Sídliště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o moderních sídelních celcích s velkokapacitními domy. O zaniklých dávných osadách pojednává článek Sídliště (archeologie).

Sídliště je obecně název používaný pro místo dlouhodobě obývané lidmi. Sídliště se nazývají také nové části měst, často satelitní, které jsou primárně stavěny jako obytné zóny, pro rychle se rozrůstající městskou populaci, s vícepatrovými obytnými domy, např. panelovými domy, tzv. „paneláky“, obytnými panelovými věžovými domy (věžáky), malými až středně velkými obchody, školami a parky. Sídliště tohoto typu byla stavěna v 40. až 90. letech 20. století na okrajích velkých i malých měst.

Sídliště v Česku[editovat | editovat zdroj]

V Praze jsou kromě mnoha samostatných sídlišť, jako např. Zahradní Město nebo sídliště Ďáblice, i ucelené sídlištní komplexy – Jižní Město (Chodov, Háje, Roztyly) a Jihozápadní Město (katastrální území Stodůlky).

Zcela tvořena sídlištní zástavbou jsou města Most, Meziboří a Orlová. Nejtypičtějším příkladem této urbanistické koncepce je zřejmě Havířov.

V Brně jsou sídliště například v částech Lesná, Brno-Bystrc, Brno-Vinohrady a Brno-Líšeň.

V Plzni jde především o sídliště v severní části města – největším je Košutka, poté Bolevec, Skvrňany a Vinice.

Mnoho sídlišť vzniklo v městech podkrušnohorské pánevní oblasti:

  • Chomutov - Zahradní, Písečná či Březenecká
  • Jirkov - Nové Ervěnice, Vinařice
  • Litvínov - Janov či Hamr
  • Most - de facto celé město, včetně centra (největší sídliště Podžatecká, Liščí vrch či Výsluní)
  • Teplice - Trnovany, Šanov II, Prosetice, Řetenice, Nová Ves- ( nejnovější)
  • Ústí nad Labem - Severní Terasa, Dobětice, Skřivánek, Neštěmice či Mojžíř

Zahraničí[editovat | editovat zdroj]

Největším bratislavským a slovenským sídlištěm je Petržalka.

Galerie[editovat | editovat zdroj]


Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]