Rohanové
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rohané (francouzsky se vyslovuje Roan) jsou původně francouzský šlechtický rod, konkrétně od hradu Rohan ležící v Bretani. Za zakladatele tohoto rodu se považuje Alain de Porhoët, který začal používat titul vikomt de Rohan (poprvé 1118 a později další členové získávají tituly hrabě a kníže de Rohan). Postupem času se rod Rohanů rozštěpil na několik linií, z nichž se například větev Rohan-Rochefort přestěhovala do Rakouského císařství.
Obsah |
[editovat] Historie
Rohanové pochází z poměrně malé vesnice z bretaňského Morbihanu (dnešní department), jako vedlejší linie rodu Porhoët. Alain I. jako syn Alaina de Porhoët začal používat jméno Rohan po místě, kde se narodil. Svůj původ , možná částečně smyšleně, odvozují od mnoha vládnoucích rodů v Evropě, především pak v Bretani. Stávají se poměrně záhy po začlenění Bretaně do Francké říše významným rodem, který si upevňuje moc vytváření přátel s nejmocnějšími rody Francie. Čtyři členové rodu se stali kardinály a Jindřich II. Rohan byl bratranec Jindřicha Navarského vůdce hugenotů a pozdějšího francouzského krále.[1] Rod se během času rozdělil na tyto větve.
[editovat] Rohan
Založena Alainem I. Rohanem, vymírá 1540.
[editovat] Rohan-Poulduc
Založena Eonem, seigneuor du Gué de l'Isle, vymírá 1775.
[editovat] Rohan-Guéméné
Získané tituly:
- 1570 (majestátem ?. září, registrováno 1571) kníže de Guéméné
- 1588 (registrováno 27. IV. 1589) vévoda de Montbazon, s tímto titulem byl spojen stav pairů Francie; smrtí Louise (VII.) de Rohan již v roce 1589 přestal titul existovat a byl nově udělen
- 1594 (majestátem ?. března, registrováno 13. května 1595) vévoda de Montbazon (pair Francie)
- 1808 (diplomem 2. července) francouzský hrabě císařství (comte de l Empire)
- 1808 (nejvyšším rozhodnutím 17. VI., diplomem 27. XI.) kníže von Rohan pro české (habsburské) země s titulem vysoceurozený (Hochgeboren)
- 1814 (4. června) obnovení stavu paira Francie pro hlavu rodu
- 1815 (19. srpna) dědičný pair Francie pro hlavu rodu
- 1816 vévoda de Bouillon (královskou ordonancí z 26. VI. 1816 byl Charlesovi-Alainovi-Gabrielovi de Rohan přiznán titul i pozemky vévodství Bouillon, rozhodnutí lutyšského soudu z roku 1824 přiznalo vévodství (resp. náhrady za ně) jiným uchazečům a rodu Rohanů zůstal pouze vévodský titul)
- 1817 (31. srpna) dědičný vévoda-pair Francie pro hlavu rodu
- 1825 (nejvyšším rozhodnutím 24. prosince, diplomem 10. ledna 1826) titul jasnost (Durchlaucht) pro Rakouské císařství
[editovat] Rohan-Gié
Získané tituly:
- 1548 kníže de Léon (vikomství Léon zdědili Rohanové ve 14. století, 1515 sňatkem přešlo na linii Gié)
- 1603 (majestátem ?. dubna, registrováno 7. srpna) vévoda de Rohan, s titulem spojen stav pairů Francie
- 1626 (majestátem 5. února) vévoda de Frontenay, s titulem byl spojen stav pairů Francie, ale k registraci nedošlo
[editovat] Rohan-Soubise
Získané tituly:
- 1667 kníže de Soubise
- 1714 (majestátem 20. října, zaregistrováno 18. prosince) vévoda de Rohan-Rohan, s tímto titulem byl spojen stav francouzských pairů (jedná se o obnovený titul vévoda de Frontenay, udělený roku 1626 Benjaminovi de Rohan-Gié)
[editovat] Rohan-Rochefort
Pro habsburskou monarchii a čechy obzvlášť významná větev, která se po Francouzké revoluci přestěhovala do Rakouska, převzala jako svůj rodový jazyk němčinu (můžeme často vidět titulované jako von Rohan) a usazují se na zámku Sychrově, který upravili za své sídlo a žily zde až do roku 1945, kdy jim byl vyvlastněn. Roku 1830 23. června bylo povoleno bezdětnému Victoru Louisi Meriadeku von Rohan-Guéméné adoptovat své dospělé synovce Camilla a Benjamina aby nevymřela linie Guéméné po meči, čímž vznikla linie Rohan-Guéméné-Rochefort. Děti Louise Antona Benjamina Marie princ von Rohan zakládají linii Rohan-Choustník.
Získané tituly:
- 1728 kníže de Rochefort;
- 1830 (23. června, majestát 15. května 1833) adopcí pro rakouské země kníže von Rohan a tituly vysokoblahorodí (Durchlauchtig-Hochgeborne) a jasnost (Durchlaucht)
- 1847 (26. února) fideikomis z panství Sychrov, Český Dub, Lomnice nad Popelkou atd.
- 1861 (18. dubna) dědičné členství v rakouské panské sněmovně pro hlavu rodu
[editovat] Rohan-Choustník
Poměrně moderní větev žijící v českém Choustníku.
[editovat] Rohanský erb a motto
Rohanský erb byl červený štít s devíti zlatými routami ve třech řadách. Některé větve začaly používat (zvláště pak vévodové z Bretaně) na levé polovině hermelín. Měly také právo používat dva zlaté lvi jako štítonoše. Často používaly knížecí korunu na erbu s erbovním pláštěm.[2] Mnoho dalších větví začalo používat znaky dalších francouzských provincií a erby po rodech se kterými se spojily. Rodina Guéméné například požívala Navarské řetězy a francouzské královské lilie a další.
Rohanové v průběhu staletí používali hned několik hesel, ale většina reflektovala jejich původ. První osobní heslo Alaina IX. de Rohan bylo "A plus". Později začínají používat "Duc je ne daigne, Roi je ne puis, Prince de Bretaigne, De Rohan je suis" znamenající "Vévodou nechci, králem nemůžu, jsem kníže Bretaňský a Rohanský" nebo ve zkrácené podobě "Roi ne puis, duc ne daigne, Rohan je suis" ve významu: "Králem být nemohu, vévodou být nechci, jsem Rohan." Na další sadě je opět velice dobře vidět hrdost na svůj rod a původ: "Plutôt la mort que la souillure" (Raději zemřít nežli být nečestný) nebo "Potius mori quam foedari", které používali středověcí vládcové Bretaně.
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Reference
- ↑ Sychrov: Zámek princezen [online]. 22.07.2005, [cit. 2007-10-25]. Dostupné online.
- ↑ Erb Rohanů-Guéméné [online]. [Cit. 2007-10-25]. Dostupné online.
