Bělá pod Bezdězem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bělá pod Bezdězem
Radnice ve Bělé pod Bezdězem

Radnice ve Bělé pod Bezdězem

znak obce Bělá pod Bezdězemvlajka obce Bělá pod Bezdězemznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0207 535443
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Mladá Boleslav (CZ0207)
obec s rozšířenou působností: Mladá Boleslav
pověřená obec: Bělá pod Bezdězem
historická země: Čechy
katastrální výměra: 63,20 km²
počet obyvatel: 4 879 (1. ledna 2013)
nadmořská výška: 301 m
PSČ: 294 21
zákl. sídelní jednotky: 16
části obce: 5
katastrální území: 4
adresa městského úřadu: Masarykovo náměstí 90, 294 21 Bělá pod Bezdězem
starostka: Jitka Tošovská
Oficiální web: http://www.mubela.cz/
E-mail: mubela@mubela.cz

Bělá pod Bezdězem
Red pog.png
Bělá pod Bezdězem
Bělá pod Bezdězem, Česko
Části obce (5)
 
Zdroje k infoboxu a částem obce

Bělá pod Bezdězem (německy Weisswasser) je město v okrese Mladá Boleslav, na okraji Středočeského kraje 14 km na severozápad od Mladé Boleslavi. Historické jádro města je od roku 1992 městskou památkovou zónou. Městem protéká regionálně významná říčka Bělá, podle níž se město jmenuje.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původní obec[editovat | editovat zdroj]

Původní obec zvaná Bezděz byla založena Kunrátem a Hertvíkem z Kravař v roce 1264. 22. října téhož roku byla povýšena Otakarem II. na město. Město trpělo nedostatkem vody, a proto v roce 1304 nechal Hynek Berka z Dubé se svolením Václava II. vystavět město nové blíže říčce Bělé zvané Nový Bezděz a přenesl na něj práva původního.

Nové místo i jméno[editovat | editovat zdroj]

Zakládací listina byla vydána 24. dubna 1337 a nově založené město bylo pojmenováno Nový Bezděz. Jméno se však neujalo a brzy se i pro město vžil název blízkého potoka - Bělá. Za vlády Václava IV. se rozvíjející město dostalo do majetku pánů z Michalovic a bez panovnické podpory se výstavba zastavila. Během husitských válek byla dvakrát dobyta a obsazena. V roce 1468 rod Michalovických vymřel a majetnictví města se několikrát měnilo.

Změny v 16.století[editovat | editovat zdroj]

Jan Janovic nechal roku 1502 vybudovat vodovod. V období let 1514 až 1521 zde fungovala českobratrská tiskárna a v 16.století se zde vyrábělo sukno.[1]. Koncem 16.století byl vlastníkem města a panství bělsko-kuřivodského Jan Berka z Dubé a Lipé. Když roku 1582 zemřel, město převzal Aleš Berka z Dubé a Lipé. Začal s přestavbou zámku a konšelům, které často peskoval, koupil radnici. V roce 1599 se po úmrtí manželky pominul a zastřelil. Město a panství převzal jeho strýc Bohuchval Berka z Dubé a Lipé, který v přestavbě zámku pokračoval.[2]. O rozsáhlý majetek (měl i Kuřívody) přišel po bitvě na Bílé hoře, kdy emigroval ze země.[3]

Od 17.století[editovat | editovat zdroj]

Roku 1622 koupil statky Albrecht z Valdštejna. Po něm vlastnil Bělou markrabě Caretto-Millesimo. V roce 1678 koupil Bělou Arnošt z Valdštejna. Valdštejnové drželi Bělou až do roku 1848. Roku 1696 vznikla papírna, která se později začala rozšiřovat a v roce 1765 byla v zámku zřízena manufaktura zaměstnávající hlavně děti. Pak se Bělá stala místem okresního zastupitelstva a soudu. Po roce 1918 zde okres byl zrušen, ve třicátých letech zanikla textilka.[4]. V roce 1938 se po německém záboru pohraničí ocitla Bělá na samé hranici protektorátu.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Bělá[5]
  • 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Bělá[5]
  • 1868 země česká, politický okres Mnichovo Hradiště, soudní okres Bělá[5]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický okres Mnichovo Hradiště, soudní okres Bělá pod Bezdězem[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Bělá pod Bezdězem[7]
  • 1945 země česká, správní okres Mnichovo Hradiště, soudní okres Bělá pod Bezdězem[8]
  • 1949 Liberecký kraj, okres Doksy[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav[10]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Bělá pod Bezdězem s 3114 obyvateli v roce 1932 byly evidovány tyto úřady, živnosti a obchody:[11]

Instituce a průmysl:
poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, okresní soud, berní úřad, četnická stanice, katolický kostel, klášter Augustiánů, společenstvo obchodních živností, společenstvo různých živností, 4 sbory dobrovolných hasičů, elektrárna, továrna na papír a lepenky, továrna na lihoviny, 4 mlýny, 4 pily, pletárna, Městská spořitelna, občanská záložna, stavební silniční podnikatelství, škrobárna, textilní továrna, 2 velkostatky

Služby (pouze výběr:
4 lékaři, zvěrolékař, advokát, notář, 8 autodopravců, bio invalidů, 2 drogerie, 2 fotoateliéry, 3 hodináři, 24 hostinců, 3 hotely Merkur, U Lva, Hlavsa, 2 kapelníci, knihtiskárna, lázně, lékárna, 3 stavitelé, zubní ateliér

Ve vsi Vrchbělá s 390 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala částí Bělé pod Bezdězem) byly evidovány tyto živnosti a obchody:[12]

2 hostince, 2 obchody se smíšeným zbožím, 2 rolníci, kovář, obuvník, spořitelní a záložní spolek, 2 trafiky

Po 2. světové válce[editovat | editovat zdroj]

Po příchodu Rudé armády do Československa v roce 1968 byla v Bělé umístěna sovětská vojska. Byla zde mj. základna nosičů jaderných zbraní země-země (byli-li někdy osazeny jadernými hlavicemi se spekuluje, oficiálně nebylo potvrzeno) a odpalovací rampy. Nosiče byly odvezeny při odsunu vojsk v roce 1991.[13]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Bělé pod Bezdězem.

Městská památková zóna[editovat | editovat zdroj]

Náměstí v Bělé

Má 11 částí, objektů:

  • V nejvyšším bodě města stojí zámek ve tvaru nepravidelného pětiúhelníku s 30 metrů vysokou věží. Původně zde stávala gotická tvrz, pak došlo k řadě přestaveb, zejména v roce 1689. V zámku je umístěno muzeum města, většina jeho prostor byla přebudována na byty. Součástí je i zámecká kaple z roku 1629.
  • Česká brána, poslední z někdejších čtyř na vchodech do středu města, součást mohutných hradeb. Je vysoká 13 metrů, doplněná hranolovitou věží.
  • Klášter Řádu sv. Augustina s kostelem sv.Václava, založený 1345 Hynkem Berkou z Dubé. Klášter byl roku 1571 byl opuštěn, ač nebyl poškozený. V roce 1633 došlo k přestavbě. Kostel byl poškozen husity a přestavěn do dnešní podoby v letech 1709 až 1712. Řeholníci zde působili do r. 1950 kdy byl klášter, stejně jako mnoho jiných, násilně zlikvidován.
  • Děkanský chrám Povýšení sv.Kříže byl postaven v 14.století současně s nově zakládaným městem, po požáru v roce 1635 byl v roce 1650 barokně přestavěn. Velké opravy se dočkal roku 1881.
  • Radnice na náměstí byla postavena v roce 1613, v 19.století bylo přistavěno patro. Součástí areálu je také šatlava z roku 1852.
  • Městský dům čp.85, stojí na náměstí od poloviny 18.století
  • Městský dům čp.86, také na náměstí vedle radnice, první zmínky jsou z roku 1797.
  • Budova děkanství z roku 1807
  • Socha sv.Jana Nepomuckého z počátků 18.století, stávala na náměstí, nyní je opodál před kostelem
  • Mariánský sloup byl věnován Arnoštem z Valdštejna roku 1681 jako dík za zachránění města od moru
  • Pomník Na stráž byl postaven v roce 1931 v parku, autorem je Josef Mařatka.

Školství[editovat | editovat zdroj]

V prostorách zámku působila do roku 1904 Vyšší lesnická škola. V tomto roce se přestěhovala do větších prostor do 40 km vzdálených Zákup.[14] Památkou na školu je pěkná parková úprava hlavního náměstí, kdysi tržiště.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Silniční doprava

Okolo města vede silnice I/38 Jestřebí - Doksy - Bělá pod Bezdězem - Mladá Boleslav - Nymburk - Kolín. Spojuje oblast Českolipska se středními Čechami, pokračuje směrem na Havlíčkův Brod, Jihlavu a Znojmo až do Rakouska.

Z města vycházejí silnice II/276 Bělá pod Bezdězem - Bakov nad Jizerou - Kněžmost a II/272 Bělá pod Bezdězem - Bezno - Benátky nad Jizerou - Lysá nad Labem.

Železniční doprava

Město leží na trati 080 Bakov nad Jizerou - Česká Lípa - Jedlová. Jedná se o jednokolejnou celostátní trať, na níž byla doprava zahájena roku 1867. V Bělé pod Bezdězem zastavují jak osobní vlaky z České Lípy do Bakova nad Jizerou, tak rychlíky linky D23 z Rumburka do Kolína. Přepravní zatížení v roce 2011 činilo obousměrně 5 rychlíků a 9 osobních vlaků.[15]

Mezilehlá rychlíková železniční stanice Bělá pod Bezdězem (km 9,8) existuje stranou od centra, na území města leží i dvě mezilehlé železniční zastávky Bělá pod Bezdězem město (v km 13,7) a Bělá pod Bezdězem zastávka (v km 6,8) umístěné v lese, také mimo samotné město.

Autobusová doprava

Z města vedly v červnu 2011 autobusové linky jezdící do následujících cílů: Doksy, Mimoň, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Praha, Ralsko (dopravce TRANSCENTRUM bus, s.r.o.) a linka do České Lípy a Doks (dopravce ČSAD Česká Lípa, a.s.).

Městem projížděla v červnu 2011 dálková autobusová linka Polička - Chrudim - Hradec Králové - Jičín - Mladá Boleslav - Česká Lípa - Ústí nad Labem(denně 1 spoj tam i zpět) (dopravce Zlatovánek, s.r.o.) [16]

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Bělá pod Bezdězem ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Česká republika – Stručný turistický průvodce. Cheb : Music, 2002. ISBN 80-85925-12-5. Kapitola Bělá pod Bezdězem, s. 16.  
  2. HOFFMANN, Zbyněk. Bezděz – sborník Českolipska. Česká Lípa : Vlastivědný spolek Českolipsko, 1997. ISBN 80-901955-2-0. Kapitola Aleš Berka z Dubé a Lipé, s. 136.  
  3. ÚLOVEC, Jiří.. Tvrz a zámek v Kuřívodech u Mimoně. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2000, roč. 9, s. 43. ISSN 1211-9172.  
  4. Českolipsko a Máchův kraj. Děčín : Česká turistika s.r.o, 2005. ISBN 80-903410-9-8. Kapitola Bělá pod Bezdězem, s. 29.  
  5. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  10. Zákon č. 36/1960 Sb.
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strany 24-25. (česky a německy)
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 1871. (česky a německy)
  13. TŘEŠŇÁK, Petr. Mohlo to dopadnout hůř. Respekt. 13. červen 2011, roč. 22, čís. 24, s. 46-50. [www.respekt.cz Dostupné online]. ISSN 0862-6545.  
  14. ŠIMEK, Jiří. Povídání o Zákupech. 2. vyd. Zákupy : Město Zákupy, 2004. ISBN 80-239-4495-9. S. 34.  
  15. Knižní jízdní řády
  16. Portál CIS o jízdních řádech

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Zadní strana plánku města vydaného v roce 2002 Ing. Petrem Bočkem popisuje památkové objekty