Semily
| Semily | |
|---|---|
Pohled na radnici a na kostel sv. Petra a Pavla |
|
|
znakvlajka |
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0514 576964 |
| kraj (NUTS 3): | Liberecký (CZ051) |
| okres (NUTS 4): | Semily (CZ0514) |
| obec s rozšířenou působností: | Semily |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 16,31 km² |
| počet obyvatel: | 8736 (31. 12. 2010) |
| zeměpisná šířka: | 50° 36' 15" |
| zeměpisná délka: | 15° 20' 27" |
| nadmořská výška: | 340 m |
| PSČ: | 513 01 |
| zákl. sídelní jednotky: | 15 |
| části obce: | 4 |
| katastrální území: | 3 |
| adresa městského úřadu: | Husova 82 51301 Semily |
| starosta / starostka: | Mgr. Jan Farský |
| Oficiální web: http://www.semily.cz E-mail: podatelna@mu.semily.cz |
|
| Části obce (4) | |
| Semily, Bítouchov, Podmoklice, Spálov | |
Semily (německy Semil) jsou městem s rozšířenou působností ležícím na severovýchodě Čech a jihovýchodě Libereckého kraje v okresu Semily.[1] Semily mají 8986 obyvatel a tak jsou nejmenším okresním městem. Leží v kotlině na řece Jizeře ve výšce 340 m.n.m.[2] 25 km od Liberce a 84 km od Prahy.
Rozloha Semil je 16,31 km²,[1] město se dále člení na 3 katastrální území (Semily, Spálov, Bítouchov) a 4 místní části (Semily, Podmoklice, Spálov, Bítouchov). Mezi památky Semil patří Obecní dům, radnice, kostel sv. Petra a Pavla, kostel sv. Jana Křtitele, morový sloup a další.
V blízkosti města se nachází ojedinělé údolí Jizery, jenž patří do Geoparku UNESCO, prochází jím Riegrova a Kamenického stezka; nedaleko leží Bozkovské dolomitové jeskyně a asi 3 km od města hora Kozákov.
Obsah |
[editovat] Historie
- Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Semil.
První písemná zmínka o městě Semily, resp. o farním kostele, je z roku 1352, a dá se tedy předpokládat, že město samotné existovalo již dříve. V Semilech sídlila šlechta, která zde vystavěla tvrz a později zámek. V roce 1542 se majetkové poměry ustálily a Semily se dostaly do vlastnictví rodu Smiřických. Později přešly do rukou Albrechta z Valdštejna a po jeho smrti do rukou cizích šlechtických rodů. Zámek, pivovar, lesy a další pozemky byly městem Semily odkoupeny v letech 1898–1899 od francouzského rodu Rohanů. V roce 1850 byly vytvořeny orgány státní správy, a poddaní se tak stali svobodnými občany. Bylo zřízeno okresní hejtmanství, později obecní úřad. Okresním městem byly Semily do roku 2002, kdy byly okresní úřady zrušeny, a Semily se staly pověřenou obcí 3. stupně s 21 spádovými obcemi.
Název Semily se ustálil až v polovině 19. století, kdy se také Semily staly městem. Na starších mapách a dokumentech najdeme i tvary Semil, Semill, Semile či Semille. Od čeho je jméno odvozeno, můžeme se jen dohadovat – podle jazykovědců by mělo označovat osadu „semilů“, tj. lidí, kteří jsou milí nebo kteří se líbí.
[editovat] Geografie
Město Semily se nachází v jihovýchodním cípu Libereckého kraje v Semilském okresu. Leží v údolí na soutoku řek Jizery a Olešky a na svazích údolí, především na jižní straně (Komenského náměstí, Nad Špejcharem ...). Západně od Semil se nachází hora Kozákov (cca 4 km) a následně Český ráj. Severně od města je přírodní památka Galerie, jež leží v přírodní rezervaci Údolí Jizery u Semil a Bítouchova. Východním směrem se nachází Krkonoše a jižním směrem přírodní památka Strážník.
[editovat] Klima
Semily se nachází v mírně teplé oblasti s častými dešti. Klima je celkem vyrovnané bez místních anomálií. Průměrná délka slunečního svitu ve dne je 5 hodin a průměrný počet deštivých dnů v roce je 150.[3]
| Semily – podnebí | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Měsíc | leden | únor | březen | duben | květen | červen | červenec | srpen | září | říjen | listopad | prosinec | |
| Nejvyšší průměrná teplota [°C] | 0 | 2 | 6 | 11 | 17 | 18 | 20 | 21 | 16 | 11 | 4 | 1 | |
| Nejnižší průměrná teplota [°C] | -2 | -2 | 0 | 2 | 6 | 10 | 11 | 11 | 8 | 5 | 1 | -1 | |
| Srážky [mm] | 45 | 60 | 114 | 59 | 63 | 117 | 145 | 55 | 80 | 80 | 72 | 66 | |
| Zdroj: http://www.zoover.co.uk/czech-republic/liberecky/semily/weather | |||||||||||||
[editovat] Politika
[editovat] Zastupitelstvo
Semilské zastupitelstvo má dvacet jedna členů, včetně starosty a dvou místostarostů. Rada města je sedmičlenná.
Ve volebním období 2010–2014 byli zvoleni kandidáti těchto stran: Volba pro Semily (12 mandátů), Semiláci (2 mandáty), ODS (2 mandáty), SNK-ED (1 mandát), KSČM (1 mandát), ČSSD (1 mandát), Unie pro sport a zdraví (1 mandát) a Strana pro otevřenou společnost (1 mandát). Starostou se stal Mgr. Jan Farský z vítězné Volby pro Semily, místostarostkami Lena Mlejnková a Marcela Volšičková, obě taktéž z Volby pro Semily. V městské radě jsou kromě pěti zastupitelů z Volby pro Semily také Vladimír Šimek (SNK-ED) a Karel Krejsa (ČSSD), kteří tvoří konstruktivní opozici.
[editovat] Vlajka a znak
V 16. století má městečko již svůj znak – jelena kráčejícího po louce, nad ním 6 hvězd a za ním lípu. V roce 1992 byla městu Semily schválena Českou národní radou městská vlajka, jejíž barevné řešení vychází z barev znaku. Vlajku tvoří modrý a zelený pruh, které jsou od sebe odděleny šesti zlatými šesticípými hvězdami.
[editovat] Obyvatelstvo
| 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | |
|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 8 986 | 8 924 | 8 886 | 8 944 | 8 919 |
| Hustota zalidnění (obyv./km2) | 551 | 547 | 545 | 549 | 547 |
| Průměrný věk | 40,1 | 40,5 | 40,7 | 41,0 | - |
Nejvíce obyvatel žije v místní části Podmoklice (6 666 obyvatel). Míra úmrtnosti v Semilech převyšuje krajskou i celorepublikovou úroveň. Kriminalita v Semilech je na velmi nízké úrovni (index kriminality 17, Most má index kriminality 43). Podíl vysokoškoláků v Semilech je však také na nízké úrovni (krajská města dosahují až trojnásobnou hodnotu).
[editovat] Sídliště
Veškerá semilská sídliště se nacházejí v místní části Podmoklice:
- sídliště Černý most: budované převážně svépomocí, nazvané podle silničního mostu. Vyrůstalo v 70. letech 20.století
- sídliště Oleška: první sídliště v Semilech, vybudované v letech 1951–1961 pro 1100 obyvatel
- sídliště Pod Nádražím: postaveno v letech 1961–1966 pro 1300 obyvatel i se zázemím
- sídliště Řeky: největší sídliště v Semilech pro 2300 obyvatel stavěno v letech 1978-1984
[editovat] Kultura a vzdělávání
[editovat] Muzea, galerie
Muzeum a Pojizerská galerie, Muzeum pilníkářství, Galerie XY, Státní okresní archiv Semily (pořádání výstav), Technické muzeum v Loukově
[editovat] Knihovny, kina a divadla
Městská knihovna (v Jitřence), Kino Jitřenka (někdy divadelní představení), KC Golf (plesy, divadelní představení)
[editovat] Školy
Ve městě je pět mateřských škol a školek – křesťanská, waldorfská, Luční, Pod Vartou a speciální. Základních škol je také pět – Dr. F. L. Riegra, Ivana Olbrachta, waldorfská, speciální, praktická a speciální. Semily mají i dvě střední školy (integrovanou a waldorfskou) a Gymnázium Ivana Olbrachta.
První škola v Semilech vznikla někdy v 16. století - poblíž radnice. Zprávy jsou velmi kusé a přesná data známa nejsou. Jednalo se a pouhou dřevěnou chalupu s tabulí a dlouhou lavicí pro žáky. Prvním učitelem byl jistý Vávra.[5]
První zděná škola byla na faře, jež byla postavena roku 1797.[5] Měla jednu třídu a její kapacita byla až 100 dětí. V roce 1841 vznikla vedle fary nová škola se dvěma třídami a s celkovou kapacitou 100 dětí (tedy 50 dětí v jedné třídě).[6] Přesně o 20 let později byla vybudována v místě dnešní ZUŠ trojtřídní, později čtyřtřídní obecná škola. Roku 1886 byla prosazena a následně postavena nová a do současnosti fungující škola, hned vedle stávající.[6] Brzy však byly obě školy přeplněné a byly zřízeny provizorní třídy na radnici.
Po 1. světové válce, 30. srpna 1931[6] byla s velkou slávou otevřena v Podmoklicích v Žižkově ulici škola (dnes waldorfské lyceum), jež byla pojmenována po T. G. Masarykovi. Dne 1. září 1949 bylo založeno čtyřleté gymnázium (dnes i osmileté) nesoucí název Gymnázium Ivana Olbrachta. Ve městě vznikla i ZŠ waldorfská,[7] ISŠ si postavilo novou budovu a základní škola na sídlišti v Řekách získala pojmenování ZŠ Dr. F. L. Riegra.
[editovat] Kulturní spolky
Jeden z nejstarších spolků je pěvecký sbor Jizeran. Na veřejnosti poprvé vystoupil 27. června 1860,[8] založen byl úředníkem Bedřichem Pincem. V současnosti diriguje sbor Jiří Kurfiřt – ředitel ZUŠ.
Nejúspěšnějším spolkem na Semilsku je bezpochyby Jizerka – špičkový dětský sbor založený Alenou Kuželovou v roce 1965. Od roku 1967 vede sbor Václav Brádle tak dobře, že byl poctěn Cenou Františka Lýsky. Má 2 přípravné sbory: Sedmikrásku (1.–2. třída ZŠ) a Čekanky (3.–5. třída ZŠ). Jizerka zpívala snad ve všech evropských zemích. Sbormistryní je Nadia Ladkany.
Dalšími spolky jsou Semilské ochotnické divadlo, Podkrkonošský symfonický orchestr (PSO), Podkrkonošská společnost přátel dětí zdravotně postižených, Semily Femily, Junák.
[editovat] Kulturní akce
- festival Jazz pod Kozákovem
- Semilský pecen
- Semilský paroháč
- Semilský džbánek
- Country festival
[editovat] Zdravotnictví
[editovat] Nemocnice a poliklinika
Semilská nemocnice se nachází při silnici II/292 do Podmošné na samém okraji města. Disponuje 150 lůžky, má přes 200 zaměstnanců a je rozdělena do tří pavilónů. Poliklinika náleží nemocnici a leží na křižovatce ulic Tyršova a Špidlenova, tedy v samém centru města. V poliklinice ordinují zubaři, alergolog a další lékaři.[9]
[editovat] Historie zdravotnictví
Časté úrazy v továrně vedly továrníka F. Schmitta v letech 1891 až 1892 k postavení jediné nemocnice v okrese. Šestnáctilůžková nemocnice v budově dnešního Domu dětí a mládeže fungovala 16 let. Roku 1908 ji nahradila nová nemocnice jež měla v prvních letech 50 lůžek a pacientům sloužily řádové sestry. V roce 1928 byl otevřen nový pavilon a řádové sestry byly nahrazeny civilním zdravotnickým personálem. Ve 30. letech byla na hlavní budově provedena nástavba díky níž se navýšila kapacita nemocnice na 220 lůžek.[10][11]
V 50. letech vznikla na nároží ulic Tyršova a Špidlenova dvojposchoďová poliklinika náležící nemocnici. V letech 1992-96 proběhla rekonstrukce v hodnotě půl miliardy Kč a do pavilónů byla přemístěna oddělení z Lomnice nad Popelkou.[11]
[editovat] Doprava
Semily se nachází na křižovatce silnic II/289, II/292, III/2829 a III/2892. Nejvytíženější ulicí v Semilech je ulice Nádražní (II/289+II/292) v úseku od Riegrova náměstí přes most až po křižovatku Luční×Nádražní×Na Olešce.
Na území města Semily se nacházejí 2 železniční stanice. Železniční stanice Semily v Podmoklicích na trati 030.[12] z Pardubic do Liberce. V této stanici zastavují vlaky přibližně každou hodinu včetně rychlíků. Železniční stanice Spálov ve Spálově na trati 035[12] z Tanvaldu do Železného Brodu. V této zastávce staví pouze osobní vlaky zhruba každé 2 hodiny.
Autobusové nádraží dříve leželo přímo na Riegrově náměstí, dnes se nachází v Podmoklicích cca 300 metrů od Riegrova náměstí a cca 100 metrů od železniční stanice. Autobusovou dopravu zajišťuje výhradně společnost Bus Line a.s. (někdejší ČSAD Semily a ČSAD Jablonec n.N.). MHD v Semilech neexistuje.
[editovat] Památky a zajímavosti
Většina stavebních památek v Semilech pochází z počátku 20. století. Mezi ně se řadí například Obecní dům, Sokolovna (někdejší dělnický dům), nárožní dům v Husově ulici, kostel sv. Petra a Pavla a Vlkánovsko. V Jílovecké ulici můžeme zase nalézt soubor tří roubených chaloupek z roku 1785. Nad touto ulicí se vypíná kostel sv. Jana Křtitele, jenž patří mezi nejstarší budovy ve městě. Na Komenského náměstí se tyčí morový sloup z počátku 18. století, postaven byl jako díkůvzdání za záchranu města před požárem.
Na severu města začínají dvě velice zajímavé stezky procházející Údolím Jizery, a to Kamenického a Riegrova. Toto údolí patří do Geoparku UNESCO a vyskytuje se v něm endemická rostlina lomikámen trsnatý vlnatý. V osadě Nouzov nalezneme Cimrmanovu Nejnižší rozhlednu na světě a u osady Cimbál Masarykovu vyhlídku. Východně od Semil jsou také populární Bozkovské dolomitové jeskyně a západně zase hora Kozákov, jenž je nejvyšší horou Českého ráje.
[editovat] Slavní rodáci a osobnosti
- Jiří Bažant (* 1924), hudební skladatel, aranžér, klavírista a hudební pedagog
- Jindřich Hybler (1891–1966), český sbormistr a hudební skladatel
- Mirko Jelusich (1886–1969), rakouský spisovatel, divadelní kritik a klíčová postava nacistické kultury v Rakousku
- Magdalena Jetelová (* 1946), fotografka a výtvarnice konceptuálních projektů
- Jaroslav Klápště (1923–1999), malíř
- Vladimír Komárek (1928–2002), český malíř, grafik, ilustrátor a pedagog
- František Adam Petřina (1799–1855), fyzik a matematik
- Karel Kramář (1860–1937), český a československý politik, první ministerský předseda ČSR, účastník odboje, předseda Československé národní demokracie, předseda Národního sjednocení
- Bohumil Kučera (1874–1921), český fyzik
- František Ladislav Rieger (1818–1903), politik, publicista, spoluzakladatel a vůdce Národní strany, později nazývané jako staročeská strana
- František Mizera (1861-1925), učitel a historik
- Ivan Olbracht (1882–1952), spisovatel, prozaik, publicista, novinář a překladatel
- Věra Plívová-Šimková(* 1934), filmová režisérka, známá zejména svými filmy o dětech a pro děti
- Jiří Salaba (* 1947), malíř
- Antal Stašek (1843–1931), spisovatel a právník
[editovat] Partnerská města
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ a b Město Semily. Základní informace [online]. Semily : Město Semily, [cit. 2011-03-12]. Dostupné online.
- ↑ Portál veřejné správy České republiky [online]. Praha : Ministerstvo vnitra ČR, [cit. 2011-03-12]. Kapitola město Semily. Dostupné online.
- ↑ Semily [online]. Bottighofen : HolidayCheck, [cit. 2011-03-12]. Dostupné online.
- ↑ TŘEBICKÝ; POMALIŠOVÁ, Michaela; NOVÁK, Josef. Zpráva o kvalitě života - Semily 2010 [online]. Praha : Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. s., 2010-08-13, [cit. 2011-04-25]. S. 2. Dostupné online. ISBN 978-80-904490-8-4.
- ↑ a b PROKEŠ, Miroslav. Semily. 1. vyd. Semily : Město Semily, 2010. 127 s. [dále jen Prokeš]. ISBN 20100727. S. 64.
- ↑ a b c Prokeš, str. 65.
- ↑ Prokeš, str. 68.
- ↑ Prokeš, str. 69.
- ↑ Prokeš, str. 83.
- ↑ Prokeš, str. 80.
- ↑ a b Prokeš, str. 81.
- ↑ a b jízdní řád ČD 2010/11
[editovat] Související články
[editovat] Literatura
- PROKEŠ, Miroslav. Semily. 1. vyd. Semily : Město Semily, 2010. 127 s. [dále jen Semily]. ISBN 20100727. S. 64.
- MIZERA, František. Paměti města Semily a jeho okolí. 1. vyd. Semily : Město Semily, 1930. 275 s.
| Město Semily | |
|---|---|
|
Bítouchov | Podmoklice | Semily | Spálov |
|
| Města a obce okresu Semily |
|---|
|
Bělá • Benecko • Benešov u Semil • Bozkov • Bradlecká Lhota • Bukovina u Čisté • Bystrá nad Jizerou • Čistá u Horek • Háje nad Jizerou • Harrachov • Holenice • Horka u Staré Paky • Horní Branná • Hrubá Skála • Chuchelna • Jablonec nad Jizerou • Jesenný • Jestřabí v Krkonoších • Jilemnice • Kacanovy • Karlovice • Klokočí • Košťálov • Kruh • Ktová • Levínská Olešnice • Libštát • Lomnice nad Popelkou • Loučky • Martinice v Krkonoších • Mírová pod Kozákovem • Modřišice • Mříčná • Nová Ves nad Popelkou • Ohrazenice • Olešnice • Paseky nad Jizerou • Peřimov • Poniklá • Přepeře • Příkrý • Radostná pod Kozákovem • Rakousy • Rokytnice nad Jizerou • Roprachtice • Rovensko pod Troskami • Roztoky u Jilemnice • Roztoky u Semil • Semily • Slaná • Stružinec • Studenec • Svojek • Syřenov • Tatobity • Troskovice • Turnov • Veselá • Víchová nad Jizerou • Vítkovice • Všeň • Vyskeř • Vysoké nad Jizerou • Záhoří • Žernov |