Horní Bukovina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Horní Bukovina
Kaple sv. Václava v Horní Bukovině

Kaple sv. Václava v Horní Bukovině

znak obce Horní Bukovinavlajka obce Horní Bukovinaznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0207 535834
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Mladá Boleslav (CZ0207)
obec s rozšířenou působností: Mnichovo Hradiště
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 5,54 km²
počet obyvatel: 221 (28. 8. 2006)
nadmořská výška: 290 m
PSČ: 295 01
zákl. sídelní jednotky: 2
části obce: 2
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Horní Bukovina 56
295 01 Mnichovo Hradiště
starosta / starostka: Václav Judl
Oficiální web: http://www.hornibukovina.e-obec.cz
E-mail: oubukovina@quick.cz

Horní Bukovina
Red pog.png
Horní Bukovina
Horní Bukovina, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Horní Bukovina se nachází v okrese Mladá Boleslav, kraj Středočeský. Rozkládá se asi šestnáct kilometrů severně od Mladé Boleslavi a pět kilometrů severozápadně od města Mnichovo Hradiště. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 221 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vznik obce se nedá přesně určit. První písemná zmínka o Bukovině je z 10. března 1399, kdy bylo v klášterních knihách uvedeno, že Petr Matějův z Bukoviny dosáhl nižšího svěcení. Holní Bukovina se jako osada Podbukovina připomíná prvně v roce 1556 (v lidovém podání se název udržel dodnes), jisté však je, že již dříve při Zábrdce bylo několik stavení. Po vypálení kláštera v roce 1420 nebyl tento již obnoven a ves Bukovina přecházela spolu s jinými osadami z majitele na majitele, které lze rovněž dnes těžko zjistit.

Původní název Bukovina a Podbukovina dokazují staré gruntovní knihy z roku 1561. Dne 4. května roku 1556 koupil Bukovinu i Podbukovina Jiří z Labouně. Jeho potomci majetek prodali 2. února roku 1612 Václavu Budovcovi z Budova. Po jeho popravě na Staroměstském náměstí v Praze byl jeho majetek konfiskován a roku 1622 jej koupil Albrecht z Valdštejna. Přejmenování bukovinského dvora na "Kristiánov" vzniklo na počest Kristiána Valdštejna, který dal sešlé panské budovy v roce 1834 nově přestavět. Toto pojmenování bylo užíváno jen správou panství, mezi lidem se neujalo a po roce 1915 upadlo v zapomnění. V majetku Valdštejnů zůstalo celé hradištské panství s oběma Bukovinami až do zrušení roboty v roce 1848, některé majetky vlastnili Valdštejnové až do roku 1945. Dnešní oficiální název Horní a Dolní Bukovina vznikl konce 18. století překladem z německého názvu Ober Bukovin a Unter Bukovin.

V roce 1850 byla vytvořena politická obec Bukovina, která sdružovala Bílou Hlínu, Habr, Klášter a Horní a Dolní Bukovinu. Toto seskupení obcí bylo však rozděleno v roce 1920, kdy vznikly samostatné obce Bílá Hlína, Klášter Hradiště a Horní Bukovina s osadou Dolní Bukovina.

V roce 1960 došlo ke sloučení Bílé Hlíny s Horní Bukovinou a tak MNV v Horní Bukovině spravoval Bílou Hlínu, Horní a Dolní Bukovinu s chatovou osadou.

V roce 1990 se Bílá Hlína opět osamostatnila s vlastním obecním úřadem. O roku 1757 až do poloviny 19. století se připomíná v Bukovině škola, která však působila pouze přechodně, zejména v zimním období pro neschůdnost cesty do Kláštera.

Podbukovinský mlýn byl vystavěn v roce 1763, i když mlýn v Bukovině se připomíná již v 16. století.

V roce 1866 probíhala v blízkém okolí obce prusko-rakouská válka, o čemž svědčí mnoho pomníků a společných hrobů v katastru obce. Po této válce se zde rozšířila epidemie cholery, která si vyžádala stovky obětí. Jenom v Bukovině jí podlehlo během měsíce 20 místních občanů.

Neblahé důsledky pro zdejší obec měla i 1. světová válka, v které zahynulo 14 bukovinských mužů. Nelehký život připravila místním občanům i 2. světová válka, kdy některé jejich polnosti byly na tehdejším katastru Sudet a blízké obce Rokytá a Krupá byly na tzv. německé straně.

V roce 1936 v červenci na velké lidové slavnosti bylo otevřeno místní koupaliště, které si obec postavila z vlastních peněz, za velkého nadšení i finanční pomoci místních občanů. V současné době je pokládáno bukovinské koupaliště za jedno z nejhezčích v okolí, protože leží v klidné lesnaté krajině údolí potoka Zábrdky na pokraji Českého ráje.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště[1]
  • 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště[1]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Mnichovo Hradiště[1]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický i soudní okres Mnichovo Hradiště[2]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště[3]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Mnichovo Hradiště[4]
  • 1949 Liberecký kraj, okres Mnichovo Hradiště[5]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav[6]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi Horní Bukovina s 448 obyvateli v roce 1932 byly evidovány tyto živnosti a obchody:[7]

2 hostince, 3 kováři, 2 mlýny, pokrývač, 4 rolníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Zemědělský dvůr Kristiánov
  • Kaple sv. Václava (1861)

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Silniční doprava

  • obcí prochází silnice III. třídy
  • po hranici katastrálního území vede 268 Mimoň - Ralsko - Mnichovo Hradiště - Horní Bousov

Železniční doprava

Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Nnejbliže obci je železniční stanice Mnichovo Hradiště ve vzdálenosti 6 km ležící na trati 070 v úseku z Mladé Boleslavi do Turnova.

Autobusová doprava

V obci zastavovaly v pracovních dnech května 2011 příměstské autobusové linky Mnichovo Hradiště-Jivina-Cetenov,Hrubý Lesnov (3 spoje tam, 2 spoje zpět) a Mnichovo Hradiště-Mukařov,Vicmanov (4 spoje tam i zpět) (dopravce TRANSCENTRUM bus, s.r.o.) [8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  2. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  3. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  4. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  5. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  6. Zákon č. 36/1960 Sb.
  7. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 330. (česky a německy)
  8. Portál CIS o jízdních řádech
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu