Strenice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Strenice
Kostel svatého Bartoloměje
Kostel svatého Bartoloměje
Znak obce StreniceVlajka obce Strenice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMladá Boleslav
Obec s rozšířenou působnostíMladá Boleslav
(správní obvod)
OkresMladá Boleslav
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel187 (2023)[1]
Rozloha4,24 km²[2]
Katastrální územíStrenice
Nadmořská výška219 m n. m.
PSČ294 30
Počet domů94 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduStrenice 7
294 30 Dolní Cetno
ou.strenice@seznam.cz
StarostaMilan Bláha
Oficiální web: www.strenice.cz
Strenice
Strenice
Další údaje
Kód obce536717
Kód části obce156876
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Strenice se nachází v okrese Mladá Boleslav, kraj Středočeský. Rozkládá se asi sedm kilometrů jihozápadně od Mladé Boleslavi. Žije zde 187[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický i soudní okres Mladá Boleslav;[4]
  • 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Mladá Boleslav;[4]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Mladá Boleslav;[4]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický i soudní okres Mladá Boleslav;[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Mladá Boleslav;[6]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Mladá Boleslav;[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Mladá Boleslav;[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav.[9]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V městysi Strenice (přísl. Veliké Horky, 451 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: 3 hostince, krejčí, půjčovna mlátičky, 2 mlýny, pekař, pletárna, pokrývač, řezník, sedlář, 2 obchody se smíšeným zbožím, 3 švadleny, tesařský mistr, trafika, 2 truhláři, Státní velkostatek Veliké Horky, obchod s velocipedy.[10]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Do vesnice vedou silnice III. třídy. Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže je železniční zastávka Krnsko (jen pro osobní dopravu) ve vzdálenosti pět kilometrů ležící na trati 070 v úseku mezi Neratovicemi a Mladou Boleslaví. Nejbližší železniční stanicí (pro veškerou dopravu) je Mladá Boleslav hlavní nádraží ve vzdálenosti sedm kilometrů ležící na křížení tratí Praha–Turnov, Mladá Boleslav – Stará Paka, Mladá Boleslav – Mělník a Mladá Boleslav – Nymburk.

V minulosti Strenicemi vedla železniční trať Chotětov–Skalsko. Zrušená železniční trať byla jednokolejná regionální trať, původně vlečka. Provoz na vlečce byl zahájen roku 1881, veřejná osobní doprava byla provozována od roku 1897. Přepravní zatížení trati vlaky pro cestující bylo minimální, jednalo o dva či tři páry osobních vlaků denně. Osobní doprava byla zastavena roku 1970, trať zrušena roku 1974.

V obci měly zastávku v pracovních dnech června 2011 autobusové linky Mšeno-Mladá Boleslav (6 spojů tam, 7 spojů zpět), Mladá Boleslav-Doubravička (5 spojů tam i zpět) (dopravce ČSAD Střední Čechy) a Mladá Boleslav-Bezno-Benátky nad Jizerou (2 spoje zpět) (dopravce TRANSCENTRUM bus).

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Strenicích.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  9. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  10. Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 1614. (česky, německy) 
  11. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Malkov, s. 352. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]