské, od roku 1925 její biskup a od roku 1931 patriarcha, člen mezinárodních ekumenických a mírových organizací.
  • Antonín Stecker, 15.01.1855 Kosmonosy - 15.04.1888 Praha, zoolog, cestovatel, prozkoumal pro Evropany tehdy neznámé oblasti v Libyi a Etiopii, ze svých cest uveřejňoval příspěvky v řadě našich i německých časopisů.
  • Karel Stecker, 02.02.1861 Kosmonosy - 13.03.1918 Praha, profesor varhanní hry, skladby a hudebních dějin na pražské konzervatoři, autor řady příspěvků a publikací z oblasti hudební teorie a dějin hudby, skladatel církevní hudby, písní a drobných skladeb pro sólové nástroje.
  • Zdeněk Ullrych, 21.03.1901 Kosmonosy - 1955 Alexandria (Egypt), sociolog, vědecký pracovník Sociologického ústavu v Praze, od roku 1948 v emigraci v Egyptě, profesor univerzity v Alexandrii, autor řady sociologických spisů a studií.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Sčítání lidu
  1991 2001 2011
celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy
Počet lidí 3 557 1 795 1 762 3 885 2 050 1 835 4 400

zdroj ČSÚ

Trvale obydlené domy a byty
Domy celkem Rodinné domy Bytové domy Ostatní budovy
Trvale obydlené domy 859 786 59 14
Trvale obydlené byty 1 298 867 419 12

zdroj ČSÚ

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Silniční doprava

  • městem prochází silnice II/610 Praha - Mladá Boleslav - Kosmonosy - Mnichovo Hradiště - Turnov
  • okrajem města prochází silnice I/38 Nymburk - Mladá Boleslav - Doksy - Jestřebí
  • okolo města vede rychlostní silnice R10 Praha - Mladá Boleslav - Turnov s exitem 46

Železniční doprava

Železniční trať ani stanice na území města nejsou.

Nejblíže městu je železniční stanice Mladá Boleslav-Debř ve vzdálenosti 3 km ležící na trati 070 z Prahy do Turnova.

Autobusová doprava

Městem Kosmonosy vedlo v květnu 2011 mnoho příměstských autobusových linek z Mladé Boleslavi přes Kosmonosy do okolních obcí, do Kosmonos vede i množství linek Městské autobusové dopravy Mladá Boleslav.

V městě zastavovaly autobusové linky do vzdálenějších cílů, jako Bakov nad Jizerou, Česká Lípa, Dobrovice, Doksy, Kněžmost, Lázně Kundratice, Liberec, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Nový Bor, Praha, Sobotka [13]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012, [cit. 2012-11-01]. Dostupné online.  
  2. SMEJKAL, Ladislav. Máchův kraj - Českolipsko. Praha 6 : REGIA, 2008. ISBN 978-80-86367-65-1. Kapitola Cesta Johanna Josefa Leitenbergera ke slávě, s. 98.  
  3. Vyhláška 3/1950 sb.o změnách úředních názvů míst v roce 1949
  4. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 5. června 1991 č. 178
  5. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  10. Zákon č. 36/1960 Sb.
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 605. (česky a německy)
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 350. (česky a německy)
  13. Portál CIS o jízdních řádech

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Město Kosmonosy

Kosmonosy • Horní Stakory