Údolí Jizery u Semil a Bítouchova
 Přírodní rezervaceÚdolí Jizery u Semil a Bítouchova |
|
 Galerie na Riegrově stezce |
|
| Vyhlášena | 1951 |
|---|---|
| Kód ÚSOP | 471 |
| Nadmořská výška | 300 - 500 m n. m. |
| Výměra | 39,28 ha |
| Seznam CHÚ v okrese Semily | |
 Údolí Jizery u Semil
|
|
Údolí Jizery u Semil a Bítouchova je přírodní rezervace ev. č. 471,[1] nacházející se cca 2 km severně od okresního města Semily. Rezervace byla vyhlášena roku 1951[1] a její výměra je 39,28 hektarů.[1]
Jedná se o kaňonovité údolí, které vyryla řeka Jizera a je dlouhé přibližně 3 kilometry. Skály zde vystupují ze skalních hřebenů a útesů. Nejmohutnější skalní útvar je bezpochyby Krkavčí skála, která je vysoká něco přes 100 metrů. Po pravé straně údolí vedou dvě stezky, a to Riegrova a Kamenického. Po levé hraně údolí Jizery žlutá turistická trasa s odbočkou na Krkavčí skálu. Údolím vede také železniční trať 030 (Liberec-Pardubice), která zde prochází čtyřmi tunely. Rezervace patří ke Geoparku UNESCO.
Obsah |
[editovat] Vznik údolí a geologie
Vznik údolí souvisí se zvedáním terénu od období třetihor[2] zejména neogénu. Když začalo toto zvedání terénů, začala se Jizera rychle zahlubovat do hornin a vytvořila tak impozantní údolí. Protože řeka Jizera má zde spád 10 promile a sílu, hloubí údolí dál.[2] Každým dnem se 130 metrů hluboké údolí prohloubí až o desetiny milimetru.[2]
Údolí je zahloubeno v metamorfovaných horninách, zejména v metadiabasech a v zelené břidlici.[3] Místy jsou prostoupené albitickým metaryolitem či metatrachitem. Pruh u soutěsky je tvořen přeměněnou albitickou žulou.[3] Po hranicích rezervace se objevuje čedič se sloupcovitou odlučností.
[editovat] Nejznámější skalní útvary
[editovat] Krkavčí skála
Čedičový útvar[4] stoupající strmě od koryta řeky až do stometrové výše. Na samém vršku je odvážně posazena železná vyhlídka připomínající lodní můstek, nabízející pohled do kaňonu Jizery. Železniční trať Pardubice – Liberec, sledující v těchto místech řečiště, prochází hluboko pod vyhlídkou tunelem; pozorovatelé mohou přibližně každou půlhodinu vidět po levé ruce vlak, připomínající díky perspektivě modelovou železnici. Poblíž vyhlídky stojí přístřešek pro turisty.[4] Na Krkavčí skálu se ze Semil dostaneme pěšky po žluté (cca 2 km), motoristé mohou jet směr Železný Brod a zaparkovat poblíž vjezdu do lomu - k vyhlídce je to odtud asi 200 metrů lesem (vpravo).
Přístup ke skále býval dříve obtížný, a proto bylo roku 1899 navrženo její zpřístupnění.[4] Návrh byl přijat a Okrašlovací spolek Semily otevřel fond, do něhož se sbíraly peníze. Díky shromážděným prostředkům došlo k vyznačení přístupové cesty, rozmístění orientačních tabulí, úpravě skály a
zbudování železné vyhlídky se zábradlím. Slavnostní otevření se konalo 18. června 1905.[4]
[editovat] Myší skála
Neznámější vyhlídkou na Kamenického stezce je Myší skála. Čedičový suk, [5] zvaný též Mniší skála či Myškovská skála, vystupuje z vrchu Medenec až do 25metrové výšky.[6] Nejbližší osadou je Spálov. Vyhlídka z větší části nahrazuje dřevěnou rozhlednu, která dříve stávala na vrchu Medenec. Výstup na Myší skálu je náročnější a je jištěn pouze částečně, a to řetězy, v posledním úseku musí návštěvníci použít trochu lezecké techniky.
Vyhlídka byla slavnostně otevřena pro turisty 26. září 1926.[6]
[editovat] Böhmova vyhlídka
Böhmova vyhlídka nabízí výhled na protější Krkavčí skálu, unikátní úsek trati 030 a hlavně samotné údolí Jizery. Nachází se v půli Riegrovy stezky (levý břeh Jizery) mezi Semilami a Podspálovem. Vyhlídka byla pojmenovaná po Antonínovi Böhmovi (první předseda KČT Semily[7]).
[editovat] Flóra a fauna
Z flóry převažují původní květnaté bučiny,[8] jež je však ovlivněna výsadbou smrku ztepilého. Původní skladba je zachována především na strmích svazích, kde převažuje buk lesní, javor klen, bříza bělokorá, lípa malolistá, jedle bělokorá, borovice lesní a místy je vtroušen i habr obecný.[8] Mimo tyto rostliny, nachází se v údolí také lomikámen trsnatý vlnatý (endemická rostlina, roste zde na skalách nad řícním korytem, je kriticky ohrožený druh;[9]), violka dvoukvětá (obvykle v horách, vzácnější druh naší květeny;[10]), mázdřinec rakouský (obvykle v horách, silně ohrožený;[11]) či svízel horský (vzácný).
Z fauny jsou na vlastní tok Jizery vázány mlok skvrnitý(silně ohrožený[12]), skorec vodní, ledňáček říční (silně ohrožený[13]) a konipas horský.[14] Lesní porosty obývají např. holub doupňák (silně ohrožený[12]), brhlík lesní aj.[14]
[editovat] Zajímavosti
Při zimním a předjarním táním vzniká na Riegrově stezce nedaleko tunýlku pro pěší pozoruhodný ledopád. Je široký zhruba 20 metrů a vysoký 10 metrů.[15] Překrývá skalní převis a tvoří jakousi jeskyňku, dole se zamrzlým jezírkem. Jeho tvar závisí především na teplotě při které vzniká.
Dvanáct metrů dlouhý tunýlek na Riegrově stezce byl vystřílen za 6 týdnů roku 1909.[15] Na vystřílení tunýlku v odolných sopečných horninách bylo třeba 1086 dynamitových patron.[15]
Nejstarším lidským dílem v údolí jsou 4 železniční říkovské tunely uvedené do provozu roku 1859[16] na jejichž výstavbu bylo spotřebováno přes 50 tun střelného prachu[16] a z tunelů vyvezeno asi 1340 vagónů horniny. Celková délka těchto tunelů činí 743 metrů.
Technickou památkou z 20.let je vodní elektrárna Spálov. Začíná jezem, dále voda proudí tunely až do Spálova, kde je samotná turbína. Objem vylámané skály činil 470 vagónů. Staveniště navštívil dne 17. září 1922 i T.G.Masaryk (první prezident ČSR).
[editovat] Přírodní památka Galerie
Směrem proti proudu na pravém břehu řeky navazuje na Údolí Jizery u Semil a Bítouchová přírodní památka Galerie,[17] která se nachází pouze na pravém břehu Jizery. Na obou stranách soutěsky se zdvihají strmé skalní stěny a pilíře ze přeměněné albitické žuly[18] až do výše 40 metrů. Zajímavostí je, že soutěska která je dnes 10 metrů široká byla v 19. století velmi úzká (pouhý jeden metr!).[19] V soutěsce se na jaře však zachytávaly ledové kry a městu Semily často hrozilo zatopení. Továrník Schmitt dal proto rozšířit soutěsku pomocí výbušnin. Nad hladinou řeky byla roku 1909 postavena 77 metrů dlouhá visutá železná galerie na pro pěší (Riegrova stezka), která je zapuštěna na 20 konzolích 70 centimetrů do skály.[18]
Právě zde se nachází lomikámen trsnatý vlnatý, kriticky ohrožená a endemická rostlina, která roste v ČR pouze zde a na levém břehu Labe, jižně od Ústí nad Labem.[20]
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ a b c Odbor životního prostředí Libereckého kraje http://zivotni-prostredi.kraj-lbc.cz/page2610
- ↑ a b c Tabule "Jizera" na naučné stezce. [s.l.] : [s.n.].
- ↑ a b Časopis Krkonoše - Jizerské hory - Přírodní rezervace Údolí Jizery u Semil a Bítouchova [online]. Krnap. Dostupné online.
- ↑ a b c d Interregion/Krkavčí skála [online]. . Dostupné online.
- ↑ http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=10194&Itemid=30
- ↑ a b KČT Semily – Myší skála
- ↑ Stránky KČT Semily/historie http://www.kct.semily.cz/historie/kct-semily/
- ↑ a b Český-ráj.cz, kapitola Květena
- ↑ http://rostliny.prirodou.cz/lomikamenovite/lomikamen/lomikamen-trsnaty/
- ↑ http://botany.cz/cs/viola-biflora/
- ↑ http://botany.cz/cs/pleurospermum-austriacum/
- ↑ a b Mlok skvrnitý
- ↑ http://www.jynx-t.net/ptaci/holub-doupnak-20-28966912-0.html - pod titulkem početnost
- ↑ a b Český-ráj.cz, kapitola Zvířena
- ↑ a b c Tabule "Tunýlek a ledopád" na naučné stezce. [s.l.] : [s.n.].
- ↑ a b Tabule "Lidská díla" na naučné stezce. [s.l.] : [s.n.].
- ↑ Časopis Krkonoše - Jizerské hory - Přírodní rezervace Údolí Jizery u Semil a Bítouchova [online]. Krnap, [cit. 2011-02-22]. Dostupné online.
- ↑ a b Tabule "Galerie" na naučné stezce. [s.l.] : [s.n.].
- ↑ Český ráj http://www.cesky-raj.cz/priroda/pr_ujizery.htm - na konci stránky v poznámce
- ↑ České Středohoří - Lomikámen znovu objeven [online]. . Dostupné online.
[editovat] Literatura
- Miroslav Prokeš a kolektiv. SEMILY. Semily : Město Semily. 127 s. Turistika v okolí Semil, s. (116), 117, 120.
- ŘÍMANOVÁ, Hana; ŘÍMAN, Slavomír. Riegrova stezka KAŇONEM JIZERY. Semily : Město Semily. ISBN 978-80-254-5221-9.
