Jizera (řeka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jizera
Jizera v Dolním Kořenově. Pro horní tok Jizery je typické hnědooranžové zbarvení.
Jizera v Dolním Kořenově. Pro horní tok Jizery je typické hnědooranžové zbarvení.
Základní informace
Délka toku 164,6 km
Plocha povodí 2192,23 km²
Průměrný průtok Předměřice nad Jizerou 24,3 m³/s
Světadíl Evropa
Hydrologické pořadí 1-05-01-001
Pramen
Smrk, Jizerské hory
50°53′11″ s. š., 15°17′34″ v. d.
885 m n. m.
Ústí
do LabeLázních Toušeň
50°10′21″ s. š., 14°42′56″ v. d.
169 m n. m.
Protéká
ČeskoČesko Česko (Liberecký, Středočeský kraj), PolskoPolsko Polsko (Dolnoslezské vojvodství)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe

Jizera (německy Iser, polsky Izera) je řekaČeské republice s pramenem v Polsku. Je to pravostranný přítok Labe. Délka toku je 164,6 km. Plocha povodí je 2192,23 km²[1].

Název[editovat | editovat zdroj]

Podle této řeky byly pojmenovány Jizerské hory, slovo samotné má starobylý, snad keltský původ. Základem slova je kořen *is-, sufigovaný pomocí -(i)r-, srovnej příbuzné staroindické isirás (prudký, rychlý, čerstvý, silný). Název je uváděn jako Gizera již roku 1297.

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Pramení pod SmrkemJizerských horách, poté protéká Velkou jizerskou loukou (Národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizery), tvoří v délce asi 15 km česko-polskou hranici. Dříve tvořil tuto hranici celý její horní tok, po ustavičných a velice úporných hraničních sporech v letech 15371845 o to, který ze dvou pramenů na Smrku je ten pravý, je dnes státní hranice vedena průsekem mezi nimi a za hlavní pramen je považován ten na polské straně. Dále protéká po hranici Krkonošského národního parku, Podkrkonoším a následně přetíná Ještědsko-kozákovský hřbet. Po celou tuto dobu má řeka bystřinný charakter, až k Turnovu se tak střídají úseky s výrazným spádem a kamenitým řečištěm s klidnějšími úseky. Menší, levé rameno v Turnově se nazývá Malá Jizera. Od Turnova Jizera protéká otevřenou krajinou, kde má spíše mírný spád. Řeka se vlévá po 164 km do LabeLázních Toušeň mezi Brandýsem nad Labem a Čelákovicemi.

Přítoky Jizery[editovat | editovat zdroj]

Města, kterými Jizera protéká[editovat | editovat zdroj]

Jablonec nad Jizerou, Semily, Železný Brod, Turnov, Mnichovo Hradiště, Bakov nad Jizerou, Mladá Boleslav, Benátky nad Jizerou

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Hlásné profily:[2]

místo říční kilometr plocha povodí - km² průměrný průtok - m³/s(Qa) stoletá voda - m³/s(Q100)
Jablonec nad Jizerou 131,75 181,49 5,70 362
Dolní Sytová 119,80 322,15 8,92 462
Železný Brod 99,10 791,80 16,6 680
Bakov nad Jizerou 49,10 1487,78 22,3 715
Předměřice nad Jizerou 11,50 2158,71 24,3 675

Význam[editovat | editovat zdroj]

Odběrné místo povrchové vody v katastru obce Sojovice pro umělou infiltraci

Jizera je významným vodním tokem, je to pstruhová řeka, má také vodácké využití. Především však slouží jako zdroj pitné vody, čerpají z ní úpravny vody v Benátkách nad Jizerou a Sojovicích. Vodárna v Káraném, nedaleko soutoku Jizery s Labem, je jednou z hlavních zásobáren pitné vody pro Prahu. A také jedna zajímavost, Jizera patří na 1. až 2. místo nejčistších řek v Česku.[zdroj?]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2013-07-08]. Dostupné online.  
  2. Hlásné profily [online]. [cit. 2010-05-02]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Horáčková J., Ložek V. & Juřičková L. (2013). "Malakofauna v nivě Jizery (Severní Čechy). [The mollusc fauna of the Jizera River floodplain (North Bohemia)]". Malacologica Bohemoslovaca 12: 48–59. PDF.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]