Bakov nad Jizerou
| Bakov nad Jizerou | |
|---|---|
Morový sloup |
|
|
|
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | |
| kraj (NUTS 3): | Středočeský () |
| okres (NUTS 4): | Mladá Boleslav (CZ0201) |
| obec s rozšířenou působností: | Mladá Boleslav |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 27,01 km² |
| počet obyvatel: | 4999 (1. 1. 2012) |
| zeměpisné souřadnice: | 50° 28′ 56″ s. š., 14° 56′ 29″ v. d. |
| nadmořská výška: | 217-224 m |
| PSČ: | 294 01 |
| zákl. sídelní jednotky: | |
| části obce: | 13 |
| katastrální území: | 6 |
| adresa městského úřadu: | Mírové náměstí 208, 294 01 Bakov nad Jizerou |
| starostka: | Mgr. Jana Štěpánová |
| Oficiální web: http://www.bakovnj.cz E-mail: info@bakovnj.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Bakov nad Jizerou (něm. Backofen an der Iser) je město okresu Mladá Boleslav s 5 tisíci obyvateli.[1] Leží přibližně v polovině cesty mezi Mladou Boleslaví a Mnichovým Hradištěm. V minulosti ho proslavily výrobky z rákosu a orobince, např. pantofle, tašky, holubovky (tropické helmy pojmenované po Emilu Holubovi), rohože a spousta dalších. Městem či v jeho bezprostřední blízkosti protékají řeka Jizera a říčky Kněžmostka a Bělá, které se zde do Jizery i vlévají.
K městu náleží Malá Bělá, Zvířetice, Podhradí, Horka, Buda, Studénka, Chudoplesy, dále samoty Brejlov, Malý a Velký Rečkov a Klokočka.
Obsah |
Historie [editovat]
Počátky města Bakov sahají pravděpodobně do 13.století. Původně se jednalo o rybářskou osadu. Obec je prvně zmiňována ve 14. století jako farní ves s kostelem sv. Bartoloměje, poddaná cisterciáckému klášteru v Mnichově Hradišti. Roku 1345 byla správa nad vsí a kostelem svěřena opatem hradišťského kláštera Markvartovi ze Zvířetic.
Roku 1497 získává majitel panství Hašek ze Zvířetic pro Bakov městská práva a pečeť. Král Vladislav II. udělil městu právo pondělního týdenního trhu a trhu výročního. Po Markvarticích patřilo město Sezimům z Ústí. V 16. století získávají Bakov dědičně páni z Vartemberka. Roku 1590 darovali městu právo várečné a prodej soli bratři Hendrych a Zikmund a o 17 let později tato práva potvrdil Jan z Vartemberka, který navíc udělil ještě právo vinného šenku.
V roce 1622 byla polovina panství konfiskována kvůli účasti ve stavovském povstání. O rok později koupil panství Albrecht z Valdštejna, který jej dále přenechal svému synovci Maxmiliánovi. Město bylo v držení Valdštejnů až do roku 1848.
22. května 1643 byl Bakov vydrancován a vypálen Švédy. Další drancování postihlo město roku 1866. Ve stejném roce pak bylo město stiženo i ničivou epidemií cholery. O tři roky později padla více než polovina města za oběť ničivému požáru a tím utrpěl zejména původní barokní ráz města. Opětovnému rozvoji však přispělo vybudování železnice v roce 1865.
Místní obyvatelé se živili během středověku zejména zemědělstvím a řemesly. Působil zde cech hrnčířský. Od 19.století se Bakov proslavil výrobou rákosového a proutěného zboží.[zdroj?]
Územněsprávní začlenění [editovat]
Dějiny územněsprávního začleňování města zahrnují období od roku 1850 do současnosti.
V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště[2]
- 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště[2]
- 1868 země česká, politický i soudní okres Mnichovo Hradiště[2]
- 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický i soudní okres Mnichovo Hradiště[3]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště[4]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Mnichovo Hradiště[5]
- 1949 Liberecký kraj, okres Mnichovo Hradiště[6]
- 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav[7]
Rok 1932 [editovat]
Ve městě Bakov nad Jizerou s 3600 obyvateli v roce 1932 byly evidovány tyto úřady, živnosti a obchody:[8]
Instituce a průmysl:
poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katolický kostel, kostel československé církve, chudobinec, četnická stanice, sbor dobrovolných hasičů, obchodní gremium, živnostenské společenstvo smíšených živností, elektrárna, 2 mlýny, továrna na výbuchuvzdorné nádoby, výroba sáněk
Služby (pouze výběr):
2 lékaři, 3 autopravci, biograf Sokol, drogerie, elektrárenské družstvo, fotoateliér, 3 hodináři, 11 hostinců, hotel, knihkupectví, lékárna, obchod s obuví Baťa, 2 pískovny, výrobny rákosového zboží, Nádražní restaurace, Městská spořitelna, živnostensko-hospodářská záložna, stavitel, vinárna, velkoobchod s výbušnými látkami, zubní ateliér
Ve vsi Horka se 126 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Bakova nad Jizerou) byly evidovány tyto živnosti a obchody:[9]
hostinec, obuvník, obchod s lahvovým pivem, trafika
Ve vsi Chudoplesy s 205 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Bakova nad Jizerou) byly evidovány tyto živnosti a obchody:[10]
hostinec, 3 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, trafika
Ve vsi Malá Bělá s 890 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Bakova nad Jizerou) byly evidovány tyto živnosti a obchody:[11]
2 cihelny, elektrárna, holič, 4 hostince, dělnický konsum, kovář, 2 krejčí, mlýn, 2 obuvníci, 2 pekaři, pila, 2 pokrývači, 2 řezníci, 2 trafiky, koňský řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím
Doprava [editovat]
Město Bakov nad Jizerou patří mezi významné dopravní uzly severní části středních Čech. V Bakově nad Jizerou je křižovatka tří železničních tratí. Nejdůležitějším silničním tahem je trasa z Prahy na sever do oblasti Liberce nebo do Polska.
Silniční doprava
Poblíž města prochází mezinárodní rychlostní silnice R10 E65 Praha - Turnov.
Okrajem města vede silnice 610 Praha - Mladá Boleslav - Bakov nad Jizerou - Mnichovo Hradiště - Turnov. Městem prochází silnice 276 Bělá pod Bezdězem - Bakov nad Jizerou - Kněžmost.
Železniční doprava
Město je železniční křižovatkou tratí 070 Praha - Turnov, 080 Bakov nad Jizerou - Jedlová a 063 Bakov nad Jizerou - Dolní Bousov.
Na území města leží odbočná železniční stanice Bakov nad Jizerou (tratě 070, 080, 063) a tři mezilehlé železniční zastávky Bakov nad Jizerou město (tratě 070 a 063), Buda (trať 063) a Malá Bělá (trať 080). Rychlíky zastavují ve stanici Bakov nad Jizerou a v zastávce Bakov nad Jizerou město.
Železniční trať 070 Praha - Turnov je jednokolejná celostátní trať, doprava byla zahájena roku 1865. Po trati 070 jezdí osobní vlaky i rychlíky, přepravní zatížení mezi Bakovem nad Jizerou a Mladou Boleslaví v pracovních dnech roku 2011 bylo obousměrně 10 rychlíků, 1 spěšný a 13 osobních vlaků, mezi Bakovem nad Jizerou a Turnovem 5 rychlíků, 1 spěšný a 10 osobních vlaků.
Železniční trať 080 Bakov nad Jizerou - Jedlová je jednokolejná celostátní trať, doprava do České Lípy byla zahájena roku 1867. Přepravní zatížení mezi Bakovem nad Jizerou a Českou Lípou v roce 2011 činilo obousměrně 5 rychlíků a 9 osobních vlaků.
Železniční trať 063 Bakov nad Jizerou - Dolní Bousov - (Kopidlno) je jednokolejná regionální trať, doprava byla zahájena roku 1883. Je provozována v úseku Bakov nad Jizerou - Dolní Bousov v pracovních dnech roku 2011 s přepravním zatížením obousměrně 5 osobních vlaků. Na úseku do Kopidlna je od roku 2007 zastavena osobní doprava.[12]
Autobusová doprava
Z města vedly v červnu 2011 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Bělá pod Bezdězem, Kněžmost, Mimoň, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Praha (dopravce TRANSCENTRUM bus, s.r.o.).
Městem projížděla v červnu 2011 dálková autobusová linka Praha-Mladá Boleslav-Turnov-Semily-Jilemnice-Vrchlabí-Špindlerův Mlýn (denně 1 spoj tam i zpět) (dopravce ČSAD Ústí nad Orlicí, a.s., provozovna Náchod) [13]
Pamětihodnosti [editovat]
- Kostel sv. Bartoloměje
- Morový sloup Nejsvětější Trojice
- Hřbitovní kaple sv.Barbory a hřbitovní portál
- přírodní rezervace Vrch Baba u Kosmonos
- Obora Klokočka
- Zřícenina hradu Zvířetice
- Tvrz Studénka
- Dvorec Lhotice
- Hradiště Bělá
- přírodní památka Podhradská tůň v k. ú. obce
Slavní rodáci [editovat]
- Jiří Ignác Linek (1725-1791) – hudební skladatel
- Rudolf Livora (1884-1958) – akademický malíř
- Miloslav Kaňák (1917-1985) – teolog, církevní historik a vysokoškolský pedagog
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012, [cit. 2012-11-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strany 15-16. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 326. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 453. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 786. (česky a německy)
- ↑ Knižní jízdní řády
- ↑ Portál CIS o jízdních řádech
Externí odkazy [editovat]
| Město Bakov nad Jizerou |
|---|
|
Bakov nad Jizerou | Brejlov | Buda | Horka | Chudoplesy | Klokočka | Malá Bělá | Malý Rečkov | Podhradí | Studénka | Velký Rečkov | Zájezdy | Zvířetice |
