Dolní Bousov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dolní Bousov
Panorama Dolni Bousov.jpg

znak obce Dolní Bousovvlajka obce Dolní Bousovznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0207 535702
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Mladá Boleslav (CZ0207)
obec s rozšířenou působností: Mladá Boleslav
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 24,3 km²
počet obyvatel: 2575 (1. 1. 2011)
nadmořská výška: 246 m
PSČ: 294 04
zákl. sídelní jednotky: 7
části obce: 7
katastrální území: 4
adresa městského úřadu: nám. T. G. Masaryka 1
294 04 Dolní Bousov
starosta / starostka: Miroslav Boček
Oficiální web: http://www.dolni-bousov.cz
E-mail: podatelna@dolni.bousov.cz

Dolní Bousov
Red pog.png
Dolní Bousov
Dolní Bousov, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Dolní Bousov je město ležící v okrese Mladá Boleslav na jižním okraji Českého ráje. Rozkládá se asi osmnáct kilometrů východně od Mladé Boleslavi.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší historie osídlení je doložena od mladší doby kamenné. V době železné zde pobývali Markomani a v průběhu 8. století se zde usazují Slované.

První písemné zmínky pocházejí z let 1318, kdy je připomínán Ctibor z Búsovce, roku 1330 je pak připomínán Bús z Bousova, pravděpodobný zakladatel zdejší tvrze, a konečně roku 1360 je připomínána samotná obec – farní ves Búsov na potoku Klenici, přináležící k panství hradu Michalovice.

Roku 1497 je Bousov poprvé uváděn jako městečko přináležející k panství hradu Kost. Roku 1560 získává právo pořádat dva výroční trhy ročně a v roce 1600 získává od císaře Rudolfa II. městský znak a právo pečetit zeleným voskem.

V roce 1991 byl obci navrácen status města[1]. Od 11. května 2006 obec užívá vlajku.[2]

Nejslavnějším rodákem obce je český filmový a divadelní herec a režisér Vítězslav Vejražka, z fiktivních pak rekrut Pech z Osudů dobrého vojáka Švejka, podle jehož podání zde bylo "267 domů, 1936 obyvatelů českých, hejtmanství Jičín, okres Sobotka, bývalé panství Kost, farní chrám svaté Kateřiny ze 14. století, obnovený hrabětem Václavem Vratislavem Netolickým, škola, pošta, telegraf, stanice české obchodní dráhy, cukrovar, mlýn s pilou, samota Valcha, šest výročních trhů".

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce (města) v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Jičín, soudní okres Sobotka[3]
  • 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Sobotka[3]
  • 1868 země česká, politický okres Jičín, soudní okres Sobotka[3]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický okres Jičín, soudní okres Sobotka[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický okres Jičín, soudní okres Sobotka[5]
  • 1945 země česká, správní okres Jičín, soudní okres Sobotka[6]
  • 1949 Liberecký kraj, okres Mnichovo Hradiště[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav[8]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Dolní Bousov s 2009 obyvateli v roce 1932 byly evidovány tyto úřady, živnosti a obchody:[9]

poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katolický kostel, společenstvo oděvních živností, sbor dobrovolných hasičů, lékař, 3 autodopravci, biograf Bousov, cukrovar, 2 čalouníci, drogerie, družstvo pro rozvod elektrické energie, výroba granátového zboží, 2 hodináři, 8 hostinců, kapelník, výroba kartáčů a štětek, kloboučník, 2 knihaři, 2 mechanici, mlýn, obchod s obuví Baťa, 2 pily, sklenář, okresní hospodářská záložna, spořitelní a záložní spolek, městská spořitelna, stavební podnikatelství, velkostatek, zubní ateliér

Ve vsi Bechov s 280 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Dolního Bousova) byly evidovány tyto úřady, živnosti a obchody:[10]

obchodník s dobytkem, družstvo pro rozvod elektrické energie, hospodářské strojní družstvo, 2 hostince, konfekce, kovář, mlýn, 2 obuvníci, pila, obchod se smíšeným zbožím, truhlář

Ve vsi Horní Bousov s 509 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Dolního Bousova) byly evidovány tyto živnosti a obchody:[11]

obchodník s dobytkem, družstvo pro rozvod elektrické energie, 2 hostince, 2 koláři, 2 kováři, krejčí, výroba lihovin, lom, 2 mlýny, obuvník, 2 rolníci, 2 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, výroba sodové vody, obchod se zvěřinou a drůbeží

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Silniční doprava

Celým městem prochází silnice II/279 Svijany - Horní Bousov - Dolní Bousov - Mcely.

Z Dolního Bousova vychází silnice II/281 do Sobotky a Újezdu pod Troskami.

Místní část Horní Bousov protíná silnice I/16 Mělník - Mladá Boleslav - Sobotka - Jičín - Trutnov.

V místní části Horní Bousov končí silnice II/268 Mimoň - Ralsko - Mnichovo Hradiště - Horní Bousov.

Železniční doprava

V Dolním Bousově se křižují tratě 064 Mladá Boleslav - Stará Paka a 063 Bakov nad Jizerou - Dolní Bousov - (Kopidlno).

Železniční trať 063 je jednokolejná regionální trať, doprava byla zahájena roku 1883. Je provozována v úseku Bakov nad Jizerou - Dolní Bousov v pracovních dnech roku 2011 s přepravním zatížením obousměrně 5 osobních vlaků. Na úseku do Kopidlna je od roku 2007 zastavena osobní doprava.

Železniční trať 064 Mladá Boleslav - Stará Paka je jednokolejná regionální trať, doprava byla zahájena roku 1905. Přepravní zatížení v úseku mezi Mladou Boleslaví a Dolním Bousovem činilo v pracovních dnech roku 2011 obousměrně 14 osobních vlaků.[12]

Na území města se nachází odbočná železniční stanice Dolní Bousov a dále na trati 064 železniční zastávka Bechov.

Autobusová doprava

Ve městě zastavovaly v květnu 2011 autobusové linky do těchto cílů: Hořice, Jičín, Kněžmost, Kopidlno, Lázně Bělohrad, Libáň, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Praha, Sobotka [13]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 5. června 1991 č. 178
  2. Dolní Bousov – udělené symboly
  3. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  8. Zákon č. 36/1960 Sb.
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 214. (česky a německy)
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 22. (česky a německy)
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 329. (česky a německy)
  12. Knižní jízdní řády
  13. Portál CIS o jízdních řádech

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Části města[editovat | editovat zdroj]